Ano, jste extrémista
Nic si z toho nedělejte. Vaše mysl je jen ovládána bludnou představou, že víte, kdo jste. Namísto toho byste si již měl osvojit správnou představu, podle které to, čím jste a kdo jste, vám odhalí až ONI. Dokud to neudělají, budete tápat v tmách sebepoznání.
Už vám nepomůže nic, ani kdybyste navštívil všechny synagogy, zulíbal všechny korány, vyleštil všechny sochy Buddhy a mával freneticky duhovou vlajkou jako soudružka Bohdalová 1. května mávátkem na krátkozrakého Husáka; nic vám nepomůže.
Nebo nevěříte, že jste katolický antisemita? Šmátráte po náprsním pouzdře, kde máte obrázek Panny Marie, židovského původu, chcete ukazovat, dokazovat, vysvětlovat do vypocení všech pórů, taháte z Nebe za nohy sv. Josefa, Petra, Pavla i zbylé apoštoly, ještě i tu obligátní sv. Editu Steinovou jste ochoten obtěžovat, aby svědčila ve váš prospěch a výsledek?
Taky antisemita
Jste antisemita! Nejvyšší čas začít s omlouváním, jinak skončíte v odpadní jámě dějin spolu se Streicherem, Droumontem a Célinem. No a samozřejmě jste rasista, pak ještě křižák nenávidící mírumilovné světlo islámu, mučitel zvířátek a dětí, škůdce přírody a matky Země, zkrátka vřed na těle vesmíru. Už vám nepomůže nic, ani kdybyste navštívil všechny synagogy, zulíbal všechny korány, vyleštil všechny sochy Buddhy a mával freneticky duhovou vlajkou jako soudružka Bohdalová 1. května mávátkem na krátkozrakého Husáka; nic vám nepomůže.
Vy to nevíte? ONI to již vědecky vyzkoumali. To zlo je imanentní, je ve vás zasunuté, skryté, čekající na probuzení nebo na odhalení osvícenými analytiky. Stačí chvilka nepozornosti strážců tolerance a proměníte se v krvelačnou pogromistickou bestii. ONI vědí, že toto nebezpečí dříme v každém křesťanovi, vidí ho všude a podezírají každého. Nejzvláštnější na nich je, že jako jedno z oblíbených obvinění proti svým protivníkům používají diagnózu paranoie.
Metoda na likvidaci odpůrců
Jen máloco se bratrům zednářům a k nim přidruženým gastarbeiterům tak vydařilo, jako právě tato metoda na likvidaci odpůrců. A přitom je založena na tak jednoduchém psychologickém efektu. Budete označen za něco, čím nechcete být. Odhalovač správně předpokládá, že se budete obhajovat, což znamená totéž, co zapírat. Moc je na jeho straně a on nemusí dokazovat nic. On musí jen ukazovat prstem na toho, kdo je odhalen. O ostatní se už postarají média a další pomocné nástroje. Pokud by vás označili za to, čím chcete být, tak by riskovali, že se přiznáte a ještě budete na svoji opovážlivost hrdý. To oni ale nepotřebují.
I ta nejblouznivější myšlenka spojená s odhodlaným idealismem působí romantickým dojmem a odhodlání by mohlo vzbudit nepatřičné sympatie. Ne, protivníka je třeba předvést koktajícího, mrkajícího očima, hájícího se, zkrátka jako potkana, na nějž dopadl svit baterky. A když vám najednou za vaše postoje hrozí paragrafy, neboť svými řečmi utlačujete rasy, menšiny a náboženská hnutí, to začnete mrkat a koktat jedna dvě.
Další fáze
Druhá a rozvinutá fáze této metody spočívá v tom, že nepřítel pokroku a tolerance je obviněn z toho proti čemu bojuje, pokud samozřejmě to, proti čemu bojuje, je dobrá, liberální a tolerantní věc. Nejelementárnější je příklad se sodomity, či jinými úchylnými jedinci. Ten, kdo bojuje proti homosexualitě, je sám nakonec obviněn z utajované homosexuality. Tím se dosáhne úžasný efekt, protože je jasné, že homofob si hnusí i jen představu něčeho tak odporného jako je homosexualita. A tady se najednou ocitá sám na veřejnosti v podezření, že by měl být něčím, co je v jeho očích tak zvrhlé. Ta hrůza!
Jakékoli morální rozhořčení může být dešifrované jako utajovaná úchylnost.
Tuto fintu použil už Marcel Proust v Hledání ztraceného času. Jako aktivní sodomita, portrétující figurky z mondénní společnosti, nezapomněl vykreslit ani modelového odpůrce sodomie, šířícího katolicko-royalistickou prudérii v salonech, kterého vzápětí demaskuje slovy: většina těchto odpůrců sodomie je sama homosexuální. Ba co víc: jejich morální rozhořčení není nic jiného než mimikry, které mají skrýt jejich pravou tvář, totiž tvář úchyla. Geniální!
Logický závěr je jednoznačný: každý, kdo bojuje proti sodomitům, je sám sodomita! Nu, chtělo by se vám po tomto zjištění něco proti nim říci? V médiích jsou touto metodou vykreslováni a dehonestováni odpůrci homosexuality; s dovětkem, že přece běžným heterosexuálům sodomité nevadí, nemají proč; redaktor pak obvykle dodá: moje "přítelkyně" (rozuměj konkubína) má bratra homosexuála a perfektně spolu vycházíme, nebo podobnou stupiditu.
Jaké krásné možnosti se relativizátorům a zamlžovačům otevírají s takovou metodou, o tom je zbytečné se dohadovat, je to evidentní. Jakékoli morální rozhořčení může být dešifrované jako utajovaná úchylnost. Vidíte ho, jezuitu, jak se maskuje; to jsou oni - pedofilové - a druhé budou poučovat atd., atd. A na druhé straně jsou tu krásní heroicky čistí lidé, kteří nic neskrývají. Naši čtyřprocentní. Jaký to protiklad.
Pouze z jedné strany
Ale běda vám, pokud byste chtěli použít tuto metodu na nich a ukázat její nesmyslnost. Bojuješ proti rasismu? To proto, že sám jsi skrytý rasista. Honíš antisemity po novinách, městech i vesnicích? Protože ty sám jsi skrytý antisemita! Obviňuješ druhé z fašismu? To jen maskuješ svoji dobře utajenou nacistickou podstatu! Ojojoj, hrůza pomyslet!
A v takové chvíli najednou vylézá zpoza opony moc ve své nahotě. Vaše nehorázná obvinění budou smetena z povrchu zemského jako hmyz. Co je dovoleno Jupiterovi, není dovoleno volovi. Když dva činí totéž, nemusí to být totéž. Najednou všichni vidí nesmyslnost této metody, jestliže byla použita proti tomu "dobrému", proti nehynoucímu pokroku, toleranci, liberalismu a globální emancipaci všeho se vším. Ne, demokracie se musí bránit proti svým nepřátelům, zde končí tolerance! Nějací provokatéři zde budou obviňovat soudruha zasloužilého bojovníka proti fašismu z fašismu?! Ale zasloužilý bojovník proti perverzi může být obviněn z perverze.
V nové době se vnější prezentace, vyznání, vykládá jako forma pokrytectví, která je jen zástěrkou pro zatajení duševní reality.
Při pohledu zpět se dá říci, že v podstatě celá psychoanalýza byla upachtěně odstředěná a vypocená z univerzitních zadnic jen za jediným účelem: za účelem vykonat koperníkovský obrat v nazírání evropského křesťana a tím ho zničit, ponížit a odkřesťanštit. Zatímco dosud byla identita člověka daná skrze "confessio" tj. vyznání, resp. vyznání víry, což v podstatě můžeme vykládat jako primát vnější prezentace a objektivní formace člověka nad jeho "spodními duševními proudy", tak v nové době se vnější prezentace, vyznání, vykládá jako forma pokrytectví, která je jen zástěrkou pro zatajení duševní reality.
Vaše pravá tvář
Jaké katastrofální důsledky takový obrat obnáší, je zjevné. Zatímco dosud člověk podroboval a přizpůsoboval svůj vnitřní svět svému vyznání, tak odteď by měl odhodit vyznání jako trapný podvod a zaměřit se na svou pravou vnitřní tvář. Ale která je ta pravá vnitřní tvář? Kolik jich má každý člověk a kdo je rozliší a vyselektuje? No přece odborníci! ONI vědí, jaká je vaše pravá tvář. Už se netřeba znásilňovat a omezovat, přizpůsobovat své ego nějakým Božím přikázáním; je třeba se odevzdat svým pudům, obsesím, úchylkám, mániím a zjistit, kdo vlastně jste. Anebo byste chtěli žít celý život ve lži? Nebo dokonce potlačovat své pudy? Jaká strašná představa. To byste se nakonec mohli stát fanatikem, tj. člověkem žijícím podle "confessio" - a to ONI nechtějí. To byste se jim pak mohli postavit na odpor. V tom případě je samozřejmě nutné vás odhalit. Jste fanatik a fašista.
Pohled na zaníceného levicově-liberálního osvícence je zajisté často tak tristní, že v člověku pracuje žlučovod na plné obrátky.
Otázkou zůstává, jak se bránit. Nejzbytečnější formou je snaha diskutovat a dokazovat. ONI znají vaše názory, vaše křesťanství, vždyť právě proto vás nenávidí, tak nač jim to duplikovat? Ať řeknete cokoliv, vždy budete fašista. Náš Pán Ježíš Kristus neuznal Piláta za hodného odpovědi. Mlčel. Jsou chvíle, kdy už bylo vyřčeno vše.
Jak na ně
Ne každý má však s určitým typem lidského dobytka tolik trpělivosti jako Boží Syn. Jsme přeci jen křehké nádoby. Pohled na zaníceného levicově-liberálního osvícence je zajisté často tak tristní, že v člověku pracuje žlučovod na plné obrátky. Jak tedy reagovat na jeho žvásty? Apologetiku a diskusi jsme již vyloučili jako neúčinnou, zbývá parodie. Je třeba se ke všemu přiznat a ještě si přidat. Nesmíte to ale dělat s rozhořčením a se strojenou ironií, protože tehdy by vás rychle prokoukl a pochopil by, že se jedná o jen další formou obhajoby. Ne, vy ho musíte vytočit a šokovat. Musíte působit chladně a blazeovaně, jakoby jste se až teď, tváří v tvář jeho odhalením, rozhodl definitivně odhodit masku a ukázat se v celé své zhovadilosti, která je větší než on mohl jen tušit!
Uveďme příklad: Jste obviněn z fašismu. Odpovíte: Mno, abych pravdu řekl, tak vůči fašismu mám velké výhrady, jako ke každé polovičatosti. Pohrdám polovičatostí, nenávidím polovičatost, tramtaratááá... Fašismus zabředl někde uprostřed liberalismu a totality a nepochopil skutečné mystérium totality, její krásu atd… atd... Můžete se začít rozplývat nad estetikou míst srovnaných se zemí, adorovat kult násilí a blábolit tak, že proti vám budou Evola s Jungerem skauti s betlémským světýlkem. Ale samozřejmě nesmíte zapomenout dodat, že jinak máte fašismus ve velké úctě, abyste nevzbudil podezření, že se chcete distancovat.
Jste obviněn z náboženského fanatismu? Že jste katolický inkviziční maniak a sadista? Vše přiznat a přitvrdit. Ó, krása Bartolomějské noci, ó prešovská jatka, křížové výpravy, masakry, pogromy, plameny, ruiny, niagary krve, jaká to slast pro oči fanatika vašeho formátu.
Jejich roztomilé tvářičky, tak nebesky vzdálené jakékoliv realitě, živené z tatínkovy apanáže a mazané všemi krémy, půvabně zčervenají a jejich soprány na vás vychrlí spršku zuřivého zoufalství...
Jste rasista? Kdepak rasista, ultra mega total rasista jste, aby věděl. Poukažte na chyby v Gobineauovi, vysmějte se Chamberlainovu liberalismu, poukažte na směšnou anglosaskou demokratičnost Ku-Klux-Klanu, s pohrdáním samozřejmě, předveďte veletoče všech brachiocefalií a dolichocefalií atd... atd.
Odměnou vám bude liberální kapr, který sedíc oproti vám, jenom otvírá a zavírá ústa. Obzvláště doporučuji praktikovat s mladými křehkými levicovými vílami, bojovnicemi za práva východoslovenských indiánů a záchranu deštných pralesů. Jejich roztomilé tvářičky, tak nebesky vzdálené jakékoliv realitě, živené z tatínkovy apanáže a mazané všemi krémy, půvabně zčervenají a jejich soprány na vás vychrlí spršku zuřivého zoufalství, na kterou budete ještě po letech slastně vzpomínat a odnesete si ji, jak sladký talisman, až do hrobu s pocitem: nežil jsem nadarmo.
Psáno pro Dielňu sv. Jozefa (2011).
