Teprve událostmi v Charlottesville se Donald Trump dostal do skutečného válečného stavu s "washingtonskými bažinami", které slíbil "vysušit". Má to více příčin. Především ruská karta, domnělý žolík, jímž již rok mlátí establishment o stůl, se ukazuje stále více jako vyčpělý trumf falešných hráčů.
Zvláště nyní, kdy Julian Assange (WikiLeaks) dal veřejně najevo, že již nebude jen "nezúčastněně přihlížet" lžím vyráběným tajnými službami USA, které mlhou bez důkazů chtějí připravit půdu pro Trumpův odstřel. Sdělil, že (pro pravidla WL zcela výjimečně) dá brzy k dispozici důkazy, že to nebyli Rusové, kdo se pokusil neregulérně ovlivnit prezidentské volby - a všichni se shodují, že stopy nejspíš povedou přímo k podvodnici Hillary a demokratům.
Konec hry na schovávanou?
Donald Trump současně zjistil, že "spiknutí" proti němu je daleko širší a hlubší, než se jemu a hrstce jeho věrných zpočátku zdálo. Že je zcela obklopen nepřáteli, kteří do chřtánu nenávistných médií házejí každý den další a další "úniky" z diskrétních porad v Bílém domě, což by samozřejmě destruovalo práci kterékoli hlavy státu, prezidenta hlavní světové velmoci tím spíše. Že tajné služby i hlavní postavy ministerstev, kterým by měl šéfovat - a v případě generálů Pentagonu i velet - si dělají, co chtějí. Přesněji řečeno - co chtějí v pozadí skryté "hlavy" hluboce uloženého nevoleného státu ve státě (Deep State).
Zdá se, že Trump pochopil, že skončila hra na schovávanou. Že jeho občasné lavírování - zvláště v zahraniční politice - nefunguje jako vyvažování jednotlivých křídel jeho odpůrců a příznivců, ale má naopak drtivý dopad na jeho mezinárodní pověst a vážnost. Že tím nejen nenakrmí stohlavou saň v Kongresu (o nevolených politicích v médiích ani nemluvě), ale naopak jim připravuje půdu pro závěrečný útok. Tím může být jedině pokus o impeachment, odvolání z funkce - a nastolení "poslušného" viceprezidenta Pence (esteticky o něco přijatelnější verze Hillary C.) do oválné pracovny Bílého domu.
První výstřel o polednách
Poté, co jeho poradní týmy opustilo několik významných šéfů velkých firem a korporací, kteří si po novém mediálním kobercovém bombardování v souvislosti s Trumpovou reakcí na Charlottesville nemohli dovolit riskovat svůj byznys proti totální přesile, rozhodl se jednat: všechny poradní týmy rozpustil. Ostatně teprve z toho se také naše veřejnost dozvěděla, že v "jeho týmu" stálo tolik významných postav americké průmyslové a společenské scény. Do té doby jsme si všichni měli myslet, že je zcela opuštěn, vysmíván a nerespektován každým, kdo v Americe něco znamená. Klasika českých "fake" médií.
Teprve teď se však Trump vědomě postavil sám proti všem. Připomíná tím trochu postavu šerifa z kultovního filmu V pravé poledne, jenž jde za svou pravdou a povinností proti všem zbabělcům, kteří ho tváří v tvář přesile lotrů a zločinců nechají na holičkách. A zvítězí. Námitka, že praktická politika není western, nemá tak úplně opodstatnění. V Americe - tedy především té "bílé", tradiční a konzervativní, té Americe, která jej zvolila za prezidenta - tento hrdinský patos stále ještě, Pán Bůh, zaplať rezonuje.
Čtěte ZDE: Černošské a levičácké guerilly chtějí další občanskou válku: Opravdu jsou všichni lidé stvořeni jako sobě rovni? Kde je pro to vědecký důkaz? Je to snad přírodní zákon? Když smažeme historii "bílého muže", co nám zbyde?
Nový začátek?
Teprve se ukáže, jestli na takovou "misi" bude mít dost sil, politického talentu, odvahy - a spojenců. To jsou právě ti, na jejichž stranu se při interpretaci událostí v Charlottesville postavil. A je zcela směšné vydávat je za neofašisty či Ku-Klux-Klan. Tomu může uvěřit jen "kavárna" - jedno jestli ve Washingtonu, v Bruselu či v Praze.
Donald Trump dost možná odstartoval nový začátek své první prezidentské periody. Zbavil se dokonce svého hlavního stratéga Steva Bannona. Jásání, které tím vyvolal i v pražské kavárně, je však poněkud předčasné. Pouze ukazuje její skutečnou intelektuální úroveň a žití v "algoritmu" Přání otcem myšlenky. Typicky Jakub Janda, populární zástupce ředitele jedné z nejbohatších "neziskovek" pražských bažin - Evropských porno-hodnot. Prý - z úhlu pohledu porno-politiky, kterou reprezentuje - "jde o nejlepší zprávu letošního léta". To by byla legrace, kdyby tak měl (ke své hrůze) pravdu. A opravdu to není vyloučeno:
Bannonův odchod zpět do médií, včetně jeho loajálního prohlášení, že jde bojovat za Trumpa na nejtěžší úsek fronty, totiž spíše naznačuje, že můžeme být svědky opětovného Trumpova "ztvrdnutí". Ve smyslu opaku "vyměknutí", které mu mnozí (včetně autora těchto řádek) již nějaký čas vyčítali.
Dramatické události v opět již Bílém (donedávna Černém) domě sleduje pozorně celý svět. Pochopitelně i cíl příštího "Drang nach Osten", (jaderné) války - pokud ji povedou vítězné euro-americké "bažiny" - Rusko. Není tedy od věci seznámit se s jedním z jeho hlasů. A posoudit, zda není naivní, příliš optimistický či naopak bezradný.
Jurij Barančik: Charlottesville jako vrcholek ledovce
Události, které proběhly v Charlottesville, nejsou samozřejmě náhodné. Odrážejí zákonitosti ve vývoji tuzemského politického diskursu, které se naplno začaly projevovat v USA již během poslední prezidentské volební kampaně, v níž navzdory všem prognózám zvítězil Donald Trump.
Základ tohoto politického diskursu tvoří dva problémy: Zhoršení ekonomické situace u převážné části americké populace a mediální tlak na bílou populaci jako největší identifikovatelnou složku obyvatelstva ze strany početně malé ale mocné zájmové skupiny, která vlastní hlavní média a formuje obrysy amerického establishmentu.
Samozřejmě o otevřený útok na bílou rasu nejde. Napadáni jsou naopak rasisté. Jenže těmi, jak se kupodivu ukázalo, jsou pouze všichni běloši. Bělochům se tak opět vnucuje komplex viny a odrazují se od občanské aktivity. Ve Spojených státech točí hollywoodská propaganda stále více filmů, v nichž se za rasisty vydávají výlučně bílí lidé. To používala ve své předvolební kampani přirozeně americká „démonokratická“ strana pod vedením Hillary Clintonové.
Boření historie v Charlottesville není první
Masová demolice památníků začala už před šesti měsíci, a důvodem k ní se stala střelba do černochů v kostele tehdy jedenadvacetiletým Dylannem Roofem v Charlestonu. Když demokraté na internetu vyštrachali, že Roof pózoval s vlajkou Konfederace, zahrnuli jej do své kampaně proti Trumpovi, který stál za bílými - a rozjeli mediální kampaň za vymýcení jižanských symbolů.
Hillary Clintonová nazvala konfederační vlajku symbolem „rasistické minulosti našeho národa, který nemá místo ani dnes, ani v budoucnu, a který by se neměl nikde vyvěšovat.“ Barack Obama ji přirozeně podpořil a řekl, že vlajka Konfederace zůstává připomínkou „rasové poroby".
Po prohraných volbách se propagandistická mediální mašina demokratů nezastavila. Jelikož mají v zastupitelstvích mnoha měst černoši většinu, začali organizovat masivní demontáž pomníků Konfederace. Jenom New Orleans přišel v květnu o tři sochy najednou a celkově bylo již zbouráno více než tucet pomníku Konfederace. A jestliže v tom zprvu bílá většina Ameriky neviděla rozvíjející se tendenci, protože byla zaměstnána jinými obludnostmi v mediální realitě, pak v Charlottesville došlo k přechodu od kvantity ke kvalitě.
Jak poznamenávají odborníci, Charlottesville má symbolický význam: „Je zde Virginská univerzita, kterou postavili zakládající otcové USA. Univerzitu prosadil samotný Thomas Jefferson. A obecně je Virginie stát, odkud pochází státnost Američanů, pokud to tak lze říci. Právě zde přistáli první angličtí osadníci, tady je hrob George Washingtona. To vše samozřejmě posiluje veřejný vzdor proti demolici pomníku generála Lee."
Čtěte ZDE: Bitva ve Virginii: Probouzí SA-Antifa novou hrozbu? Sice náckové, ale naši. Hra na demokracii skončila. Levicové guerilly legálně terorizují Západ. Kdo chce občanskou válku? Vraždami bělochů ke světlým zítřkům
Konečně jasná odpověď
Trump byl nucen reagovat na další eskalaci války s jeho voliči a tvrdě odpověděl. Nejprve řekl, že provokatéři a radikálové jsou na obou stranách, a za to byl okamžitě bombardován médii sloužícímí téměř výhradně Demokratické straně. Trump se však tentokrát nezalekl, ale naopak zesílil svou rétoriku:
„Na jedné straně tu máte skupinu a na druhé jinou skupinu, a oni na sebe navzájem útočili baseballovými pálkami. Bylo to kruté a děsivé, bylo strašné to jen sledovat. Myslím, že obě strany nesou vinu za to, co se stalo.
Na jedné straně jste měli skupinu špatných lidí, ale i na druhé straně byla skupina velmi agresivních lidí, a nikdo o tom nechce mluvit, ale já to říct musím právě teď. Ne všichni tito lidé byli neonacisté, věřte mi, ne všichni byli zastánci teorie nadřazenosti bílé rasy, to v žádném případě. Ale na straně, kterou je možné nazvat levicovou, byla skupina, která začala agresivně útočit na druhou stranu. Říkejte si, co chcete, ale bylo to tak.
Dnes zlikvidují Stonewalla Jacksona (jižanský generál) a zítra to bude památník George Washingtona nebo Thomase Jeffersona? George Washington měl otroky, ne? A co, teď George Washington ztrácí své renomé a my musíme odstranit jeho sochu? A co Thomas Jefferson? Co si o něm myslíte? Líbí se vám? Zboříme i jeho sochu, vždyť to byl vůbec hlavním otrokář. Je třeba se zeptat: Kde to všechno skončí? Změníte historii a kulturu! "
Proti dvouhlavé sani
A má pravdu. Bílou většinu Ameriky chtějí sodomité, a to nejen ve smyslu sexuálních zvráceností, ale v pravém slova smyslu satanisté, odhodit na smetiště dějin. Washingtonská mediální menšina snaží vnutit bílým Američanům komplex viny za vlastní historii, přesně stejně, jako se v Rusku dějí opakované pokusy učinit tak ve vztahu k Ruské většině (více než 80% populace). Jde o jeden a tentýž mediální světový klan používající jednu a tutéž metodologii, jak ve vztahu k Američanům, tak ve vztahu k Rusům. To opět ukazuje, že Rusové i Američané mají stejného nepřítele.
Tohle Trump relativně dobře chápe. Co dosud nepochopil, je vhodný způsob boje s „demonokratickým“ parazitem, jímž je jeho vlastní politická strana. Trump vymyslel skvělý slogan: „Udělejme Ameriku opět velkou". Ale v rukách politické strany se ztoho nestal hnací motor změn. Ve skutečnosti ho republikáni nezradili, protože ani zradit nemohli, od počátku byli někde jinde. Jednoduše v určitém okamžiku volební kampaně koupili značku Trump, když zjistili, že jejich vlastní kandidáti nemají na to demokraty porazit.
Navíc, jak se ukázalo vzápětí po Trumpově inauguraci, prezident stojí proti velké koalici Kongresu a Senátu. Republikáni a demokraté jsou jen dvě křídla jedné velké strany, vnitřního státu ve státě (Deep State), který řídí zemi a pouze naoko krmí voliče předstíraným bojem dvou mediálně akceptovaných antagonistů. Trump nikdy nebude mít podporu republikánů, ať udělá cokoli, protože představují pouze jednu ze dvou tváří téhož nepřítele.
Před bouří
To je také důvod, proč obchází média a obrací se většinou přímo na americký lid. A hlavním poselstvím, chce-li proti této přesile přežít, by mělo být nedvojznačný apel, aby Američané znovu získali moc do vlastních rukou. Jen tak se Amerika může stát znovu velkou. Jinak se nestane nic.
Takový obrat však už nemůže mít stranický, nýbrž všenárodní rozměr. Přestože to může někomu připadat divné, teprve takový obrat má velkou šanci být vyslyšen nejen bílou většinou Ameriky, která pro Trumpa - republikána hlasovala, ale možná i polovinou demokratických voličů, kteří stojí za Bernie Sandersem.
Spojení těchto dvou křídel voličstva v nové americké straně rozruší současný duopol a reálný monopol moci plutokratů ve Spojených státech. A donutí jejich pravé vlastníky, aby buď tyto strany sloučili, nebo podpořili proces radikální politické reorganizace stranického systému v USA.
Zda si americká politická elita uvědomí svou odpovědnost americkému lidu za budoucnost Ameriky a bude připravena jít na hluboké reformy dlouhodobě zkostnatělého politického systému, nebo uvrhne USA do nové občanské války, to ukáže velmi blízká budoucnost.
Charlottesville je jen první kapkou blížícího se hurikánu, který dokáže smést současnou podobu USA z politické mapy světa. Ozbrojená bílá většina Ameriky bude připravena převzít odpovědnost za zemi do vlastních rukou, a to i přes momentální stav brané připravenosti vládnoucí špičky, jaký bezesporu má v ozbrojených silách USA. Vše závisí na maličkosti, na ochotě Trumpa jít až do konce a oznámit v USA založení nové strany „Velká Amerika". Minimálně slogan pro takovou stranu už vymyslel. Zbývá udělat poslední krok.
Zdroj.
