Žijeme prý v době “postfaktické”, tvrdí různá takzvaně oficiální (čili mainstreamová) média. Podobné komentáře podkládají údajně “falešným” zpravodajstvím z alternativních médií na internetu. Ani nevědí, jakou mají pravdu - jenže zcela naopak. Včetně toho, že alternativní internet hraje ve věci důležitou roli.
“Postinformační” doba totiž skutečně naplno propukla. Z oficiálních médií jsme zahlceni zprávami, aniž ovšem v nich nacházíme jakoukoli stopu informace (z latinského in-formare, utváření), která by nám umožnila strukturovaně přemýšlet o světě kolem nás a utvářet si o něm představu. Nebýt alternativních zpráv, šířících se přes síť často “na koleni” vydávaných internetových portálů, neznali bychom realitu světa kolem nás v podstatě vůbec.
Výborně je to vidět z následujícího příkladu: úřady několika evropských států (včetně České republiky) nepovažovaly za nutné veřejnost vůbec informovat o tom, že ve vzduchu, který dýchají, se z neznámých příčin zvyšuje koncentrace jednoho radioaktivního izotopu. Ukazuje na jaderný “incident” zatím neznámého rozsahu a závažnosti. A když už se jedna země (velmi příznačné pro současné dění je, že šlo o “lepenovskými” náladami zmítanou Francii) přece jen rozhodla, že celou věc “odtajní”, ignorovala ji pro změnu všechna hlavní média.
Spolu se serverem Zero Hedge nyní o celém pozoruhodné "náhodičce" Protiproud přináší informaci. Je otázné, zda se pravdu o incidentu, který proběhl naprosto nepovšimnut v lednu i nad našimi hlavami, vůbec kdy dozvíme. Možná, že nikoli. Právě proto je ale naprosto zásadní alespoň si stále připomínat, že o realitě, zvláště té politicko-vojenské, která se odehrává všude kolem nás, vlastně nic nevíme.
Zero Hedge: Obavy z jaderné katastrofy nad Evropou
Evropou se v posledním týdnu začaly šířit obavy z nespecifikovaného a dosud nepotvrzeného nukleárního “incidentu”. Vzduchem se totiž - zřejmě odkudsi z blízkosti polárního kruhu - začal rozlévat radioaktivní izotop, jód 131. Jeho původ není znám. Izotop byl vysledován ve značné části Evropy, alespoň podle zprávy Institutu pro radiologickou ochranu a jadernou bezpečnost, což je francouzská státní instituce, zaměřující se na otázky jaderného rizika.
Vzhledem k tomu, že poločas rozpadu tohoto izotopu je pouhých osm dní, jeho zachycení vypovídá cosi o tom, že se “příhoda” musela stát těsně předtím. Nezávislý server Barents Observer, který o situaci také informoval, potvrzuje, že “původ radioaktivního spadu nad Evropou je stále záhadou”.
Čtěte ZDE: HAARP: Pohádka, nebo skutečnost? Postavili Sověti Datla u Černobylu? Monstrózní dítě vojáků a vědců má záhadný osud. Konspirační realita? Je Marconiho a Teslův pohrobek příčinou "zblázněného" počasí?
Norské úřady: To se prostě stane
Co víme, je že vzduchová filtrační stanice ve Svanhovdu - umístěná jen pár metrů od hranice Norska s Ruskem na severu poloostrova Kola - změřila stopy radioaktivního jódu 131 jako první. To bylo v druhém lednovém týdnu. Krátce nato se izotop objevil v Rovaniemi ve finském Laponsku. Během dalších dvou týdnů se stopy radioaktivity - ačkoli velmi zředěné - dostaly do Polska, České republiky, Německa, Francie a Španělska.
Ačkoli radioaktivitu jako první změřilo Norsko, teprve Francie oficiálně informovala veřejnost o jejím výskytu v komuniké již zmíněného Úřadu pro radiologickou ochranu (Institute de Radioprotection et de Sureté Nucléaire, IRSN).
Okamžitě ovšem vystoupila vedoucí sekce pro krizovou připravenost norského Úřadu pro ochranu před radiací, Astrid Lilandová. S tou mluvil i již zmíněný server Barents Observer. Lilandová tvrdí, že se rozhodli zprávu nezveřejňovat, protože stupeň radioaktivity je velmi a neznamená prý žádná bezpečnostní rizika pro občany evropských zemí.
“Občas prostě ve vzduchu naměříme malá množství radioaktivity,” vysvětlila. “Je to způsobeno tím, že máme velmi citlivé měřící přístroje. Hodnoty, naměřené v lednu ve Svanhovdu byly velmi, velmi nízké. Stejně na tom byly sousední země, například Finsko. Nejde o žádné ohrožení lidí ani životního prostředí. Neměli jsme tedy za to, že by o tom bylo třeba kohokoli informovat.”
Proč?
Dodala, že Norsko disponuje celonárodní sítí on-line stanic, kde si lidé výsledky měření mohou prohlédnout v reálném čase.
V tomto aspektu věci má nepochybně Lilandová pravdu: Ve stanici Svanhovd ukazují měření mezi 9. a 16. lednem hodnoty kolem 0,5 mikrobecquerelu na metr krychlový vzduchu. Ve Francii, které už za zveřejnění hodnoty stály, naměřili kolem 0,1-0,31 mikrobecquerelu na metr krychlový. Finsko také změřilo méně než Norsko: od zhruba 0,27 (Rovaniemi) do 0,3 (Kotka) mikrobecquerelu na krychlový metr vzduchu. Finsko se ovšem rozhodlo následovat francouzského příkladu a hodnoty zveřejnilo.
Krajně zajímavé ovšem je, že ačkoli se norské, finské i francouzské úřady shodují na tom, že nešlo o radioaktivitu jakkoli nebezpečnou lidem, nejsou sto vysvětlit její původ. Ba ani se o to nesnaží. Prostě mlčí.
Astrid Lilandová se jediná k otázce původu radioaktivity vyjádřila. A to tak, že nemůže její původ vysvětlit - nijak. “Bylo špatné počasí, když jsme měření zaznamenali, takže jejich původ prostě vysledovat nemůžeme. Vzhledem k tomu, jaká čísla vidíme jinde v Evropě lze spekulovat o tom, že šlo o zdroj kdesi na východě evropského kontinentu,” vysvětluje. “Alespoň tak můžeme soudit z toho, že jsme zvýšené hodnoty jódu 131 naměřili severním Norsku, Finsku a Polsku ve druhém lednovém týdnu a v ostatních zemích během následujících dvou týdnů.”
Čtěte ZDE: Chemtrails: Vědci se bojí, laici se dohadují. Česká vědkyně vystoupila s odvážnou přednáškou. Hliník nejen v Humpolci. Unikneme dopingu z nebe? Test k prokázání "konspirační teorie". Chybí peníze - a lidé
Šlo o elektrárnu?
Server Barents Observer dodává, že podobný izotop může pocházet například z nehody jaderného reaktoru. Izotop jód 131 je také hojně využívá v medicíně a pro tyto účely jej vyrábí řada zemí světa. A všichni provozovatelé jaderných reaktorů i instituce, které tento konkrétní izotop používají, mají přístroje, které měří průniky radioaktivity. Nelze tedy než souhlasit, pokud Barents Observer uzavírá svůj článek slovy: “Někdo tam venku ví, co se stalo - a proč se Evropou šíří radioaktivita.”
Logickou volbou v tomto ohledu by byly jaderné elektrárny v Rusku, Norsku a Finsku, případně ponorky a další zařízení na poloostrově Kola a v Bílém moři. Není však jasné, zda neleží zdroj radioaktivity daleko dále.
Co dělá v Británii okřídlený Čmuchal?
Punc opravdové záhady však podivným “měřením” dodalo až zjevení amerického letounu, specializujícího se na detekci radiace. Ten byl minulý pátek viděn, jak přistává na britské letecké základně Mildenhall, kam byl přesunut ze své dosavadní pozice na americké Floridě. Proč? To nevíme.
Letecký server The Aviationist se letounem WC-135 Constant Phoenix zabýval podrobně. Vysvětluje, že jde o stroj, který byl v minulosti využíván ke zjištěním, zda v dané oblasti probíhaly či probíhají jaderné zkoušky nebo výbuchy. Jde o odvozeninu z nákladního a transportního letounu Boeing C-135. Dnes létají na světě pouze dva tyto stroje z původního počtu deseti letadel, která byla ve službě od roku 1963.
Se stroji létají posádky ze 45. průzkumné perutě americké armády, operující ze základny Offutt. Zbytek posádky tvoří vojenský personál z První odloučené jednotky při Technickém aplikačním centru amerického letectva (Air Force Technical Applications Center). WC-135, kterému posádky přezdívají “Čmuchal” (Sniffer), nebo “Korouhvička” (Weather Bird), uveze až třiatřicet osob. Posádka nicméně při průzkumných letech bývá minimální, aby se snížilo riziko vystavení vojáků radioaktivitě.
Letadlo nabírá plyny ze vzduchu dvěma otvory po straně trupu a posádka je může v reálném čase analyzovat. Letadlo dokonce umí v některých případech odhadnout typ použité jaderné hlavice.
Darin R. Pfaff, který býval členem posádky jednoho ze strojů, nám potvrdil, že se takto letadla využívá a dodal, že bylo použito k měření radioaktivity například i po černobylské a fukušimské jaderné katastrofě.
Úřady o přítomnosti amerického “Čmuchala” v Evropě mlčí stejně dokonale, jako o důvodu podivné “špičky” v radioaktivitě. Stejně tak oficiální média
Nezbývá, než si udělat vlastní závěry: Prostě doba postpravdivá…
Zdroj.
