Skončila proto tak náhle, neboť neměla skutečnou podstatu – tak jako když se koaliční partneři neshodnou nad nějakým zásadním věcným či ideovým problémem a rozejdou se. Šlo o naplánovaný mocenský puč, který selhal i proto, že byl založen příliš úzce. Nebyl však jen atentátem na dvě strany vládní koalice, ale na politiku jako takovou.
Nové Sarajevo
Tím se liší od tzv. sarajevského atentátu z roku 1997, i když s ním má mnohé znaky společné. Tehdy však šířka, hloubka a rozsah založení ještě vykazovaly všechny znaky politického zápasu – byť nepolitickými prostředky z dílny Václava Havla a jeho spojenců.
Tehdy stála na počátku dohoda Havel–Tošovský (centrální banka bezdůvodným prudkým zvýšením úrokových sazeb zastavila ekonomiku). To se stalo reálnou bází, na níž se teprve prefabrikoval politický kýč, příběh, který ve veřejnosti zafixovala média.
Jeho článek o tom, že slečně Kočí věří všechno kromě toho, že lže, je pěkným aforistickým shrnutím fraškovité podstaty atentátu na VV.
V tomto smyslu bylo schéma podobné. Dlouhodobá příprava na lince Topolánek–Tluchoř–Kočí – a Mladá fronta Dnes. Politicko-nepolitická skupina a média. ?Pozadím namísto centrální banky boj o Sazku a přeskupování hlavních finančních hráčů. Ale to bych vykrádal sám sebe.
Zrádnost slov
Když Mf Dnes 22. dubna rekapituluje znovu kauzu ABL a chce se bránit proti své roli jednoho z pučistů, titulek zní: PŘÍBĚH, jak MF Dnes dokument (o Bártově "plánu" z roku 2008) získala. Nikoli fakta či pravda o tom – ale PŘÍBĚH.
Politici – ti do puče nezasvěcení – na PŘÍBĚH naskočili. Zvláště ti z ODS, kteří žijí neustále v hrůze, aby vypadali "mravně". To oni svým leknutím a překotnou reakcí všechno pro veřejnost verifikovali a z ABL udělali málem něco jako gestapo (ústně M. Topolánek). A protože se jako v každém puči hrálo primárně o čas, do PŘÍBĚHU skvěle zapadli a začali ho rozvíjet.
Proč se nikdo se nezabývá tím, kde, s kým a jakou metodou ukradla MfD "kompromitující" dokumenty z firmy Víta Bárty
Ukvapené odvolání dvou ministrů za VV, k němuž pučisté premiéra dotlačili, na místě prvním. Kdyby se stejně zkratkovitě zachoval v té chvíli prezident Klaus, asi by vše vyšlo. Navzdory chybám v režii, jako například předčasným publikováním "kauzy Škárka" Respektem. To mělo přece přijít až po "odhalení" MfD. Ale není holt rok 1997 a jistá konkurence mezi vydavateli už existuje. Stroj se zadrhne, ale ještě nezastaví.
Průlomová nahrávka
Obrat způsobí až tajná nahrávka slečny Kočí, která všechno nečekaně pravdivě vysvětlí. Pučistka to samozřejmě okamžitě popře a sama sebe označí za lhářku. To jí už ale neuvěří ani Petr Uhl z Práva – a to už je co říct. Jeho článek o tom, že slečně Kočí věří všechno kromě toho, že lže, je pěkným aforistickým shrnutím fraškovité podstaty atentátu na VV.
Dalíkovská metoda
Je dobré povšimnout si přesto několika detailů tohoto amatérského představení. Jsou charakteristické pro druhý pokus znehodnotit volební výsledky stejnou "dalíkovskou" metodou nákupu poslanců, z níž parazitně žila i zemřela slavná vláda "českého předsednictví" ředitele zeměkoule Mirka Topolánka. Nikdo se nezabývá tím, kde, s kým a jakou metodou ukradla MfD "kompromitující" dokumenty z firmy Víta Bárty. Přitom v tom spočívá srdce, hlava a pravda o celém puči.
Ostatně tento plán trvá. To jsou ona zadní vrátka Mirka Topolánka a jeho obchodně zpravodajské skupiny na návrat do české politiky.
Totéž platí o Petru Tluchořovi a topolánkovské lince za ním. Kdyby se rozzuřený Topolánek sám neudal (v projevu k dvacetiletí ODS), bylo by ticho jako po pěšině. Jenže on je stejný "pravdivý" chvástal jako slečna Kočí, stejné krve.
Předvedl to už v "tajné části" svého rozhovoru v časopise pro homosexuály. Nyní to zopakoval v projevu veřejném: Na počátku nás ujistil, že s pučem nemá co dělat, že se ho vůbec netýká. Pak devadesát procent času věnoval směšnému běsnění na téma Bárta a ABL. Mimo čas a prostor. Mimo žánr. Pachatel se prostě vrací na místo činu. A udá při tom i Tluchoře.
Motiv puče
Jaký byl však motiv k celému tomuto příznačně předvelikonočnímu zkrachovalému puči? Bylo jich více, jeden je však zásadní: změna mocenských poměrů bez voleb. Předčasné volby totiž nehrozily ani vteřinu. Výsledkem měl být pád trojkoalice a vytvoření dvoučlenného kabinetu ODS–TOP 09. V něm marginalizace ODS a její nahrazení TOP 09.
Chvíli trvalo, než jsem pochopil kalouskovskou kryptogramní anekdotu, v níž TOP je zkratka TOPolánek.
Ostatně tento plán trvá. To jsou ona zadní vrátka Mirka Topolánka a jeho obchodně zpravodajské skupiny na návrat do české politiky. Přiznávám, že i mně trvalo docela dlouho, než jsem pochopil kalouskovskou kryptogramní anekdotu, v níž TOP je zkratka TOPolánek. Takové vtípky si nadaný rétor a politik Miroslav Kalousek prostě neodpustí. Ke své slávě a škodě jeho projektů.
A tak v tomto duchu už jenom dvě poslední drobnosti k podobně "zábavným" úvahám o podstatě a smyslu destrukce zbytků politiky v Česku na jaře 2011: Proč musel být spuštěn puč v době, kdy Václav Klaus i "předseda" TOP 09 byli v zahraničí?
A v jakém smyslu souvisí ouvertura v podobě konspirace proti Sazce s pučem proti Petru Nečasovi? V žádném?