Minulý týden jsme se v článku o mystifikacích a nepravdách kolem letounu malajských aerolinií letu MH-17, sestřeleného v červenci roku 2014 nad Ukrajinou, věnovali popisu cesty střely Buk na místo, odkud měla být údajně na letoun “proruskými povstalci” odpálena. Prošli jsme si tuto trasu a zjistili, že množství “důkazů”, předkládaných Spojeným vyšetřovacím týmem (JIT) jednoduše nemá žádnou váhu - a že tedy vlastně nevíme, kdy a odkud BUK na místo přijel (pokud vůbec přijel).
Obrázky neznámého původu
Opustili jsme střelu v jednom bodu, již téměř na místě, ze kterého měla údajně být odpálena. “Amatérský” žurnalista Max van der Werff, ve skutečnosti profesionálnější než většina jeho kolegů, se na místo vydal, prověřil, co bylo možno, změřil vzdálenosti a hovořil s řadou svědků. Pokračujeme v jeho vlastním shrnutí těchto průzkumných výprav:
Vydal jsem se do Karpetijanovy ulice, v níž byl údajně Buk vyfotografován cestou na odaliště. Kvalita fotografií, jak už jsme zmínili minule, je tak mizerná, že se dá do fotky nakopírovat cokoli, včetně jaderné hlavice. Níže několik snímků obrazovky z videí, které jsem na místě pořídil sám 19. října 2015.
Když si prostudujeme perspektivu snímku “Buku”, je jasné, že musel být vyfocen z bytu v nejvyšším poschodí jedné z bytovek, budovy č. 3. Starší dáma, se kterou jsem na místě mluvil, mi tvrdila, že tento byt byl v roce 2014 prázdný. Jak už jsme ale řekli, především pro obrázek platí, že ho fotil neznámý fotograf, je v tragicky nízkém rozlišení, originální soubor nemáme k dispozici a u obrázku chybí (byla smazána?) metadata.
Video Gagarinovy třídy ve Snižnoje je dalším z důkazů, předkládaných JIT zde.
Nebylo těžké najít byt, z nějž bylo video natočeno. Pokud si promítnete perspektivu videa a prozkoumáte mapu Gagarinovy třídy, dojdete k Budově č. 1 se souřadnicemi 48.014758, 38.761652.
Sehnat někoho, kdo by měl klíče od vedlejší budovy a chtěl mi otevřít střechu, bylo trochu těžší - ale nakonec se podařilo. Odtud vypadalo všechno jednoduše. Když se podíváte na video a na moje záběry, je jasné, odkud bylo natáčeno.
V bytě, kde bylo video natočeno, bydlela 17. července 2017 Vita Volobujevová. O obyvatelce se mi nic dalšího zjistit nepodařilo. Problémem videa v každém případě ale zůstává všechno to, co bylo řečeno o ostatních “důkazech”: nemáme originální zdroj, nemáme metadata, která by na něj ukázala a nemáme žádné kvalitní rozlišení. Kde nic není, ani smrt nebere.
Kdo odpálil Buk? A co je to za kouř?
Ale posuňme se dál, k okamžiku odpalu rakety. Tato “ikonická” fotka se objevila na Twitteru pouhé tři hodiny po katastrofě letu MH-17. Vyšetřovatelé z JIT k věci říkají: “Tato fotografie kouřové stopy je vyfocená v Torezu a široce publikována na sociálních sítítch.”
Hodně už jsem toho napsal o fotografovi Pavlu Alejnikovi, Vladimiru Djukovi, který fotku dal na Twitter i o fotce samotné. Vydalo by to na samostatný článek, a tak se tady omezím na pár poznámek:
Za prvé, takzvaná kouřová stopa jsou ve skutečnosti dvě oddělené kouřové stopy - jedna bílá, druhá černá.
Nikdo nikdy nevysvětlil, proč se černý kouř pohybuje v přísně horizontálním směru a bílý ne. Jediným možným vysvětlením, které mě napadá, je to, že spolu ve skutečnosti tyto dvě kouřové stopy vůbec nesouvisejí.
Tato fotografie pochází z 9. června 2015, tedy z doby téměř rok po katastrofě. Pro lepší viditelnost jsem místě upravil kontrast, ale skutečně jen mírně - ověřte si to, pokud chcete, na originálním videu (za něž děkuji Janě Jerlašové). A teď ta nejzajímavější zpráva. Na obrázku je téměř totožný sloup kouře.
Víme přitom, že video je z roku 2015, kdy na místě žádný Buk odpálen nebyl. Černý kouř tedy musí pocházet z jiného zdroje.
Za druhé: ptal jsem se mluvčího vyšetřovatelů celkem třikrát, zda potvrzuje, že JIT tvrdí, že předložená fotografie ukazuje kouřovou stopu střely Buk, která sestřelila let MH-17. Jeho odpovědi byly vyhýbavé.
Manipulace otázkou
JIT samo o věci říká: “Tuto fotografii šetří Národní forenzní institut NFI. NFI nemá žádný důkaz o tom, že by bylo s fotografií manipulováno.”
Bylo by ovšem záhodno vědět, jak zněl původní dotaz na NFI, co přesně tedy bylo zkoumáno. To ovšem - stejně jako originál fotografie - nevíme a nikdy se nedozvíme. Fotografii zkoumala nejen NFI, ale také příbuzné organizace NIDF a FOX-IT. Jeden z lidí, kteří se průzkumu fotografií účastnili, mi napsal:
“Můj vlastní výzkum se týkal pouze toho, zda šlo o skutečné RAW soubory a tedy principielně skutečná videa natočená na videokameru. Co se týče toho, co na videu je, o tom nemám nejmenší páru. Moc jsem se tomu nevěnoval - kromě toho, že jsem byl ohromen tím, jak velkou váhu přikládají vyšetřovatelé tak nepodstatným snímkům.”
Ale pojďme dále:
JIT prohlásilo: “kromě zmíněných fotografií vyšetřovací tým po dlouhém, pracném hledání na sociálních médiích našel dvě další fotografie. Z první fotografie a svědeckých výpovědí o místě, kde se svědek nacházel, jsme analyzovali perspektivu. Místo, kde se stýkají linie perspektivy je velmi blízko pole u vesnice Pěrvomajskij.”
Zvláštní je, že takzvaně pracně nalezená fotka je focená z naprosto stejného úhlu jako tato:
A tato fotografie se objevila na Twitteru 15. července 2014, tedy dva dny před katastrofou. Koordináty, z nichž byla fotografie pořízena, byly vypočítány a zveřejněny na fóru webtalk.ru.
Pokud výřezy obou fotografií umístíme nad sebe, vidíme, že přesně souhlasí. Fotografie (nebo původně videa?) jsou obě pořízeny s použitím stativu, lidově trojnožky. Což je trochu zvláštní.
Kouř z nové fotografie je trochu více nalevo, než kouř na “staré” fotografii. Jinak jsou stejné
Máme-li k dispozici souřadnice místa, z nějž byla fotografie pořízena, a koordináty údajného místa odpalu, můžeme se podívat na čáru pohledu (bílá) na údajné místo odpalu a čáru pohledu (červená) na místo, kde kouř stoupal na fotce v Tweetu z 15. července.
Červená čára ukazuje k místu Saur Moglia, nejvyššímu místu v Donbasu To je místo, kde v červenci 2014 prakticky neustále probíhaly ostré boje. Když se podíváme na obrázky z Google Earth s datem 16. července 2017, vidíme dvě vypálené plochy. Je tedy velmi pravděpodobné, že kouř pochází z těchto ploch.
Je zjevné, že byt, z něhož byly ve skutečnosti fotografie pořízeny, sloužil jako pozorovatelna. Proč ale obyvatel bytu Andrej Tarasenko dal na Twitter fotografii z 15. července a ne tu o dva dny mladší? Kromě toho, Tarasenko sám tvrdí, že v době útoku právě šel pěšky domů z práce. To měl s sebou stativ?
Ukrajinský horník říká, že v době katastrofy malajského boeingu viděl bílou kouřovou stopu, která se objevila u země a zmizela v mracích. O dvacet vteřin později viděl v dálce stoupat kouř. Andrej Tarasenko tvrdí, že v té chvíli šel s přítelem domů z práce. “Víte, jak vypadá kondenzační stopa letadla? Tohle bylo stejné, ale zvedalo se to ze země - byl to start rakety,” řekl Tarasenko, který odhaduje, že byl zhruba 16 kilometrů daleko od místa katastrofy Boeingu. Letadlo padat neviděl.”
Jenže od chvíle odpalu rakety do pádu Boeingu na zem uběhlo minimálně několik minut (za předpokladu, že byla odpálena). Dvacet sekund, které uvádí Tarasenko, je nesmysl.
Pokud by zbytek Tarasenkovy historky byl pravidivý, určitě se nenacházel v bytě, když byl takzvaný jeho snímek pořízen. Nabízí se tedy několik otázek:
- Kdo snímek pořídil?
- Kdo byl v bytě?
- Jak a proč se Tarasenko dostal k souborům?
A také - proč bylo třeba “dlouhého a pracného” hledání na sociálních sítích potřeba, a proč nebyla fotografie, nebo snad video, zveřejněna okamžitě, když byla k dispozici stejná fotografie o dva dny starší?
Pokud si dá člověk práci s výzkumem, vychází najevo to, že takzvané “důkazy” předložené při vyšetřování katastrofy jsou jen divadelní kulisy. Co je za nimi, to dosud nevíme - a otázka je, zda někdy vědět budeme. V každém případě je dobré znát jejich obrysy. Podobná znalost je přesně to, co jejich “divadelní architekti” nechtějí, aby veřejnost znala.
Příští týden, v závěrečné části této analýzy, se proto podíváme na trasu, kterou měl údajně Buk z místa katastrofy odcestovat, i na to, jak Ukrajina (a zjevně ne jen ona) falšuje důkazy a “ztrácí” radarová data.
Zdroj.
