S blížícími se parlamentními volbami, do nichž zbývá zhruba 10 měsíců, je česká veřejnost svědkem stále větší nervozity jednotlivých politických stran a jejich pochopitelné snahy vybudovat si před rozhodujícím sněmovním kláním na podzim příštího roku co nejpevnější pozici.
Je pravděpodobné, že podzimní volby mohou být přelomové. Přinejmenším z hlediska složení vlády, v jejímž čele patrně nebude Bohuslav Sobotka. Očekávaný debakl socialistů pro něj bude znamenat i odchod z postu předsedy ČSSD. Celá politická mapa by se tak mohla alespoň částečně překreslit. Jestli k lepšímu, nebo k horšímu, je věcí úhlu pohledu a zájmů, které jsou pochopitelně rozdílné. Zkusme proto sledovat linii českých národních zájmů.
Dolejš: koule na noze komunistů
Zatím vše vypadá na snadné vítězství Babišova ANO. To zatím úspěšně luxuje nepevný voličský elektorát většiny politických stran na všech pólech stále více rozmlženého politického spektra. Zvláště zajímavé bude sledovat vývoj na tzv. levici. Ta se začíná po spirále propadat - především kvůli splynutí Sobotkovy ČSSD s "progresivními" globalizačními silami - do stále větších hlubin.
Pozoruhodný je ale současně dosud nevídaný propad komunistů, kteří nedokázali zachytit "protestní vlnu", jejíž součástí je v celosvětovém měřítku především brexit a Trumpovo vítězství - a zůstali stát na půli cesty. Je to důsledek schizofrenie, kdy něco jiného říkají a činí doma, zatímco unijní radikální levice, jejíž jsou součástí, je táhne do opačného směru.
Neomarxisty s jejich "kulturní válkou", odpudila KSČM svým vcelku realistickým postojem k migrační invazi. Jenže právě v tom nejsou jednotní. Jejich tradiční elektorát znejisťují liberální postoje křídla reprezentovaného především místopředsedou Jiřím Dolejšem. Levice má totiž vlastně jediný totožný problém.
Čtěte ZDE: 17. listopad bez náboje: Když není Zeman na dohled, Kavárna chřadne. Šmíra proměněná v jarmareční selanku. Šafránu jako šafránu. Kdo zvoní (budíkem) v žitě? Odkud sypat milióny v Trumpových časech?
"Sandersovská" část Pražské kavárny
Zdá se, že pro KSČM představuje liberál Dolejš vůči tradičním voličům strany stejnou fatální nepříjemnost jako pro ČSSD Jiří Dienstbier, kterého se Sobotka pod velkým tlakem pokusil alespoň upozadit odvoláním z postu ministra. Dienstbier s Dolejšem by možná pro své strany udělali nejlíp, kdyby založili vlastní neomarxistickou formaci, která by spojila radikální levicovou "sandersovskou" část Pražské kavárny s anarchistickým a multikulti voličským hardcorem. Že se o to dosud nepokusili (a jistě ani nepokusí), ukazuje, že dobře vědí, že v českém prostoru by takový projekt zatím neměl větší šanci.
Proto se Kavárna soustřeďuje spíše na infiltraci stávajících politických uskupení. Kromě sociální demokracie, která zůstává i po stažení Dienstbiera "vlajkovou lodí" liberálních a proimigračních sil podporovanou sorosovským neziskovým sektorem, se tyto síly rozhodly "široce rozkročit" a vybudovat druhé jádro své politické základny na tom, co se kdysi nazývalo pravicí.
Po ovládnutí KDU-ČSL se pokoušejí vytvořit společný projekt, který by se pokusil konkurovat levo-pravému Andreji Babišovi. Mizerné výsledky naší Páté kolony eurounijní "Liberální internacionály" v říjnových krajských volbách, v nichž propadla mediálně hýčkaná TOP 09, je nutí k nalezení rychlého řešení.
Úporná snaha politicky umírajího Miroslava Kalouska slepit ODS a TOP 09 v jeden předvolební blok, aby si zachránil kůži, zřejmě neuspěje. I tak poloslepé současné špičky ODS si uvědomují, že by to byl pro ně zřejmě poslední hřebíček do rakve.
Čtěte ZDE: Test dopadl jednoznačně: Okamura. Pomohla Tomiovi podpora Apačů? Do Senátu se nedostala jen "kavárna", ale i "realisté". Vše je před rozhodujícím střetem příští rok otevřené. Naděje umírá poslední
Dokážou se havlisté domluvit?
Miláčkem havlistického mediálního mainstreamu se proto po krajských volbách stali Starostové a nezávislí (STAN), kteří jsou vydáváni dokonce za jedny z vítězů voleb - i když jejich zisk 30 krajských mandátů, je shodný se ziskem Okamurovy SPD. Předvolební aliance mezi KDU-ČSL a STAN, která by se měla stát základem nového havlistického centristického projektu, ovšem naráží na úskalí volebního systému. Spojení dvou stran v předvolební koalici s sebou nese i posunutou metu pro vstup do parlamentu - a to by se nakonec mohlo stát pro oba osudné.
To je důvod, proč se celý projekt dosud nespustil. V případě, že by se měla zapojit i ODS s TOP 09 a vytvořit tak všeobjímající havlistickou volební koalici, bylo by třeba na postup do sněmovny překročit dokonce dvacetiprocentní kvórum. Nejspíš by tak zmizela v "propadlišti dějin" celá tzv. pravicová část havlistické politické scény. To je riziko, které se zřejmě nebude chtít podstoupit.
Existuje sice velmi jednoduchá možnost, jak toto zvýšené kvórum obejít kandidaturou na jednotné kandidátce pod jedním názvem vybraným ze stávajících stran - nebo vytvořením zvláštního „nosiče“. Tato varianta však předpokládá, že se zbývající tři strany vzdají možnosti kandidovat pod svým názvem - či dokonce, že vsadí na název nový, jako tomu bylo v minulosti v případě takzvané Čtyřkoalice.
Nejpravděpodobnější variantou tedy je, že ke spojení ODS a TOP 09 nakonec nedojde a lidovci se STAN vytvoří nějaký předvolební blok podobný tomu, který měla TOP 09 a STAN před minulými volbami do sněmovny.
Okamura a Apači: dvě varianty pro euroskeptiky
Zajímavější je situace na "protiimigrační" scéně, kde postupně vykrystalizovaly kromě marginálních projektů dva relevantní proudy, které by za jistých okolností mohly do výsledků voleb výrazněji zasáhnout. První, spíše levicový, kolem SPD Tomia Okamury - a druhý, spíše pravicový, kolem Alternativy pro Českou republiku 2017 (Apači).
Tomio Okamura se rozhodl jít do voleb samostatně bez spolupráce se Zemanovci, což naznačuje, že si po celkem úspěšných volbách do krajů věří. Na sobotní celostátní konferenci Tomio Okamura zopakoval, že požaduje referendum o vystoupení ČR z EU, neboť stávající podoba evropské integrace ohrožuje zájmy České republiky a jejích občanů. "Říkáme jasné ne multikulturnímu evropskému superstátu. Říkáme jasné ne nelegální imigraci a islamizaci Evropy. Ve spolupráci s vlasteneckými stranami v Evropě budeme prosazovat nový model evropské spolupráce."
SPD se také vymezila vůči ničivé lidskoprávní agendě uplatňované Sobotkovou vládou. "Odmítáme pozitivní diskriminaci a parazitismus nepřizpůsobivých občanů. Musí skončit diktát státu zvýhodňující určité menšiny na úkor běžného občana. Hnutí SPD ukončí státní podporu takzvaných neziskových organizací s politickým programem a ukončí jejich mocenský vliv," uvádí se v závěrečném usnesení.
Čtěte ZDE: Volební fraška: Lid si uchoval zdravý rozum – a odešel na ubikace. Lidovci – umírající vítězové. Andrej Babiš má pravdu. Kapři v rybníku našich peněz. Není kam se vracet, není kam jít dopředu
Porozumění?
Nedávno zrozená strana Alternativa pro ČR míří opačným směrem. 17. listopadu se zástupci "Apačů" sešli na jednání v Jihlavě s Patrioty a zástupci strany Svoboda a síla, aby se dohodli na společném postupu. V "Memorandu o porozumění," konstatují, že nalezli shodu na základních politických principech a cílech. "Strany vyjadřují vůli aktivně ve vzájemné součinnosti pracovat na nalezení způsobů spolupráce pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 a ve volbách následujících," praví se v dokumentu.
Předseda "Apačů" Petr Štěpánek tvrdí, že jde o první krok k vytvoření široké euroskeptické pravicové alternativy pro volby do sněmovny: "Naší společnou ambicí je nabídnout zklamaným pravicovým voličům (a nejen jim) seriózní volební alternativu. Alternativu euroskeptickou, lehce národní, liberální v ekonomické sféře, konzervativní ve společenských hodnotách," uvedl po jednání Štěpánek.
Je samozřejmě velkou neznámou, jak tento zajímavý projekt vyroste. Zda najde zajímavé tváře, dostatečně přitažlivou "jednotící ideu" - a především dostatek prostředků na kampaň. Bez nich bude ostatně celé "protibabišovské spektrum" odleva do prava jen kulhavě asistovat vítěznému tažení ANO.
Okamura má tu výhodu, že za sebou již něco má. Alternativa přesně naopak - že je zatím nepopsaným listem. Aby však mohlo dojít k "Porozumění" s jejich potenciálními voliči, bude se muset ještě něco významného stát. Spoléhat pouze na "vyzařování" z voleb, které budou probíhat v ostatních evropských zemích, zvláště ve Francii a Německu, by bylo málo.
Budou na to mít?
