Čína i Rusko už před nějakou dobu pochopily něco, co mnohé státy chápou dlouho: Americký dolar jako světová rezervní měna je jejich ekonomickou Achillovou patou. Dokud Washington a Wall Street kontrolují dolar, a dokud většina transakcí mezinárodního obchodu běží v dolarech, musejí samy držet dolary ve formě takzvaně “bezpečných” amerických dluhopisů. Musejí, protože je nutné, aby se chránily před měnovou válkou toho typu, který si Rusko zažilo ke konci roku 2014.
Tehdy Úřad pro terorismus a finanční špionáž Spojených států (jak trefné pojmenování!) začal s výprodejem rublu. Současně se Amerika se Saúdy dohodla na kolapsu světových cen ropy. Následky? Primárně nijak strašné. Sekundární se ovšem mohou vrátit se silou bumerangu: Nyní se Rusko a Čína tiše přesouvají k zadním vrátkám říše dolarové hegemonie.
Ruský skok
Ruské veřejné finance totiž silně závisejí na exportních cenách ropy. A tak nastává ironická situace: Státy jako Čína, Rusko, Brazílie a další, které jsou v opozici k americké zahraniční politice, jsou paradoxně nuceny kupovat americké dluhopisy v dolarech - a tím de facto financovat další války, vedené i proti nim.
Ale věci se mění, ač tiše. V roce 2014 podepsaly Rusko s Čínou dva mamutí třicetileté kontrakty. Týkaly se dodávek ruského plynu do Říše středu. Oba stanovily, že směna bude probíhat za ruské rubly a čínské jüany, ne za dolary. To byl začátek procesu “dedolarizace”, který od té doby neustále zrychluje.
Věci dospěly tak daleko, že 27. listopadu letošního roku Rusko oznámilo, že poprvé ve své historii bude v čínském jüanu držet část svých oficiálních devizových rezerv. Ještě ke 31. prosinci roku 2014 se totiž rezervy ruské Centrální banky skládaly ze 44% dolarů a 42% eur, a o maličko více než 9% britských liber. A rozhodnutí využívat jüan místo dolaru dále přispěje k jeho využívání na ruských finančních trzích - ke škodě dolaru.
Čtěte ZDE: Doma není nikdo prorokem: Václav Klaus měl pravdu, ale radost z toho nemá: Proč Evropa páchá sebevraždu? Schengen a Euro byly utopií. Vydělalo na ní jen Německo. Svět se otřásá. Migranti jsou projev jeho nemoci
Na scénu vstupuje zlato
S jüanem se poprvé začalo obchodovat jako s měnou - ačkoli stále nemá plnou směnitelnost s měnami ostatními - na Moskevské burze v roce 2010. Od té doby objem obchodu jüan-rubl stoupá neuvěřitelným tempem. V srpnu roku 2015 nakoupili ruští obchodníci i společnosti rekordních 18 miliard jüanů, což se v přepočtu rovná zhruba třem miliardám dolarů, a znamená to nárůst 400% oproti předešlému roku.
Ale kroky Ruska a Číny k nahrazení dolaru jako zprostředkující měny vzájemného obchodu zdaleka nejsou konečným cílem celé operace - ačkoli obchod mezi oběma zeměmi značně posílil po zavedení sankcí Spojenými státy a EU. Na dramatický vstup na světovou peněžní scénu se totiž chystá zlato.
Bude to poprvé od chvíle, kdy Washington v srpnu 1971 o své vůli a jednostranně pošlapal smlouvu z Bretton Woods. Tehdy prezident Nixon oznámil, že Washington napříště odmítá možnost směnitelnosti dolarů, držených ostatními státy, za zlato americké centrální banky (FED). Poradil mu to kůň Davida Rockefellera na Ministerstvu financí Spojených států, Paul Volcker.
Prázdné trezory?
Od té doby zlé jazyky nepřestajně tvrdí, že ve skutečnosti jsou “zlaté” trezory ve Fort Knox prázdné - což by, pokud by to byla pravda, znamenalo konec dolaru doby rezervní měny.
Washington se samozřejmě jako klíště drží tvrzení, že jeho FED sedí na 8133 tunách zlatého kovu. Pokud hovoří pravdu, znamená to, že USA jsou dalece první na světě - druhé Německo má pouze 3381 tun.
Jenže v roce 2014 se odehrála bizarní událost, která oficiální zlaté statistiky Washingtonu zpochybnila. V roce 2012 totiž německá vláda požádala FED, aby vrátil Německu zlato, které “drží v úschově” pro Bundesbanku. Americká centrální banka však šokovala svět, když zlato odmítla vrátit s chatrnou výmluvou, že FED “nedokázal rozlišit americké zlaté pruty od německých”. Že by Spojené státy čirou náhodou v rámci rozpočtových škrtů propustily své pokladníky, kteří měli zlato na starosti?
Čtěte ZDE: Pohyb už také v Německu: Alternativa pro Německo již třetí nejsilnější. V Bavorsku je šéfem strany Čech. Proč? Odpovědi na otázky Protiproudu to vysvětlují. Evropský manifest. Merkelová vydírá ostatní státy
Vypukl skandál. Spojené státy nakonec dodaly do Frankfurtu jen pár drobných - pouhých pět tun zlata - s tím, že na repatriaci 300 tun, které byly požadovány, bude potřebovat čas do roku 2020. Svoje zlato okamžitě začaly po FEDu požadovat další centrální banky a nedůvěra vůči té americké od té doby stoupá.
Rusko zlato má a chce
Přesně v té chvíli centrální banka Ruska své zlaté rezervy dramaticky navyšuje. Tempo se zvyšuje s rostoucím nepřátelstvím Washingtonu. Od ledna 2013 se ruské zlaté rezervy navýšily o 129%, takže v září 2015 činily již 1352 tun. V roce 2000, který představoval konec amerikou podporovaného plundrování Ruské federace za jelcinovského temna, činily ruské zlaté rezervy jen 343 tun drahého kovu.
Trezory ruské centrální banky, které v době pádu Sovětského svazu obsahovaly nějakých 2000 tun zlata, se totiž dokonale vyprázdnily za panování kontroverzního šéfa Gosbank Viktora Gerašenka. Ten oznámil znepokojené Státní dumě, že neví, kam se ruské zlato podělo.
Dnes samozřejmě žijeme v trochu jiné době. V době, kdy Rusko vystřídalo Jižní Afriku na pozici světové trojky v roční těžbě zlata. Číslem jedna je Čína.
Čtěte ZDE: Tanec zlata, propad eura a švýcarský frank: Podobná situace jako před II. světovou válkou? Nic není náhoda. Česká republika nám už dávno nepatří
Pozlacené sankce
Západní média nadělala velký humbuk kolem faktu, že od chvíle zavedení Spojenými státy inspirovaných sankcí klesají v ruské centrální bance dolarové rezervy. Už ale nezmiňují, že Rusko paralelně nakupuje zlato - spousty zlata.
Ruské dolarové rezervy tedy spadly v době sankcí o zhruba 140 miliard dolarů, což odpovídalo kolapsu cen ropy, jež klesly o 50%, ale zlaté rezervy se zvětšily od roku 2014 o 30%, jak už jsme si všimli. Rusko nyní drží právě tolik zlata, jako zlaté fondy obchodované na burze (Exchange-traded funds, ETF). Jen v červnu přidalo do svých zásob množství, ekvivalentní 12% celkové světové těžby, jak tvrdí server seekingalpha.com.
A pokud ruská vláda poslechne ekonoma a Putinova poradce Sergeje Glazjeva, totiž, že by ruské centrální banka měla vykupovat každičkou unci zlata, vytěženého v Rusku, za garantovanou nízkou cenu v rublech, za účelem navýšení zlatých rezerv, opět by to snížilo potřebu nakupovat zlato v zahraničí - za dolary.
Nová měna není euro
Na konci 80. let 20. století evropské státy sledovaly velikou bankovní krizi ve Spojených státech i evidentní ústup Spojených států z poválečné pozice světové průmyslové velmoci číslo jedna. Původně americké, nyní nadnárodní korporace přesouvaly své jednotlivé součásti do zemí s nízkou cenou pracovní síly, jako bylo Mexiko a později Čína.
V Evropě tehdy také začali uvažovat o nové rezervní měně, která by nahradila dolar. Evropskou odpovědí ovšem bylo uzavření Maastrichtské smlouvy, připravované od chvíle, kdy se Německo na počátku devadesátých let sjednotilo. Výsledkem byla Evropská centrální banka a později Euro - obojí od začátku chybné, shora dolů postavené stavby.
V roce 1992 se také odehrála podezřele úspěšná miliardová sázka proti Anglické bance a paritě libry, kterou zorganizoval newyorský finančník a vlastník hedgeových fondů George Soros. Podařilo se mu zcela vyřadit Británii ze hry o vznikající evropskou alternativu vůči dolaru.
Čtěte ZDE: Přepólovaný svět: Bolševismus se přestěhoval do Washingtonu. Skončit v pekle s Amerikou, nebo se zachránit s Ruskem? Zázrak, kterého si nevšímáme. Pohár je naplněn po okraj
Ve srovnání s britskou transakcí byla jen hříčka, když některé z těchto fondů o téměř dvě desetiletí později, v roce 2010, roztrhaly euro na cucky. Stačilo zaútočit na Achillovu patu celého systému, kterou bylo Řecko, následované Portugalskem, Irskem, Itálií a Španělskem. Od té doby je EU, spoutaná kromě ekonomické závislosti i řetěžy NATO, malou hrozbou americké hegemonii.
Zlatý recept na mír
Situace se ale právě od roku 2010 dramaticky mění. Washington se pokouší zavést po celém světě doktrínu celospektrální dominance (Full Spectrum Dominance) vyvinutou Pentagonem. Nabrala formu takzvaného Arabského jara a manipulovaných státních převratů od Tunisu přes Egypt a Libyi a nyní - neúspěšně - Sýrii. všechny tyto kroky stále více tlačí Čínu s Ruskem, aby si padly vzájemně do náruče.
To už se stalo. Pokud by se také stala realitou rusko-čínská alternativa k dolaru ve formě zlatem krytého rublu a jüanu, je dost možné, že začne nezadržitelný úprk od směrem od původní světové rezervní měny. S tím by také Amerika přišla o možnost financovat dolarovými rezervami vlastní války s měnami, které jí nepatří. A to by značně zvedlo sázky na mír ve světě ohrožovaném topícím se hegemonem, pohlceným válkou - Spojenými státy.
Zdroj.
