Kdo vyhraje, není vítěz? Republikánské elity ve Spojených státech mají scénář pro to, jak Donaldu Trumpovi ukrást nominaci - i když získá ve volbách nejvíc hlasů. Potřebují k tomu jen maličkost: Vysmát se demokracii do tváře.
Republikánské primárky mají za sebou dvě třetiny své pouti a kontury výsledku jsou stále zřetelnější. Kartami může zamíchat ještě New York a především Kalifornie (192 delegátů a princip vítěz bere vše). Donald Trump s velkou pravděpodobností získá největší podporu voličů, ale nemusí se mu podařit dosáhnout mety 1237 delegátů (k dnešnímu dni má 743). Kdyby této mety dosáhl, získal by nominaci automaticky a mohl tak vyzvat na souboj o Bílý dům vítěze demokratických primárek. Když získá méně než 1237 delegátů, je pro něj připravena past, v jejímž důsledku by mohl přijít o post prezidenta Spojených států – a v USA vypuknou nepokoje.
Vyhrál, ale málo, chudák
V čem spiknutí spočívá? Pro názornost použijme sportovní příměr – třeba z fotbalu. O Československý pohár se mají utkat vítězové české a slovenské ligy. Českou ligu vyhraje Sparta o deset bodů – a měla by se tak utkat ve finále se slovenským soupeřem. Jenže – podle pravidel je deset bodů málo.
Do finále by Sparta postoupila automaticky pouze v případě, kdyby získala o 11 bodů víc než ostatní. Takže je svoláno shromáždění zástupců fanoušků, kteří budou o vítězi hlasovat – a nemusí se držet barev týmu, který zastupují. Fanoušci Slavie mohou volit Plzeň, fanoušci Plzně Duklu – ale to není všechno. Spartu mohou zlikvidiovat i tím, že všichni budou hlasovat i pro tým, který ligu vůbec nehrál. Že je to absurdní nesmysl?
To je pozice, ve které se s může ocitnout Donald Trump 7. června na konci svého vítězného tažení Spojenými státy. Pochopitelně ví o této machinaci, výsměchu všem, kteří hlasovali: "Není to fér," říká muž, který vyvolal voličskou revoluci proti papalášům. "Mě nesmíte zastavit. Reprezentuji miliony voličů!"
Má sice pravdu, není to fér, a hlas mu dalo (zatím) osm milionů voličů, ale taková jsou pravidla, která byla vymyšlena právě pro situaci, jako je tato: že vedení strany nenávidí kandidáta, kterého vybrali voliči. Že se objeví někdo jako Trump.
A tak mohou být všechna Trumpova vítězství, hlasy 10 milionů jeho voličů a celé primárky hozeny do koše a o republikánském kandidátovi na prezidenta rozhodne shromáždění vyvolených (tzv. "Brokered convention", letos 18. července v Clevelandu). Delegáti jsou zde tzv. "uvolněni" a mohou volit kohokoli – Rubia, Cruze, Trumpa, nebo kandidáta, který v primárkách vyhořel jako papír (například Jeb Busch, který investoval do kampaně 130 milionů dolarů a nevyhrál v jediném státě), či dokonce někoho, kdo se primárek vůbec nezúčastnil – například miláček neokonského establishmentu Republikánů, šéf Konresu Paul Ryan, který zatím v pohodlí a závětří volebního boje odpočívá.
V podobné pozici jako Trump se ocitá i druhý v pořadí Ted Cruz. Také on je pro republikánské současné polosocialistické (tzv. neokonské) elity persona non grata. Republikáni se ocitají v hrozivém schizmatu, kdy dva jejich nejúspěšnější kandidáti reprezentují údajně jiné hodnoty než strana sama. Voliči poslali republikánům jasný vzkaz: "Nás nezajímají vaše stranické čachry. Nás zajímají originální osobnosti, které pochopitelně nesnášíte, protože narozdíl od vás jsou živí a ne plastoví."
Čtěte ZDE: Další Trumpův triumf: Washingtonská kavárna piští a šílí. Socialista Sanders zvyšuje šance proti Clintonové. Lidová voličská revolta nabírá na síle. Dojde k nepřátelskému převzetí "akciovky Amerika"?
Pravidlo 40, aneb od desíti k pěti
Kdo považuje instituci "Brokered convention" (tedy shromáždění vyvolených, kteří se nemusejí řídit vůbec ničím) za americký výsměch demokracii, uhodil hřebíček na hlavičku. A aby to nebylo tak jasné, je zde tzv. "Pravidlo 40", které působí dojmem, že jde o jakousi pojistku. Podle tohoto pravidla musí mít prezidentský kandidát vzešlý z primárek na svém kontě vítězství nejméně v osmi státech.
"Pravidlo 40" splňuje samozřejmě jen Trump (zatím zvítězil ve 21 státech) a Cruz (v 10 státech). Třetí v pořadí, který je ještě ve hře, John Kasich, vyhrál jen v jednom státě (doma v Ohiu) a víc si zřejmě ani neškrtne. Problém je v tom, že všemocní šéfové strany mohou svým vlastním rozhodnutím toto (a vlastně jakékoli jiné) pravidlo kdykoli zrušit – a není vůbec vyloučeno, že se přesně to letos stane.
Demokracie jako víno. Neměla by EU uvalit na USA sankce, nebo nečekaně odhalit v Americe zbraně hromadného ničení a zaútočit na ni jako na Saddáma? A nastolit tam vzornou demokracii bruselského typu? Jenže právě to se už pár let děje. A Trump je nadějí zbývajících skutečných Američanů na to, aby se to nestalo.
Trump, díky němuž je mezi voliči o volby rekordní zájem, nepřestává vyzývat republikánské elity, aby se za ním sjednotily a daly mu svoji podporu. Děje se však pochopitelně pravý opak. Elity využívají své vazby na média, která chrlí na "kandidáta veřejnosti" jeden útok za druhým. Agentury produkují "cinklé" průzkumy veřejného mínění, podle kterých by Trump ve finále proti Hillary Clintonové neměl šanci. Aktivizují různé organizace, které pořádají proti Trumpovi demonstrace.
Amerika v plamenech
Jedním z mnoha šklebů zlomyslnosti republikánských elit je udržení Johna Kasiche v primárkách, ač je jasné, že proti Trumpovi a Cruzovi nemá sebemenší šanci. "Vyzvývám Kasiche, aby odstoupil. Odebírá mi hlasy," horlí Trump. Kasich však zůstává a je mu úplně jedno, že vypadá směšně. Ve hře ho drží štědré dary sponzorů napojených na establishment, kteří by od něj za normálních okolností utekli už v předjaří. Kdo viděl televizní seriál Dům z karet (House of Cards), ví, o čem je řeč.
Národní shromáždění v Clevelandu, které může vyústit v tzv. "Brokered convention", bude velká mela – která se však možná strhne především v ulicích tohoto "města traktorů".
"Cleveland i celá Amerika se ocitne v plamenech, pokud se mi pokusíte ukrást vítězství," nechal se slyšet Trump. Na 18. až 21. července, kdy se má konat v Clevelandu Národní shromáždění, chystají Trumpovi příznivci "Dny hněvu". Připravují obrovské demonstrace, alegorické konvoje a pouliční divadla, které mají upozornit na to, že se republikánské elity chystají ukrást Trumpovi jeho nominaci.
Jeho odpůrci už oznámili protidemonstrace. Do Clevelandu se chystají i další zájmové skupiny (např. Proti chudobě, CopWatch, atd.), zkrátka policie už pumpuje do zásobníků megadávky slzného plynu a leští vodní děla, aby celá ta demokratická (republikánská) paráda proběhla tak nějak, ehm, v klidu.
A nikoli náhodou ani mezi demokraty ještě není jasno. Hillary Clintonová má sice proti svému konkurentovi jak vystřiženému ze starodávného kalendáře "pravých socialistů" náskok (1748 delegátů), Sanders (1058 delegátů), ale zesiluje tlak a z posledních osmi klání vyhrál sedmkrát. Absolutně neskutečné! Ještě tedy není vyloučenu, že svou "brokered convention" budou mít i demokraté. Teprve teď jako by se jim v ironické podobě vracela falešná výzva z doby první volby "černého mesiáše" Obamy: Yes, we can.
Čtěte ZDE: Planeta se otřásá: Vražda světové politiky ve stínu korupčního skandálu. Skutečná příčina Panama Leaks. Podivná společnost a Kerryho tajemný kufřík. Padá poslední hráz?
Trump v rukávu
Velký Donald však má ještě jedno eso v rukávu. Vytáhne ho, pokud ho neokonští republikánští šéfové zaženou do kouta. Když mu ukradnou republikánskou nominaci, ještě může vstoupit jako hry jako "Third party candidate", tedy jako zástupce jiné "strany", než republikánů nebo demokratů.
Tím by (jako nezávislý, kterým je v podstatě od počátku) způsobil republikánům takovou škodu, že by se z ní dlouho nevzpamatovali. Jakýkoli republikánský kandidát by byl vedle Trumpa pouhou stafáží, možná by mu ubral nějaké hlasy, ale stejně by Amerika žila soubojem Trump vs. kandidát demokratů. Možná ještě o to víc. Dosud se nestalo, aby se "Third party candidate" stal prezidentem USA. Všechno je ale jednou poprvé, jak zní jeden oblíbený britský bonmot.
Donald Trump tuto variantu několikrát zmínil. Před vstupem do republikánských primárek nakonec slíbil, že to neudělá, ale... Pokud ho republikánský establishment podrazí, oplatí mu zcela jistě stejnou mincí. To je hlavní důvod, proč Trump s velkou pravděpodobostí republikánskou nominaci dostane. Skřípění zubů, které ji bude provázet, však bude slyšet až do Mexika a Brazílie, do Bruselu a Berlína, do Saúdské Arábie a Izraele – a možná ještě dál. Do Moskvy.
Nabízí se proto logická úvaha, zda by OSN neměla poslat do Spojených států delegace ze Sýrie, Číny, nebo Severní Koreje, aby dohlížely regulérnost voleb. Poprvé doopravdy.
Protože – tady to fakt smrdí, dámy a pánové.
