Zmatek, který nastal v sociální demokracii po říjnovém volebním debaklu, se ještě prohloubil volebními průzkumy, které ukazují na strmý pád ČSSD. Bohuslav Sobotka však má kromě těchto (nepochybně jako vždy cinknutých) "veřejných" průzkumů, v nichž se jeho strana pohybuje kolem 15 procent, k dispozici i vlastní, interní. Jsou součástí analytického vyhodnocení volebního neúspěchu, kterým by se měl zabývat 10. prosince Ústřední výkonný výbor socialistů. Právě tyto mnohem realističtější průzkumy, v nichž se údajně ČSSD řítí dolů až k deseti procentům, vyvolaly v Lidovém domě prý cosi blízkého panice.
Uklidit Dienstbiera?
Sobotka, jenž se dostal do kleští mezi "konzervativní" a "liberální" křídlo strany, jinak řečeno mezi Dienstbierovu Pražskou kavárnu, která mu během "Lánského puče" pomohla k moci, a mezi čím dál více naštvané Zemanovce (Sobotka nedávno nazval prezidenta Zemana "národním konzervativcem"), dělá jednu chybu za druhou. Při hledání příčin katastrofické situace v ČSSD připomíná Sobotka stále více tchoře ze známého vtipu, který obsadí králičí pelech a žasne nad zápachem v něm: "Nehnu se odtud, dokud ten smrad nevyčichne." Stejně tak se preference nikdy nezvednou a strana bude dále padat, pokud bude v čele stát stále méně oblíbený Sobotka.
To ovšem Sobotka nemůže připustit, neboť na něho navázané parazitické struktury Pražské kavárny a neziskového sektoru potřebují nutně svého "movitého a mocného" hostitele. Úzké sepětí s proimigračními strukturami včetně těch nadnárodních je koulí na noze. Táhne stranu, od které houfně prchají tradiční sociálně demokratičtí voliči, ke dnu. To zřejmě ukázaly i analýzy, které má vedení strany k dispozici. Proto je jedním z horkých kandidátů na odvolání z vlády i hlavní proimigrační aktivista a nejviditelnější představitel radikálního anarchistického křídla Jiří Dienstbier. Jde ovšem spíše o "křidýlko": Tvoří ho především on sám a jeho agendu vytváří bolševická skupina kolem Patočky a Deníku referendum. S ČSSD vlastně nesouvisí.
Čtěte ZDE: Kauza "Medaile pro strýčka" skončila blamáží: Tetička Františka a Herman zapletený do pavučiny lží. Horáček skončil dřív, než začal. Kocábovi z toho přeskočilo. Co uchystá pojízdný Cirkus Kavárna na 17. listopad?
Hlavně opatrně
Proto případné "uklizení" Dienstbiera musí být řádně ošetřeno a domluveno s Pražskou kavárnou, aby se "neziskový" protizemanovský tábor nelekl, že je to doopravdy. Musí být zachována celá struktura imigračního byznysu a hlavně jeho penězovodů z našich daní, z nichž parazitické "neziskovky" královsky žijí. Pokud k odvolání Dienstbiera skutečně dojde, musí na jeho místo nastoupit nějaké jeho ideové dvojče. Nevýrazný poslanec Jan Chvojka, o kterém se nejčastěji hovoří, by tento požadavek splňoval.
Dienstbier by dál fakticky řídil spolu s Vladimírem Špidlou své ministerstvo pro lidská práva pomocí nastrčené figurky a veřejnost by se podle Sobotky na chvíli uklidnila. Aby se celá operace mohla snadněji prodat, přidá se k odchodu Dienstbiera i výměna ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka, který patří k nevýrazným postavám vlády a navíc za ním nestojí žádné stranické struktury, které by se jeho odvoláním cítily poškozeny. Snad kromě různých lobbistických skupin, které mají na ministerstvu zdravotnictví tradičně silnou pozici.
Jako o třetím, kdo by měl jít z kola ven, se mluví o Michaele Marksové, která proměnila rezort práce a sociálních věcí v jedno velké multikulturní agitační středisko. Pokud místo ní nastoupí skutečně současný předseda poslaneckého klubu pragmatik Roman Sklenák, byl by to od Sobotky jediný skutečný úder do vlastních kavárenských řad, neboť ambiciózní revolucionářka s příznačným nomen-omen by zřejmě neobhájila po svém vyhazovu z vlády ani post místopředsedkyně ČSSD.
Zeman hraje Šachy, Sobotka golf
Rozhodující postavou v celém odvolávacím "dramatu" je ovšem prezident republiky Miloš Zeman. Jeho jednání s premiérem v Lánech ukázalo, že je to právě on, kdo drží všechny trumfy v rukou a hraje si se Sobotkou zahnaným do kouta jako kočka s myší. Nebo ještě jinak: Zatímco Miloš Zeman promýšlí své tahy na politické šachovnici několik tahů dopředu, Bohuslav Sobotka si k šachové partii přinesl golfové hole.
Miloš Zeman to nejlépe charakterizoval známým vtipem, kdy se po volbách sejdou nový a končící premiér. Dosavadní dá svému nástupci tři obálky, které má postupně otvírat, pokud se dostane do krize. V první obálce je napsáno, aby vše svedl na končícího premiéra. Ve druhé: ať vymění polovinu vlády. A ve třetí: aby si připravil tři obálky. "Jinými slovy premiér Sobotka dnes otevírá druhou obálku," uvedl o víkendu Zeman.
Čtěte ZDE: Nevyznamenaný strýček a spacáková krize: Co mají společného? Pražská kavárna opět útočí. Škody zůstanou. Shnilé plody nepolitické politiky. Každá špinavost se hodí: Po nás potopa. Malá kronika pravdy a lásky
Sobotka otevírá druhou obálku
Na rozdíl od Sobotky, který je zcela v moci zničujícího týmu svých poradců v čele se Špidlou, je Zeman zkušeným a inteligentním hráčem. Vtipně proto navrhl Sobotkovi, aby nezůstalo jen u výměny ministrů za ČSSD, ale aby odvolal také lidoveckého Daniela Hermana, který spolu se svým strýčkem Bradym rozpoutal zpravodajskou hru proti Hradu, říjnové "Staroměstské kavárenské povstání".
V tomto chytrém tahu ovšem zdaleka nejde jen o vůdčí postavení Hermana v antizemanovské daljlámovské frontě, ale neméně důležitým faktem je i jeho dlouhodobé spojení s Andrejem Babišem, kterého Herman několikrát podržel. Vedle ministra zemědělství Jurečky je tak současně i druhým pilířem mostu mezi lidovci a ANO - v přípravě na příští vládu "premiéra" Babiše.
Poker těžkých vah
Babiš a Zeman, dominantní hráči na české politické scéně, si vzájemně zvyšují své sázky před parlametními a prezidentskými volbami. Návrhem na odvolání Hermana vzkazuje Zeman Babišovi, že ho za všech okolností pro své znovuzvolení nepotřebuje - a dělá současně krok ke "svému" křídlu v ČSSD. Jenže na takovýhle poker Sobotka samozřejmě nemá. Představa, že by to znamenalo odchod lidovců z vlády, je pro něho přímo děsivá.
Přitom je více než jasné, že KDU-ČSL by z vlády ani tak neodešla. Velmi dobře ví, že pokud by šlo o Sobotkovu dohodu se Zemanem, vláda by do voleb v klidu dovládla i bez nich - a současně by se pro Babiše stala z "nevěsty" bezprizornou nickou. Lidovci jsou dnes navíc jedním z hlavních "penězovodů" pro kulturní a akademickou frontu Pražské kavárny, jež jim má pomoci získat "opuštěný" schwarzenbergovský voličský elektorát v hlavním městě. A to mohou realizovat pouze ve vládě. Zůstali by tedy tam, kde jsou, jen by vrčeli. A Babiš by naopak musel Zemanovi "do banku" opět něco přihodit. Patrně explicitní vyjádření podpory pro prezidentskou volbu. Chtějte nějakou takovou úvahu od "intelektuálně insolventního" šéfa ČSSD...
Čtěte ZDE: Volební fraška: Lid si uchoval zdravý rozum – a odešel na ubikace. Lidovci – umírající vítězové. Andrej Babiš má pravdu. Kapři v rybníku našich peněz. Není kam se vracet, není kam jít dopředu
Labutí píseň
Ať už výměna ministrů dopadne jakkoliv, z celého amatérského politického představení je jasné, že jde o Sobotkovu labutí píseň. Lze očekávat, že zemanovské křídlo "posilněné" drtivou volební prohrou strany v krajských i senátních volbách Sobotku na březnovém sjezdu sice ještě zcela nezařízne, ale dost možná zásadním způsobem oslabí jeho předsednický mandát.
Je zřejmé, že Sobotkův konec nastane nejpozději po parlamentních volbách. Mezitím bude pokračovat poziční boj o jeho post. Chovanec nebo Zimola doporučí podpořit Miloše Zemana jako kandidáta ČSSD a pokusí se nechat si to odhlasovat ve stranickém referendu. Tím definitivně přesekají Dienstbierova a Špidlova lana k Pražské kavárně, která se přesune k novým "hostitelům".
Kromě Lidovců a Starostů (STAN), kteří koketují s myšlekou na společný volební blok (jen ať si s nově zrozeným revolucionářem Gazdíkem užijí, patří jim to), se budou kavárenští paraziti snažit dostat co nejhlouběji i do tkáně Babišova ANO. Primátoři Prahy a Brna Andrea Krnáčová a Petr Vokřál (tento mimořádně hloupý politik se zúčastnil i staroměstského potlachu 28. října) jsou hlavními spojkami k této stále ještě silné mediální lobby (má v rukou veřejnoprávní média), jejímž prezidentským kandidátem se stal Michal Horáček. Tím ovšem současně dala najevo, jak je politicky slepá.
Hlavně však - Babiš není Sobotka. Pragmatický podnikatel si dobře uvědomuje, že Kavárna je sice možná dobrá jako štít pro cenný pražský (a zčásti i brněnský) "bezprizorný elektorát", ale pustit si tyto cizopasníky do stranického kožichu znamená zničit dříve či později své politické "firemní" uskupení.
Bude raději hrát dál poker se Zemanem. Pokud totiž zemanovské křídlo v ČSSD nenajde do stranického sjezdu v březnu příštího roku dostatek sil a odvahy na Sobotkovo odstranění (a to se patrně nestane), spadne mu vítězství v parlamentních volbách do klína téměř bez práce - a nečekaně "levně".
