Spojené státy nesou přímou odpovědnost za smrt více než půl miliónu Iráčanů, 4.491 vlastních vojáků, 179 vojáků Velké Británie a za následnou devastaci arabského světa, při které zahynuly nejméně dva milióny lidí a další dva milióny zaplavily Evropu. Takto lze shrnout závěry šetření tzv. Chilcotovy komise, na které s napětím čekal celý svět.
Je to ještě horší, než se fanoušci invaze do Iráku obávali.
Chilcotova komise, která zkoumala zapojení Velké Británie do války v Iráku (2003 - 2011), dospěla po sedmi letech šetření k jednoznačnému stanovisku:
Saddám Husajn byl lokální despota, ale neměl zbraně hromadného ničení a nepředstavoval pro svět žádné nebezpečí. Invaze USA do Iráku byla mizerně naplánovaná, zpackaná, dala vzniknout Islámskému státu a jejím průvodním jevem byl podvod Spojených států na vlastních spojencích.
Řada evropských politiků invazi, k níž došlo bez souhlasu OSN, podporovala. Byl mezi nimi například tehdejší prezident ČR Václav Havel, který řekl: "Je třeba zbavit svět hrozby, kterou představují Husajnovy zbraně hromadného ničení." Šlo o jedno z jeho posledních významných prohlášení z pozice prezidenta, neboť krátce poté mu vypršel mandát. Války v Iráku se následně zúčastnilo i 300 českých vojáků (jeden zahynul).
Komisi sestavenou ze šesti odborníků pod vedením Lorda Johna Chilcota pověřil v roce 2009 analýzou britské role v irácké invazi (2003) tehdejší premiér Gordon Brown. Její výsledky (zpráva má milión slov) měly být zveřejněny již v roce 2011, ale Spojeným státům a britským vojenským špičkám se tomu podařilo zabránit s tím, že by mohly poškodit britsko-americké vztahy. Zrušeny byly i další termíny, včetně toho před volbami 2015, protože by prý zpráva mohla ovlinit jejich výsledek. Nakonec tak došlo ke zveřejnění Chilcotovy zprávy až nyní.
Klíčový vzkaz není ve zprávě napsán takto jednoznačně, ale jasně to svítí mezi řádky: "Skutečnou hrozbou pro svět nebyl Saddám Husajn. Jsou jí Spojené státy americké".
Čtěte ZDE: Náš (unesený) člověk v Libyi: NATO bombardovalo Utopii a otevřelo tak bránu do pekel. Krev statisíců na rukách našich spojenců. Komu může poděkovat (nejen) Pavel Hrůza?
Washingtone, máme problém
Výsledek šetření je o to zavážnější, že přichází od tradičního spojence USA, tedy od Velké Británie, která byla, jak vyplývá ze zprávy, obelhána. Jak tento fakt ovlivní britsko-americké vztahy, ukáže čas. Již dnes je však jasné, jaký dopad bude mít na roli USA jako na "největšího agresora na světě": žádný.
Zcela lživou se ukázala verze, kterou po celé roky přičinlivě živila mainstreamová média (včetně těch českých) – že invaze do Iráku byla preventivním úderem proti šílenému diktátorovi, který chce zničit svět tak, jak to známe z katastrofických filmů. Tato média tak nesou spoluvinu na tom, co se stalo.
Ideologický rozměr výsledků šetření komise je obrovský – a proto se ho mainstreamová média spřátelených zemí NATO pokoušejí udržet uvnitř Velké Británie. Asi se jim to i podaří: Stačí, když toto zásadní téma nechají ležet ladem. To je přesně to, co se právě děje.
Není to tehdejší britský premiér Tony Blair, který má po zveřejnění Chilcotovy zprávy velký problém, natož jeho tehdejší protějšek, vysmátý exprezident USA George W. Bush, který to všechno spískal. Ve skutečnosti mají problém všechny státy, které (stejně jako Británie) poslouchají USA na slovo a slepě věří všemu, co jim Velký Bratr tvrdí a diktuje. Státy, které se "v dobré víře" nechávají obelhávat.
Konspirátorův divoký sen
Podle Chilcotovy zprávy šířily zpravodajské služby USA do Velké Británie o Saddámovi "zaručené" informace, jejichž míra prolhanosti byla vyšší, než by si dokázal představit kdejaký "konspirátor" ve svých divokých snech. Deformované povědomí veřejnosti nevycházelo z reálné situace v Iráku, ale vypůjčovalo si motivy z viruální reality: například z hollywoodského akčního thrilleru Skála (The Rock, 1996) v hlavní roli s Nicolasem Cagem a Seanem Connerym.
"Týká se to například skleněných kulovitých nádob, ve kterých Husajn údajně skladoval své chemické zbraně, jimiž chtěl zničit svět," oznámil na tiskové konferenci lord Chilcot.
Britští a další vojáci tak byli posíláni na irácká jatka ve jménu nerozborného "americko-britského přátelství" a - úspěšného akčního filmu.
Odkaz na thriller Skála (The Rock) o šíleném teroristovi a raketách namířených na San Francisko může vypadat na první pohled neuvěřitelně a směšně – ale ve skutečnosti jde o běžný mechanismus, který USA používá při "vytváření nepřítele".
Propaganda filmem je pilířem manipulace veřejným míněním – a pro USA tak platí totéž, co například pro nacistické Německo. Jen už na ni dnes lidé nemusí chodit do kina. Ostatně, ještě před nimi pravil Lenin: "Ze všech umění je pro nás nejdůležitější film."
Není náhoda, že si během barevné revoluce na Ukrajině ministr zahraničí Spojených států John Kerry na tiskové konferenci pochvaloval, že mu ten boxer, co tam má hlavní roli, připomíná Rockyho.
Čtěte ZDE: „Černý otec“ z Washingtonu ve Varšavě: „Mír je válka!“ Bundeswehr opět na ruských hranicích. Proč se k plánování útoku na Rusko přidal i Miloš Zeman? Před námi Jatka č. 3
Ovce volí vlka
Zveřejnění výsledků šetření komise mělo zajímavé načasování. Lord Chilcot je oznámil 6. července, v předvečer summitu NATO ve Varšavě (8. - 9. července), jehož hlavním tématem byla "válka s Ruskem".
Závěrečné komuniké vyznělo jako z učebnice dějepisu o výsledcích zasedání ÚV KSČ nebo Varšavské smlouvy: Účastníci summitu NATO, semknuti za USA, potvrdili jednotu a odhodlání k obraně míru a demokracie proti Rusku a Islámskému státu.
Jinými slovy – ovce nezajímalo, že jim jejich bača lhal. Proč taky? Již zítra to mohou být ony, koho ve jménu míru a demokracie umlátí bača holí.
Protiruská rétorika summitu NATO měla těžiště nejen v "nerozborné jednotě zúčastněných států", ale i v jevu, který se odehrával jakoby mimochodem, protože šlo o poněkolikáté opakování téhož: V důsledném oddělování pojmů "Putin" a "Rusko". Připomeňme: Také v předvečer invaze do Iráku oddělovaly Spojené státy pojmy "Saddám" a "irácký lid".
Volby v Rusku
Důležitou roli při sílícím "pochodu NATO na Moskvu" a stále ještě možnou barevnou revoluci Rusku hraje fakt, že se blíží ruské parlamentní volby (18. září), které mnozí komentátoři označují za "hodinu pravdy". Zřejmě se nakonec žádné drama konat nebude, avšak Putinova strana Jednotné Rusko, která má v Dumě nadpoloviční většinu 238 ze 450 poslanců, je v těžší pozici než při posledních volbách v roce 2011.
NATO vytváří harašením zbraní podél ruských hranic v ruských voličích dojem, že prezident Putin není dostatečně silným vůdcem - když to dopustil. Ruský úspěch v Sýrii (který ukončil předstírání boje USA s Islámským státem) je tak odsouván na vedlejší kolej, protože k čemu jsou Rusku platné vzdálené úspěchy, když je "nepřítel před branami?"
Čtěte ZDE: Podvod s iráckými křesťany: Citové vydírání veřejnosti se minulo účinkem. Komparsisté zadrženi v Německu. Stesk po válečných útrapách? "Neziskové" podvody jsou ve skutečnosti organizovaný zločin
Slepý vede slepé
Spojené státy budou volit prezidenta 8. listopadu (tedy necelý měsíc po ruských parlamentních volbách). Donald Trump se k roli NATO jako "četníka světového míru" staví jasně: NATO by si měla nechat za ochranu cizích států platit. A Putin je "statečný muž".
Hillary Clintonová je naopak zárukou, že v případě jejího zvolení bude agresivní politika NATO nejen pokračovat, ale dokonce i sílit. Finanční podpora její volební kampaně od zbrojařských koncernů prostřednictvím různých dárců a nadací hraje zásadní roli.
V americkém filmovém průmyslu se mnohokrát objevil motiv černocha – prezidenta (Pátý element, Drtivý dopad, Hlava státu, nebo naposledy Sejmi prezidenta z roku 2014). Motiv ženy prezidentky se začal pomalu objevovat až v posledních letech (Den nezávislosti: Nový útok z roku 2016). V roce 2012 se začala v USA vysílat první řada seriál Veep (Viceprezidentka), která v komediální nadsázce líčí osudy ženy (vice)prezidentky v Bílém domě. Nyní je připravována již šestá řada.
Pokud se stane Hillary Clintonová prezidentkou USA, zvýší se pravděpodobnost napadení Ruska na kritickou mez. V takovém případě je zbytečné cokoli si plánovat od roku 2017.
Západní svět se pod praporem NATO nachází v situaci, kterou skvěle ilustruje vizionářský obraz Pietera Brueghela Slepý vede slepé. V tomto případě však jde zřejmě také o hluché, protože neslyší hluboké spodní tóny zvonu Chilcotovy komise.
Pokud zůstaneme i němí, bača nás odvede na porážku.
