Nahrávky soukromých hovorů ministra Andreje Babiše, v nichž častuje své kolegy z vlády peprnými výrazy, měly být atomovou bombou české politické scény. Alespoň tak si to představovali konstruktéři. Nakonec je z toho jen pšouknutí. Ani to však nebrání položit si dvě základní otázky, které všechna média, pohoršující se nad slovníkem ministra financí, ponechávají zcela bez povšimnutí.
- Kdo a jak Babiše tajně nahrál
- Kdo to pustil ven
Odpovědi nás zavedou přesně tam, kam bychom očekávali. Do hlubin mediální bažiny, jako vejce vejci podobné té, na kterou tak často pokazuje prezident USA Donald Trump. I u nás si tvůrci "fake news" zvykli, že jejich manipulace s veřejným míněním - ať už za úplatu, nebo z přesvědčení - je něčím normálním. Něčím, pro co byli "vyvoleni". A také oni se prohlašují za posly "nezávislého zpravodajství".
Napíchnut, ale neopečen
Slovník, který používá na nahrávkách Babiš, není ozdobou salónů, ale to není jádrem problému. Stejně jako jím není ani to, že s Babišem mohou mnozí posluchači souhlasit. Případ se nyní, když Babiš podal trestní oznámení na neznámého pachatele, dostává do rukou policie. Pokusme se jí v jejím pátrání trochu pomoci.
Zde jsou obě nahrávky.
První záznam (o délce necelé dvě minuty) je sestřihem nejméně osmi nahrávek. Babiš byl tedy odposloucháván (nahráván) dlouhodobě, a to v průběhu několika týdnů, měsíců a možná i let (mediální dům Mafra, tedy MF Dnes, Lidové noviny a další média koupil v červnu 2013).
Na pozadí hovoru na první nahrávce zní hudba, cinkají talíře, v dálce znějí hlasy… Vše nasvědčuje tomu, že byl Babiš opakovaně při různých příležitostech a na různých místech odposloucháván skrytým mikrofonem (mobil nebo diktafon položený na stole?). Jde zcela zřetelně o dlouhodobou a důkladně provedenou akci, která směřovala k jedinému cíli: Publikaci kompromitujících nahrávek.
Po zveřejnění obou záznamů propustilo vydavatelství Mafra na hodinu reportéra MFDnes Marka Přibila z důvodu "zachování integrity vydavatelství". Jinými slovy: Označila ho za "pachatele". Přibilův hlas byl rozpoznán na druhé nahrávce a patří mu zřejmě i hlas na té první. Babiše zkrátka tajně nahrával jeho zaměstnanec – ať už ze svého popudu, nebo, a to je mnohem pravděpodobnější, na něčí pokyn.
Novinář Marek Přibil přišel do MF Dnes v roce 2014, stejně jako současný šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl, ze skomírajícího magazínu Týden. I ten byl (a je) součástí mediální bažiny. Babiš však potřeboval rychlou náhradu za dosavadní šéfredaktorku Sabinu Slonkovou (zmíněnou v první nahrávce), která dostala padáka (podle verze Slonkové "odešla sama, protože chtěla zůstat nezávislá").
Ze druhé nahrávky vyplývá, že Přibil fungoval jako jakási spojka Babiše s jeho novinami, ke kterým se na nátlak politických oponentů "nesměl ani přiblížit". Styčným důstojníkem pro agenta Přibila však, jak vyplývá z nahrávky, nebyl jeho šéfredaktor Plesl, ale ředitel pro rozvoj František Nachtigall. Tento fakt svědčí o složité situaci uvnitř vydavatelství a MF Dnes - a možná i naznačuje jejich další vývoj.
Čtěte ZDE: Lekce zatloukání a nutné arogance: Kde udělal hejtman chybu? Andrej, to je jiný sekáč: Neny moje, nic jsem nepodepsal, nepamatuju, nemá na nic vliv, dám na charitu, všichni kradnú. Sorryjako. A může za to Kalousek
Odlož zbraň, brachu
Mediální interpretace druhé nahrávky zní, že Babiš přímo ovlivňuje obsah novin. Nic takového z ní však nevyplývá. Babiš na nahrávce redaktorovovi témata spíše rozmlouvá a vyzývá ho, ať s tím počká (nahrávka pochází, jak vyplývá z kontextu, z konce roku 2016 – tedy z doby ještě předtím, než byl Babiš nucen odevzdat vedení svých firem do svěřenského fondu). Podle všeho sehrál Přibil roli provokatéra. Není vykloučeno, že dostal z bažiny příkaz, aby s Babišem mluvil tak, aby to vypadalo, že ovlivňuje obsah novin.
Babiš by byl samozřejmě raději, aby se s redaktory svých novin vůbec scházet nemusel, a vše fungovalo, jak má, tedy - bez něj a pro něj. Fakt, že tak činí, a způsob, jakým se o své redakci na nahrávce číslo jedna vyjadřuje ("mí zaměstnanci jsou debilové"), svědčí o tom, že není spokojen s chodem firmy, kterou dotuje. A také o tom, že je bažina mnohem hlubší, než tušil.
O vztahu Babiše k jeho novinám mnohé napovídá i skutečnost, že první médium, kterému oznámil, že podává v souvislosti s nahrávkami trestní oznámení na neznámého pachatele (mj. své vlastní zaměstnance?) nebyla MF Dnes, ale deník Blesk.
Babiš koupil vydavatelství Mafra ze dvou důvodů: Za prvé, aby se z továrny na "fake news", do té doby vyrábějící zprávy jako na objednávku "kavárny" a jejího tahouna Miloslava Kalouska (TOP 09), staly jakž takž nepodjaté noviny. To se podařilo jen z části. Za druhé, aby se staly hrozbou pro jeho politické oponenty. To se podařilo, byť této moci dosud plně nevyužily (kromě kauzy odvolání ministra ČSSD Chládka, za níž stál jako autor textu právě Přibil).
V redakci MF Dnes je stále vlivná skupina starých struktur napojených na bývalé vedení - ať už na Sabinu Slonkovou nebo Pavla Šafra. Tím se dostáváme k odpovědi na druhou otázku: Kdo nahrávky pustil ven?
Kdo to pustil ven
Nahrávky existují už několik měsíců (zřejmě od konce loňského roku) a jde zjevně o později sestříhané záznamy v původní délce mnoha hodin. Čekalo se jen na vhodné načasování. A pak... rozkvetly šeříky a přišel 1. máj, svátek práce a revolty.
Na twitterovém účtu vedeném na jméno Julius Šuman kdosi zveřejnil první nahrávku, která je sestřihem drsných výroků Babiše na adresu politiků (z ČSSD) a dalších subjektů (včetně redaktorů MF Dnes). Jisté je jen to, že skutečný Julius Šuman, dnes osmdesátiletý pán, byl v 70. letech styčným důstojníkem státní bezpečnosti agenta Bureše (Babiše).
Twitterový účet na jméno Julius Šuman byl založen v roce 2010. Až do roku 2016 obsahuje jen několik tweetů v různých jazycích, týkající se sumanu, což je rýžový koláč z Filipín. Twitterový účet zázračně ožívá 1. května 2017, kdy na něm vychází nahrávka Babišových odposlechů a tweet:
"Ahoj debilové! Už jste si stáhli toho novýho @AndrejBabis? My jo a je to prvotřídní agrometal. Ukázka dnes, zbytek jindy. Lásky čas, jo?"
Nahrávka byla na youtube umístěna ve stejný den, tedy 1. května. Juliova otázka "Už jste si stáhli novýho Babiše?" má tedy celkem jasnou odpověď: "Nestáhli, protože nebylo odkud. Jsi první, Juliusi".
Spiklenci zřejmě po zveřejnění nahrávky očekávali mediální poprask, ale nic se nedělo. Podle výpisu ji sice převzal portál tn.cz, ale článek s názvem "Podivná nahrávka Andreje Babiše: Sprostě nadává kolegům z vlády" byl během několika minut po uveřejnění odstraněn, zřejmě z obavy, že je nahrávka podvrh.
Pokud majitel Babišovy nahrávky čekal, že odpálil zbraň hromadného ničení, která měla obrátit českou politickou scénu vzhůru nohama, pak ostrouhal. Události navíc nabraly rychlý spád: 2. května totálně dezorientovaný Sobotka ohlašuje demisi, ve stejný den policie zatýká šéfa českého fotbalu Peltu a muže blízké Sobotkovi - Janstu a Březinu.
Kdo je Julius Šuman
Majitelé kompromitující Babišovy nahrávky tak stáli před prekérní volbou: Vykašlat se na to, počkat, nebo rychle přitvrdit. Rozhodli se pro třetí možnost. A tak vyšla dne 3. května na twitteru Julius Šuman zpráva:
"@AndrejBabis PROČ? Dnes je Mezinárodní den svobody tisku, tak aby všichni věděli. Tady máte druhý díl." K ní byla přiložena nahrávka číslo dvě, na které Babiš údajně úkoluje redaktora Přibila.
Julius už si tu přestal hrát na to, že nahrávku stáhl někde na internetu. Na youtube byla vložena ve stejný den jako tweet: 3. května.
Jenže – opět bez mediální odezvy. A tak prvním médiem, které nahrávku od Julia Šumana konečně "převzalo", byl portál Forum24. Tento "fake news" portál a hlásnou troubu TOP 09 řídí bývalý šéfredaktor MF Dnes Pavel Šafr, jehož mnohaletá válka s Babišem, údajným ničitelem "nezávislé žurnalistiky", nabyla patologických rozměrů. Babiš o Šafrovi několikrát prohlásil, že je duševně nemocný, soudil se s ním a prohrál (v listopadu 2016 zaplatil Šafrovi 50 tisíc Kč odškodné za urážku na cti, ale omluvit se nemusel).
Kdo dezinformační portál Forum24 financuje, není jisté. Každopádně provoz tohoto "fake news" média stojí podle veřejných zdrojů cca milión korun ročně.
Jak mediální vlnka opadla
Krátce po zveřejnění Babišovy nahrávky na portálu Forum24 převzal zprávu spřátelený "nezávislý" portál Echo24, který vede Dalibor Balšínek, bývalý šéfredaktor Lidových novin. Ten z novin odešel poté, co je koupil Babiš. Oběma médiím, Forum24 a Echu24, se podařilo vytvořit z Babišových nahrávek mediální vlnku... která záhy opadla.
Zatímco se Forum24 chlubilo, že Babišovy nahrávky uveřejnilo jako první, Echo24 zaujalo mnohem obezřetnější postoj, když o zdroji psalo jako: "Po internetu koluje nahrávka, na které..." Po Babišově trestním oznámení se Forum24 ocitlo ve fázi, které se říká "zametání stop". A tak se na twitteru Julia Šumana objevil 5. května (cca hodinu poté, co Babiš podal trestní oznámení) článek portálu Forum24 s titulkem: "Potupa Babiše. Nahrávky jsou prý z jeho Sokolovny, kterou nechal zabezpečit."
Forum 24 v článku nabízí čtenářům šokující obrat: Julius Šuman není jednotlivec, ale skupina, která Andreje Babiše "ponížila". Nahrávky prý byly pořízeny v Babišově průhonické Sokolovně, kde mívá schůzky. Babiš prý nedávno nechal prostor zabezpečit proti odposlechům, jenže selhal. Forum24 cituje jako zdroj portál Neovlivni.cz, jehož šéfredaktorkou je, světe div se, Babišem vyhozená bývalá šéfredaktorka MF Dnes Sabina Slonková.
Mnohé nasvědčuje tomu, že majitelem nahrávek Babiše byl šéfredaktor Forum24 Pavel Šafr, který je i uveřejnil jako první. Nejprve na twitteru pod jménem Julius Šuman a pak na svém portálu. Otázkou je, zda byl Šafr i zadavatelem, zda to byl on, kdo řídil Přibila. Jisté je, že se dobře znají, sdílejí společné protibabišovské postoje a spojuje je i oddanost ke Kalouskovi.
Lze předpokládat, že v redakci nejvlivnějších českých novin dojde v souvislosti s nahrávkami k přeskupení a osvěžení redakčních řad. Pokud po těchto událostech Babiš neodvolá šéfredaktora Plesla (byl to přece jeho redaktor, kdo šmíroval jeho zaměstnavatele), pak by měl odejít z politiky. Důvodem k odvolání Plesla by nemělo být "zachování integrity", protože nikdy žádná nebyla (pokud jí nechápeme jako integrický ideologický souboj s vlastním vydavatelem), ale "ztráta důvěry".
Půjde o českou verzi "vysoušení bažiny", nebo jen jedna bažina nahradí druhou?
