Jeskyně, do které vstoupíte - těžký cukrovkář - a váš krevní cukr se okamžitě začne normalizovat? Kde se uzdravíte z fyzických i psychických neduhů? Jen ta nejmenší záhada a div komplexu “Bosenských pyramid”.
Alespoň podle Sama Osmanagiće, bosenského patriota a (možná) objevitele “památky”, která je pro světovou archeologii tím, čím byla Santa Maria pro Kolumba. Uvozovky jsou zasloužené. Nikdo totiž neví tak docela jistě, co Osmanagić vlastně objevil. Jediné, co je jisté, je, že se to “oficiální” archeologii nelíbí - a že jsou slovutní profesoři hysteričtí způsobem, který je až jaksi - podezřelý.
Pyramidy? V Bosně?
O pyramidách přece obvykle přemýšlíme (“mainstreamově”) jako o hrobkách egyptských panovníků s trochu příliš velkým egem a příliš malým - dejme tomu - ohledem na ekonomiku vlastní země. Řada jich takto nepochybně vznikla. A zanikla. Šlo určitě o důležité stavby kultovní i politické, ale dnes je z nich o málo více než hromada suti.
To se ovšem netýká tří “velkých” pyramid v egyptské Gíze. Ty jsou vůči “běžným” pyramidám i po tisíciletích, kdy na nich pracoval zub času, jako nové Ferrari proti kolu Favorit s třemi křížky na hřbetě - prostě trochu jiný druh “přístroje”. Ovšem pokud se Osmanagićova hypotéza potvrdí, pyramidy bosenské předčí ty egyptské téměř stejnou měrou.
Pyramida Slunce v Bosně
Novověká historie podivných bosenských struktur, které jsou možná přírodní kopce, a možná také ne, sahá do roku 2005. Tehdy Osmanagiće pozvali do města Visoko - středověkého i starověkého centra Bosny (resp. Illyrie). Původně za zcela jiným účelem - měl si prohlédnou sbírky místního muzea. Osmanagić, původně vystudovaný ekonom a politolog, se totiž postupem času stal nadšeným archeologem-amatérem. Vzdělání si doplnil o doktorát z historie na téma Cvilizace Mayů, a sjezdil celý svět. V mezičase se stihl v Texasu (kam emigroval, když v Bosně vypukla válka) stal úspěšným podnikatelem.
Jeho názory na archeologii jsou krajně neortodoxní, značně šmrncnuté “New Age” a nejednou označené za “pseudovědu”. Chodí v klobouku á la Indiana Jones a je místní celebritou. Trochu se podobá postavě nejednoznačného dobrodruha Rona Wyatta, anesteziologa z Tennessee, který tvrdil, že našel jak Noemovu archu, tak Archu úmluvy. Na druhou stranu je fakt, že “neortodoxní” nemusí nutně z definice znamenat “špatné” - byť jsou některé Osmanagićovy teorie hodně divoké.
Čtěte ZDE: Záhada protažených lebek: Jsou vzrušující nálezy v Peru důkazem mimozemského života? Nejednoduché řešení archelogické hádanky. Zelená pro E.T. - červená pro upíry. Co mají společného Čelákovice a Paracas?
Krutý podvod?
Mezi ty logičtější patří jeho přesvědčení, že pyramidy a jim podobné struktury jsou všude na světě. Dlouho zkoumal jak stavby jiho- a středoamerické, tak útvary a stavby v Číně i jinde. Když přijel před více než deseti lety do Visoka, zarazil ho podivný čtyřstranný kopec. Pln zájmu vytáhl kompas a zjistil, že “kopec” má hrany orientované dokonale přesně vůči světovým stranám - a už ve Visoku zůstal.
Tvrdí, že našel největší pyramidu světa. Pokud by byl “jeho” kopec (který mezitím překřtil po americkém vzoru z kopce Visočica na Pyramidu Slunce) skutečně nejvyšší, byl by o celou třetinu vyšší, než pyramida v Gíze. Ale je to pyramida?
Oficiální věda téměř jako jeden muž tvrdí, že nikoli. Sedm slavných jmen světové archeologie se dokonce natolik namíchlo, že považovalo za nutné sestavit prohlášení, kde objev ve Visočici prohlašují za “krutý podvod” na “nicnetušícím publiku”. Vyjadřují také znepokojení, že podobný projekt může dostávat vládní záštitu a především finance. Nikterak ale nevysvětlují, proč by mělo jít o “krutý podvod”. Bohužel tak jejich dopis vyznívá spíše tak, že je netěší, že někdo jiný, než slavná věda s tituly, může dostat finanční podporu, která jim přece “právem prvorozeného” patří.
Osmanagićova přednáška v České republice
Beton a tunely
Faktem je, že Osmanagić má nebývalou podporu v Bosně samotné. Získal si dva premiéry a i po deseti letech jeho výzkumy stále financují mimo jiné místní úřady. Současně jsou ovšem dílem dobrovolníků.
Bosenské děti chodí k pyramidě na exkurze. Mezinárodní podpora zahrnuje i Rusko (Osmanagić se stal členem Ruské akademie přírodních věd). Jde snad jen o politickou podporu šílenému nápadu, o možnost, jak z Bosny udělat synonymum čehosi jiného než války?
Zda je tento motiv v úvahách úředníků a vědců přítomen, těžko soudit. Je však evidentní, že ač se srovnání nabízí, Osmanagić není Wyatt - narozdíl od “dobyvatele ztracené Archy” působí velmi klidně a koherentně, je rozhodně charismatický a navíc je velmi schopný podnikatel, který pyramidu rozhodně nepotřebuje k tomu, aby se proslavil nebo zbohatl.
Nic z toho samozřejmě nevylučuje, že je také šílený. “Jeho” pyramida má problém: je “postavená” z materiálu, který sice složením značně připomíná beton, současně ale nejde nevidět, že jde o stejný materiál, který je v horách všude kolem. Právě to - mimo jiné - je prý vědcům z oficiálních kruhů trnem v oku. Jenže oficiální věda vychází z aprioristické představy, že tou dobou, kdy (by) byla pyramida postavena - a vyhloubeny tunely k ní zřejmě vedoucí - nemělo v okolí být nic pozoruhodného kromě lovců a sběračů. Podle radiokarbonové datace listů nalezených mezi jednotlivými vrstvami “betonu” a v tunelech, by stáří objektu muselo být minimálně někde kolem třiceti tisíc let.
Čtěte ZDE: Hrozba z vesmíru: Kam se podíváme, tam jsou dnes nebezpečné asteroidy či mimozemšťané. Proč? Dostane se Putin na Mars za šest neděl? Podivný závod naruby. Sametová studená válka může mít nečekaný konec
Argumenty pro a proti
Tunely jsou kapitola sama pro sebe. Osmanagić tvrdí, že byly částečně zaplaveny vodou a dokonce schválně uzavřeny, než je se svým týmem odkryl. Nachází se v nich řada pozoruhodných artefaktů, například obrovitý kámen, který je dost možná ve skutečnosti z porcelánu, a v nitru má zřejmě krystal. Osmanagić i jeho návštěvníci svorně tvrdí, že kámen zvláštním způsobem pracuje s jejich energií - ostatně jako pyramida sama. Česká výprava si v Bosně dala tu práci a změřila řadu elektromagnetických anomálií. Prostory vyrábí zázračná uzdravení psychických i fyzických neduhů. “Věda” - tedy alespoň ta západní (v Rusku nalezly Osmanagićovy myšlenky podstatně větší podporu) - však zůstává skeptická. Podle ní jde prostě o trochu podivný kopec typu “flatiron”, shodou okolností orientovaný podle světových stran.
Dost možná vlastně tak trochu musí zapírat. Kdyby se prokázalo, že v Bosně stojí třicet tisíc let staré pyramidy (kromě té hlavní totiž Osmanagić identifikoval ještě čtyři), které navíc léčí, byla by to - řekněme -docela pecka. Jenže to nejde: status quo je přece nutné udržet. A tak je stav setrvalý: Osmanagić kope, archeologové křičí, že ničí skutečné historické bohatství (Visočica je osídlena odedávna) - a turisté, kterých stále přibývá, povětšině souhlasí s egyptologem Nabilem Mohammedem Swelimem, který po shlédnutí vykopávek v roce 2007 napsal: “Argumenty pro i proti jistě jsou, ale nemají pražádný vliv na fakt, že koncept pyramidy a její zřetelné vlastnosti vidí každý.”
Swelim o tři roky později své prohlášení raději zmírnil - prý chtěl říci jen to, že kopec má tvar pyramidy.
Mohutné, absurdně hranaté kopce stojí nad Visokem dál.
Řešení záhady musí najít každý sám. I pokud ale nejde o výtvor dávné civilizace, jde o důležité memento. Možná právě pokud o něj nejde - protože potom jde o zázrak.