Nejnápadnějším rysem politických elit států plnících roli satelitů USA je jejich železná jistota, že slogan „Amerika je s námi!“ podporovaný odpovídajícím prohlášením ministerstva zahraničí, nebo v ideálním případě amerického prezidenta, je něco jako kouzelný talisman, který bude chránit proti všemu zlu a před hněvem jiných významných geopolitických sil.
Historie rozčarování těch, kdo věřili v dobro americké záštity, je dlouhá jako indický film, ale nikdo se z ní nepoučil, a proto se bude opakovat znovu a znovu. Žel případ Varšavy a Rakky má stejný charakter. Rovněž tak naši „kyjevští partneři“ by mohli snadno nahlédnout z probíhajících událostí některá znamení věštících jejich budoucnost.
Trumpova karta „Intermarum“
Po triumfálním projevu Trumpa ve Varšavě vyšlo najevo, že Washington hodlá použít Polsko jako účinnou protiváhu Německa v Evropské unii, a někteří dokonce hovoří o tom, že nyní ve Varšavě konečně našel šanci realizovat dva geopolitické mega-projekty.
První přisuzuje Polsku vytvořit „Mezimoří“ (lat.: Intermarum), což je jakási mytologická konfederace-koridor od Baltu až k Černému moři, která bude politicky řízena z Varšavy a povede k úplné izolaci Ruska od Evropské unie. Přesně tak se interpretovalo rozhodnutí Trumpa podpořit „Iniciativu tří moří“ a navštívit (před summitem G20) příslušně tematicky zaměřený varšavský summit, kterého se zúčastnily hlavy států z 12 zemí střední a jižní Evropy (Chorvatsko, Polsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Česká republika, Slovensko, Slovinsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Rakousko).
„Poselství je v tom, co USA i nadále demonstrují, totiž že nejsou ochotny spolupracovat s jedněmi a týmiž evropskými elitami, ale s potěšením si vybudují vztahy s vládami, jež se vzpírají Bruselu v některých otázkách,“ informovali nás na stránkách BBC v souvislosti s analýzou Trumpovy návštěvy v Polsku. To předpokládá, že se Polsko s americkou podporou stane novým lídrem v Evropské unii a bude železnou rukou nutit Brusel podrobit se zámořskému hegemonu.
Některá západní média, zejména The Economist a The New York Times, začala psát, že Německo nemůže být „vůdcem svobodného světa“, když je tu Polsko, coby „nový ekonomický gigant v Evropské unii“. Varšava povzbuzená americkou podporou tvrdě odporuje Bruselu a Berlínu ohledně stálých základen NATO v samotném Polsku, plynovodu „Nord Stream - 2“, rozdělení evropského rozpočtu a ohledně evropské migrační politiky.
Čtěte ZDE: Pokus o barevnou revoluci ve Varšavě: Sledujeme snahu o majdanizaci Polska? Rudé karty znovu na scéně. Tentokrát u našich severních sousedů. Neziskovky, čert a USA
Berlín trestá svého podkoního
Ale ve chvíli, kdy se zdálo, že všechny sny polských politiků se začaly plnit, něco se pokazilo. Berlín prostřednictvím svých bruselských loutek v praxi ukázal, že trik s odhalením „falešné demokracie“ v zemích, které se prokazují špatným chováním, může být použit nejen Washingtonem. Ukazuje se, že v Polsku je špatný prezident, špatná vláda, špatné reformy soudnictví a naprosto špatná demokracie, a proto by mělo být Polsko potrestáno, protože se na něho vztahují sankce stanovené v článku 7 Smlouvy o založení Evropské unie. Jmenovitě takovou hrozbu oficiálně vyhlásil Frans Timmermans, evropský komisař pro mezivládní vztahy a právní stát.
V rámci trestu může být Polsku pozastaveno hlasovací právo při všech rozhodnutích EU, a v případě, že konflikt dojde příliš daleko, může tento případ skončit zablokování plateb z evropských fondů do polského rozpočtu. Mohlo by se zdát, že Brusel a Berlín jsou opravdu velmi znepokojeni narušením právního státu v Polsku, ale to by bylo znamením chronického stádia politické naivity, jež je tak typická pro ty, kdo se domnívají, že syrský konflikt byl rozpoután Západem kvůli zlepšení kvality života obyčejných Syřanů. Berlín prostě jen dal Varšavě jasně najevo, kde je její místo v evropském organizačním schématu, a podle nejlepších evropských tradic hrozí zbičovat podkoního ve stájích pro špatné chování.
USA nejsou přítelem v nouzi
Jaká je šance, že Trump bude vážně vyvíjet tlak na Berlín, aby ochránil svého spojence? Naprosto nulová. Jaké jsou šance, že Trumpova administrativa poskytne ekonomickou a finanční pomoc Polsku v případě, že opravdu bude zbaveno evropských finančních prostředků? Tyto šance jsou rovněž nulové, protože Trump naopak potřebuje Polsko na to, aby platilo za zbraně a drahý americký zemní plyn. Rozpočet USA se scénářem ekonomické pomoci Polsku vůbec nekalkuluje. Jediné, s čím může Varšava počítat, je maximálně další ohnivý Trumpův projev, ale i to je málo už pravděpodobné.
V Sýrii je nyní podobná situace. Donald Trump podle The Washington Post zastavil program financování takzvané umírněné syrské opozice, čímž prakticky uznává porážku USA v syrském konfliktu. Je příznačné, že tyto informace se objevily v amerických médiích týden poté, co porážku Západu v Sýrii oficiálně uznal Emmanuel Macron.
To opět dokazuje, že Washington v tichosti a bez váhání ponechá svému osudu ty, kdo aktivně zabíjeli a umírali kvůli prosazování amerických zájmů. Ale zájmy lidí fungujících jako potrava pro děla, a to bez ohledu na úroveň jejich sebezapření na bojišti, Washington v podstatě nezajímají.
Čtěte ZDE: Americké lekce demokracie ve střední Asii: Bojovníci za svobodu horší diktátorů. Disidentský ráj psychopatů. Výsledek: Chaos a řádění opilé chátry. Odstranit ruský vliv v oblasti především
Někteří vědí, na koho se obrátit
Polsko, to je jen dodatečný zdroj příjmů pro USA. Syrští bojovníci jsou jen krmivo pro zbraně ve službě americkým zájmům. Tímto konstatováním lze charakteristiku amerického přístupu ke svým satelitům v podstatě uzavřít, protože status „skutečného spojence“ rozhodně nemají. Každý z těchto takzvaných spojenců USA je vlastně trumfová karta určená k výměnnému obchodu za vítězné body v geopolitické hře. Je jen otázkou času, kdy k tomuto obchodu dojde.
V tomto kontextu vypadá velmi kontrastně nekompromisní loajalita, jakou demonstruje Rusko vůči svým spojencům, pokud dodržují své závazky i přes to, že se sami snaží nějakým způsobem bojovat za vlastní zájmy. Mnoho zemí, které daly přednost americkým slibům namísto věrnosti Rusku, budou ještě mnohokrát litovat své historické chyby.
Zdroj.
