V půl deváté ráno 9. listopadu se Michal Kosinski probudil v curyšském hotelu Sunnehus. Čtyřiatřicetiletý vědec sem přijel, aby vystoupil s přednáškou na Federální vysoké technické škole (ETH) na konferenci o nebezpečí big dat a takzvané "digitální revoluci". S podobnými přednáškami Kosinski jezdí po celém světě: je předním odborníkem v psychometrii - odvětví psychologie, které je založené na analýze údajů. Když onoho rána zapnul televizi, pochopil, že právě vybuchla bomba. Donald Trump byl zvolen prezidentem USA přes všechny prognózy sociologů.
Kosinski se dlouho díval na zprávy o vítězství Trumpa, o výsledcích hlasování z různých států. Tušil, že to, k čemu došlo, má co do činění s jeho vědeckým výzkumem. Pak si povzdychl a vypnul televizi.
Big data
V tentýž den jedna dosud málo známá londýnská firma rozešle tiskovou zprávu tohoto znění: "Jsme ohromeni tím, že náš revoluční postup vycházející z datové komunikace přispěl tak značnou měrou k vítězství Donalda Trumpa". Tiskovou zprávu podepsal jakýsi Alexander James Ashburner Nix. Je mu 41 let, je to Brit a stojí v čele společnosti Cambridge Analytica. Vždy nosí oblek, módní designové brýle a své světlé vlnité vlasy obvykle začesává dozadu.
Zamyšlený Kosinski, ulízaný Nix a široce se usmívající Trump - první učinil digitální revoluci možnou, druhý ji provedl a poslední se díky tomu stal vítězem.
Dnes už je každý, kdo zrovna nežil posledních pět let na Měsíci, obeznámen s termínem "big data". Tento termín vyjadřuje skutečnost, že vše, co děláme v internetu nebo "offline", zanechává digitální stopu. Nákup s kreditkou, dotaz na Google, procházka se smartphonem v kapse, každý lajk do sociálních sítí, to všechno přetrvává. Dlouho nikdo nemohl přijít na to, co dobrého by se s tím dalo udělat - samozřejmě kromě těch případů, kdy v pruhu Facebooku se objeví reklama na lék na hypertenzi, a vy jste kupodivu zrovna nedávno zadali v Google dotaz "jak snížit tlak." Nejasné bylo i to, zda by big data mohla být pro lidstvo velkým nebezpečím, anebo velkým úspěchem. Ale od 9. listopadu už odpověď známe. Vždyť za internetovou předvolební kampaní Trumpa a za kampaní na podporu Brexitu stála jedna a ta stejná společnost zabývající se big daty: Cambridge Analytica a její ředitel Alexander Nix.
Katedra psychometrie
Kdo chce pochopit podstatu těchto výzkumů (a podstatu toho, co čeká Evropu v příštích měsících), by měl začít s všední událostí, k níž došlo v roce 2014 na britské univerzitě v Cambridgi. A to na katedře psychometrie Kosinského.
Psychometrie, které se někdy také říká psychografie, je snahou měřit lidskou osobnost. V moderní psychologii je samozřejmostí takzvaná "metoda oceánu" (OCEAN – anagram z názvů pěti měření v anglickém jazyce). V roce 1980 dva psychologové prokázali, že každý rys charakteru může být zjištěn pomocí pěti měření. Je to takzvaná "Velká pětka":
- otevřenost (jak jste připraveni na nové),
- svědomitost (nakolik jste perfekcionalista),
- extroverze (jaký je váš vztah ke společnosti),
- laskavost (jak jste přátelští a ochotní ke spolupráci),
- neuroticismus (jak snadné je vás vykolejit).
Na základě těchto měření je možné přesně stanovit, o jaký typ člověka se jedná, jaké jsou jeho touhy a obavy a konečně, jak se může chovat. Do té doby byl problém se sběrem dat: chcete-li o člověku něco pochopit, potřebujete od něj vyplnit obrovský dotazník. Ale pak se objevil internet, pak Facebook a pak Kosinski.
V roce 2008 student z Varšavy Michal Kosinski začal nový život: zapsal se na prestižní anglickou Cambridge do Centra psychometrické laboratoře Cavendish, první psychometrické laboratoře na světě. Se svými kolegy tu vymyslel a vytvořil aplikaci pro Facebook s názvem MyPersonality. Uživateli je v ní navrhováno odpovědět na obrovský seznam otázek ("Je snadné vás ve stresu vyvést z míry? Máte sklon kritizovat druhé?",...) a pak obdrží svůj "profil osobnosti". A tvůrci aplikace získají neocenitelné osobní údaje. Místo očekávaných dat o tuctu spolužáků dostali tvůrci informace o stovkách, tisících a pak dokonce miliónech lidí. Dva doktorandi tak shromáždili největší "úrodu" dat v historii psychologických výzkumů.
Čtěte ZDE: Automatizované otroctví na dosah: Přijmeme ho s nadšením. Ráj zlodějů, manipulátorů i tajných služeb. Inteligentní domácnost pro hloupé lidi? Chytré hračky nás oddělují od skutečného světa. Pohodlí má jednu nohu s kopytem
Dokonalý profil osobnosti
Postup, který Kosinski se společníky vyvinul v průběhu příštích několika let, je poměrně jednoduchý. Za prvé - testovaný obdrží seznam otázek, jakýsi on-line test. Z odpovědí pak vědci vypočítají jeho osobní hodnoty. Dále Kosinski s týmem zjišťují jeho chování: lajky a reposty na Facebooku, stejně jako jeho pohlaví, věk a místo bydliště. Tak získávají vazby. Z jednoduché analýzy dat v síti pak mohou dospět k neobvyklým závěrům. Například pokud se muž podepsal na stránku značky kosmetiky MAC, je to s vysokou pravděpodobností gay. Naopak silným indikátorem heterosexuality je, pokud dal lajk hip-hopové skupině Wu-Tang Clan z New Yorku. Fanoušek Lady Gaga je s vysokou mírou pravděpodobnosti extrovert a člověk klikající na "líbí" je podle filozofického třídění - introvert.
Kosinski a jeho kolegové neustále svůj model zdokonalovali. V roce 2012 Kosinski dokázal, že analýzy 68 lajků v Facebooku stačí k tomu, aby byla určena barva kůže testovaného (s 95 % pravděpodobností), jeho homosexualita (88 % pravděpodobnosti) a přízeň k Demokratické nebo Republikánské straně USA (85 % pravděpodobnosti). Jenže tento proces pokračuje dál: intelektuální úroveň, náboženské preference, závislost na alkoholu, kouření nebo drogách. Data dokonce umožňovala zjistit, zda rodiče zkoumaného se rozvedli před jeho zletilostí, či nikoli. Model se ukázal být tak dobrým, že bylo možné odpovědi zkoumaného na určité otázky předvídat.
Opojen úspěchem Kosinski pokračoval: brzy byl model schopný už po deseti prostudovaných lajkách lépe rozpoznat osobnost zkoumaného, než jak by ho poznali jeho kolegové v práci. Po 70 lajkách - lépe než kamarád. Po 150 lajkách - lépe než rodiče. Po 300 lajkách - lépe než partner. A s ještě větším počtem studovaných akcí by se dalo zjistit o člověku víc, než o sobě ví on sám. V den, kdy Kosinski publikoval článek o svém modelu, dostal dva telefonáty: žalobu a nabídku práce. Oba byly od společnosti Facebook.
Zrození hrozby
Nyní na Facebooku můžete označit své pozice jednak jako otevřené a jednak jako soukromé, "pod zámkem": ve druhém případě může nahlížet pouze určitý okruh přátel. Ale pro sběrače dat to není problém. Kosinski si totiž vždy u uživatelů Facebooku vyžádal povolení přístupu k jejich osobním údajům, což je závaznou podmínkou k jejich využívání.
Ale nejedná se jen o zaškrtnutí "líbí" na Facebooku: Kosinski a jeho tým mohou hodnotit lidi podle kritérií Velké pětky na základě jejich avatara - fotografie v sociálních sítích. Nebo dokonce podle množství přátel, což je dobrý ukazatel extraverze! Ale lidé poskytují osobní údaje, i když nejsou v síti. Pohybové čidlo v telefonu ukazuje, jak hodně gestikulujeme nebo jak daleko jezdíme (koreluje s emoční nestabilitou). Jak poznamenává Kosinski, smartphone je obrovský psychologický dotazník, který vyplňujeme, ať už úmyslně nebo neúmyslně. Co je však obzvlášť důležité - funguje to i v opačném směru: z dat je možné sestavovat nejen psychologický portrét, ale můžete mezi těmito portréty hledat ty, které zrovna potřebujete. Například: znepokojené taťky, rozezlené introverty, s výsledkem voleb nespokojené příznivce demokratů,... Ve skutečnosti Kosinski vynalezl vyhledávací systém na lidi.
A tak si Kosinski stále jasněji uvědomoval nejen potenciál, ale také nebezpečí své práce.
Světová síť se mu vždy jevila jako dar z nebes. Každý se chce "vracet", "sdílet". To je duch nové generace, začátek nové éry bez fyzických hranic. Co by se ale stalo, přemýšlel Kosinski, pokud by se někdo rozhodl využít tento vyhledávač na lidi, aby s nimi manipuloval? A začal do všech svých akademických publikací psát varování. Varování, že jeho metody "mohou přinést hrozbu blahobytu, svobodě, nebo dokonce i životu lidí". Ale nikdo, zdá se, nepochopil, k čemu to vede.
Čtěte ZDE: Digitální demence: metla dnešní doby. Zakrnělý mozek, rozklad osobnosti, emoční poruchy, duchovní život v troskách. Trpíme skoro všichni. Jak vykročit z neviditelných stěn vězení? Desatero pro zdravý život
Krádež systému
Přibližně v této době, na začátku roku 2014, se na Kosinského obrátil mladý asistent profesora jménem Alexander Kogan. Hovořil jménem jakési firmy, která projevila o Kosinského metodu zájem. Návrh zněl, aby prostřednictvím psychometrie analyzoval 10 miliónů amerických uživatelů Facebooku. Pro jaký účel to mělo být, to mu kolega neřekl, prý z důvodu ochrany soukromí. Kosinski nejprve souhlasil, protože se jednalo o velké sumy ve prospěch jeho institutu, ale pak začal se souhlasem váhat. Nakonec z Kogana dostal název firmy: SCL, Strategic Communications Laboratories ("Laboratoř strategické komunikace"). Kosinski si název společnosti vygooglil. "Jsme globální společností pro řízení předvolebních kampaní," — četl na webové stránce firmy, která nabízí marketing na základě psychologie a logiky. Zaměření na ovlivnění výsledků voleb. Kosinski udiveně klikal na stránce webu a přemýšlel, čím se může taková firma zabývat v USA.
Co Kosinski v té době ještě nevěděl: za SCL stojí propracovaný firemní systém, navázaný na daňové ráje: později to bylo uvedeno v "Panamských dokumentech" a odhaleních WikiLeaks. Jedna část tohoto systému zodpovídá za krize v rozvojových zemích, další pomáhala NATO rozvíjet metody psychologické manipulace s občany Afghánistánu. A jednou z dceřiných společností SCL je tatáž Cambridge Analytica, ona zlověstná malá firma, organizující internetovou kampaň na podporu Brexitu a Trumpa.
O tomhle Kosinski zprvu nic nevěděl, přesto tušil něco nedobrého. Když věc prostudoval, dozvěděl se, že Alexander Kogan vytvořil tajnou společnost, která s SCL spolupracuje. Z dokumentu, který má Das Magazin k dispozici, vyplývá, že SCL získala údaje o metodě Kosinského právě od Kogana. V tu chvíli Kosinskému došlo, že Kogan mohl zkopírovat nebo i znovuvytvořit jeho systém, aby ho pak prodal politechnologům z SCL. Okamžitě s ním tedy přerušil všechny kontakty a o nastalé situaci informoval svého vedoucího. Uvnitř ústavu začal zrát konflikt, protože organizace se obávala o svou pověst. Kogan se tedy odstěhoval do Singapuru, oženil se a začal vystupovat jako dr. Spektrom. Kosinski se přestěhoval do Spojených států a začal pracovat ve Stanfordu.
Přichází mistr Brexit
Více než rok se nic nedělo, ale v listopadu 2015 vůdce radikálních příznivců Brexitu Nigel Farage oznámil, že jeho webové stránky zapojily k práci na své internetové kampani jakousi společnost specializující se na big data, a to konkrétně Cambridge Analyticu. Základní působnost firmy: politický marketing nového typu - tzv. mikrotargenting - založený na "metodě oceánu". Kosinski začal dostávat mnoho e-mailů; s ohledem na slova "Cambridge", "oceán" a "analytik" si totiž mnozí mysleli, že to s ním nějak souvisí. Nicméně on sám se teprve tehdy o existenci takové společnosti dozvěděl. S hrůzou si prohlédl její webové stránky a noční můra se stala skutečností: jeho metodologie se používá ve velké politické hře.
V červenci roku 2016, již po referendu o Brexitu, na jeho hlavu začala padat prokletí. Prý podívejte se, co jste udělal! Pokaždé se Kosinski musel omlouvat a tvrdit, že k oné firmě nemá vůbec žádný vztah.
Uplynulo deset měsíců. Na kalendáři je 19. září 2016 a předvolební kampaň v USA je v plném proudu. Sál newyorského hotelu Grand Hyatt provedený v tmavě modré barvě plní kytarové riffy: skupina Creedence Clearwater Revival hraje píseň Bad Moon Rising. Právě tu probíhá výroční summit Concordia - takové světové ekonomické fórum v miniatuře. Pozváni byli mocní tohoto světa, dokonce i současný prezident Švýcarska Johann Schneider-Ammann.
"Ráda bych přivítala pana Alexandra Nixe, ředitele Cambridge Analytica," zazní příjemný ženský hlas. Na pódium přichází vytáhlý muž v tmavém obleku. V místnosti vládne ticho. Mnozí již vědí, že tu stojí nový digitální specialista Trumpa. "Brzy mě budete nazývat mistr Brexit," záhadně napsal Trump na svém Twitteru o několik týdnů dříve. Skutečně, politologové už tehdy psali o podobnosti programů Trumpa a zastánců odchodu Británie z EU. Ale jen nemnozí věděli o komunikaci Trumpa s málo známou Cambridge Analytica.
Čtěte ZDE: Chovancovo cenzorní Centrum právě zahájilo činnost: Totalita přiznává, že je v koncích. Orwellovští metodisté a pan "Jutub". Zloděje paměti povede rodinka Romancovovů. Internetové Gestapo půjde i do voleb. Dáme mu hlas?
Digitální kampaň
Do té doby se digitální kampaní Trumpa zabýval víceméně jen jeden člověk: Brad Parscala. Tento marketingový nadšenec a zakladatel jednoho zpackaného startupu vytvořil pro Trumpa jednoduchý web za 1.500 dolarů. Sedmdesátiletého Trumpa lze jen stěží nazvat člověkem digitální éry, na jeho pracovním stole počítač není. Jak kdysi řekla jeho osobní asistentka, neexistuje něco takového jako e-mail od Trumpa. Sama asistentka ho naučila pracovat jen na smartphonu, z něhož od té doby leje proudy myšlenek do Twitteru.
Hillary Clintonová se naopak opírala o dědictví Baracka Obamy jako prvního "prezidenta sociálních sítí". Velmi často korespondovala s Demokratickou stranou, měla milióny příznivců na síti a podporu Google i Dreamworks. Když v červnu roku 2016 Trump najal Cambridge Analytica, mnoho lidí ve Washingtonu protáhlo obličej. Zahraniční frajeři v oblecích, kteří ničemu v této zemi nerozumí? To myslí vážně?
"Je to pro mě čest, vážené dámy a pánové, pohovořit zde o síle big dat a psychometrické předvolební kampani," — začal své vystoupení Nix. (Přednáška je k dispozici na YouTube) Za jeho zády se v tu chvíli objevil snímek s logem jeho firmy: obrázek mozku vytvořeného z řetězců, podobně jako na mapě. "Ještě před pár měsíci byl Ted Cruz jedním z nejméně podporovaných kandidátů," pokračoval blondýn s takovým anglickým přízvukem, že přítomní Američané se cítil asi tak jako Švýcaři, když slyší literární němčinu. "Jen 40 % voličů znalo jeho jméno." Všichni přítomní samozřejmě věděli o strmém vzestupu preferencí senátora konzervativce Cruise, nevysvětlitelné to události volebního klání. Poslední z hlavních odpůrců Trumpa uvnitř Republikánské strany doslova vyskočil z ničeho nic.
"No a jak se tak stalo?" - zeptal se Nix. Na konci roku 2014 Cambridge Analytica vstoupila do předvolební kampaně v USA právě jako poradce Teda Cruze, kterého financoval miliardář Robert Mercer. Do té chvíle, tvrdil Nix, předvolební kampaň probíhala podle demografických kritérií: "Primitivní myšlenka, pokud by se o tom vážně přemýšlelo: všechny ženy dostávají stejný mail, protože jsou stejného pohlaví, všichni Afroameričané obdrží jinou stejnou zprávu na základě jejich rasy". Tímto diletantským způsobem (a zde dokonce ani Nix nemusel nic přidávat) vedl kampaň tým Clintonové: rozdělit společnost na formálně homogenní skupiny definované sociology. Těmi samými, co jí až do samého konce slibovali výhru.
220 miliónů osobních profilů
A pak Nix klikne na jiný snímek: pět osob, každá z nich, měřeno podle Velké pětky, odpovídá určitému profilu osobnosti. "V Cambridge Analytica jsme vyvinuli model, který umožní vypočítat osobnost každého občana USA," pokračuje Nix.
V sále je absolutní ticho. Marketingový úspěch Cambridge Analytica je založen na třech pilířích. Je to psychologická analýza chování postavená na "modelu oceánu", studium big dat a targetirovaná reklama. To poslední znamená jednak personalizovanou reklamu a jednak takovou reklamu, která se co nejvíc přizpůsobuje povaze každého jednotlivého spotřebitele.
Nix vysvětluje, jak se společnost tímto zabývá. Jeho firma pořizuje osobní údaje ze všech možných zdrojů: inventárních seznamů, bonusových programů, telefonních seznamů, klubových karet, novinového předplatného, zdravotních údajů,... V USA je možné koupit téměř jakékoliv osobní údaje. Pokud se chcete dozvědět řekněme kde žijí ženy, židovské ženy, můžete bezpečně koupit potřebnou databázi. Pak Cambridge Analytica tyto údaje prokříží se seznamy registrovaných příznivců Republikánské strany a s daty s lajky a postováním na Facebooku - tak se získává osobní profil podle "metody oceánu". Z těchto digitálních dat najednou vznikají lidé se svými obavami, touhami a zájmy a - s adresou pobytu.
Postup je shodný s modelem navrženým Kosinským. Cambridge Analytica také používá IQ testy a další malé aplikace, aby dostávala lajky od uživatelů Facebooku. A Nixova společnost dělá to, před čím varoval Kosinski: "Máme psychogramy všech dospělých Američanů, je to 220 miliónů osob. Naše kontrolní centrum vypadá takto, prosím o pozornost," říká Nix a klikne na další obrázek. Objeví se mapa Iowy, kde Ted Cruz shromáždil v primárkách nečekaně velký počet hlasů. Na mapě jsou vidět stovky tisíc malých bodů: červené a modré, podle stranických barev. Nix vybírá kritéria: republikáni - a modré tečky zmizí. Nerozhodní - bodů je méně. Muži - ještě méně, a tak dále až se dostane ke jménu jednoho konkrétního člověka, s věkem, adresou, zájmy, politickou preferencí.
A jak Cambridge Analytica zpracovává jednotlivé lidi pro svou myšlenku?
Čtěte ZDE: Evropská unie v koncích: Vyhlásila válku svobodě slova. Novodobí cenzoři internetu v akci. Smrtící dohoda korporací s rudými komisaři. Chilling effekt a soudružka Jourová. Kodex, nebo index?
Odradit voliče
V další prezentaci vysvětluje Nix své postupy na příkladu zákona o svobodném šíření zbraní: "Chceme-li získat pro věc ustrašené lidi s vysokou úrovní neurotismu, představíme zbraň jako zdroj jistoty. Zde, na levé straně obrázku je znázorněna ruka lupiče, který rozbíjí okno. A na pravé straně obrázku vidíme muže se synem, kteří jdou při západu slunce po poli s puškou v ruce - je zřejmé, že jdou lovit kachny. Tento obrázek je zase pro bohaté konzervativce extroverty".
Kontroverzní povaha Trumpa, jeho bezohlednost a z toho vyplývající celá kupa různých zpráv mu nejednou hrála na ruku: pro každého jednotlivého voliče měl svoje poselství. "Trump se chová jako ideální oportunistický algoritmus, který se opírá pouze o reakci veřejnosti," - na to v srpnu poukázala matematička Katie O'Neal. V den třetí debaty mezi Trumpem a Clintonovou Trumpův tým poslal na sociální sítě (především Facebook) více než 175 tisíc různých variant poselství. Lišila se pouze v drobných detailech, aby byla co nejpřesněji naladěna na psychologii konkrétního příjemce informací: nadpisy a popisky, barvou pozadí, použitím fotografie nebo videa v příspěvku. Filigránnost provedení údajně umožňuje najít odezvu i u těch nejmenších skupin obyvatel, vysvětlil Das Magazinu sám Nix: "Tímto způsobem můžeme oslovit ty správné vesnice, čtvrti nebo i domy, ba i konkrétní lidi."
Například aby byli obyvatelé odrazeni od volby Clintonové, byla ve čtvrti Little Haiti v Miami zapuštěna informace o odmítnutí Fondu Clinton podílet se na likvidaci následků zemětřesení na Haiti. Bylo tak učiněno ještě za jedním cílem: udržet voliče Clintonové (např. pochybující levičáky, Afroameričany a mladé dívky) co nejdál od urny pro hlasování a podle slov jednoho z Trumpových zaměstnanců, "potlačit" jejich potřebu volit. Byly použity i tzv. "temné posty" Facebooku: placené reklamy uprostřed pruhu novinek, které se objeví pouze určitým skupinám osob. Například Afroameričanům ukazovali posty s videem, na kterém Clintonová srovnávala černé muže s predátory.
"Moje děti nedokážou lépe vysvětlit, co to znamená reklamní plakát se stejným vzkazem pro všechny i každého," — uzavřel Nix své vystoupení na summitu Concordia, poděkoval za pozornost a sestoupil z pódia.
Jak je americká společnost v tuto konkrétní chvíli zpracována odborníky Trumpa, je těžké říct, protože oni jen velmi zřídka útočí na centrálních televizních kanálech, častěji používají sociální sítě a digitální TV. A zatímco tým Clintonové pracující podle rad sociologů nyní pobývá v letargii, v San Antoniu, kde se nachází "digitální štáb" Trumpa, vzniká podle slov korespondenta agentury Bloomberg Saši Issenberga "druhé ústředí". Pouhý tucet zaměstnanců Cambridge Analytica získal od Trumpa v červenci 100 tisíc dolarů, v srpnu dalších 250 tisíc a v září pak ještě 5 milionů dolarů. Podle odhadů Nixe však celková částka plateb za služby činila 15 miliónů dolarů.
I průvodní aktivity byly radikální: od července 2016 dobrovolníci kampaně Trumpa dostali aplikaci, která jim napovídala politické preference a osobnostní typy obyvatel určitého domu, s nimiž se právě měli setkat. Takže dobrovolníci-agitátoři vždy na základě těchto údajů svůj rozhovor s obyvateli upravili. Zpětnou reakci pak ve stejné aplikaci nahrávali a data ihned odesílali rovnou do analytického centra Cambridge Analytica.
Firma se soustředila jen na 17 států unie a na základě výsledků vyčlenila v americké populaci 32 základních psychotypů. A stejně jak Kosinski zjistil, že muži dávající přednost kosmetice MAC jsou s velkou pravděpodobností homosexuály, tak v Cambridge Analytica zas prokázali, že zastánci amerického průmyslu jsou jednoznačně potenciálními příznivci Trumpa. Mimochodem, podobné objevy pomohly samotnému Trumpovi pochopit, jaká poselství se v určité oblasti nejlépe uplatní. Rozhodnutí volebního štábu soustředit se v posledních týdnech na Michigan a Wisconsin bylo přijato na základě analýzy právě takových údajů.
.jpg)
Čtěte ZDE: Reklamní blokáda "závadných" webů: Češi ruší své účty u České spořitelny. Banka je ve vleku pornoherce Jandy. Sežeňte 1000 migrantů a dostanete v Německu 2,5 miliónu eur. Peníze proroka Mohameda?
Cambridge Analytica v Evropě
Jak velký vliv měla psychometrie na výsledek voleb? Cambridge Analytica rozhodně nespěchá předkládat důkazy o úspěšnosti celé kampaně. Je možné, že je to vůbec otázka bez odpovědi. Je tu však jeden nepopiratelný fakt: díky podpoře Cambridge Analytica se Ted Cruz změnil z ničeho ve vážného konkurenta Trumpa na primárkách. Byl tu nárůst hlasů venkovských obyvatel, kde je nižší volební aktivita Afroameričanů. I skutečnost, že Trump utratil na celý projekt tak málo peněz, může mluvit o účinnosti personální propagace. A také to, že věnoval tři čtvrtiny rozpočtu na reklamu do digitální sféry. Facebook se proměnil v perfektní zbraň a nejlepšího pomocníka ve volbách, napsal na Twitteru jeden člen z týmu Trumpa.
Mimochodem v Německu antielitární "Alternativa pro Německo" má na Facebooku více příznivců než vedoucí strany CDU a SPD dohromady.
V žádném případě tedy nelze tvrdit, že sociologové a statistici prohráli volby, protože se silně mýlili ve svých odhadech. Opak je pravdou: statistici vyhráli, ale jen ti, kteří používají nejnovější metody. Vtip je v tom, že Trump neustále tuto vědu kritizoval, ale vyhrál především díky ní.
Druhým vítězem je společnost Cambridge Analytica. Vydavatel hlavního konzervativního propagátora Breitbart Steve Bannon patří také do představenstva této firmy. Nedávno byl povýšen na staršího stratéga v Trumpově týmu. Marion Maréchal Le Pen, aktivistka francouzské "Národní fronty" a neteř šéfa strany, již na domácím korporativním videu, které líčí setkání na téma "Itálie", radostně informovala o spolupráci s firmou. Podle Nixe teď o ně mají zájem zákazníci z celého světa. Objevily se už žádosti na spolupráci ze Švýcarska i Německa.
Neklid na katedře
Toto vše sleduje Kosinski ze svého kabinetu ve Stanfordu. Po volbách v USA je na universitě zmatek. Na vývoj událostí Kosinski odpovídá nejostřejší zbraní dostupnou badateli: vědeckou analýzou. Spolu se svojí kolegyní Sandrou Matz provedl sérii testů, jejichž výsledky budou brzy zveřejněny. Některé z těchto závěrů, o něž se vědec pozdělil s Das Magazin, jsou šokující. Například, psychologické targetování, podobné tomu, co použili v Cambridge Analytica, zvyšuje počet kliknutí na reklamu na Facebooku o 60 %. Pravděpodobnost, že po zobrazení personalizované reklamy lidé přejdou k akci (tedy koupí tu či onu věc nebo budou hlasovat pro potřebného kandidáta) se zvyšuje na 1.400 %.
Nyní se svět obrátil vzhůru nohama: konal se Brexit a v Americe bude brzy vládnout Trump. A všechno to začalo s člověkem, který nás chtěl varovat před nebezpečím. Nyní opět dostává na svůj pracovní e-mail spoustu stížností.
"Ne," odpovídá. "Za to já nemůžu. Já jsem tu bombu nepostavil, jen jsem ukázal, že takové existují".
Zdroj.
