Po celém světě dramaticky vzrůstá seismická aktivita. V posledních týdech jsme byli svědky mohutného zemětřesení v Ekvádoru, v Japonsku zase více než 600 zemětřesení děsí experty, kteří si dělají starosti o osud Jižního ostrova. Po světě v současnosti soptí 37 sopek. Většina větších zemětřesení i sopečných výbuchů se koncentruje do takzvaného Ohnivého kruhu, prstence seismické nestability obkružujícího Pacifický oceán.
Naštěstí bylo zatím ušetřeno západní pobřeží Spojených států, ale experti již dlouho varují, že v Sanandreaském zlomu a subdukční zóně Cascadia už desetiletí vzrůstá napětí. Tvrdí, že je jen otázkou času, než zažijeme nějakou opravdu kataklyzmatickou událost. A je potřeba se ptát: Nikoli pokud, ale až ten den přijde, budeme přípraveni?
Vypůjčený čas
Kromě našich končin se i jinde na konci dubna odehrálo pár seismických událostí, které stojí za zmínku. Za prvé explodoval největší vulkán na ruském Dálném východě, známý jako Ključevskaja sopka. Kouřící rozžhavený popel vyletěl až téměř pět kilometrů vysoko do atmosféry. Okolí ale naštěstí není příliš hustě osídlené.
Vlastně jde o další velkou sopečnou erupci podél Ohnivého kruhu. Někteří vědci se zdají být silně znepokojeni a obávají se dalšího vývoje.
Podíváme-li se na skok zpět do USA, vidíme, že si vědci lámou hlavu i nad neobvyklou sérií jedenadvaceti zemětřesení podlél hranic Arizony, jejichž “frekvence i délka trvání” geologům nedává spát. Dobrá zpráva samozřejmě je, že jsme ve Spojených státech už desítky let nezažili žádné skutečně “historické” zemětřesení. Od výbuchu sopky Mount St. Helens v roce 1980 navíc nebyla ani žádná velká vulkanická erupce.
Vědci ovšem téměř jednohlasně ujišťují, že žijeme na vypůjčený čas. V Severní Americe jsou hned tři nebezpečné vulkány, které je třeba pozorně sledovat - protože by mohly ohrozit nejen nás…
1. Popocatepetl
Jméno Popocatepetl v aztéckém jazyce znamená zhruba Kouřící hora. Více než 25 milionů lidí žije v těsném sousedství této extrémně nebezpečné hory. Historici vyzkoumali, že v časech panování Aztéků byli pod superhorkým bahnem tryskajícím ze sopky pohřbena celá města. Dokonce vyletovalo ze sopky s takovou intenzitou, že pohřbilo i vysoké pyramidy. Výbuch této sopky by nejspíš dnešní Mexico City nevymazal zcela z mapy, ale měl by na něj - a na celé okolí - zcela ničivý dopad.
2. Mt. Rainier
Mt. Rainier je občas označován za “časovanou bombu”, “nejnebezpečnější horu ve Spojených státech”, nebo “jeden z nejnebezpečnějších vulkánů na světě”. Důvodem je jeho blízkost k velkoměstům jako je Seattle, Tacoma a dalším městům na pobřeží státu Washington. Pokud by Mt. Rainier vybuchla naplno, pohřbilo by to nepočitatelně lidí pod tsunami superhorkého sopečného bahna. Tyto “přílivové vlny” rozpáleného bahna se nazývají “lahary”. Vědci mají za to, že by mohly vytvořit lahary, pohybující se rychlostí kolem 50 mil za hodinu.
3. Yellowstonský supervulkán
Starší ročníky v Americe si ještě dobře pamatují dobu, kdy vybuchla Mt. St. Helens. Vědci tvrdí, že až (nikoli pokud) vybuchne Yellowstonský supervulkán, půjde o dvoutisíckrát silnější erupci. Salt Lake City by skončilo usmažené, cokoli v Denveru v Coloradu, co by výbuch zastihl venku, by bylo mrtvé, a minimálně třímetrová vrstva vulkanického popela by ležela na všem až tisíc mil daleko. Zemědělství v Americe by v jediném okamžiku přestalo existovat a “sopečná zima” by dlouhodobě celosvětově ochladila počasí až o 20°C.
Řekněme to zcela jasně a bez strašení: Život na celé planetě, tak jak ho známe, by se zastavil.
Čtěte ZDE: Tikající bomba v Yellowstone: Bod nenávratnosti byl prý překročen. Zničí Ameriku i naši civilizaci válka, nebo supervulkán? Mocní si budují kryty. Jen jedna zapomenutá "metoda" je však bezpečná a spolehlivá
Co s tím?
Především - jako vždy - nepropadat panice a strachu. Je jisté, že jednoho dne nějaké velké sopečné události v Severní Americe i jinde na světě přijdou. A až přijdou, bude třeba si s nimi poradit, jak nelépe to půjde. To je samozřejmě relativní pojem - ale pokud dopředu učiníte pár rozumných opatření, rozhodně budete mít větší šanci, že tuto - nebo jakoukoli jinou podobnou - krizi přečkáte.
Shrnuli jsme pár tipů, které občanům dává CDC (Centrum pro kontrolu šíření nakažlivých chorob, americká vládní organizace, zabývající se krizovými scénáři, pozn. překl.).
Vybavte se krizovými zásobami
Pro případ zemětřesení (nebo čehokoli jiného) je třeba mít alespoň minimální zásoby.
Nejdůležitější je lékárnička a “KPZky” doma, v autě i v práci. Měly by i podle doporučení úřadů obsahovat: svítilny s bateriemi, manuální otvírák na konzervy, základní léky, důkladnou obuv, ochranou roušku nebo filtr na dýchání, brýle na ochranu zraku.
Kromě nich také krizová zásoba vody a jídla. Měla by vystačit alespoň na tři dny.
Čtěte ZDE: Amerika i Evropa před kolapsem: Blackout může přijít kdykoli. Naši prarodiče ještě bývali soběstační. Jsou prepeři jen nebezpeční šílenci, nebo naopak jediní rozumní?
Evakuační plán
Pokud zažijete zemětřesení nebo sopečný výbuch, budete se potřebovat zřejmě dostat ze zasažené oblasti. Pokud si evakuační plán připravíte a nacvičíte dopředu, budete lépe schopni reagovat v krizi.
Věnujte s rodinou pár minut prodiskutování evakuačního plánu. Projděte všemi místnostmi domu a vysvětlete si detaily evakuace.
Každý pokoj nebo jiný celek by měl mít dva východy. Pokud k opuštění místa druhým způsobem potřebujete další vybavení jako žebřík či provaz, uložte ho na dobře označeném místě.
Označte místo, na němž skladujete nouzovou zásobu jídla a vody i hasící přístroje. Také přehledně označte pojistky a přívody energií, aby je šlo v případě potřeby vypnout.
S rodinou si domluvte a zapamatujte nouzové shromaždiště pod širým nebem.
Srovnejte si priority
Než dojde ke krizi, měli byste mít krizový seznam, na němž bude mimo jiné:
- které věci si v případě útěku z domu musíte odnést (např. i v ruce, bude-li třeba)
- které další věci jsou důležité pro vás i rodinu (v pořadí podle důležitosti)
- které věci byste odvezli autem či náklaďákem, pokud by na to byl čas
- co dalšího můžete udělat, pokud bude čas - tedy např. zamknout, zavřít okna, vypnout spotřebiče, atd.
Čtěte ZDE: Kuchařka pro přežití katastrofy: Jak začít, když nevíte, co dělat? Společenství je klíč. Japonská metoda k úniku ze závislosti na Matrixu. Prepping, aneb příprava
Zapište si důležité informace
A seznam uložte na bezpečném místě. Měli byste mít sepsána:
- důležitá telefonní čísla, včetně policie, hasičů, záchranky a nemocnic,
- jména a adresy pojišťovacích společností, u nichž je pojištěn váš majetek, čísla pojistek a jejich typy,
- telefoní čísla dodavatelů elektřiny, plynu a vody,
- jména a telefonní čísla sousedů,
- konakt na vašeho pronajimatele, pokud nebydlíte ve vlastním,
- důležité zdravotní údaje o sobě i své rodině, včetně alergií, léčiv, které užíváte, atd.,
- poznávací značku a typ vašeho vozu, člunu, přívěsu nebo jiných dopravních prostředků
- údaje o bankovních účtech a kontaktech na vaši banku či banky
- údaje o tom, na jaké frekvenci zachytíte krizové vysílání.
Důležité dokumenty skladujte pokud možno v ohnivzdorném sejfu, včetně:
- rodných listů
- kupních smluv na důležité součásti majetku
- občanských průkazů
- pojistných smluv
- závětí
- inventář domácnosti, obsahující: seznam věcí v domácnosti, fotografie vybavení jednotlivých místností, fotografie cenných předmětů, jako jsou šperky, obrazy, sběratelské artefakty a další.
Pokud ovšem chcete přežít, stejně se nakonec budete muset spolehnout na to, že v každém okamžiku uděláte pro sebe a svoji rodinu to nejlepší. Osobně bych v krizových oblastech podél pacifického pobřeží pro jistotu vůbec nežil. I všude jinde na světě totiž budeme mít co dělat, pokud se stane skutečně pořádné neštěstí. Samozřejmě jsou i tací, kteří tvrdí, že nás nic podobného nečeká.
Ale lze na něco tak nejistého, jako je věčné uklidňování, spoléhat?
Zdroj.
