Onehdá jsem v hospodě zaslechl tuto hlášku: „Ty toho Babiše drtěj! Teď už snad jen aby mu přišili holokaust!“
A vida, je to tady. Babiš jako popírač cikánského holokaustu - to je snad ještě horší, než kdyby ho sám způsobil. Zapomeňme pro tuto chvíli na fakt, že pokud tento termín vůbec přijmeme, musíme mluvit také o holokaustu českém, slovanském a kdovíjakém ještě, protože to všechno byla etnika určená k likvidaci. Ale budiž.
Stalo se při Babišově setkání s voliči ve Šluknovském výběžku. Jeho údajný výrok údajně zaslechl fotograf Bakalalova serveru Aktuálně.cz - a šup to tam!
„Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež. Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ řekl prý Babiš - tedy alespoň to tvrdí Bakalův fotograf, který má zřejmě fenomenální paměť.
Pracující cikáni z tábora Lety u Orlíku. Mzdu (10 haléřů za hodinu) jim prý platil Schwarzenberg. Snímek je zřejmě ze září roku 1942.
Následně se strhla mela, ve které poněkud zaniklo, že prý Babiš zmíněný výrok vůbec nepronesl. Máme tu tedy tvrzení proti tvrzení: Na jedné straně je fotograf média, které patří Babišovu protivníkovi, uhlobaronovi Bakalovi (podporujícímu Schwarzenbergovu TOP 09). Na straně druhé je tvrzení vicepremiéra Andreje Babiše, že nic takového neřekl - a co řekl, bylo vytrženo z kontextu. Bakalův fotograf Babišův výrok nahraný nemá. A nepřihlásil se ani žádný jiný svědek, který by ho slyšel.
Zničit krtka
Sype se to ze všech stran: „Babiš překročil hranici náckovství!“ horlí premiér Hujer Merkel Sobotka (ČSSD). „Ať odstoupí!“, blouzní důstojník Pražské kavárny Dienstbier nejmladší, multi-kulti monstrum z panoptika české politiky. Jeho pološílená kolegyně Marksová se zase tradičně zaklíná hroby dětí. Zkrátka – Sodoma Gomora! Mor ho! Zničit krtka!
Útok na politika pod virtuální záminkou s cílem jeho likvidace skrze spřátelená média vyšel vlivovým strukturám už mnohokrát - tak proč to nezkusit i teď? Že teď není terčem Chládek, Rath, Nečas, Gross (nyní již pomníčky popravených u dálnice mediální reality) ale Babiš? Zkusme to, říkají si, byť mu patří deník MF Dnes, který v podobných kauzách vždy hrál v roli "tahouna".
TOP 09, významný zákulisní hráč, úzce propojený s Bakalovým impériem, se zpočátku držel zpátky - což je vzhledem k okolnostem pochopitelné. Nedaleko tábora v Letech leží panství Orlík, které patří rodině Karla Schwarzenberga, na jejíchž polích a lesích za protektorátu cikánští vězni tábora pracovali, aby jako levná pracovní síla pomohli při likvidaci poničeného lesa a vyvedli tak knížecí rodinu z bankrotu.
Tento "detail" média zatvrzele opomíjejí. Mluví se o táboře "u Písku", který je odtud 25 km, zatímco Orlík jen 5 km, tedy hodinu chůze, což je jen o kousek dál, než (opačným směrem) vesnice Lety. Kdyby se o zařízení mluvilo jako o "cikánském táboře u Orlíku", nebylo by to nepřesné. Cikánští otroci, určení k likvidaci, pracující pro Karla Schwarzenberga? No fuj!
Bylo by jistě zajímavé se "nedotknutelného" knížete Karla zeptat, zda si na cikány z tábora u Orlíku pamatuje (v roce 1943 mu bylo šest let). Bývalý předseda TOP 09 se však podle dostupných informací odmítá na toto téma bavit.
Schwarzenbergovi, vládci Orlíku. Karel (v kroužku). Snímek je z roku 1944.
Po zuřivém mediálním výpadu, na kterém se podílel i deník MF Dnes, měl Babiš, jeho majitel, možnost ukázat, zda opravdu diktuje svým novinářům, co mají psát - jak tvrdí ti, kteří žádná média oficiálně nevlastní. Příběh se mohl odvíjet dvěma směry:
1) MF Dnes zachová objektivitu, tedy respektuje fakt, že Babiš výrok popírá, a že to celé stojí na vodě.
2) MF Dnes drží basu s ostatními médii (mimo jiné Bakalovými), jak to dělá ve většině podobných případů, a rozehraje "likvidační" kauzu tak, jako by ke "všemu" skutečně došlo. Tedy - bude se podílet na pokusu o mediální likvidaci svého majitele.
Stalo se to druhé, což znamená, že za A - Babiš buď nemá nad svým médiem kontrolu, nebo za B - že společně se svými poradci usoudil, že by mu kauza mohla pomoci navýšit již tak vysoký počet příznivců. Kdo jenom trošku rozumí chemii předvolebních kampaní, ví, že B je správně. Ale to je teď vedlejší.
Legenda o vepříně
Tábor v Letech se stal po listopadu 1989 bojištěm politické korektnosti, symbolem, ostnatým drátem, oddělujícím "ty dobré" od "těch špatných", "lidumily" od "rasistů". Nelze popřít, že zde umírali cikáni na tyfus - a někteří byli převezeni do Osvětimi, ale kolem tábora postupně vznikl takový mýtus, že i sluníčkářští historici velí k obezřetnosti. Dosud však (kvůli médiím) platí, že kdo pochybuje o oficiální "sluníčkářské" verzi o cikánském holokaustu, je popírač holokaustu - a tedy podle zákonů naší svobodné a demokratické společnosti, která jako oko v hlavě střeží právo každého na svobodné vyjadřování názoru - patří do vězení.
Po práci legraci. Vězni z tábora Lety před vycházkou (foto z roku 1941).
Podle sluníčkářské legendy dnes stojí na místě tábora vepřín, ač se vlastně ani se přesně neví, kde tábor stál, zda u lesa, či u rybníka Lipeš. Výpovědi pamětníků se různí, což je přinejmenším podivné. S informací, že tábor stál jinde, než předpokládali odpůrci vepřína, přišla překvapivě jako první Česká televize. Podle některých zdrojů stál tábor na pozemku Schwarzenbergů, kteří byli rádi, že tam je, protože díky němu měli - po dohodě s nacistickými protektorátními úřady - levnou pracovní sílu hned za humny.
Hysterický útok proti Babišovi kvůli výroku, proneseného na základě svědectví zaměstnance konkurenční firmy, není pouhou předvolební mediální přestřelkou. Tohle je horší, než mdlý odvar z euro-proutí Čapího hnízda. Míří k podstatě obnovované totality - což je důvod, proč stojí za pozornost.
Co vlastně Babiš (údajně) řekl o cikánech?
Podle fotografa Aktuálně.cz řekl Babiš ve Šluknovském výběžku na téma cikánského tábora v Letech toto:
„Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To co píší v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež. Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.“
Tak se na to podívejme podrobněji:
1) Babiš: „Byly doby, kdy všichni Romové pracovali.“
Komentář: Není jasné, kterou dobu má Babiš na mysli. Říká se, že za První republiky cikáni kočovali a za komunistů pracovali, ale pamětníci si nejsou tak zcela jistí.
2) Babiš: „To, co píší v novinách ti blbečci, to je lež.“
Komentář: S tímto názorem se ztotožňuje mnoho lidí, možná dokonce většina. Zarážející však je, že hlavní české noviny vlastní právě Babiš. Ze čtyř hlavních (tzv. seriózních) deníků mu patří dva, včetně toho klíčového, tedy MF Dnes. Pokud se tedy Babiš zmiňuje o blbečcích, musí mít na mysli i své redaktory. Přinejmenším to tedy svědčí o tom, že s fungováním vlastních novin není spokojen, a pak se nabízí otázka, proč si ve své firmě neudělá pořádek - tedy pokud se Bakalův fotograf nepřeslechl. Odpověď je zmíněna výše. Novináři si mohli na chvíli užít své kavárenské podstaty, protože kauza, která Kavárnou lomcuje, Babišovi v předvolební kampani ve skutečnosti prospívá.
3) Babiš: „Tábor v Letech nebyl koncentrák, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam.““
Komentář: Tábor v Letech vznikl v červenci 1940 jako dočasný pracovní tábor pro české kriminálníky, kteří sem byli zavíráni pro různé, méně závažné trestné činy (podvody, krádeže, potulka - dnes bychom řekli bezdomovectví - a nechuť pracovat), bez ohledu na rasu a politické přesvědčení. Pracovali pod dohledem českých četníků na na polích a v lesích, většinou patřících k panství Orlík. Za práci brali mzdu 10 haléřů za hodinu. Po uplynutí trestu byli propuštěni na svobodu. Měli vycházky, kdy mohli tábor opustit.
Po více než dvou letech existence tábora, v srpnu 1942, sem začali čeští četnící na základě „soupisu potulných cikánů“ svážet cikány. Proč došlo ke změně statutu tábora, není známo, zřejmě to souviselo s masivním odchodem kočovných cikánů z Německa.
Původní vězni z Let byli odvezeni jinam, nebo propuštěni na svobodu. Cikánské rodiny, mnohdy čítající několik povozů většinou naplněných dětmi, nyní musely odevzdat povozy i hudební nástroje a začít pracovat. Ženy vařily, staraly se o děti, a muži pracovali na polích a v lese. Za to prý dostávali od svých zaměstnavatelů, tedy pánů Schwarzenbergových z přilehlého Orlíku, mzdu deset haléřů za hodinu, což bylo přibližně jako půllitr piva za den. Jejich plat však byl použit na chod tábora. V táboře v Letech u Orlíku nebyl nikdy popravený jediný vězeň.
Cikánský tábor začal být brzy přelidněný (tisíc vězňů, z čehož více než polovinu tvořily děti), záhy se tu rozmohl svrab a tyfus. Již v listopadu 1942 (tři měsíce po vzniku cikánského tábora) tak musela být pracovní činnost zastavena a pro Schwarzenbergy pracovala jen skupina asi 50 vězňů, kteří bydleli mimo tábor. Někteří nakažení (včetně četníků) byli odvezeni do nemocnic, zlepšilo se jídlo, začalo očkování, vězni dostávali pravidelné denní dávky cigaret.
Důležitá změna pro svrabem a tyfem postižený tábor nastala, když v prosinci 1942 nařídil šéf gestapa Himmler deportaci cikánského obyvatelstva z pracovních do vyhlazovacích táborů. Z Let bylo obratem odvezeno do Osvětimi asi 100 vězňů. V lednu 1943 byla kvůli tyfu na Schwarzenbergovu pracovní jednotku uvalena karanténa - nikdo nesměl ani dovnitř ani ven. Kolem tábora byly připevněny cedule s nápisem "Eintritt verboten - Vstup zakázán".
Ať už byla jeho původní funkce jakákoli, tzv. cikánský pracovní tábor se krátce po svém vzniku stává velkou nemocnicí, o kterou se nikdo nestará.
Velitel tábora Oldřich Janovský do poslední chvíle doufal, že situaci zvládne a vsadil na to svojí kariéru. Nezvládl - takřka polovina vězňů tábora zemřela na tyfus. V lednu roku 1943 byl Janovský odvolán. Po necelém roce existence, v květnu 1943, byl cikánský pracovní tábor zrušen, a v srpnu 1943 spálen na popel.
Zajímavé foto, na kterém jsou přeživší vězni z tábora Lety. Snímek je datován na rok 1943, musel být tedy pořízen po ukončení karantény v květnu 1943 a před odstraněním tábora v srpnu 1943.
Shrnuto a podtrženo: Podle některých historiků nebyl ani Terezín koncentrační tábor - šlo o vězení gestapa a židovské gheto. Cikánský tábor v Letech u Orlíku byl táborem pracovním, což je terminologie, které se drží i dobový nacistický seznam táborů.
Příběh lékaře - hrdiny
Pod tím vším je ukrytý (a zapomenutý) úžasný příběh lékaře, který zachránil v táboře Lety u Orlíku životy stovkám cikánských dětí, matek a otců. Připomeňme si ho, protože částečně objasňuje, co se v táboře dělo.
Jmenoval se Michal Bohin a byl to žid. Vystudoval na Karlově univerzitě. Po okupaci nesměl provozovat lékařskou praxi. Živil se lepením pytlíků. Po vypuknutí epidemie tyfu v cikánském táboře v Letech (leden 1943) sem byl vyslán Ústředím pro židovské otázky (Zentralstelle für Judenfragen). Měla to být jeho poslední štace - jízdenka do vlaku smrti, protože nikdo nečekal, že se mu podaří epidemii zastavit. Spíš bylo pravděpodobnější, že se sám nakazí a umře.
Židovský lékař Michal Bonhin v táboře Lety u Orlíku v roce 1943
Bohinovi se však podařilo jako zázrakem nad epidemií tyfu zvítězit. Bydlel v dřevěném domku vedle tábora. Jídlo mu nosil malý Vašek Šindelář, kluk z vedlejší vesnice, který tu pásl krávy. Krátce poté Bohina zatklo gestapo. V koncentračním táboře Mauthausen dostal označení „T“ v černé barvě, což znamenalo „Čech“. To mu zachránilo život.
Po válce si Michal Bohin v Praze otevřel praxi, kam za ním přicházelo mnoho jeho bývalých cikánských pacientů z tábora v Letech. Ti mu říkali „lékař lidumil“. Bohin po válce navštěvoval rodinu malého Vaška Šindeláře, který mu za války pomohl přežít. Václav Šindelář se později stal inženýrem a navrhl a řídil v Letech stavbu velkovýkrmy vepřů, která dodnes stojí nedaleko místa, kde stával tábor.
Lékař Bohin zemřel v roce 1956 na infarkt. Jeho rakev nesenou k novému židovskému hřbitovu na Olšanech, doprovázel dav cikánů (Romů a Sintů), mezi nimi mnoho těch, kteří přežili tábor v Letech. Za svou činnost nedostal Michal Bohin během života ani posmrtně žádné vyznamenání.
Nacista?
„Česká republika si nezaslouží, aby ji reprezentoval člověk, který by hovořil pochvalně o praktikách Třetí říše,“ horlil Miroslav Kalousek (TOP 09) poté, co se vicepremiér Andrej Babiš před poslanci omluvil za svůj údajný výrok s tím, že tak, jak je citován, ho nikdy neřekl.
Téhož dne navštívil Andrej Babiš Lety u Orlíku, aby položil květiny k památníkům obětí cikánského holocaustu. Zda se stavil také na přilehlém zámku Orlík, který dodnes spravuje firma Karla Schwarzenberga, není známo.
Autor tohoto článku prohlašuje, že není popíračem holokaustu, nesmýšlí pochvalně o praktikách Třetí říše a má rád cikánskou hudbu.
A především - rozhodně nechce do vězení, takže si raději nic nemyslí.
