Zrodil se nový fenomén - nacionalističtí hackeři. Ve chvíli, kdy na stránkách White Media byly zveřejněny soukromé emaily loutkového premiéra Sobotky, to malou chvilku ještě na skandál nevypadalo. Materiálů ukořistěných "koumáky" z White Media se chopili "koumáci" na sociálních sítích a zanedlouho již bylo tajemství neudržitelné. Vlastně něco velmi podobného jako v případě útoku muslimských "migrantů" na ženy v Německu a dalších zemích.
Média hlavního proudu chvíli ještě chodila okolo horké kaše a stručně naznačovala cosi o jakýchsi nacistech, úzkostlivě dbajíce o to, aby ve svých článcích neutrousila přímý odkaz na onen ďábelský portál. Celé to nemohlo dopadnout jinak, než že se spustila lavina diskusí, pohoršených reakcí a spekulací, čili ideální postup, jak onu "ohavnou a smrdutou" věc rozrýpat a rozetřít po všech dostupných místech.
To asi nejcennější, co "kauza White Media" do naší reality přinesla, je její odraz v mainstreamových médiích a havlistické "kavárně" vůbec.
Mainstreamu tedy nezbylo než změnit taktiku. Otevřeně na stránky odkazovat, ovšem s patřičně "kritickým komentářem". V takovouto chvíli se obvykle volá na pomoc Miroslav Mareš, "odborník" na extrémismus. Pozadu tentokrát nezůstal ani Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Asi již rezignoval na ambici řešit nějaké komplikovanější případy skutečného organizovaného zločinu.
Nálepky a body
Všichni naši "bojovníci proti pravicovému extrémismu" by měli být nadšeni. Pomocí lží, dezinterpretací a šíření poplašných zpráv se jim podařilo překlenout několikaleté období fašounského "spánku", kdy zde žádní "pravicoví extremisté" pořádně nefungovali. Mnozí mladí "extremisté", kteří zde "hrozili" v 90. letech (vydávali fanziny, chodili na pivo, fotbal a občas někomu dát do nosu), dospěli a založili rodiny. Některé renomované skupiny zde předstíraly svoje fungování nadále, ale poté se rozpadly nebo stáhly do ústraní.
Aktivistům nezbylo než vyšťourat všechny konzervativce a národovce, patřičně je onálepkovat a tyto vydávat za nacisty, rasisty, fašisty, číhat na jakýkoliv jejich projev, který se dal nějakým způsobem vytrhnout z kontextu, dezinterpretovat a předhodit veřejnosti. Měli k tomu několikero spojenců - někdy více, někdy méně horlivých. Téměř celé politické spektrum, média, umělce a zástup liberálně levicových intelektuálů. Z nich někteří klesli z původně liberálních pozic za tu dobu do poloh vyloženě perverzních, patologických až démonických (Štampach, Putna, Halík…).
Nedá se říci, že by se našim plánovačům nové šťastné Evropy (tedy těm, jimž je konzervatismus, či hluboký vztah k národním zájmům v jakékoli formě na překážku) jejich plán definitivně sesypal. Je tu však nová situace - rozhořčení podstatné části veřejnosti nad vyvoláním migrantské vlny (to zatím nechápe každý) a následně metodou, jakou se evropští politici k tomuto problému staví (to ovšem vidí všichni). Nyní nabírá souboj levicově-liberálního establishmentu proti "extrémistům" nový rozměr. A White Media bodují.
Čtěte ZDE: Sobotkovy hacknuté maily: Soudruzi se radí, jak zmasírovat mínění národa. Jak umožnit premiérovi otevřít dveře migrantům - a nevyvolat revoluci. Jsme prý tupci. Spiknutí a velezrada v přímém přenosu?
Problém je hlubší
Stránky White Media ale fungují už od února 2010. Jejich chvíle slávy přišla téměř po šesti letech. Mezitím to zabalily i takové ambiciózní projekty, jakým byl například odpor.org. Ačkoliv je obsah White Media zčásti skutečně v rozporu s českým právem, policie stránku nemůže jednoduše zablokovat nebo postihnout její autory. Doména je totiž registrovaná na kalifornském DreamHost webhostingu a vztahují se na ni tamní zákony, které zatím ještě umožňují o něco širší svobodu projevu než u nás.
Stránky jsou v podstatě ideovým protipólem jednoznačně extrémistického webu antifa.cz. Ten se na základě zcela pomotaného hodnotového a pojmového žebříčku zabývá mimo jiné pečlivou evidencí a monitoringem "pravicových extremistů" v České republice. Problémem této ultralevicové stoky je afekt, paranoia a značná ideová zmatenost.
Problém White Media tkví poněkud jinde. Nechme stranou právní, ale i morální pohled na samotné zveřejňování soukromé korespondence politiků v situaci, kdy se "postižení" skutečně různým způsobem podílejí na destrukci naší společnosti. Kamenem úrazu je omezení problému pouze na rasovou, případně národnostní otázku, a opomíjení (resp. nezdůraznění) skutečnosti, že to, jak se naše společnost staví k současnému fatálnímu mezikulturnímu střetu, je pouze důsledkem daleko závažnějšího a komplexnějšího procesu demontáže přirozeného řádu na zemi.
Přirozený řád
Seznam neomarxistů na stránkách je poměrně zábavný a snad takovým i má být. Není sporu o tom, že drtivá většina z těchto osob skutečně jsou neomarxisté - bojovníci za novou totalitu. Zrovna tak některé další texty na stránkách obsahují z jistého úhlu pohledu trefné analýzy a komentáře. Bohužel v takto zjednodušeném pojetí lze tuto iniciativu těžko označit za správně pojatou.
Tvůrci WM nikde uspokojivě nedefinují skutečné hodnoty, které brání. Hovoří pouze v souvislosti s neomarxismem o likvidaci tradičních evropských národů, jejich vnitřní jednoty, identity, hrdosti, etnické a kulturní homogenity a tradičních hodnot. V tom mají nepochybně pravdu.
Bez dalšího kontextu jde ale často bohužel o prázdné floskule ani trochu nenaznačující povědomí tom, že rasa sama o sobě nesnižuje hodnotu lidské bytosti před Bohem a že problémy vznikají až střetem radikálně odlišných společenských kulturních a hodnotových systémů, z nichž navíc - abychom to ještě zkomplikovali - dnes ani jeden není v souladu s přirozeným řádem.
Čtěte ZDE: Premiér mlčí, dokumenty mluví: Jak manipulovat s médii. Jak si koupit agentury pro výzkum veřejného mínění. Jak zlomit veřejnost. Sobotka je vydíratelný. Měl by rezignovat
Pokrytectví zn. "veřejný zájem"
Nevíme, kdo za White Media stojí - a v tuto chvíli to není ani podstatné. Hacknutím Sobotkovy mailové schránky se dotyčným podařil husarský kousek, ačkoli již dříve na jejich stránkách visela dosti zajímavá korespondence jiných pochybných person. Kloaka internetu je stále ještě poměrně otevřeným prostorem pro ideový souboj.
To asi nejcennější, co "kauza WM" do naší reality přinesla, je však její odraz v mainstreamových médiích a havlistické "kavárně" vůbec. Zhnuseně se nad zveřejněnými hacknutými informacemi rozčilují titíž, kteří dlouhá léta žijí z uveřejňování ukradených policejních odposlechů (a podobných ohavných zdrojů) veřejně činných osob. Že je to přinejmenším stejný čin - který ovšem nikdo nevyšetřuje? Prý nikoli. Podle nich je ve "veřejném zájmu", aby lidé znali (porůznu navíc upravené či vytržené z kontextu) soukromé hovory "celebrit".
Znají je všichni: muže a ženy napojené na policii, tajné služby a podobné instituce, které se "hacknutím" soukromí kohokoli z nás zabývají profesionálně a "legálně". Jiří Hynek v České televizi nebyl zatím nikdy za "speciální informace" vyšetřován. Janek Kroupa z Českého rozhlasu rovněž ne. Sabina Slonková si na tom dokonce vybudovala vlastní web Neo Vlivní, který se svými "specifickými zdroji" (jež samozřejmě "chrání") přímo chlubí - a zpeněžuje je. Jaroslav Kmenta (MfD, než ho po Babišově převzetí vydavatelství z novin vyhodili) z toho dodnes píše celé knížky - a více než slušně z toho žije. O chasnících z Respektu a z dalších Bakalových médií ani nemluvě. A to je zcela v pořádku.
Když se však objeví někdo "mimo partu", je to skandál. Najednou mají všichni plná ústa etiky a nenarušitelnosti soukromí politiků. A protože soudruh premiér (a jeho sou-druzi) dělají - jak dosud zveřejněné emaily přesvědčivě dokazují - záslužnou práci v migrantské apokalypse dle not Bruselu a Merkelové, jde přímo o zločin.
Ten skutečný přitom sledujeme denně v jejich televizích, novinách a webech. A protože jsou nejen pokrytečtí, ale také bezmezně hloupí, jsou teď White Media slavná.
Dobře tak.
