Nedomnívám se, že mezi našimi čtenáři je někdo, kdo by neslyšel výjimečný opus Miroslava Kalouska „Promiňte, ještě jednou“, který od konce minulého týdne běhá všemi cestami po internetu. Pro jistotu či „opozdilce“, je možné si jej poslechnout zde:
Ministr financí, který se zpíjí do němoty, je pouze jednou rovinou nechutného představení, prvním plánem. V plánu druhém jde o to, že se v takovém stavu vůbec odváží komunikovat s médii. Teprve třetí plán této „jednoaktovky", která jako by vypadla z tvůrčí dílny jeho oblíbence Václava Havla, míří k vlastnímu problému: Projde Miroslavu Kalouskovi opravdu všechno? Podle dosavadních zkušeností bychom měli tipovat odpověď Ano. Jenže všechno může být jinak.
Mirek
Místopředseda TOP 09 je jak známo suverén. Právě jeho absolutní jistota, že na něj nikdo nemá, je v pozadí i této události. On přece může všechno, tolikrát si to vyzkoušel. Jednak to není poprvé, co se v médiích objevil v řádně „upraveném“ stavu, znají ho tak ale i jeho kolegové nejen z parlamentu.
Vzpomeňme na „slavnou“ přestřelku s Davidem Rathem, kterou od sněmovního řečniště uzavřel Miroslav Kalousek bonmotem, že on se z opice vyspí, zatímco jeho protivník z intelektuálního deficitu nikoli. A měl pravdu. Neodsouzený David Rath už více než rok bručí, opilý Miroslav Kalousek je dál ministrem financí.
Někomu v napjatém rozpočtu Mirek peníze dá, jinému nikoli. Proto je zván Kostějem Nesmrtelným.
Není to nic překvapivého. Od chvíle, kdy jej Mirek Topolánek vyměnil za Vlastimila Tlustého a předal mu tak klíče od nejdůležitějšího ministerstva, jsme svědky mnoha repríz téže černé komedie: Ministrovy nepřípustné telefonáty, zfackování protestujícího před parlamentem, skandální schůzky s šéfredaktory před rozhodnutím o zvýšení DPH na tisk a tak dále a tak dále. Každého jiného by jediná z těchto „epizod“ zničila. Jeho ne.
V rukou má celou vládu včetně premiéra: Někomu v napjatém rozpočtu peníze dá, jinému nikoli. Proto je zván Kostějem Nesmrtelným. A protože rozhodně není hloupý, vytvořil si pro své hříčky, poté co opustil potápějící se lidovce, neprůstřelnou vestu: Jako poctivý majitel Karla Schwarzenberga, vodí svou masku na procházky před médii a společně se nám smějí do obličeje.
Karel
Prezidentská kampaň odhalila pouze jednu rovinu této taškařice. Média vytvořila vlnu, na jejímž hřebenu chtěla umístit „Karla s čírem“, hlavního havlistického pohrobka na české politické scéně, na Pražský hrad. Tentokrát se naopak vezl stále méně populární „Mirek“. Také na něj došplýchla aureola mediálních falešných reflektorů, které primárně ozařovaly jeho „medvěda“.
Karel Schwarzenberg sice nebývá tak opilý jako jeho „vodič“ – i když tak často vypadá. Zato slovníkem a činy jsou si podobní jak rodní bratři ze čtvrté cenové skupiny. Neskutečně hrubé a neslušné výrazivo, které „kníže“ na veřejnosti používá, je však prý jenom chabým odleskem „jadrné mluvy“ jeho „místopředsedy.
Nezapomeňme, že ti dva „dobří rodáci“ za sebou táhnou svůj mobilní „výtah k moci“, který se tváří jako politická strana.
Pro média, která se jinak tváří jako strážci mravnosti a slušnosti v politice, jde ovšem pouze o „roztomilost“ knížecího „lidového“ samorostu. Jak zpívali kreativní spisovatelé, členové českého Pen klubu na Schwarzenbergovu podporu během prezidentské kampaně: „Kníže, lidu blíže“.
Pokus vytvořit „Fórum Karla Schwarzenberga“, tedy zužitkovat podvodný kapitál z neúspěšné hradní vlny, byl příznačný a sebeodhalující: Nešlo o nic jiného, než nás vrátit o bezmála čtvrt století zpátky do „absurdních komedií“ Václava Havla, Občanských fór a Nepolitických politik. Čím to, že to nefunguje? Neděje se snad něco? Že by veřejnost už toho měla přece jen dost a mediální mystifikace a manipulace přestávaly působit? To by byl asi příliš odvážný optimistický závěr.
Skončete to, pane premiére, dokud je čas!
Nezapomeňme, že ti dva „dobří rodáci“ za sebou táhnou svůj mobilní „výtah k moci“, který se tváří jako politická strana. Bývalí lidovci, bývalí členové zkrachovalé ODA, zkrachovalí členové bývalé ODS, doplněná „starosty“ typu pana Gazdíka kvůli regionálnímu rozvrstvení voličské základny. Tento inženýrský mediální projekt – a především jeho nejméně jednorázový úspěch – je dokonalým obrazem bídy české politiky, z níž vyprchal jakýkoli étos, idea či přesvědčení.
Jen proto mohou oba „inženýři zakladatelé“ klidně tvrdit, že jde o „pravicovou stranu“. Média, která tolik toužila, aby právě tak vypadala „česká pravice“, jim vždycky tleskala. Vždycky za nimi stála. Právě proto těm dvěma vždycky všechno prošlo. Právě proto decimovala výhradně ODS – za jejího vydatného přispění ovšem.
Na první pohled se to zdá jako holá nemožnost, ale Miroslav Kalousek prý brzy odstoupí. Alespoň podle spekulací, které došplouchly k Protiproudu.
Zatímco jsme prožili několik týdnů pošklebování mediálního mainstreamu „viróze“ prezidenta Zemana – za moralistního „glosování“ Miroslava Kalouska – nyní, v případě totálně opilého ministra financí „za časů povodní“, vládnou rozpaky. Přitom je to jednoduché: Premiér by měl okamžitě ministra financí odvolat. Jenže to by musel sedět v předsednickém křesle české vlády někdo jiný než Petr Nečas.
Půjde sám?
Na první pohled se to zdá jako holá nemožnost, ale Miroslav Kalousek prý brzy odstoupí. Alespoň podle spekulací, které došplouchly k Protiproudu. Ovšem ne jen tak nějak. Kalouskovsky.
„Kníže“ konečně vytvoří dlouho očekávanou záminku pro odchod TOP 09 z vlády. Jistě nějakou nesmírně ideovou. Nemožnost jmenovat velvyslance například – přestože na to nemá ministr zahraničí vůbec nárok. Alespoň ústavně. Může zatím jen úspěšně ohrožovat české hospodářské zájmy ve světě – s „šarmem“ sobě vlastnímím. A pak se „omlouvá“. A média se usmívají, jaký je to pašák, že dovede „přiznat chybu“.
Totéž činí v případě opilecké komedie Miroslava Kalouska. Zdá se však, že tentokrát to „Mirek“ už kupodivu nemá tolik pod kontrolou. Že by se obával, že ani média po tomto „proradném úniku“ z televize Nova veřejnost zmáknout nedovedou? A volby jsou zde vlastně již zítra...
Čtyřprocentní naděje
Pokud k tomu dojde a Miroslav Kalousek jakýmkoli způsobem či trikem odejde z politiky – uchová si na ni stejně vliv skrze svého „medvěda“ a jeho stranu „vrcholných varietních umělců“ 09. Kousky z jeho dílny jako zboření pražské radnice před povodněmi budeme vídat dále.
Pokud k tomu nedojde a ministr financí nám bude dál kázat o nutnosti odpovědného „utahování opasků“ či předvolebně naopak o „nutném uvolnění zdrojů“, nebudeme nikdy vědět, kolik promile mu to právě diktuje. Neberme ho proto, s „předběžnou opatrností“, už nikdy vážně.
Kdokoli však půjde tuto dvojici a její maskovací háv zvaný politická strana na jaře příštího roku volit, dá tím jasně najevo, že o „českou věc“ mu již dávno nejde.
V takovém případě je však skoro jisté, že za čas média na vše jako obvykle „zapomenou“ a budou brzy opět hovořit o geniálním ministru financí, jenž naši zemi zachránil před krachem. Svou odpovědností, vážností, erudicí. A především svým „Karlem“, vzorem všech občanských ctností, a především posledním věrným obráncem „lidských práv“. Nemohou jinak. Mají to v „havlovských“ genech.
Kdokoli však půjde tuto dvojici a její maskovací háv zvaný politická strana na jaře příštího roku volit, dá tím jasně najevo, že o „českou věc“ mu již dávno nejde. Jsou takoví mezi námi. Nám ostatním nezbývá než věřit, že jich bude méně než pět procent. „Čtyřprocentní deviace“ by v tomto smyslu byla vítězstvím zbytků zdravého rozumu.
