Británie je připravena provést první jaderný úder, bude-li to nezbytné. To nejsou slova salónního představitele londýnských bažin, hloupého rusobijce Camerona. Takto šíleně se před pár dny vyjádřil současný ministr obrany Michael Fallon. Podle tohoto "euroskeptika" je prý premiérka Theresa Mayová připravena k použití balistických raket Trident za "nejextrémnějších okolností" - i v případě, že Spojené království nebude vystaveno jadernému útoku!
Že jste to nikde nezaznamenali? Mainstream to pochopitelně "stopil". Asi aby dal najevo, jak si představuje "dobu post-faktickjou", na kterou tolik žehrá.
Arogantní jaderný klub
Británie čelí tvrdým atakům vládnoucích dinosaurů EU. Summit šéfů vlád, který právě skončil, byl vůbec nejkratší v dosavadní historii. Za čtyři minuty se všichni shodli, že před propuštěním z bruselského vězení národů chtějí unikající ostrovní říši pořádně finančně vyždímat. S tím Britové samozřejmě nesouhlasí a schyluje se tak k ostrému konfliktu.
Myslí si snad Theresa Mayová, že jí choromyslné válečnické výroky jejích ministrů pomohu v probíhající předvolební kampani před červnovými volbami? Chce vypadat silná nejen vůči Bruselu, ale dát najevo, že to umí stejně tak hrát "natvrdo" s Moskvou? Pokud ano, jedná její vláda jako sbor pubescentů.
Byla-li ta slova určena jen ruským uším, nebo jde o snahu silnými výrazy dát najevo znovuobnovení suverenity země, vyjde to nastejno. Svědčí to spíše o zakomplexovanosti bývalé velmoci, která si dnes nevidí ani na špičku nosu - právě tak jako její nedávní bruselští soudruzi.
Tomu by napovídal i arogantní postoj Britů, kteří se na konci března odmítli (stejně jako ostatní jaderné mocnosti) zúčastnit jednání o úplném zákazu jaderných zbraní. Stálý zástupce Spojeného království Matthew Raykroft v OSN řekl: „Spojené království se neúčastní jednání o dohodě o zákazu jaderných zbraní, protože nevěříme, že tyto rozhovory povedou k pokroku v globálním jaderném odzbrojení - nebudou fungovat.“
To je ovšem jen půlka pravdy. Podobná jednání jsou samozřejmě k ničemu, stejně jako celé takzvané Spojené národy sídlící v Rockefellerově budově v New Yorku. Ale nevedou k cíli jen pro to, že k nim země vlastnící jaderné zbraně nikdy nepřistupovaly vážně. Ony je již mají a těží z nich svou diktátorskou převahu vůči ostatním (například i Severni Koreji), jimž je nedovolí vyvinout. Tedy pokud je nezískají přímo od nich, jako třeba Izrael.
Místo pokusu v napjaté mezinárodní situaci učinit alespoň vstřícné gesto, vláda Jejího Veličenstva prohlásí, že když na to přijde, zahájí klidně ona jadernou apokalypsu. Samozřejmě - protiruské struktury jsou v Británii tradičně velmi silné. Jenže slova mají někdy stejnou moc roznítit fatální konflikt jako americké operace pod falešnou vlajkou.
Čtěte ZDE: Hrátky s jadernou válkou pokračují: Stane se záminkou severní Korea? Kdo vládne v Bílém domě? Trump šije kšiltovky. Pence chystá rakety. Šílenci z Washingtonu mají pré. Svět za tři dolary v tombole?
Rusko se nedá vydírat
Že se tento záměr daří, svědčí i reakce z ruské strany, které se pochopitelně cítí touto perverzní rétorikou bezprostředně ohroženo. Poslanci parlamentu (Dumy) se okamžitě proti vyhlášením britského ministra obrany tvrdě ohradili:
„Jestli Spojené království zaútočí na jadernou velmoc jako je Rusko, musí vědět, že odvetným úderem bude smeteno z povrchu zemského,“ zareagoval na Fallonova slova senátor Franc Klincevič.
Zástupce náčelníka Hlavnní operační správy ruského generálního štábu Viktor Poznichir současně konstatoval, že stejný problém představuje také americká protiraketová obrana v blízkosti Ruské federace. Protože Američané - a nyní i Británie - připouštějí jaderný útok na Rusko, musí jeho země přijmout "adekvátní protiopatření".
Raketová reakce Donalda Trumpa v Sýrii a vyostřování korejské krize na samu mez opětovného spuštění korejské války (nezapomínejme, že tam stále jde jen o příměří), vyvolala ve washingtonských bažinách nadšení. Ostatně i v těch pražských. Při "hodnocení" prvních sto dnů Donalda Trumpa v úřadě jej na obrazovce ČT už chválil i vyslanec senátora McCaina v ČR (oficiálně bývalý velvyslanec ČR v USA) Petr Kovář. Také on si však dal pozor, aby o britské výhrůžce jadernou válkou neřekl ani slovo.
Špinavé body pro Trumpa
Pentagon se útokem v Sýrii zbavil starých raket a zbrojaři dostali další zakázky za milióny dolarů. Podobný dojem musí mít nezávislý pozorovatel i ze shození "matky všech bomb" 13. dubna, tedy týden po raketovém útoku na Sýrii. Údajně zabila několik desítek islamistů operujících v bunkrech vybudovaných v osmdesátých letech za pomoci CIA na afghánsko-pákistánském pomezí. Ovšem o tom, že Rusko disponuje daleko ničivější bombou, jsme se také nic nedozvěděli. A možná je to dobře.
Je ovšem otázkou jestli Trump ve snaze odvést pozornost od Sýrie tlakem na Severní Koreu nepřetáhl strunu moc. "Existuje možnost, že dojde k velkému konfliktu se Severní Koreou. Rozhodně," řekl Trump brodící se po kolena v "bažinách" během pátečního rozhovoru v Oválné pracovně Bílého domu. "Moc rádi bychom tu záležitost vyřešili diplomaticky, ale je to velmi obtížné." dodal stejně pubescentně, jako jeho britští bratři.
První komponenty amerického systému THAAD v Jižní Koreji vyvolaly protesty
Dramatičnost situace, která je podle mnohých horší než v době karibské krize, potvrdil v pátek také americký armádní velitel pro oblast Pacifiku Harry B. Harris: "Krize na Korejském poloostrově je nejhorší, co jsem kdy viděl. Ve zpravodajské komunitě se objevují pochybnosti, zda Kim Čong-un jaderné zbraně má. Já ale musím předpokládat, že je má a hrozba je tedy reálná," citovala jej televize Fox News.
Hrozí otevřený střet velmocí
Harris nicméně vyjádřil naději, že se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a ministru obrany Jamesu Mattisovi ve spolupráci s Číňany podaří najít diplomatické řešení krize.
Podle mnohých komentátorů se ovšem Američané začínají v Severní Koreji zaplétat do velmi nepříjemné situace. Někteří ruští poslanci vyzývají vládu, aby Rusko přišlo v případě napadení Severní Koreji, svému někdejšímu spojenci, na pomoc. Podle nich by zahájení korejské války bylo pouhou záminkou k "preventivnímu" úderu proti Moskvě.
A to už by nebyla demonstrativní výchovná lekce, jak si možná nedospěle představuje Donald Trump a jeho neokonští bezpečnostní poradci, ale otevřený střet velmocí. Proti Američanům by tak stála nejen Čína ale také Rusko.
Ale i kdyby se Rusové a Číňané v případě napadení Severní Koreje Američany přímo za Pchjongjang vojensky nepostavili a vyhnuli by se tak přímé konfrontaci, přesto by Spojené státy patrně čekal velmi nepříjemný protivník, se kterým se dosud ve svým intervenčních válkách proti špatně vyzbrojeným a demoralizovaným soupeřům nesetkali. Rozhodně by to nebyla procházka růžovým sadem bez velkých ztrát jako v případě Srbska či Afghánistánu, jak píše ve své analýze výzbroje armády Severní Koreje web Eurasia 24.
Kimova armáda nebude snadným soustem
Armáda Severní Koreje totiž prošla za posledních deset let rozsáhlou modernizací a rozhodně nejde jen o na Západě zmiňované nosiče jaderných zbraní a věčnou diskusi o tom, zda má či nemá KLDR jaderné zbraně a potenciál je efektivně použít.
Severní Korea, která dlouhodobě čelí zbrojnímu embargu, sice nemá kvalitní letectvo, které by se mohlo postavit byť jen jedné peruti z americké letadlové lodi, ale přesto má k dispozici kolem dvacítky letounů MiG-29 a starších typů MiG-23ML. Vlastní také několik bitevníků Su-25, vrtulníků Mi-8 a transportních letounů An-2. Právě tyto letouny mohou díky nízké rychlosti provádět utajené přelety na velmi krátké vzdálenosti.
Porovnání vojenské síly USA a Severní Koreje
Severokorejská pěchota disponuje moderní kombinací útočné pušky a automatického granátometu. Tato severokorejská variace na sovětskou AK – 74 je zřejmě kopií jihokorejské velmi účinné pušky Daewoo K11, která patří k tomu nejmodernějšímu, co na trhu v této kategorii existuje, a bezpečně se tak vyrovná výzbroji americké námořní pěchoty.
Nejtvrdším oříškem ale bude systém protivzdušné obrany, který Severokorejci cílevědomě už několik let ve spolupráci s Číňany budují. Raketový protiletecký komplex Pongae-5, který je na Západě označovaný jako KN-06, je mobilní a připomíná známý ruský systém S-300 nebo jeho čínskou verzi HQ-9. Systém může zásadním způsobem zkomplikovat vzdušné operace nad Korejským poloostrovem.
Velkou pozornost věnovala Severní Korea také ochraně svého pobřeží. Před napadením z moře byl měly Pchjongjang chránit protilodní střely odvozené od velmi moderních a účinných ruských střel Ch-35, jež tvoří základ pobřežního systému Bal, chránícího poloostrov Krym. Tyto střely, považované za protiváhu amerických Harpoon, byly instalovány také na nové severokorejské rychlé raketové čluny se sníženou radarovou signaturou označované Nongo (koncepčně podobné norským člunům Skjold) a zřejmě se stanou také hlavní protilodní zbraní dokončovaných severokorejských korvet kategorie stealth.
Střela Ch-35, která se do Severní Koreje dostala z Ruska pravděpodobně v 90. letech a jejíž výrobu si Severokorejci zvládli osvojit, dokáže ničit plavidla až do výtlaku 5 tisíc tun a poškodit i větší lodě, a to i na vzdálenost výrazně přesahující sto kilometrů.
Čtěte ZDE: Severní Korea: Reálná hrozba, nebo snadné sousto? Plutokracie versus čučche. Je problémem jen neochota se podřídit? Země povstává z bídy. Mají washingtonské bažiny choutky na perspektivní protektorát?
Protilodní střely a ohrožení Soulu
Ch-35 je označována za „nákladově nejefektivnější“ protilodní řízenou střelu na světě. Zbraň, která nabízí velmi dobré výkony a odolnost proti rušení, je údajně výrazně lacinější než jiné podobně účinné střely, takže - ekonomicky vzato - se ji vyplatí používat i proti malým člunům. Její zařazení do výzbroje představuje podle specializovaného odborného Oryx Blogu obrovské zlepšení kapacit severokorejského námořnictva a hrozbu pro námořnictvo jak Jižní Koreje, tak Spojených států.
Nový systém pobřežní obrany neznamená žádné riziko pro letadlovou loď, podstatně však může znesnadnit například vyloďovací operace. Odpalovací zařízení navíc není stacionární, nýbrž mobilní, což komplikuje případnou eliminaci tohoto obranného prostředku.
Případný konvenční konflikt na Korejském poloostrově by napáchal obrovské škody jak obráncům, tak útočníkovi - pokud by se neomezil pouze na demonstrativní útoky jako při úderu na syrskou základnu Šajrát.
Spadne Trump do korejské pasti?
Otázkou je, zda si je tohoto nebezpečí Donald Trump vůbec vědom. Nechá se nalákat do pasti neokonskými generály, kteří mu celou akci, která by se v tom lepším případě mohla snadno stát "jen" dalším Vietnamem, podávají jako snadnou operaci, ze které prý americká armáda vyjde beze ztrát.
Tak by se nová korejská válka mohla stát Trumpovým politickým hrobem. A právě proto by nakonec musel jít dál - s čímž právě generálové kalkulují. Pokud by se boje o Koreu dostaly do horké fáze, bylo by jen otázkou času, kdy korejská jiskra zapálí větší válečný požár.
Výroky britského ministra obrany, stejně jako ministra zahraničí Borise Johnsona, který nevyloučil nasazení britských letadel v Sýrii, by tak dostaly nový kontext.
Všichni tihle šílenci si možná myslí, že jen "nezávazně žvaní" pro potřebu domácích politických třenic. Ve skutečnosti však rychle přibližují krvavou pointu zlomového roku 2017.
