Dlouho očekávaný rozsudek je tu. Federální soud USA rozhodl, že se kandidátka na prezidentku Hillary Clintonová nevyhne výpovědi kvůli svému skandálu s e-maily a bude muset čelit otázkám, týkajících se ohrožení bezpečnosti státu. Za tento trestný čin jí hrozí až 20 let vězení.
Představme si scénář, kdy se kanditát(ka) na prezidenta Spojených států zodpovídá pár týdnů před volbami z podezření, že způsobila(a) znásilnění, mučení, zavraždění a následné vláčení mrtvého těla velvyslance USA a tří dalších Američanů po ulicích země, která by měla být vděčná...
Může být tato kauza oním tradičně očekávaným „Říjnovým překvapením" (ač rozehraná již v srpnu), které rozhoduje výsledek voleb na následující čtyři roky - děj se co děj? Mohla by být - na rozdíl od mnoha předchozích "Říjnových překvapení" není virtuální, ale mrazivě skutečná.
Znásilněný Christopher Stevens vláčený ulicemi Benghází
Velvyslanec Christopher Stevens před cestou do Libye
Skandál s „krvavými“ e-maily Hillary Clintonové vypukl loni (po jejím oznámení kandidatury na post prezidentku USA), kdy vyšlo najevo, že ve funkci ministryně zahraničních věcí (2009 - 13) používala svůj soukromý server pro posílání a přijímání zpráv klasifikovaných jako „přísně tajné“, To mělo devastující důsledky pro životy nejméně čtyř amerických rodin - a zřejmě i pro vývoj událostí v celém arabském světě
Vítejte na clintonemail.com
Server gangu Clintonových (ve sklepě jejich rezidence v městečku Chappaqua u města New York) měl jen běžnou, chatrnou obranu - na rozdíl od "oficiálního" serveru, hlídaného FBI. Jeho firewally snadno prolomil rumunský hacker s přezdívkou Guccifer, vlastním jménem Marcel Lazăr Lehel, a obsah následně zveřejnil (již dva roky za to pyká v rumunském vězení - pustí ho, pokud přežije, zřejmě až v roce 2021).
Události se pak daly rychle do pohybu. V roce 2012 zaútočily v libyjském městě Benghází na americký konzulát stovky vzbouřenců. Při útoku zahynuli potupnou smrtí čtyři Američané, mezi nimi i velvyslanec USA, právník a kariérní diplomat Christopher Stevens, kterého vzbouřenci opakovaně znásilnili, mučili a jeho mrtvé tělo vítězně vláčeli po ulicích.
Matka kariérního vevyslance Mary Stevensová
Tato událost je dávána do souvislosti s uniklým obsahem e-mailů, které posílala Clintonová z domény clintonemail.com. Pozůstalí amerických obětí z Benghází proto vcelku logicky viní Clintonovou z přímé odpovědnosti za smrt svých blízkých.
Libyjské město Benghází, původně centrum odporu proti režimu Muammara Kaddáfího, bylo jednou z bašt mnoha barevných revoluci tzv. Arabského jara, které vyvolaly a přiživovaly Spojené státy. Snaživého Stevense poslala do Libye právě Clintonová – když zcela podcenila místní situaci. Kariérní diplomat byl zabit jen pár týdnů po svém příjezdu do Benghází.
Název Benghází nachází nečekanou konotaci s výrazem Beng-house, což je v angličtině slangové označení domu, kterému by se měli slušní lidé (v čele s velvyslancem jakéhokoli státu) vyhnout obloukem. Obraz ambasadora „demokracie“, vláčeného rozzuřeným davem po ulicích, ukončil nejednu „demokratickou“ misi Spojených států.
Čtěte ZDE: Dvě nové položky na Seznamu smrti Hillary Clintonové: Již 83 mrtvol. Krev na rukou monstra, které chce vládnout světu? Sex, drogy a vraždy jako nástroje moci. Feministické spiknutí? Kdo bude další?
Už ji měli dávno zavřít
Donald Trump, prezidentský protikandidát, označil jednání Clintonové za trestný čin a podivil se, proč už tato paní už není dávno ve vězení. Státní zastupitelství pod kontrolou jejího stranického kolegy - prezidenta Obamy - se odmítlo případem zabývat - a podobně se k tomu postavila i FBI.
Nejčastějším vysvětlením úřadů na otázku proč nechají kauzu ladem bylo, že: „Vždyť paní Clintonová už přece všechno řekla v médiích a proto není třeba, aby šla před soud.“ Ano, v těch médiích, která jsou prokazatelně kontrolována a (finančně a tedy i ideologicky) propojena s Demokratickou stranou, jako je např. New York Times, Washington Times, Fox, NBS, ale i britský Guardian, Daily Mail a další.
Donald Trump si však nemyslí, že by byl přístup těchto médií objektivní: „Ona (Clintonová) lže. Soudy musí svůj přístup přehodnotit. To bude jeden z prvních úkolů nového nejvyššího státního zástupce.“
Reportérům New York Times zakázal Trump přístup na svá shromáždění. "Já nebojuji proti strašidelné Clintonové. Já bojuji proti strašidelným médiím. Nebýt jich, mám před Clintonovou už teď náskok 20 procent," řekl Trump, který (podle na média napojených agentur pro výzkum veřejného mínění) co do preferencí na Clintonovou mírně ztrácí.
Clintonová se snaží celou záležitost s Benghází a e-maily zamést pod koberec s přičinlivostí hospodyňky. Mnohokrát mlžila - a byla přistižena při lži, kterou následně opět zamlžila. Její poslední vysvětlení je, že prý používala své soukromé servery, protože jí to prý poradil její předchůdce generál Collin Powell (republikán!) - což je sice vtipné, ale rozhodně ne uspokojující. Co na to říká Collin, tento první černoch ve funkci ministra zahraničních věcí, zatím není známo.
K ponižujícímu útoku na ambasádu v Benghází (a následným manévrům válečných lodí USA v přilehlých zálivech) došlo podle Clintonové z úplně jiného důvodu, než byla její trestuhodná nedbalost, sebestřednost a neschopnost. Prý to byl důsledek zveřejnění propagandistického filmu Nevinnost muslimů na Youtube ZDE. Toto vysvětlení dala Clintonová paní Stevensové, matce po zavražděném velvyslanci, která nedávno vystoupila na nominačním sjezdu Donalda Trumpa.
Matka hrdiny pláče nad hrobem
Matka znásilněného a zavražděného velvyslance USA "filmovému" vysvětlení Hillary Clintonové nevěří ani za mák. Zármutku nad ztrátou syna jí nezbavily ani snímky utýraného libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, vytaženého z díry během barevné revoluce v Libyi. Mary Stevensová je přesvědčena, že za smrt jejího syna nese plnou odpovědnost Hillary Clintonová - a pokud se stane prezidentkou, budou další mrtví.
Muammar Kaddáfí
Rozhodnutí federálního soudu, že Clintonová v souvislosti s kauzou „krvavých“ mailů nakonec bude předvolána k odpovědnosti, bylo očekáváno s velkým napětím - především pro to, že tato záležitost má potenciál rozhodnout volby ve prospěch (médii a establishmentem) nenáviděného Donalda Trumpa. Clintonová zjevně hraje oblíbenou hru Buď navždy prezident, anebo navždy v base.
Jak vysoký trest může Clintonovou čekat, není jasné. Tedy jen pro představu: V roce 2014 dostala v USA za ohrožení bezpečnosti státu tři roky vězení jeptiška Riceová za to, že se prostříhala ploty u vzdálené atomové elektrárny (a následně bloudila v řadách mezi nimi se dvěma zmatenými důchodci - aktivisty po boku). Tři roky - to je v případě Hillary Clintonové dolní hranice trestní sazby. Za její zločin, bude-li jí prokázán, je sazba až 20 let, ačkoli samotný Obama za v podstatě totéž nedávno navrhoval i trest smrti.
Rozhodnutí Federálního soudu Spojených států je však uspokojivé jen částečně - byť i zde zůstává velký potenciál. Hillary Clintonová bude vypovídat sice pod přísahou, nicméně nestane se to, v co doufali ti, kteří věří, že po zločinu by měl následovat trest. Clintonová se nemusí dostavit k soudu osobně, ale může odpovědět písemně – prý stačí e-mailem. Navíc není jasné, do kdy.
Čtěte ZDE: Král hackerů vrací úder: Důkaz, že volby v USA ovládá politická korupce. Co vlastně zveřejnily WikiLeaks a proč o tom média mlčí? Barikáda holčiček s duhovými vlajkami. To není strop, madam Clintonová, to je dno!
Pán času
„Rozhodnutí federálního soudu USA přijímáme s potěšením. Je důkazem, že ani Hillary Clintonová není nad zákonem,“ napsal ve svém nadějně vyznívajícím stanovisku Tom Fitton, ředitel organizace Judicial Watch, která pořadavek vznesla.
Ano, klíčové bude načasování. A právě to v tuto chvíli pečlivě luští právníci obou stran. Soud určil organizaci Judicial Watch termín pro předání otázek Clintonové „...nejpozději (...no later, than...) do 14. října s tím, že má Clintonová 30 dní na odpověď.“ Rozsudek a stanovisko Juducial Watch ZDE.
Prezidentské volby v USA jsou ovšem už 7. listopadu. Tedy: Pokud budou otázky předány Clintonové 14. října, mohou přijít (a tedy i přijdou) její odpovědi až týden po volbách. Což by znamenalo, jako by žádné nepřišly. Clintonová, v případě zvolení prezidentkou v právní imunitě, vyvázne bez trestu a vrchní státní zástupce i šéf FBI zůstanou, kde jsou. Osud volby prezidenta USA se tak do značné míry ocitl v rukou organizace Judicial Watch, která jde gangu Clintonových po krku už od doby, kdy se stal Clinton guvernérem Arkansasu (seznam smrti ZDE).
Tom Fitton, aktivista, Judicial Watch
Šéf Judicial Watch, protikorupční aktivista Fitton, ve svém stanovisku zdůraznil, že otázky k tématu „krvavé e-maily“ předá Clintonové „co nejdříve (...we will move quickly...)“, aniž by upřesnil, kdy se tak stane. Může to být už zítra, nebo pozítří - nebo až 14. října.
Kdo ví, možná je to celé jen past, falešný balónek na odlákání pozornosti. Stejně tak ale může jít o zásadní událost nejdůležitější americké prezidentské volební kampaně za celá desetiletí. Nesrovnatelně významnější, než je ta, které se obšírně věnovala oficiální média: Pouhý den před rozsudkem federálního soudu o Clintonové odstoupil na vlastní žádost šéf Trumpovy kampaně lobbista Paul Manafort, kvůli údajnému napojení na Putina.
Ten Manafort, který údajně pracoval na Ukrajině na stejné zakázce jako jiný lobbista John Podesta, který je pro změnu šéfem kampaně Hillary Clintonové a jehož bratr Tony Podesta lobbuje ve Washingtonu za firmy jako je Lockheed Martin (zbraně), Wallmart, Nestlé, British Petroleum, Bank of America, kasína Cherokee Nations a mnoho dalších).
Volební kampaň v USA tedy vstupuje do rozhodující fáze. V září a v říjnu proběhnou tři televizní dabaty, z nichž dvě ovšem (jaká náhoda!) kolidují se zápasy amerického fotbalu. Tento stav, kdy bude pozornost voličů roztříštěna (televize prý nemohly najít vhodnější termín), vyhovuje pochopitelně Hillary Clintonové, která v přímém souboji s Donaldem Trumpem téměř jistě prohraje.
Clintové odpovědi pro soud o její roli v uniklých e-mailech budou zcela jistě zamlžené - a bude třeba jejich doplnění - čímž se vše natáhne a rozmělní. Toto téma však bude zcela jistě žhavou náplní televizních debat - a kdo ví, třeba jim dají voliči přednost před fotbalem.
Už pro to, že vše nasvědčuje tomu, že účast v letošních prezidentských volbách bude rekordní.
