Už je to tu zase. S "přesností", jakou se může chlubit snad jen Pentagon, lehla popelem po zásahu shůry obytná budova v afghánské provincii Nangarhár. "Skupina teroristů" byla ovšem ve skutečnosti lidovou veselicí, která měla přivítat místního kmenového náčelníka po návratu z pouti do Mekky.
Američané navěky a kábulský Řezník
Zhruba třináct civilistů se během chvilky změnilo z živých lidí na "nutné ztráty na civilním obyvatelstvu". Pentagon samozřejmě "nerozebírá žádné detaily, týkající se protiteroristických operací," nicméně prý dokonce "v současnosti zkoumá všechny materiály, které se úderu týkají". To jsme rádi.
Z toho "zkoumání" se samozřejmě neudělá žádný závěr - a mrtví civilisté budou prostě přičteni k neustále se zvyšujícímu počtu obětí Operace trvalá svoboda (Na věčné časy a nikdy jinak).
Zatím se ovšem zdá, že si trvalou svobodu udrží především Gulbuddín Hekmatjár, bývalý mocipán a hlava militantní strany Hezb-e Islámí, něžně přezdívaný "řezník z Kábulu".
Pentagon samozřejmě nemá monopol na vraždění afghánských civilistů. Hekmatjár sám podobné činy v raných devadesátých letech páchal jak na běžícím pásu - a ještě mu zbyl čas, aby v sousedním Pákistánu šéfoval utajené mučírně a věznici.
Čtěte ZDE: Spojené státy: Žalostná podívaná na chřadnoucí zemi. Kdy proběhla první barevná revoluce? Od zlatého dolaru přes petrodolar po narkodolar. Slyšíte ten zvuk peněz tekoucích do USA?
Jak jsem honil Usámu
Když v Kábulu během 90. let vládl Tálibán, mluvil jsem s mnoha místními, kteří v zemi žili i za občanské války a počítali se k následovníkům "Panšírského lva" Ahmada Šáha Massúda. Ten podlehl atentátu dva dny před jedenáctým zářím. Jeho lidé vzpomínali na to, jak během války Hekmatjárova vojska nemilosrdně bombardovala civilní čtvrti.
Hekmatjár je v ilegalitě už téměř dvě desetiletí, od roku 1997. Zatím se do Kábulu nevrátil. V roce 2002 v afghánské provincii Kunár jsem se ho se svým pákistánským prostředníkem snažil vystopovat - jeho i Usámu Bin Ládina - ale jediné, co nám přišlo do cesty, byli američtí námořníci, kteří se snažili ptát nás na informace.
Dohodli se… že se nedohodnou
Poté, co Usáma zmizel, se z Hekmatjára rychle stal nejžhavější cíl administrativy Bushe II. ("chceme ho mrtvého, nebo živého") a byl Washingtonem označen za "globálního teroristu". Poté se v roce 2003 ocitl i na černé listině Spojených národů.
Teď se ovšem těší, že se dostane k politické moci - poté, co mu vláda prezidenta Ašrafa Gháního udělila milost. Jeho bojůvky zvané Hezb-e Islamí jako vojenská síla nestojí za nic už léta. Coby politická strana si ovšem mohou vést podstatně lépe. Poté, co se Hekmatjár dohodl s úřady, budou moci jeho hoši kandidovat.
Dohoda byl docela oříšek. Hekmatjár vždycky odmítal cokoli podepsat, dokud budou vojska USA a NATO de facto okupovat zemi. Konečná dohoda zní, že se Hezb-e a USA/NATO dohodly, že se nedohodnou - a to jim stačí, pokud nebude Hezb-e podporovat terorismus. A co se týče seznamu teroristických organizací při Spojených národech, tam si hnutí Hezb-e Islámí musí "frontu" na odstranění ze seznamu teroristických organizací vystát samo.
Ovšem, zda zahrnutí Hezb-e do křehké vlády držící se v Kábulu u moci bude krokem, který zastraší Tálibán, zůstává v lepším případě dost nejasné. Prakticky řečeno, Afghánistán stále zůstává okupovanou zemí. Budiž řečeno, že tomto směru se Hekmatjárovy názory na věc vůbec neliší od Tálibánu - který ovšem kupodivu do vlády v Kábulu smět nebude.
Jeden západní operativec s důvěrnou znalostí problematiky, již získal v nejvyšších patrech washingtonské politiky, vysvětlil důvody následovně.
Čtěte ZDE: Náš (unesený) člověk v Libyi: NATO bombardovalo Utopii a otevřelo tak bránu do pekel. Krev statisíců na rukách našich spojenců. Komu může poděkovat (nejen) Pavel Hrůza?
Za vším je heroin
"Usáma Bin Ládin byl zkrachovalý projekt CIA, který byl využit jako záminka k invazi do Afghánistánu. Záměrem byl především restart obchodu s heroinem, který vydělává bilióny dolarů. Mulla Umar byl ve skutečnosti čestný muž a náš věrný spojenec v boji proti Sovětům. Když se dostal k moci, zrušil všechny heroinové plantáže v zemi, protože Tálibán je považoval za nemorální vzhledem k nějakým třem stům tisícům smrtelných předávkování, které heroin ročně způsobí. Obrátili jsme se proti němu a zradili ho.
Usáma byl Umarovým hostem. Umar jen žádal důkazy o jeho zapojení do událostí jedenáctého září, než ho vydá. Protože však důkazy nebyly - ani být nemohly, protože Usáma v jedenáctém září prsty neměl - Umar je nedostal. A Bush II. si pak v televizi dělal legraci, že si už myslel, že bude muset podávat důkazy nějakému Umarovi, co pořád ještě válčí s luky a šípy."
"Háčko" made in CIA
To ale vůbec není všechno. Operativec si vůbec nedělal servítky a docela klidně vysvětlil, co zatím skoro nikdo neměl kuráž říci - totiž co CIA v Afghánistánu doopravdy dělá:
"CIA užívá prostředky z prodeje heroinu k financování vlastních ‘externích operací’, takže když se Tálibán dostal k moci, přišla o peníze. To bylo likvidační - s pomocí těchto peněz totiž mohla a může obcházet jakékoli brzdy ze strany Kongresu. Heroin je jediný důvod, proč v Afghánistánu ještě jsme. Teroristické činy naše tajná služba plánuje a provádí přes takzvanou Operaci Gladio. Terorismu se pak také zpětně používá jako záminky k ospravedlnění podobných intervencí.
Na obchod s heroinem je napojena většina světových tajných služeb. A 93% heroinu pochází z Afghánistánu. Poté, co Amerika provedla invazi, se pěstování máku na výrobu heroinu okamžitě obnovilo. Vojenské konvoje, které vozily z Pákistánu do Afghánistánu zbraně, drogu pak při zpáteční cestě vyvážely přes hranice. Tálibán a Usáma Bin Ládin neměli s 11. zářím absolutně nic společného."
Čtěte ZDE: Operace Gladio: Tajný projekt CIA a NATO je už veřejným tajemstvím. Operace pod falešnou vlajkou jsou řízeny ze zámoří. Je také současný teror v Evropě dílem tajné armády NATO? Merkelová nám to neřekne...
Drogy placené z daní
Hekmatjár s obchodem s heroinem nikdy spojován nebyl, jen tak mimochodem.
Kábul, tak jak jsou věci nyní, kontroluje velká města a zhruba 70% území. Zbytek země je Tálibánistán. Není šance, že by Kábul kdy válku vyhrál. Pokud platí čísla, která veřejnosti přednesl generál námořnictva Joseph Dunford, předseda Generálního štábu USA (Joint Chiefs of Staff), Pentagon a jeho spojenci mají v zemi zhruba 14.000 vojáků. Americký kontingent, který čítá 9.800 mužů, se během roku 2016 zmenší na 8.400 mužů.
Všichni si ještě pamatujeme, jak se NATO v roce 2014 rozhodlo "předat kontrolu nad zemí místní vládě" (čti: nechat se ostudně porazit od Tálibánu). Zbývající američtí vojáci v zemi provádějí to, čemu eufemisticky přezdívají "výcvik" a "vzdušná podpora" afghánské armády, a sami jsou jen fasádou placené smečky, pracující za žold. Žoldáci pak v hlubokém stínu, kam veřejnost nedohlédne, tiše pracují na vývozu CIA-heroinu na Západ.
"Výhodné" vojenská sestava ve složení USA-NATO právě slíbila, že "podpoří finančně afghánské bezpečnostní složky až do výše jedné miliardy dolarů ročně po dobu příštích tří let".
Málokdo z obyvatel jejich zemí si bude vědom toho, že tato báječná "pomoc" ve skutečnosti pomáhá americké rozvědce obchodovat s drogou, která ničí životy po celé Evropě.
Zdroj.
