Geerta Wilderse, známého kritika invaze islámu do Evropy a předsedu Strany pro svobodu, která podle posledních průzkumů vede v předvolebních preferencích v Holandsku, postavili "multikulturalisté" před soud. Prý za podněcování nenávisti k imigrantům. Je to tak neuvěřitelné, že dokonce i řada českých mainstreamových médií se nad tím pozastavila. Je to však od nich čiré pokrytectví, protože nás vedou stejným směrem, jen jinými metodami.
"Pokrokové" Holandsko je typickou laboratoří, odkud se sociální experimenty na přeměnu kontinentu šířily v minulosti unijní Evropou. Proces s Wildersem je zajímavý především tím, že zbytku "okupované" Evropy ukazuje, jak budou vypadat bezprostřední kroky k otevřené bruselské diktatuře.
Proces: Podle Kafky, nebo Orwella?
31. říjen 2016 si zapamatujme. Jde o začátek politického procesu, který se má stát precedentním. Soud s jedním z nejznámějších bruselských kritiků Geertem Wildersem, jenž čelí obvinění z podněcování k "rasové nenávisti" vůči marockým přistěhovalcům, proběhne podle dvou možných vzorů: Kafka, nebo Orwell. To jediné ještě nevíme.
Rozhodnutí soudu, se očekává zhruba za tři týdny, určí zřejmě směr i pro další evropské země - včetně České republiky. Wilders se pochopitelně této politické frašky, v níž mu hrozí až dva roky vězení, odmítl osobně účastnit. "Tento proces je politický proces a já na něm odmítám spolupracovat," konstatoval. A z čeho je obviněn?
Na politickém mítinku před rokem a půl se otázal přítomných, zda chtějí v zemi "méně, nebo více Maročanů". Poté, co dav začal skandovat, že méně, slíbil: "Zorganizujeme to." Nic víc. V tom spočívá jeho zločin. Jde zjevně o test, který by nebylo možné provést například v zemích, jež prošly komunistickou diktaturou. Paměť některých lidí totiž ještě funguje. V Holandsku jde však o novinku.
Pokud se "osvědčí", budou za čas podle tohoto "mustru" souzeni politici ve všech zemích Evropské unie, kteří otevřeně kritizují či odmítají řízenou migraci a multikulturní agendu Bruselu. Viděli jsme to už mnohokrát. Nebude třeba nic u nás doma "projednávat". Prostě parlament formálně odmávne další z mnoha desítek tisíc zákonů, jež musíme povinně přijmout - a bude to tady. Proto je výsledek "kafkárny" s Wildersem tolik důležitý.
Čtěte ZDE: Nesnesitelná lehkost opětovného nastolení totality: Svoboda myšlení, názoru a shromažďování? Jen pro některé. Stejné metody likvidace politické opozice v Evropě i zámoří. Braňme se!
Geert Wilders jako test evropských elit
Celá situace je však tentokrát o to zajímavější, že rovněž Nizozemsko čekají (v březnu příštího roku) parlamentní volby a průzkumy ukazují, že by Wilders mohl volby vyhrát. Tyto volby se tak mohou stát jakousi ouverturou významných voleb v EU: Jarních prezidentských ve Francii a podzimních parlamentních v Německu. Úspěch Wilderse by mohl zásadním způsobem náladu "kontrarevolucionářů" v Evropě ovlivnit a povzbudit.
Výsledek procesu s Wildersem ještě "přitopí" zjitřené nálady v Evropě před blížícími se opakovanými rakouskými prezidentskými volbami 4. prosince. V nich má rovněž velkou šanci zvítězit kandidát protiimigračních Svobodných. A ve stejný den budeme také svědky italského referenda o ústavní reformě, se kterým spojil svoji budoucnost jeden z nejaktivnějších evropských vítačů, současný italský premiér Matteo Renzi.
Svoboda slova? Zapomeňte!
Nic se neděje izolovaně. Proces s Wildersem tak dost možná signalizuje, že bruselské nevolené elity dospěly k rozhodnutí, že hra na demokracii je u konce, neboť je v dnešních podmínkách dále neudržitelná.
Po brexitu vsadily tyto síly zjevně vše na jednu kartu a jsou rozhodnuty zlikvidovat probouzející se touhu občanů po svobodě silou. Je to logické zahájit přímý útok zde - vždyť právě s Holandskem mají evropské elity špatné zkušenosti hned dvakrát. Poprvé když Holanďané spolu s Francouzi odmítli v roce 2005 tzv. Evropsku ústavu, což vedlo k první vážné havárii rozjetého totalitního expresu, po které již referendovou ratifikaci "základních smluv" pro příště zakázaly.
Druhou "holandskou nepříjemnost" zažil Brusel letos v dubnu, když 60 procent občanů odmítlo v referendu "asociační" smlouvu EU s Ukrajinou. Třetí hlasování, které by mohlo znamenat důležitý signál pro euroskeptické síly v celé Evropě posílené odchodem Velké Británie, by mohlo být pro Brusel zásadním problémem. Proto se evropské elity rozhodly vstoupit bezprecedentním způsobem do předvolebního boje v Holandsku a potažmo v celé EU - a určit nově hranice "svobody slova v koncentráku". Jinak tento proces nazvat nelze.
Čtěte ZDE: Zdrcující nizozemské NE: Referendum je platné, přesto jako by nebylo. Myš je v koutě a bude kličkovat. Rána Bruselu? Takových už bylo! Může za to Putin. Tyranii si rozvracet nedáme! Možná přijde i...
Uzavřete hranice vystupme z EU
Jedno riziko tady však je - a právě to je součástí "testu": Politický proces s aktuálně nejpopulárnějším holandským politikem by totiž mohl zapůsobit na holandskou veřejnost právě opačně - a ještě zvýšit jeho popularitu. Bez ohledu na to, zda už bude odsouzen či osvobozen.
Wilders přichází z liberálních pozic, je proto akceptovaný širokým spektrem holandské společnosti. Jednoduchým pojmenováním příčin současného marasmu a nabízeným řešením ukazuje národními zájmy orientovanou cestu proti bruselské diktatuře, ze které mají evropské elity pochopitelně největší obavy.
Wilders požaduje uzavření všech mešit, ochranu stáních hranic a chce vypsat referendum za vystoupení Nizozemska z EU. To je samozřejmě pro Brusel další noční můra, neboť podle posledních průzkumů by dnes Holanďané zvolili odchod. Holandským vystoupením by se již bezpochyby rozjel nezastavitelný proces rozpadu celého zdegenerovaného společenství.
"Chceme rozhodovat o své vlastní zemi, o svých penězích, o svých hranicích a o naší vlastní imigrační politice," říká Wilders. "EU už nemá žádnou budoucnost. V budoucnu je možná spolupráce, jakou vidíme v Asii nebo Latinské Americe, kde státy spolupracují na ekonomické úrovni, ale nejsou povinny akceptovat politická rozhodnutí přicházející ze zahraničí."
Inspirativní rétorika
Z těchto "testů" by se ovšem mohla poučit a dát se inspirovat i naše politická scéna - respektive její vlastenecká část. Wildersův důraz na svobodu jednotlivce přivádí bruselské kruhy téměř k zuřivosti, neboť proti nim bojuje jejich vlastními zbraněmi:
"Jsme svobodní muži i ženy, kteří jsou součástí svobodné západní společnosti. Ve svobodě jsme se narodili a nemůžeme se jí vzdát. Pokud nám ji chce někdo vzít, tak nemůže žít společně s námi," prohlašuje Wilders.
Protože je současně "proizraelský", špatně se proti němu používají osvědčená klišé, která by mu dávala nálepku antisemitismu či "náckovství". Uvědomuje si to, když říká: "V nacistickém Německu a bolševickém Sovětském svazu také páchala zvěrstva jen menšina. Musíme si rovněž uvědomit, že západní identita není islámská, ale vychází z judaismu, křesťanství a humanismu. Nemůžeme zůstat s rukama založenýma v klíně, když islám omezuje naše práva na svobodu."
Politický proces s Geertem Wildersem má řadu podstatných a zajímavých aspektů, které je důležité bedlivě sledovat. Z jeho výsledku - a následků - mnohé z naší nedaleké budoucnosti budeme moci odečíst.
