Evropský parlament schválil minulý týden zadní dvířka k migrační vlně číslo 3, která se nás tentokrát bude týkat, ať chceme, nebo nechceme: Jmenuje se poklidně, bezvízový styk s Ukrajinou.
Měl by začít platit od června, tedy až po druhém kole francouzských voleb, které by mohly významným způsobem ohrozit vládnoucí bruselský establishment. Před dubnovým evropským summitem, který se má věnovat převážně brexitu a imigraci, začaly současně horečné přípravy na další vlnu islamizace kontinentu.
Zatímco první vlna byla naostro spuštěna po červnovém zasedání globálního "politbyra" Bildebergu v červnu 2015 v rakouských Alpách, letos se globální "deep state" z Bilderbergu sejde v červnu na svém ničivém potlachu ve Virginii.
Není těžké odhadnout, jakým směrem se budou plány "majitelů klíčů" ubírat. Aby mohli uskutečnit své dlouhodobé vize narušené částečně brexitem a zvolením Trumpa, musejí především stabilizovat situaci v Evropě a nepřipustit další voličské rebelie.
Pokud se jim podaří stabilizovat evropskou situaci "zvolením" Emmanuela Macrona do Elysejského paláce, budou moci celý projekt druhé vlny islamizace Evropy spustit. Záminka pro vyvolání konfliktu s Tureckem, která by vedla k otevření tureckých hranic a vypuštění miliónů zadržovaných imigrantů připravených v tzv. uprchlických táborech, visí ve vzduchu. Reálnou se stane, pokud prezident Erdogan vyhraje za několik dnů referendum. Nemluvě o tom, že situace v Sýrii, se začíná rovněž znovu přiostřovat.
Soros se směje
Aby mohla druhá migrační vlna naplno začít po otevření tureckých stavidel, je třeba překonat ještě jednu překážku, kterou je Orbánem vybudovaný plot na maďarských hranicích, jenž v podstatě první imigrační vlnu pozastavil a částečně i rozbil. To nepůjde bez odstranění Orbána. Jenže zbavit se ho v krátkém čase rovněž není snadné. Ale pohrozit mu lze.
V minulém týdnu jsme proto mohli sledovat snahu připravit si půdu testováním možností sorovských geril v budapešťských ulicích. To, že se záminkou k demonstracím stala právě sorosova Středoevropská univerzita, je příznačné. Orbán velmi dobře ví, že pokud se mu nepodaří této páté kolony a jejích klonů na svém území včas zbavit, hrozí mu velmi reálně "Budapešťský Majdan".
Celá situace je o to směšnější, že zákon, proti kterému se údajně protestuje, máme u nás víceméně schválený. Ale o to přece vůbec nejde. Proto Babiš a Herman kynou Sorosovi: Pojď k nám, soudruhu! Pokud tě Klaus v devadesátých letech vyprovodil, my ti opět dveře otevřeme...
Čtěte ZDE: Spiklenci v Berlíně: Sobotkova akce "Klín" proti Varšavě a Budapešti. Merkelová vyzývá k islamizaci německého venkova. Migrační citové vydírání a fake news. Pohrnou se Ukrajinci bez víz do EU po francouzských volbách?
Afrika na pochodu
Není náhodné, že stejně jako v Budapešti začaly masové nepokoje minulý týden i v sousedním Srbsku, jež je druhým státem, který potřebuje mít Brusel pro svůj záměr plně pod kontrolou. Po francouzských volbách tedy můžeme očekávat zostření situace v Budapešti, v Bělehradě, ale také ve Varšavě, která rovněž představuje překážku v druhé vlně islamizace.
To je také jeden z důvodů, proč se "islamizátoři" a jejich neziskovky soustředili v posledním roce zejména na přísun imigrantů z Afriky, kteří představují stejně jako rozbitý Blízký východ rovněž perspektivní rezervoár imigrantských kádrů. Podle údajů OSN vzroste populace Afriky do konce století na čtyřnásobek. Z jedné na čtyři miliardy. Do té doby už musí být Evropa jejich.
Asi ještě nikdy nebyly historické evropské národy v takovém akutním etnickém ohrožení jako dnes. Když si k africkým imigrantům připočteme muslimy z Blízkého východu, není těžké si představit, že Evropa jak jsme ji dosud znali, přestane brzy existovat.
Před nebezpečím blížící se islamizace z Afriky varuje i dubnový spot Geerta Wilderse
Etnická a náboženská válka doutná
A dávají o sobě patřičně vědět. Jen za uplynulých čtrnáct dnů udeřili islamisté v Londýně, Petrohradě, Stockholmu - a neúspěšně nyní také v Dortmundu. Další menší útoky jsou hlášeny z Milána, Verdenu a dalších evropských měst. Po útocích v Nice, Würzburgu, Mnichově, Reutlingenu, Ansbachu a Berlíně již nejsme daleko od regulérní etnické a náboženské války.
V této situaci je příznačné, že ve zpacifikovaném Německu, kde si je vládnoucí establishment po oslabení AfD vnitřními spory téměř jist svým vítězstvím, vrcholí rozsáhlé přípravy na rozjezd druhé migrační vlny. Minulý týden schválily německé úřady novou směrnici o slučování rodin migrantů. Podle tohoto nařízení mohou za Syřany, kteří pobývají v Německu přijet všichni členové jejich rodin.
Islamizace Německa a slučování rodin
Více než 300 tisíc Syřanů (což je podle mnohých velmi podhodnocené číslo), kteří v minulých dvou letech přišli do země, tak bude mít nárok na přesun svých rozvětvených rodin do Německa. Možnost zablokování přesunu na dva roky - tak jak je to u jiných imigrantů - pro Syřany nyní neplatí. Uznaní "uprchlíci" mají v Německu už nyní privilegovaný nárok na takzvané spojení rodin, což umožňuje imigraci do schengenského prostoru i osobám, které nemohou tvrdit, že jsou pronásledovány či jinak ohroženy. Na podzim 2015 získali tento nárok i migranti, kteří mají oprávnění na tzv. subsidiární ochranu.
Minulý týden na tuto skutečnost upozornil i deník Bild. S odvoláním na vládní dokument, který vyhodnocuje důsledky přistěhovalecké vlny, konstatuje, že takzvanou subsidiární ochranu dostávají lidé, kteří právně žádní "uprchlíci" nejsou. Tento druh ochrany je jim poskytován proto, že by jim ve vlasti mohly hrozit blíže nespecifikované "vážné škody". Tito lidé mají sice povolení k pobytu třeba jen na jeden rok, ale i tak si mohou přivolat celou rodinu.
Jak doplnil Die Welt, rodinní příslušníci, kteří za nimi pak přicházejí, už ani nemusejí žádat o azyl, nefigurují proto v azylových statistikách. Loni se jejich počet zvýšil o polovinu. Není divu, že podle posledního průzkumu mají z těchto opatření už i zdecimovaní Němci se stálým pocitem viny čím dál větší obavy. Podle skromných odhadů může díky těchto opatřením vzrůst počet imigrantů v blízké době až pětinásobně, což by již zcela rozložilo už tak napjatý německý sociální systém.
Čtěte ZDE: Utajená zpráva německé rozvědky: Šest miliónů imigrantů před branami EU. Britský spisovatel Pat Condell: Čeká nás vážné krveprolití. EU za to bude plně zodpovědná. Nejzaostalejší a nejnásilnější kultura přichází
Potrestejte Rakousko
Většina Němců se domnívá, že jejich země nemůže přijímat víc utečenců poté, co se vyrovnává s integrací miliónu imigrantů z roku 2015. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, jehož výsledky minulý týden zveřejnila Bertelsmannova nadace. To, že Spolková republika dosáhla svého limitu pokud jde o počet imigrantů, se domnívá téměř šedesát procent dotazovaných. Ve stejně zaměřené sondě si to před dvěma lety myslelo necelých 40 procent. "Mnozí soudí, že se dospělo do kritického bodu: ochota přijímat víc uprchlíků výrazně poklesla," píše se ve zprávě nadace.
Málokoho může překvapit, že tento sebevražedný postoj německých politiků oddaných zničení Evropy znepokojuje sousední Rakousko. Poté, co se podařilo pomocí volebních fíglů s odkládanou prezidentskou volbou protlačit do prezidentského úřadu Bruselana, obávají se, že "trik Van der Bellen" by už příští rok ve volbách parlamentních nemusel fungovat.
Strana Svobodných (FPÖ) vévodí na čele žebříčku popularity a jakékoliv zhoršení už tak napjaté imigrantské situace v Rakousku by mohlo znamenat jen zvýšení jejího náskoku před lidovci a sociálními demokraty. Proto se rakouský premiér snaží zatáhnout za záchranou brzdu. Minulý týden oznámil, že Rakousko končí s vítačskou politikou a žádné imigranty už přijímat nebude. A to ani podle povinných kvót, které je Brusel po volbách ve sledovaných státech rozhodnut na podzim letošního roku protlačit natvrdo násilím.
Rodí se "podunajská koalice" na záchranu Evropy?
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker proto žádost rakouského kancléře Christiana Kerna o výjimku z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka minulý týden razantně odmítl. Podle něho musí Vídeň dostát svým závazkům. „Rakousko je zákonně zavázáno k přerozdělení a já osobně od Rakouska očekávám, že tomuto závazku dostojí,“ napsal Juncker s patřičnou dávkou výsměchu rakouskému spolkovému kancléři - donedávna "vzornému Evropanovi".
Vídeň se tak i pod vlivem stále se zvyšující popularity Svobodných a jejich vlivu ve společnosti, stále více přibližuje postojům Budapešti a Varšavy. Právě toto nově se rodící spojenectví "podunajské koalice" by mohlo být za určitých okolností nadějí na alespoň zpomalení islamizace Evropy. Je otázkou, zda se k nim po podzimních volbách připojí i Praha.
Naděje, že si osudovost chvíle uvědomí i voliči u nás a říjnové volby pojmou jako poslední možnost obrany svých domovů, je sice malá, ale stále existuje.
