Bombardováni každodenními událostmi současného pochroumaného světa nemáme často prostor ani čas na chvíli poodstoupit a pohlédnout na dění kolem nás trochu klidnějšíma očima: Je opravdu všechno, co nám do hlavy tlačí především média, tak, jak se jeví? Není podstata naší každodennosti přece jen poněkud jiná, daleko záhadnější a přitom přirozenější, než nám ji představují tvůrci umělého obrazu reality.
Moderní věda, pokud je opravdu vědou, mnohde naráží právě na tyto hranice. Je sice odhodlaná potvrzovat materialistický popis našeho světa, ale často se dostává do úzkých. Jak vyložit různá zjištění, která odporují představě, že všechno má pouze hmotnou podstatu? Obvykle se pak ideologové vědy uchylují k jednoduché metodě: Tváří se, jako by to nebylo. A o čem se nevysílá či nepíše, to není.
Genetika byla například dlouho vysmívanou popelkou současné vědy. Dnes patří mezi její stěžejní pilíře. Problém je v tom, že mezi jinými dalšími důkazy vyvrátila takzvanou evoluční teorii Charlese Darwina. Jenže o tom skoro nikdo neví a evoluční teorie se dál učí jako dokázaná pravda. Stejně se zachází s poznatky kvantové fyziky. Jak by ne, když zjišťuje, že částice, z nichž je složen náš viditelný svět, vystupují do naší reality z "nehmotného".
Není proto špatné na chvilku zvolnit a podívat se na svět kolem trochu jinýma očima. Mnohé z nás mohou při tom napadnout i hlubší souvislosti s obdobím, které právě prožíváme. Advent, v němž křesťané očekávají narození Spasitele, je i pro nevěřící většinu docela dobrým okamžikem k zamyšlení nad tím, zda je opravdu všechno takové, jak se jeví. Anebo zda nežijeme pouze v "racionalistické iluzi", zatímco "svět je jinde".
Jiří Míka si povšiml jednoho zajímavého experimentu, který by takový závěr potvrzoval.
Čtěte ZDE: Moderní svět se marně pokusil o nemožné: Je rozumné věřit v Boha? Jsou věda a víra ve sporu? Byl Koperník kartářka? Pravda je prostší, než by se mohlo zdát
Jiří Míka: Důkaz, že všechno je jinak
Dočetl jsem se teď čerstvě o experimentu francouzského vědce, který prokazuje statisticky významný vliv myšlenek zvířat na náhodný generátor, který určuje pohyby robota.
Použití zvířat je v tomto experimentu zajímavý nápad, protože jsou snadněji kontrolovatelné než podobné pokusy u lidí.
Experiment vychází ze známého předpokladu kvantové fyziky, která před 100 lety otevřela ohromně záhadnou oblast fyziky a vnímání vnějšího světa jako takového. Například propletené částice (angl. entangled particles) jsou schopny okamžitě ovlivnit druhou částici, a to i pokud by byla na druhém konci vesmíru. To je mimo známý svět kauzality a navíc překračuje vlivem rychlost světla. Toto bylo mnohokrát vědci experimentálně prokázáno.
Naše myšlenky mohou přímo ovlivňovat kolektivní morfogenické pole lidstva.
Základním faktem kvantové mechaniky je, že měření (pozorovatel) ovlivňuje experiment. Co ale rozdělovalo fyziky je, zda jde jen o matematickou vlastnost, nebo zda myšlenky pozorovatelé ovlivňují fyzickou hmotu jako takovou.
Tento experiment s robotem je zjevně jedním z prvních známých experimentální důkazů, že myšlenky (zejména emocemi nabité) dokáží přímo ovlivňovat fyzický svět resp. fyzickou hmotu.
Kuřátka a robot
Rene Peoc'h provedl následující.
Vytvořil jednoduchého robota, jehož pohyby jsou ovlivňovány generátorem náhodných čísel. Náhodně určí směr a jede tím směrem náhodně dlouhou dobu. Pak znovu náhodně určí směr a celý proces se opakuje.
Tohoto robota ukázal den starým kuřátkám. Tím vytvořil imprint - kuřátka začala považovat robota za matku. To je známý jev. Zvířata mají tendenci si vytvořit v mozku pevnou vazbu na cokoliv vidí jako první po narození. Klidně to může být jeep, robot nebo jiná neživá věc. Budou se pokoušet kojit z kola auta. To je známá věc.
No a teď přijde ten mazec.
V kontrolním experimentu nechal robota jezdit ve vyhrazeném prostoru bez přítomnosti kuřete. Robot se pohyboval dle očekávání velice náhodně a jeho pohyby odpovídaly statisticky očekávané náhodě. Magie nastala v situaci, kdy do vedle přítomné klece umístil toto imprintované kuřátko.
Robot poměrně rychle začal směřovat k místu, kde je klec s kuřetem, a veškeré jeho pohyby se významně točí v blízkosti oné klece. Vliv je obzvlášť markantní na obrázku jeho pohybů zaznamenaných po delší dobu (robot měl na svém spodku připevněné pero, kterým kreslí po papíru):
Tento experiment byl proveden i v jiných variantách:
- Na kuřatech, která NEBYLA imprintována mateřstvím na robota, nicméně na robotovi byla umístěna svíčka. Po zhasnutí světla kuřátka toužila po světle, a výsledek byl shodný s obrázkem B. Opět se pohyboval poblíž klece
- Na králících. Opět nedošlo k žádné imprintaci. Zde došlo k jinému chování. Bylo vidět, že se robota králící bojí, a robot okamžitě směřoval naopak na opačnou stranu jeho "hřiště". Po nějaké době (až týdnů) ale králíci zjistili, že robot nepředstavuje ohrožení, a zřejmě převládla zvědavost, protože se k nim začal robot přibližovat.
Video zachycující experiment
Myšlení ovlivňuje realitu víc, než tušíme
Experiment myslím ukazuje, že naše myšlenky a strachy mají mnohem větší vliv na svět kolem nás, než jsme si byli třeba ochotni připustit. Možná i do té míry, že jsou schopny změnit naše DNA nebo ovlivnit světové události.
Bylo toho už napsáno mnoho o tom, jak negativní myšlenky přitahují negativní události a naopak pozitivní přitahují pozitivní události, ale experiment prokazující, že tento přenos skutečně funguje, nám může otvírat dveře do zcela nového světa a přístupu k němu.
Strach z terorismu, válek, naštvanost na někoho... to vše může celou věc jen posilovat. Totiž naše myšlenky mohou přímo ovlivňovat kolektivní morfogenické pole lidstva. Tedy i myšlenky jiných lidí. Ale i samotné změny DNA. Víc lidí může propadat agresi nebo negaci a vliv může být až metafyzický - uvědomění, že vše kolem nás je námi vytvořená iluze světa (kde částice tancují podle našeho přání, aby nám vyjevily různé typy scén).
Byly podobně provedeny výzkumy se skupinou lidí koncentrujících se na pozitivní působení na určitou geografickou oblast/město pravidelně po dobu několika měsíců. Tyto studie ukázaly, že statisticky výrazně v dané oblasti klesla kriminalita.
Současná média zpravidla živí jen to negativní - strach, nenávist. Nenávist k politikům, uprchlíkům, jiným státům a nepřátelům. Strachu ze zločinu, dopravních nehod. Když si zapnete zprávy tak je možné vidět, že už tam obzvláště v hlavním zpravodajském bloku žádná jiná zpráva není. Všechny jsou pouze a jen negativní.
Důsledek tohoto výzkumu se ale může týkat i nových technologií. Totiž vypadá to, že určité jevy pokročilých zdrojů energie apod. mají problémy fungovat v určitých geografických lokací resp. pokud to pozoruje někdo, kdo tomu nevěří. Myslím, že jednou z těchto technologií je studená fúze. Opakovatelnost efektu se sice po letech zvýšila údajně myslím na 90%.
Vznikají v porodnicích dobré imprinty?
Mimochodem zde mě napadá vsuvka na alternativní porody vs nemocnice, protože ponechat dítě po porodu po delší dobu v náručí matky může být skutečně důležité, aby vznikl v dítěti pocit bezpečí, a nevytvářelo si imprint mateřství na naštvaného upracovaného doktora nebo sestřičky, které musí dítě nejdřív pořádně přeměřit, zkatalogizovat a ověřit, že je vše ok, aby se náhodou nikomu nic nestalo, a pak ho hodí zpět matce.
Čtěte ZDE: Život po životě: Smrt není okamžik, ale proces: Život duše po konci těla je realitou už i pro vědce. Jak se nevěřící smíří s důkazem existence pekla?
Einstein: Svět je iluze
A experimenty s DNA ukazují, že DNA je produktem tzv. morfogenického pole, a DNA vzniká samovolně. Život vzniká samovolně kdekoliv. Například i v jaderných reaktorech vznikají organismy živící se radiací. Nebo experimenty ukázaly, že když umístíte písek do hermeticky uzavřené nádoby, a vystavíte ho teplu, vzniká v nádobě DNA a život ve formě jednoduchých mikroorganismů.
Vše kolem nás je zjevně proměnlivé a jak řekl Einstein "Svět je iluze, i když velmi propracovaná.". A podstatné jsou informace/zážitky. Poznání ukládající se kamsi mimo hmotu. Kdyby celý Vesmír zanikl, tato informace se zřejmě neztratí, a lidská DNA vznikne znovu.
Mozek jako produkt vědomí
Fyzická hmota pouze jako forma pro vytvoření kulis podobně jako ve spánku jen pro účely hry. Proto i sny dokáží působit stejně realisticky jako "realita".
Potvrzuje to i kvantová superpozice částic - každá částice je ve všech místech zároveň, dokud se nepodíváme. Tuto pozici pak určuje kolaps Heinsenbergovy tzv. vlny pravděpodobnosti. Pozorovatel nějakým způsobem ovlivňuje, jaká ze všech možných pozicí částic se stane realitou. Celý tento svět je složen z těchto částic, který ovlivňujeme my jako pozorovatel experimentu.
A tak kuřata nemají problém nevědomky ovlivňovat generátor náhodných čísel. DNA vznikat samovolně. A vyvíjet se. Myšlenky ovlivňující zdraví i evoluční změny v DNA. Náhodné mutace zjevně nejsou ten přirozený způsob, jak vzniká evoluce. Nýbrž vědomí. Ačkoliv šlechtěním a genetickými manipulacemi do tohoto vývoje můžeme zasahovat.
Mozek je produktem vědomí ne naopak.
Zdroj.
