Ve svém nedávném sloupku komentátor Dennis Prager podotkl jednu zásadní věc: “Drtivá většina osobností konzervativní novinářské scény… má světský pohled na život… nejsou si vědomi katastrofy, k níž Západ přivedla bezbožnost.”
Nezbyde po nás...
Prager dodává, že si tito “světští konzervativci” myslí, že “Amerika může přežít smrt Boží a náboženství”, ale pletou se. Jak se zdá, poslední půlstoletí mu dává za pravdu.
Světští konzervativci možná mají lék na některé neduhy, kterými Amerika trpí. Ale žádný světský politik nemůže vyléčit nemocnou duši Západu. To by vyžadovalo najít ztracenou víru
Náboženství, které určitý národ vyznává, jeho víra, totiž vytváří i jeho kulturu a ta zase tvoří kořeny jakékoli civilizace. Pokud víra zemře, kultura i civilizace zemřou s ní - a pak začne umírat i lid.
Není tohle náhodou nedávná historie Západu?
V dnešní době nemá jediný národ ze západního civilizačního okruhu porodnost, která by zajistila, že jeho původní obyvatelstvo nevymře. Než skončí naše století, jiné národy a kultury zřejmě převážně zalidní starý kontinent. Zdá se, že “člověk evropský” skončí jako deset ztracených kmenů Izraele - přemožen, asimilován, nezbyde po něm nic.
Patrick Buchanan
Věřit v Nic nelze
Zatímco se ovšem evropské národy - od Rusů přes Němce až k Britům a obyvatelům Pobaltí - zmenšují, v Africe, jak odhaduje OSN, se za příštích 34 let populace zdvojnásobí na více než dvě miliardy obyvatel.
Co se to Západu stalo?
G. K. Chesterton napsal, že když lidé přestanou věřit v Boha, nestane se to, že by věřili v nic - naopak začnou věřit čemukoli. A když v Boha přestaly věřit evropské elity, začaly věřit tomu, co dr. Russel Kirk nazval “sekulárními náboženstvími”.
Svého času tato sekulární náboženství - marxismus-leninismus, fašismus, nacismus - nadchla srdce a duše milionů lidí. Ale téměř všechna byla mezi “bůžky”, jejichž existence skončila ještě před koncem 20. století.
Čtěte ZDE: Příčiny úpadku Evropy: Pro rozvrat společnosti je třeba změnit myšlení. Nenápadný útok na přirozený řád, rodinu, jazyk a národ. Démon sexu a multikulturalismus. "Totalita" svobody a politické korektnosti. Permanentní revoluce dědiců Karla Marxe
Nová náboženství 21. století
Nyní věří lidé Západu novým odnožím těchto náboženství: egalitarianismu, demokratismu, kapitalismu, feminismu, oneworldismu (tedy víře v jeden svět, pozn. překl.), environmentalismu. I ony dodávají zdání smyslu milionům lidských bytostí. Ale i ony jsou nedostatečnou náhražkou za víru, která ve skutečnosti stvořila Západ.
Je tomu tak proto, že jim chybí to, co lidstvu dalo křesťanství: důvod nejen žít a umírat, ale i sadu hodnot jak žít, spojenou se slibem, že na konci správně prožitého života přijde život věčný. Islám, největší rival Západu, tento slib nabízí. Jenže sekularismus nemá nic, žádnou podobnou naději, kterou by mohl přihodit na druhou misku vah.
Co udržovalo impéria naživu
Abychom viděli, co znamená víra, je třeba se podívat do historie skrze staletí. Když po pádu Římské říše celý Západ přijal křesťanství jakožto víru nadřazenou všem ostatním z prostého důvodu, že jejím zakladatelem byl Syn Boží, stal se zaprvé tvůrcem moderní civilizace, jak ji známe, a za druhé dobyl téměř celý tehdy známý svět.
Pravdy, které chce Amerika učit svět - o vrozené lidské důstojnosti a neporušitelných právech lidské bytosti - jsou vystopovatelné směrem ke křesťanství a jeho učení, že každý člověk je dítětem Božím. Jenže dnes, kdy je křesťanství v Evropě prakticky mrtvé a v Americe umírá, se západní kultura stává dekadentní a prázdnou a Západní civilizace je na viditelném sestupu.
Ruyard Kipling kdysi podobný stav prorokoval ve své básni Recessional (Závěrečná píseň): “Naše armády v světě tonou / oheň se topí v mořském víru / hle, pozlátko dní před pohromou/ je pompou Ninive a Týru!”
Všechna západní impéria jsou pryč. A děti dříve podmaněných národů teď přeplouvají Středozemní moře, aby znovu zalidnily původně koloniální země, jejichž “domorodci” stárnou, umírají a ubývá jich.
Od roku 1975 si v Evropě jen dva národy udržely porodnost, která je může zachovat při životě. Jsou jimi muslimská Albánie a Island. A vzhledem ke klesající populační křivce i vlnám imigrantů ze severní Afriky neustále dorážejícím na břehy Evropy se zdá, že do konce století je islámská Evropa reálnou možností.
Čtěte ZDE: Mene Tekel: Slavný americký patriot píše „účtenku“ hroutících se Spojených států. Míříme k neschopnosti a úpadku. Tvrdá slova platí i pro Evropu
Nadobro?
Vladimír Putin, který se zamlada stal očitým svědkem smrti marxismu-leninismu, jak se zdá, chápe klíčovou roli křesťanství pro existenci Matičky Rusi. Dokonce se zdá, že se snaží oživit ortodoxní církev a její morální pravidla vtisknout zpět do ruských zákonů.
Jenže co Amerika, “Boží země”, jak si ráda říkala?
Křesťanství je už po dvě generace vykázáno z jejích škol i politického života. Vyučovat Starý i Nový Zákon je prý protiprávní. A ne náhodou jsme současně s tím svědky až zarážejícně prudkého sociálního propadu. Od roku 1960 Amerika léme rekordy co se týče potratů, násilných trestných činů, počtu vězněných zločinců i spotřeby drog. Nemoc HIV/AIDS byla do 80. let neznámým pojmem, ale od té doby na ni již stovky tisíc lidí zemřely a další miliony stůňou buď na ni, nebo na některou spřízněnou nemoc.
Čtyřicet procent amerických dětí se narodí mimo manželství. U Hispánců jde o více než 50%, u Afroameričanů o více než 70% porodů. Výsledky školních zkoušek jsou rok od roku horší, takže nyní vzdělanost americké mládeže dosahuje podobné úrovně jako v zemích Třetího světa. A mezi bělochy ve středním věku se jako příčina úmrtí čím dál více rozmáhá sebevražda.
Zdá se totiž, že sekularismus nemá žádnou odpověď na otázku: “A proč vlastně ne?”
“Každičké lidské srdce trápí množství smutků / v nichž malou roli hraje právo, král či něco z jeho skutků.” napsal kdysi Samuel Johnson pro Goldsmithova Poutníka.
Světští konzervativci možná mají lék na některé neduhy, kterými Amerika trpí. Ale - jak si všiml nejen Johnson - žádný světský politik nemůže vyléčit nemocnou duši Západu. To by vyžadovalo najít ztracenou víru.
Ztracenou nadobro?
Zdroj.
