Znovuotevření válečné fronty na Donbasu je pokusem vrátit čas do "blahých dob" bezprostředního válečného napětí mezi Západem a Ruskem, které v posledních letech Obamova mandátu balancovalo na hraně fatálního konfliktu. Především nebezpečí, že s Trumpovým příchodem se tato situace změní a Porošenkova loutková vláda přestane dostávat americké miliardy na udržování napětí, stojí za obnovením bojů.
Přímý útok na Doněck zahájený uprostřed krutých mrazů kyjevskou vládnoucí juntou má i domácí rozměr: Narůstající nespokojenost, demonstrace a protesty Ukrajinců proti vládnoucí moci má další válečné tažení překrýt. Současně je pradvěpodobně také testem odcházejícího washingtonského establishmentu. Má vystavit Donalda Trumpa a Vladimíra Putina hned na počátku možného urovnání vztahů zatěžkávací zkoušce.
Dlouhé sbohem v pojetí Nulandové
Odcházející náměstkyně ministra zahraničí Viktorie Nulandová měla přípravu, financování a logistiku Majdanu na starosti po několik let. Tohle má být dost možná její "dlouhé sbohem", jímž se má na poslední chvíli pokusit vyhrotit situaci opět na samou hranu. Spoluhráči jsou jí desítky "spolubojovníků" rozmístěných na důležitých postech v Obamově administrativě, Pentagonu a tajných službách. Minské dohody o příměří na východní Ukrajině se nyní pokoušejí totálně zbourat, aby zabránili uvolnění vzájemných sankcí mezi Západem a Ruskem.
Obyvatelé Doněcku jsou ve dvacetistupňových mrazech bez elektřiny, bez vody, vystaveni těžkému bombardování. O humanitární krizi kupodivu tentokrát Západ nemluví. Evropským elitám zahájení bojů nicméně také příliš nevyhovuje. Kancléřka Merkelová a prezident Hollande nainvestovali hodně politického kapitálu do Minských dohod. Jejich politické akcie aktuálně z mnoha dalších důvodů padají, němečtí a francouzští podnikatelé už nedočkavě podupávají při vyhlížení konce sankcí - což obnovené tažení Kyjeva na východ opět může zkomplikovat.
Čtěte ZDE: Panika v Kyjevě: Pokusy ovlivnit americké volby skončily fiaskem. Junta skřípe zuby, banderovci dál vesele řádí. Hospodářství v chaosu. Velitelé hrozí dalším Majdanem. Fikce o ruském útoku v informační válce
Riskantní operace tonoucího Kyjeva
V Doněcku zůstává na půl miliónu lidí bez elektřiny a vody. Útok, na který se ukrajinská junta s velením a jednotkami NATO připravovala ("shodou okolností" měly v lednu na Ukrajině mohutné cvičení), byl proto tentokrát zahájen profesionálně: Na nejslabších obraných liniích Doněcké lidové republiky (DLR) na jižním křídle v blízkosti obcí Kominterna, Dokučajevska, Jelenovka a také na západních a severozápadních hranicích Doněcka v oblasti Alexandrovky a Trudovska.
Srdcem urputných bojů se stalo město Avdijevka, které tvoří důležitou křižovatku v demarkační zóně. Tu především z logistických důvodů potřebuje nutně doněcká domobrana k přesouvání posil na obranu hlavního města Doněcka. Ukrajinská armáda se pokusila prorazit obrané linie v blízkosti Jasinovaty na avdějevském směru, v obci Spartak a u doněckého letiště. Kyjev do bojů tentokrát vrhá obrovskou sílu, bez ohledu na ztráty vlastních vojáků. Záměr je jasný: čím více krve, tím složitější pozice pro novou americkou administrativu v čele s ministrem zahraničí Rexem Tillersonem, který se právě dnes ujímá oficiálně funkce.
Tvrdé boje na frontové linii u Doněcka
Otevřená válka
„Pokud dříve situace vypadala jako poziční konfrontace, pak nyní se změnila na otevřenou válku bez jakýchkoli limitujících faktorů,“ popisují situaci na frontové linii váleční zpravodajové. Podle mnohých z nich však o žádné testování nejde. Kyjev prý naopak vsadil všechno na průlom obrany DLR s cílem dobýt Doněck a srovnat ho se zemí jednou provždy.
Ukrajinci a jejich přátelé z NATO přišli s nasazením obrovských sil, s pečlivým průzkumem, nahromaděním rezerv a zdrojů, dlouhotrvající dělostřeleckou přípravou a s využitím prostředků elektrotechnického zabezpečení. Před zahájením operace byla ukrajinskou armádou přerušena veškerá elektronická komunikace v oblasti, aby znesnadnila koordinaci jednotek doněcké domobrany. Podle očitých svědků ukrajinská armáda podniká útočné akce jednu za druhou, bez ohledu na ztráty.
Čtěte ZDE: Budoucího českého prezidenta právě vypoklonkovali z Doněcka: Zavolej Soros a ozve se Pánek. Zpravodajská agentura České televize na výrobu lidí v tísni. Kyjev zvyšuje napětí kolem Krymu - a Pánek musel padat
Proražení obranných linií a masakr civilistů
Primárně jde o obsazení nárazníkových zón, nových pozic a opevnění se na nich. K tomu Kyjev používá všechny prostředky, jež má po pečlivé přípravě k dispozici. Není pochyb, že operace je koordinována s poradci NATO, kteří během cvičení tuto ofenzivu za přímého dohledu prezidenta Porošenka naplánovali - dosti pravděpodobně bez souhlasu politického vedení většiny členských zemí. A to je další nebezpečný rozměr této konfrontace: generalita, řízená oslabeným Pentagonem, bere věci do svých rukou a staví politické vedení před hotovou věc.
Souběžně s těmito akcemi, provádějí ukrajinské neonacistické dobrovolnické prapory v koordinovaci s pravidelnou ukrajinskou armádou ostřelování obytných čtvrtí a ničí infrastrukturu měst. Umírají civilisté. Hoří domy, nemocnice, závody. Situace se už v podstatě neliší od tragického srpna 2014, kdy vrcholila „Kyjevská invaze“ (pokus fyzicky zlikvidovat ruskojazyčné obyvatelstvo) v poslední chvíli zastavená přísunem dobrovolníků a zbraní z Ruska.
Prezident DLR Zacharčenko na frontových liniích: "Okupanti neprojdou"
Čím víc krve tím lépe pro Kyjev
Ani dnes se zřejmě Moskva nebude moci dívat na vraždění civilistů, svých krajanů, se založenýma rukama. Po prvním momentu překvapení se na frontu vydal i prezident Doněcké lidové republiky. Alexandr Zacharčenko osobně převzal obranu Doněcka do svých rukou. Mezitím přicházejí zprávy o mobilizaci tisíců dobrovolníků jak v Doněcké, tak Luhanské lidové republice, i zprávy o příjezdu mnoha ruských dobrovolníků, což patrně značně zpomalilo postup kyjevských okupantů.
Paradoxně jsou tak dosud ztráty útočícího Kyjeva podstatně vyšší než ztráty obránců Donbasu. Ty se kromě bojovníků v prvních liniích týkají spíše civilního obyvatelstva, které Ukrajinci opět nemilosrdně masakrují.
O vyhrocené situaci na Ukrajině jednala v úterý i Rada bezpečnosti OSN, jež jako obvykle vyjádřila „hluboké znepokojení” nad „nebezpečným zhoršením” situace na východě Ukrajiny a vyzvala obě strany k zastavení násilností. To však strádajícím civilistům sotva pomůže. Problém je, že Německo a Francie aktuálně nemají na Porošenka dostatečné páky. A Spojené státy?
Donbaská past pro Trumpa a Putina
Trump s Putinem samozřejmě vědí, že za dalším krveprolitím na Donbasu stojí tytéž síly, které proti Trumpovi organizují demonstrace ve Washingtonu. Že zatím mají v rukou přes Jense Stoltenberga a další „Bruselany“ i vedení NATO, a že se snaží za každou cenu konflikt vyeskalovat a vrazit klín mezi počínající racionálnější dialog.
Ze stejného soudku, je pokračující obkličování Ruska. Nebezpečná mise britského torpédoborce v Černém moři, který se tento týden vydal k pobřeží Ukrajiny nadohled od probíhajících bojů u Mariupolu je jen jedním z mnoha operací, o nichž se nemluví.
Podle některých pozorovatelů je britský torpédoborec HMS Diamond s 60 členy námořní pěchoty a raketami na palubě pouze předvojem NATO, které se rozhodlo konflikt eskalovat, kam až to půjde. Nelze vyloučit, že znovuotevřená donbaská fronta se má stát záminkou pro konfrontaci. „Strana války“, reprezentovaná Kerrym a obamovým viceprezidentem Bidenem, který má na Donbasu i osobní hospodářské zájmy, to vidí jako poslední příležitost. Připomíná to reakci krys zahnaných do kouta.
Situace je opravdu vážná. Zda a jak si s ní prezidenti Trump a Putin poradí, možná teprve rozhodne souboj, který porážkou Clintonové v listopadových volbách teprve začal.
