Americký prezident Donald Trump nařídil 6. dubna 2017 vojenský úder na syrskou leteckou základnu Šajrát.
Základnu, ze které v úterý 4. dubna vzlétly syrské stíhací bombardéry Suchoj Su-22, které zaútočily na cíle v Chán Šajchún v provincii Idlíb, následně v rozporu s normami mezinárodního práva zasáhly řízené střely s plochou dráhou letu Tomahawk (podle většiny zdrojů bylo odpáleno celkem 59 střel).
Syrská státní tisková agentura SANA uvedla, že americký útok měl za následek smrt devíti civilistů v zasažené vesnici poblíž letecké základny, přičemž mezi mrtvými byly i čtyři děti. Proti deklarovanému rozhodnutí Donalda Trumpa se ihned ozvaly nesouhlasné hlasy z Kongresu. Kongresmanům vadilo především to, že si od nich Trump nevyžádal souhlas s vojenským úderem.
Zmizelé rakety
Kolem dopadu řízených střel s plochou dráhou letu na leteckou základnu Chán Šajchún se již vyrojila celá řada spekulací. Při dnešních možnostech monitorování by bylo naivní se domnívat, že Američané nebo Rusové nevědí, kolik že raket základnu opravdu zasáhlo. Překvapením tak bylo prohlášení tiskového mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova, který oznámil: „Sedmého dubna v periodě od 03.42 do 3.56 moskevského času byl proveden masivní útok z vod Středozemního moře z oblasti ostrova Kréta. Ze dvou torpédoborců námořnictva USA (Ross a Porter), bylo vypáleno 59 okřídlených raket Tomahawk na syrskou leteckou základnu Šajrát. Podle informací ruských prostředků objektivní kontroly doletělo do syrské letecké základny celkem 23 raket. Místo pádu 36 okřídlených raket není známo."
Podle prezidenta Trumpa byl útok v bezpečnostním zájmu Spojených států a jeho cílem bylo zabránit šíření a užívání chemických zbraní, neboť „Bašár Asad zahájil strašlivý útok chemickými zbraněmi na nevinné civilisty.“ V pátek také stávající šéf americké diplomacie Rex Tillerson prohlásil, že si Spojené státy jsou „téměř jisté“, že v Chán Šajchúnu syrská armáda proti civilistům použila sarin. I když turecká agentura Anadolu již dříve uvedla, že šlo o útok chlorem, přičemž turečtí vládní představitelé ve sdělovacích prostředcích vyslovili požadavek, aby Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a Rada bezpečnosti případ začaly okamžitě vyšetřovat.
Čtěte ZDE: Chemická "černá labuť" z Idlíbu: Je útok amerických raket na Sýrii jen předehrou Velké války? Trump je utopen v bažinách. Kdo připravil akci Smrtící plyn? Co věděl "jasnovidec" generál Votel? Fatální 2017 začal
Obama opatrnější než Trump?
Minulý měsíc lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) zveřejnila zprávu, podle níž syrské vládní vrtulníky v loňských bojích o město Alepo shazovaly na obytné čtvrti barely s chlorem, přičemž zástupci HRW měli vycházet z rozhovorů se svědky a z analýzy videoklipů a fotografií. Pozornosti našich hlavních sdělovacích prostředků dosud uniká skutečnost, že právě Human Rights Watch, sponzorovaná miliardářem Sorosem, jako jedna z prvních za pravděpodobného viníka útoku sarinem, k němuž došlo 21. srpna 2013 na damašském předměstí Ghúta, označila syrskou vládu.
A právě takovouto podmínku si tehdy stanovil americký prezident Obama pro zahájení invaze do Syrské arabské republiky jako pověstnou „červenou čáru“, se kterou dnes koketuje americký prezident Trump. Přípravou útoku byl tehdy pověřen náčelník spojeného štábu Martin Dempsey. Ten ale útok z vojenského hlediska považoval za „zásadní omyl“ a se svým názorem, že konflikt může „skončit bez vítěze“, se netajil ani před zahraničním výborem Senátu. Vzorky z Ghúty a jejich rozbor ho pak přiměly Obamu varovat, že ponese odpovědnost za „akt bezdůvodné agrese“. Jak se totiž ukázalo, na damašském předměstí Ghúta sarinem vládní síly na „umírněné vzbouřence“ neudeřily.
To signalizovala už pár dní po chemickém útoku americká armádní laboratoř, ale i britská Defence Science and Technology Laboratory v Porton Down, jedna z nejvíce utajovaných vládních zařízení pro vojenský výzkum, včetně chemické, biologické, radiologické a jaderné obrany. Neboť i britské zpravodajské služby získaly vzorek z damašského předměstí Ghúta a rozbor prokázal, že šaržím, známým z chemického arzenálu syrské armády, neodpovídá. Toto zjištění bylo obratem postoupeno štábu, který vedl Martin Dempsey.
Chemické zbraně syrská vláda zlikvidovala
Nakonec tedy prezident Obama 31. srpna 2013 v Růžové zahradě Bílého domu oznámil, že útok odkládá, dokud o něm neproběhne hlasování v Kongresu. Situaci ale zásadně změnil ruský návrh mezinárodní kontroly nad syrskými chemickými zbraněmi, přičemž syrský režim vydal vzápětí prohlášení, že na návrh přistupuje.
Samotná otázka zničení syrských chemických zbraní si následně vynutila zásadní politická rozhodnutí Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) už vzhledem k tomu, že poprvé bylo tak velké množství chemických zbraní vyvezeno mimo území daného státu. Úmluva jasně stanovuje, že je přísně zakázáno vyvážet tyto zbraně mimo území státu, který tyto zbraně vlastní. Rovněž je třeba zdůraznit i technické otázky ničení, především fakt, že nejnebezpečnější chemické zbraně nebyly zneškodněny v otestovaném stacionárním objektu na ničení chemických zbraní, ale na lodi s využitím specializovaných zařízení, které byly pro tento účel vyvinuty. A důležitá byla i rychlost likvidace nejnebezpečnějších deklarovaných chemických látek (sirný yperit a prekurzor DF), kdy první etapa, tedy detoxikace těchto látek hydrolýzou uskutečněná na moři, trvala cirka 2 měsíce.
Neutralizace syrského yperitu a prekurzorů sarinu byla zahájena na konci června 2014. Načež v pondělí 18. srpna 2014 svět obletěla zpráva, že podle vyjádření Pentagonu i prezidenta Baracka Obamy laboratorní technici na speciálně vybavené americké lodi Cape Ray v mezinárodních vodách Středozemního moře hydrolýzou zneškodnili nejnebezpečnější syrské chemické zbraně. A za intenzivní snahu o omezování chemických zbraní byla Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) tehdy oceněna Nobelovou cenou míru.
Čtěte ZDE: Nad propastí: Po americkém útoku na Sýrii už nic neplatí. Atentáty na běžícím pásu a teroristé v rauši. Je Trump mrtev? Kdy další „operace pod cizí vlajkou“? Necháme se vést na porážku, nebo pochopíme svůj Kříž?
Sarin či yperit?
Co je však pro nás v tuto chvíli důležité, při výrobě chemických zbraní nebyl v Sýrii, na rozdíl od obecně rozšířených představ, užíván sarin jako náplň do jednosložkové (unitární) munice. To by totiž musela syrská armáda při jejím plnění pracovat s předem vyrobenou, tedy hotovou paralyzující látkou: jedinou unitární bojovou chemickou látkou v Sýrii byl sirný yperit o celkových zásobách 19,8 tun, skladovaný v zásobnících. Za bezpečnější manipulační postup byla v případě sarinu (tak jako v armádách jiných států) považována příprava dvojsložkové, tzv. binární munice.
Podstatou binárních receptur je vznik příslušné bojové chemické látky rychlou syntézou z relativně netoxických sloučenin (prekurzorů) při odpálení či dopravě chemické munice na cíl. Jinak řečeno, údajná svědectví obyvatel Chán Šajchúnu ze sociálních sítí, v nichž se hovořící o tom, že syrská armáda na ně shazovala z letadel barely se sarinem, jsou absurdní už z pohledu samotné produkce sarinu, navíc barely (tzv. barelové bomby) nikdy neshazují bombardéry, ale vrtulníky.
Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim ve čtvrtek 6. dubna 2017 uvedl, že cílem syrského letectva v provincii Idlíb (kam vláda v loňském roce evakuovala radikální vzbouřence z osvobozovaného Alepa) byl sklad zbraní radikálů z bývalé Fronty an-Nusrá. Právě tito islamisté se v prosinci 2012 zmocnili chemické továrny nedaleko Alepa, přičemž syrská vláda tehdy varovala OSN, že „rebelové“ mohou nasadit toxický chlor, který byl v továrně vyráběn.
Zajímavou úlohu tehdy při posuzování chemických útoků v Sýrii sehrálo Turecko, jeden z hlavních sponzorů syrské opozice. Tureckým bezpečnostním složkám se totiž při raziích v bytech radikálních islamistů, hlásícím se k Frontě an-Nusrá, podařilo zadržet džihádisty vyrobený sarin, což se záhy provalilo na veřejnost. Přesto západní představitelé nepřestávali tvrdit, že je nepravděpodobné, aby syrští „povstalci“, bojující s Asadem, dokázali nasadit sarin.
Chemičtí džihádisté
Fronta an-Nusrá, čas od času se v důsledku bojů se Syrskou arabskou armádou (SAA) rozpadající do menších skupin, nejenže se několikrát přejmenovala (např. Džabhát Fatah aš-Šám), ale mnohokrát se také paktovala s jinými radikálními islamisty na území Sýrie, včetně tzv. Islámského státu (IS), proti kterému bojují západní mocnosti, ale i Rusko, Turecko, nebo Írán. A o tom, že džihádisté z tzv. Islámského státu disponují chemickými zbraněmi, žádná ze zpravodajských služeb těchto zemí nepochybuje.
Navíc se i při dřívějších amerických vyšetřováních ukázalo, že sarinem na území Sýrie teroristická organizace Fronta an-Nusrá opravdu disponuje. Pětistránkové memorandum pro Davida Shedda, zástupce šéfa armádní rozvědky Defence Intelligence Agency (DIA), které se díky hackerům později objevilo na internetu, totiž dokládalo, že Fronta an-Nusrá vlastní zařízení na výrobu sarinu v Sýrii, přičemž memorandum z 20. června 2013 také zmiňovalo, že zprostředkovatelé této teroristické organizace „nakupují v Turecku a Saúdské Arábii ingredience sarinu ve velkém, po desítkách kilogramů, pro plánovanou velkovýrobu v Sýrii“.
V případě sarinu v binární munici a jeho prekurzoru se v odborných článcích hovoří o „vysoké stálosti při skladování, ať již v chemické munici nebo v zásobnících“. Pokud však bude některý objekt, kde byla spolu s prekurzorem DF (difluorid methylfosfonové kyseliny) skladována binární munice, při náletu zasažen leteckou pumou, může zde bombardování otevřít pověstnou „pandořinu skříňku“. Samozřejmě v syrském Chán Šajchúnu nemohlo jít o velký sklad. Ale i v případě, že by zde bylo v některém objektu skladováno spolu s běžnou municí i pouhých několik kusů binární munice (např. minometné střelivo) a nějaké množství DF (prekurzoru sarinu), jehož toxicita je srovnatelná s chlorem, mohlo zde být po výbuchu pumy dílo zkázy dokonáno.
Čtěte ZDE: Falešná hra USA: I slepý ji prohlédne. Když jsou u kormidla šílenci. Polibek na rozloučenou dobrým vztahům s Ruskem. Nové cíle terorismu. Kam vede spolupráce s Washingtonem?
Bez důkazů
Je obecně známo, že po chemickém útoku z roku 2013, k němuž došlo v městské části Damašku, následovala promptní mise OSN, určená k vyšetřování „údajného použití chemických zbraní“ v souladu s rezolucí valného shromáždění OSN 42/37C a Rady bezpečnosti 620 (1989). Inspektoři v průběhu mise hovořili s lékaři a zasaženými osobami, odebírali vzorky půdy, prováděli stěry ze stěn budov, ze vzorků munice a odebírali i vzorky vlasů, moči a krve pro následné analýzy, které se prováděly v určených laboratořích ve Švédsku a ve Finsku, kde byly v analyzovaných vzorcích kromě sarinu (GB) zjištěny produkty jeho solvolýzy a degradace.
Na místo hlášeného chemického útoku v Chán Šajchúnu ze 4. dubna 2017 se však žádní inspektoři nedostavili. Přitom pokud jedna členská země má vážné podezření, že jiná země vlastní chemické zbraně, může požádat Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW), aby na místo útoku neprodleně vyslala inspektory, kteří prověří, zda jsou dotyčná obvinění pravdivá, či nikoliv.
K tomu má OPCW svůj mechanismus inspekcí, který funguje i v případě Sýrie. A tak i naši vládní činitelé v případě, že sdílejí s Donaldem Trumpem jeho názor na užití chemických zbraní v syrském Chán Šajchúnu, mohli o vyslání inspektorů OPCW požádat. Přičemž je nutné podotknout, že u nás máme Oddělení pro kontrolu zákazu chemických a biologických zbraní, jako součást Odboru pro kontrolu nešíření zbraní hromadného ničení, který je odborným útvarem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Trump kopíruje Bushův "omyl"
Je také obecně známo, že Syrská arabská republika se roku 2013 dobrovolně zavázala odevzdat všechny své chemické zbraně. Pokud tak syrská armáda neučinila a dosud má zásoby binární munice, nebo ji snad začala znovu vyrábět, pak si syrské armádní i politické špičky, za tento stav zodpovědné, zaslouží trest za brutální vraždy páchané na civilním obyvatelstvu. Jestliže však většina právních systémů po celém světě říká, že i v případě obviňování lidí z vraždy je třeba ctít presumpci neviny, pak je třeba ji ctít i u těchto údajných zločinců a před tím, než je bude chtít někdo trestat, musí jejich zločin dokázat.
Čehož by si měl být vědom i současný americký prezident, který zjevně kráčí v šlépějích bývalého prezidenta Bushe, jehož hlavním argumentem americké invaze do Iráku v březnu 2003 bylo tvrzení, že Saddám Husajn vlastní zbraně hromadného ničení a ohrožuje tak mezinárodní bezpečnost. Tato invaze měla vyústit v hladké vítězství Američanů v Iráku, ale nakonec se z ní vyklubala největší blamáž moderní doby, jak později ve svých pamětech přiznal i bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld.
Také prezident George W. Bush svůj „omyl“ ohledně iráckých zásob zbraní hromadného ničení po okupaci Iráku přiznal, ovšem s tím, že v době příprav útoku si to měly myslet „všechny zpravodajské služby ve světě“. Přičemž největší obavy tehdy vyvolávaly zprávy o hrůzách biologických zbraní. Jedním z nejdůležitějších zdrojů v případě zpráv o zbraních hromadného ničení, které americká administrativa akceptovala, se stal irácký chemik Rafíd Džanábí, americkou a německou rozvědkou přezdívaný Curveball. Tento azylant, který spolupracoval s Německou tajnou službou BND, nakonec v rozhovoru pro britský deník The Guardian v únoru 2011 veřejně přiznal, že si zprávy o Husajnových mobilních laboratořích a biologických zbraních vymyslel proto, aby jeho rodný Irák zbavil diktátora Saddáma Husajna a pomohl tak v zemi nastolit západní demokracii.
Čtěte ZDE: Syrský hlavolam se dále dramatizuje: OSN chce Rusku zabránit v mírovém řešení. Deep State ve Washingtonu rovněž. Summit v Astaně zkrachoval. Trump: "Opravdu chcete jadernou válku?"
Profesor Patočka: Nemohlo jít o sarin
Podobnou čertovinou zavání na sociálních sítích citované prohlášení, jež učinil lékař s britským pasem Shajul Islam, který pacienty zasažené chemickým útokem v Chán Šajchúnu ošetřoval. Podle něj všichni pacienti vykazovali příznaky typické pro zasažení nervovým plynem sarinem. Přitom i podle zástupců organizace Lékaři bez hranic (MSF), kteří osobně navštívili nemocnice, v nichž zdravotníci právě ošetřovali oběti útoku, byly oběti „cítit po bělících prostředcích, což naznačuje, že tito pacienti byli vystaveni chlóru“.
Do bombardovaných míst se po náletu dostavilo i několik reportérů. Když fotograf agentury AFP Mohamed Al-Bakour dorazil k malé nemocnici, vzdálené 15 kilometrů od Chán Šajchúnu, kde na postelích ležely děti a lékaři se je zoufale snažili zachránit, mělo ho zarazit, že se tu „vznášel podivný zápach.“ Podobně hovoří i jeho kolega Omar Haj Kadour, který se vydal do zdravotnického zařízení v bombardovaném Chán Šajchúnu. I jeho měl překvapit podivný zápach: „Byl takový zvláštní, nikdy jsem nic podobného necítil.“ To už však zástupci Lékařů bez hranic (MSF) měli prohlašovat, že vědí o nemocnici, kde „osm pacientů vykazovalo symptomy odpovídající působení neurotoxinu jako je nervový plyn sarin“, aby pak po shlédnutí místními záchranáři natáčených videoklipů novinářům potvrdili jejich závěry, že v Chán Šajchúnu nebyl použit pouze chlor, ale i sarin. Ovšem proč v této údajně binární municí zasažené oblasti pouhých 8 pacientů „vykazovalo symptomy odpovídající působení neurotoxinu jako je nervový plyn sarin“ Lékaři bez hranic dosud nikomu nevysvětlili.
Videozáběry a fotografie obětí chemického útoku v Chán Šajchúnu u nás neposuzovali jen novináři, ale i RNDr. Jiří Patočka, DrSc., profesor toxikologie z Katedry radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity. Podle něj došlo v Sýrii od roku 2012 k desítkám chemických útoků, většina z nich však byla vedena chlorem. A ve zprávách na ČT24 překvapeným redaktorům řekl: „Otravu sarinem na záběrech nevidím.“ Přičemž v přímém vstupu do vysílání ČT24 upozornil diváckou obec na fakt, že u záchranářů a zdravotníků, v syrském Chán Šajchúnu ošetřujících „oběti útoku sarinem“ bez ochranných pomůcek, k žádné intoxikaci nedošlo. Zrovna tak zde ovšem platí, že otrava sarinem má svoje specifika, svůj klinický obraz, který se na záběrech neobjevil. Není tedy divu, že když toxikolog Jiří Patočka promluvil z televizních obrazovek (stopáž odkazu 35:40 - 40:10), rozšlapal svým suchým prohlášením redaktorům zpravodajství jejich bábovičky ze syrského písku: „Pokud šlo o otravu, nemohlo jít o sarin“.
Kdo s námi manipuluje?
Často se také mluví o Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Což je mezinárodní organizace sídlící v nizozemském Haagu, která monitoruje dodržování Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, skladování a použití chemických zbraní a o jejich zničení. Úmluva byla přijata v Ženevě 3. září 1992, k podpisu byla otevřena v Paříži 13. ledna 1993. Sýrie (spolu s Egyptem) se k OPCW nepřipojila, avšak vzhledem k sílícímu mezinárodnímu tlaku po událostech na damašském předměstí Ghúta prezident Bašár Asad podepsal 12. září 2013 dekret o přistoupení Sýrie k OPCW.
Od pondělí 14. října 2013, kdy Syrská arabská republika oficiálně k Úmluvě přistoupila, nesmí vyvíjet, vyrábět, skladovat a používat chemické zbraně. Pokud by tedy Syrské arabské vzdušné síly v Chán Šajchúnu při potírání „rebelů“ nasadily sarin, porušily by zákazy, pod které se prezident Bašár Asad podepsal.
Zprávy o činnosti Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) se čas od času objevují i v našich sdělovacích prostředcích. Proto také víme, že někteří Syřané už byli vystaveni působení sarinu nebo podobné látky. OSN o tom informovala v pondělí 4. ledna 2016 s odvoláním na zprávu šéfa OPCW Ahmeta Üzümcüa.
Podle této zprávy se inspektoři v Sýrii zabývali obviněním z použití chemických zbraní syrskou vládou v 11 případech. Zpráva nespecifikuje, kdy a kde se údajné útoky smrtící látkou odehrávaly. Ve zprávě se ale říká: "V jednom případě analýza některých krevních vzorků ukázala, že jednotlivci byli v určitou dobu vystaveni sarinu nebo látce podobné sarinu." OPCW podle vyjádření OSN měla pak provádět další vyšetřování, které mělo určit, kdy a za jakých okolností mohli být tito lidé sarinu vystaveni.
Pokud je mi známo, závěry tohoto šetření (mohu se mýlit a některý z našich expertů mne může opravit) nebyly však dosud zveřejněny. Ale co je pro nás v tuto chvíli nejdůležitější: jak ze zprávy OPCW vyplývá, z 11 případů údajných útoků chemickými zbraněmi, ze kterých byla obviňována Syrská arabská armáda, se pouze v jednom jediném případě ukázalo, že lidé byli „vystaveni sarinu nebo látce podobné sarinu“.
Přičemž však podle Ahmeta Üzümcüa, generálního ředitele OPCW, původ této látky „byl nejasný“.
Zdroj. Redakčně kráceno.
