Problém soužití „bílé“ majority s romským/cikánským etnikem je tu s námi již co nám naše paměť sahá. Přes nekonečnou řadu iniciativ, hnutí, projektů, programů, mediálních kampaní, dotačních titulů, uměle vytvořených afér, mezinárodních ostud i pozitivně diskriminačních opatření různého měřítka, dělaných ze strachu – buďto ze společenské a mediální likvidace, nebo z likvidace fyzické ze strany příslušníků etnika samotného – se nezlepšilo zhola nic. Naopak.
Těm, kdo se pokusili vůbec uvažovat o hledání účinného řešení (existuje-li vůbec nějaké), byly vždy hned zkraje naházeny klacky pod nohy. O dvojím metru při posuzování či zatajování zločinů by se také daly psát celé knihy.
V současné době je problém z veřejného povědomí poněkud zatlačen do pozadí. Migranti jsou zaprvé „zajímavějším“ tématem, zadruhé mají lidé oprávněný strach z něčeho neznámého, ba ještě horšího, zatřetí zde snad cítí naději na zamezení vzniku neřešitelného problému, dokud je čas. Neboť vědí, jak takový problém umí být neřešitelný.
Současně je však stále více měst a obcí postiženo pobytem nepřizpůsobivých spoluobčanů. Počet takovýchto lokalit totiž neustále roste (stejně jako počty „nepřizpůsobivých“). Často z důvodu vystěhování Romů z lukrativních lokalit za účelem jejich zhodnocení, stále k nám však přicházejí také ze Slovenska.
Právě Slovensko se s touto problematikou potýká ještě více než Česká republika. Aby ne, když je zde nejvyšší podíl Romů na počet obyvatel ze všech zemí na světě. Slovenský Cikán a jeho osada jsou pro nás takřka archetypálními pojmy. Z toho důvodu, a současně pro podobnost slovenských i českých problémů s touto minoritou, přinášíme i českým čtenářům článek naší oblíbené slovenské autorky Zuzany Lipové, jenž vyšel na protiprud.sk.
Čtěte ZDE: Sociální inkluze již drtí rodiče i děti: Chcete vzdělané potomky nepostižené cikánskou šikanou? Na to rychle zapomeňte! Revoluční komanda zasahují. Ohavný boj o Krásnou Lípu. Hovory s Václavem Klausem mladším
Zuzana Lipová: Nejde o pojmenování, ale o chování!
Alexander Daško ze slovenského občanského sdružení Lavuta se nechal slyšet, že z košického sídliště Luník IX se zbytečně dělá tragédie. Ve srovnání s jinými oblastmi v zahraničí je to tam prý jako na Miami Beach.
Alexander Daško je Cikán, politicky korektně Rom, jenž pracuje s talentovanou mládeží svého etnika. V parlamentních volbách kandidoval do slovenského parlamentu za SMER-SD, avšak na nevolitelném 147. místě. Své rozhodnutí jít do politiky odůvodňuje na stránce gipsytv.eu takto: „Bolestnou zůstala i situace Romů dva tři roky po sametové revoluci. Postupně se situace s Romy začala komplikovat a nabírat rozměry hraničící s důstojností jejich životů. To, jaká je u Romů chudoba a jak jsou i sociálně vyloučení, to je šokující. A proto jsem se rozhodl aktivně vstoupit do politiky."
Vedle Luníku IX náš Chanov bledne
Cikánský způsob života
V rozhovoru vypráví cosi o antidiskriminačním zákonu, který by prý pomohl Romům při jejich prosazování se ve společnosti, o romských občanských sdruženích, které by se měly ucházet o Národní projekty, o strašlivé chudobě Romů a jiná od reality odtržená moudra.
Jenomže Romové (či Cikáni) nejsou v našich krajích žádnou novotou. Jsou zde staletí a dosud se neuměli a ani nechtěli přizpůsobit (čest výjimkám, i já osobně dvě znám). Nikdo si s nimi nikdy nevěděl rady. Způsob života, který se nám zdá nepřijatelný, si vybírají dobrovolně, čehož důkazem je nejen zmíněné „proslavené“ sídliště Luník IX v Košicích (Miami Beach opravdu nepřipomíná), ale i desítky cikánských osad roztroušených po celém Slovensku. Špína, smrad, alkohol, drogy, kouřící děti, sex před očima dětí, sex s dětmi, sex mezi dětmi, třináctileté matky...
Listopad ‘89 nemá nic společného se životním stylem Cikánů. Žili si po svém (tak jako dnes) i za komunistů. Ti jim sice bořili osady a stěhovali je do nových bytů na sídlišti - ty však vypadaly již po pár letech hůře než původní špinavé osady. Žili tak i před sto lety a budou tak žít i za sto let. Bohužel je to přenosné z generace na generaci, je to přenosné z místa na místo. Ať se vydají na cestu kamkoli a zakotví kdekoli, své chování nemění a za svou chudobu a vyčlenění z majoritní společnosti viní všechny ostatní, jen ne sebe.
Takto to zkrátka je, Cikáni jsou problém nikoli proto, že mají černé vlasy a tmavou pleť, ale pro své asociální chování. Ti přizpůsobiví si své místo ve společnosti našli a - světe div se - raději žijí mezi majoritou, než by své děti vychovávali v osadě mezi svými.
Čtěte ZDE: Výsledky šesti století integrace: Ničení majetku, krádeže a násilí. Viníkem je vždy poškozený. Budeme na "cikánskou otázku" brzy vzpomínat jako na odpolední čajíček?
Nikdo je nechce
Cikáni jsou prý chudí, neboť jim nikdo nedá práci. Ale za komunistů bylo přeci práce dost - téměř každý Cikán byl invalidní důchodce. Takže v tom to asi nebude. Pravdou jistě je, že mnozí zaměstnavatelé nechtějí Cikány zaměstnat. Mají mnohé špatné zkušenosti, na což určitě někdy doplatí i ten nevinný.
Nedávno se v médiích objevila zpráva o tom, že majitel dřevařské firmy na východě Slovenska hledal lesního dělníka mj. pomocí následujícího inzerátu: "Nabízím práci do dřevovýroby: práce pilař a práce s vysokozdvižným vozíkem. Romové, prosím, nevolat!"
Pro média (samozřejmě, že si na něm hned smlsla) řekl, že dosud zaměstnal asi 400 Cikánů a ani jeden se mu neosvědčil. Byli nespolehliví, kradli. Věříte mu? Já ano.
Možná mohl do inzerátu raději napsat „nepřizpůsobivé osoby“. Ale přiznají si Cikáni, že jsou nepřizpůsobiví?
Nový zákon na obzoru?
Trochu pořádku do slovenské legislativy a následně i pravomocí obcí slibuje vnést zákon předkládaný opozičním hnutím Jsme rodina, který má definovat nepřizpůsobivé osoby následujícím způsobem: Práceschopný občan, který dlouhodobě nepracuje nebo je dlouhodobě nezaměstnaný, nemá jiný zdroj příjmů kromě sociálních dávek, nepodniká, nepřipravuje se na budoucí povolání, přijal z veřejných zdrojů více finančních prostředků ve formě sociálních dávek, než do veřejných zdrojů přispěl ve formě odvodů a daní a v období posledních pěti letech opakovaně spáchal stejný trestný čin nebo přestupek.
Autoři zákona v důvodové zprávě píší: "Za nepřizpůsobivé je všeobecně považováno takové chování člověka, které nerespektuje obecně závazné právní a morální normy společenského chování." Pokud taková nepřizpůsobivá osoba hrozí spácháním či spáchala trestný čin nebo přestupek proti majetku obce, obyvateli SR či proti jeho majetku, může obec podle návrhu zákona požádat Policejní sbor SR o vykázání tohoto člověka z místa, kde se dlouhodobě zdržuje a jeho chování ohrožuje a znepříjemňuje život svým spoluobčanům.
Čtěte ZDE: Lepší ilustraci šílenství nevymyslíš: I pohlaví a rasa jsou již věcí osobní volby. Kdy se Tomio Okamura prohlásí za cikána? Nemáte peníze? Jsou vaše děti přitroublé? Je suis Rom! A co takhle homo-delfín?
V Malackách nic nového
Přijetí takového zákona by snad mohlo konečně napomoci důstojnému životu ve svém vlastním domě například Oskaru Dobrovodskému z Malacek, jejž jeho asociální spoluobčané roky terorizují, avšak politicky korektní „řiťolezečtí“ novináři ho nazývají rasistou, extremistou a všelijakým jiným -istou.
Zrovna nedávno na svém profilu napsal: "Právě přišla na Družstevní sanitka z Bratislavy, 40 asociálů vyběhlo na ulici, zdravotníci jen tak koukali :-) ... Tři Romky jsou v devátém měsíci těhotenství, odvezli matku 11ti dětí, které žijí v maličké, polorozpadlé unimobuňce. Další má „jen“ 8 dětí, ale 30 jí ještě nebylo, tak ji možná dožene :-). Nu, je třeba začít sexovat ve 12ti, pak se možná dostanou i do Guinessovy knihy :-). Je sranda, že celou republiku trápí Galanta, zneužívání dětí apod., ale když se jedná o občany romského etnika, tak to už nikomu nevadí, to nikoho netrápí, u nich Slováci tolerují zneužívání, incest, týrání... To je ten náš pověstný dvojí metr. Alespoň se konečně osprchuje a bude mít k dispozici WC, protože zde nemají ani sprchu, ani záchod, nic... Rytmus by se na ně mohl přijít podívat.
P. S: Na Vánoce 2008 jich sem politici nastěhovali 32, dnes jich je 51 - a za chvilku + 3."
