Strana zelených opět zasahuje – a její nejnovější kousky jsou ještě o něco ztřeštěnější a životu nebezpečnější, než krkolomné nápady „kolegy v barevné zbrani“, Růžového pantera. Momentálně přišla na geniální nápad: zacpat centrum Prahy auty – což (podle zeleno-růžovo-duhové strany) zlepší životní prostředí.
Před takovou logikou nelze než smeknout. Přesně ukazuje, jaký přístup mají „architekti (krásné nové) doby“ ke společnosti: jejich posláním v lavicích radnic a parlamentů není zlepšit či usnadnit životy jejich „poddaných“, či dokonce – nedej Bože – zkoumat, co si jejich voliči přejí! Naopak: lidem se musí vnutit „dobro“. Alespoň pokud není těsně před volbami.
Podobně příšerné historie bychom samozřejmě mohli najít na radnicích a zastupitelstvech po celé České republice. Věnujme tichou vzpomínku všem těm přenádherným, kilometry dlouhým "cyklostezkám", osázeným lampami a vedoucím podél těžce záplatovaných silnic, na nichž si životodárný chléb do místních pekáren přivážející náklaďáky chromí poloosy. Nejnovější paskvil Zelených mužíků od Vltavy je o to (tragi-)komičtější, pokud ho postavíme do protikladu k informaci z jiného zdroje a soudku: nedávný výzkum přišel na to, že ekologičtější formou dopravy nejsou hypermoderní auta na palivové články, ale – klasický spalovací motor.
Jak utopit dr. Mráčka a Prahu v čoudu ze zácpy
Praha 5 plánuje omezit provoz na významných silnicích. Zmizet mají jízdní pruhy na Strakonické, Hořejším nábřeží či Radlické. Lidé tak budou mít komplikovanější cestu do centra. „Jediný způsob, jak odradit řidiče od cest přes centrum, je, že jím neprojedou, nebo projedou tak pomalu, že se jim to nevyplatí,“ obhajuje plán radní pro dopravu Prahy 5 Petr Hnyk (zelení).
Rada páté městské části schválila, že omezí provoz na čtyřech významných silnicích. Nyní jí musí návrh posvětit ještě magistrát. Strakonická, která přivádí do Prahy řidiče ze středu a jihu Čech, má přijít o jízdní pruh v úseku Nádražní-Hořejší nábřeží, tedy v oblasti Smíchova.
Zhoršení dopravy? Ano, to chceme!
Hůř půjde projet i Hořejší nábřeží, které navazuje na Strakonickou a přes které se lidé dostávají na Jiráskův most a dále do centra. Omezení se dotkne také ulice V Botanice a Radlické.
„Omezení dopravy bylo Praze 5 dlouhodobě slibováno. Nejdříve se čekalo na zprovoznění Strahovského tunelu, pak tunelu Mrázovka, pak jižní části silničního okruhu Prahy. Vždy se říkalo, že důvodem stavby tunelů je následné zklidnění dopravy na povrchu. Zmíněné tunely už dávno stojí, ale k omezení dopravy na povrchu nedošlo,“ řekl Blesku.cz radní pro dopravu Prahy 5 Petr Hnyk.
Podle něj je chystané zprovoznění tunelu Blanka ideální dobou, kdy dopravu v Praze 5 omezit. „Průjezd Strakonickou se dá nahradit Zlíchovským tunelem a tunelem Mrázovka. Dobříšská může pojmout významnou část aut ze Strakonické,“ tvrdí Hnyk.
Podle údajů Technické správy komunikací projede po Strakonické v tomto úseku 32 tisíc aut každý den, Dobříšskou 77 tisíc. O kolik méně to bude po otevření Blanky, může Praha 5 prý jen odhadovat. Jejím cílem je hlavně ztížit řidičům jízdu do centra přes tuto městskou část.
Zdroj.
Přehledná mapka plánovaných omezení dopravy
Tak trochu jiné auto
U palivových článků se stále zdůrazňuje, jak je tato technologie šetrná k životnímu prostředí a ekologové celého světa na jejich uplatnění v autech čekali řadu let. Už se dočkali a výrobci je presentují jako auta jezdící na sluncem-generovaný vodík s nulovými emisemi.
K výhodnosti auta na palivové články tak trochu svádí i vize kogeneračních jednotek, které nám v našich domácnostech mají převádět bioplyn, nebo zemní plyn, na elektřinu a ještě k tomu budou zadarmo vytápět byt.
Zkoumání švýcarských vědců
Dominic Notter, zaměstnanec Švýcarských federálních laboratoří zaměřených na výzkum materiálů a technologie, se spojil s řeckými a brazilskými kolegy a na provoz stávajících palivových článků v autech si pořádně posvítili. Do své analýzy zakalkulovali nejen provoz, ale i náklady spojené s výrobou, dobu životnosti a následnou recyklaci jednotek. A porovnali to s dalšími motory, jaké automobilový trh nabízí.
Automobilky již na palivové články své klienty nějakou dobu na autosalonech připravovaly a letos jsou již na trhu dva vozy. Toyota Mirai a Hyundai ix 35. Kalkulace výzkumníků ale pro ně ani trochu nevypadají dobře. Skoro se chce říci, že jejich provoz v praxi bude tristní.
Zemní plyn vede
Pokud totiž palivový článek napájíme vodíkem získaným elektrolýzou vody za asistence elektřiny z evropské rozvodné sítě, pak se takové řešení výzkumníkům jeví jako holý nesmysl. Výsledkem je totiž pouze vysoká produkce emisí CO2. Ani když zvažují vodík získávaný levněji, než doma v garáži, ale například stávající velkovýrobní technologií založené na přetváření zemního plynu, nedopadne to o mnoho lépe. Ani pak palivové články nevycházejí smysluplně. Celkovými náklady nejsou schopny konkurovat klasickým motorům, pokud ty začnou spalovat například zemní plyn přímo. Zkrátka a dobře, konvenční automobily odsouvají auta s palivovými články kamsi do pozadí, slovy slušnějšími – do budoucnosti.
Podle nové studie auta na palivové články deklasují i elektromobily. Pro články je totiž potřeba nejprve z elektřiny generovat vodík, ten pak tlakovat do nádrží aby se z něj v autě zase zpátky vyráběla elektřina. Taková dvojí konverze je na štíru s účinností a připomíná škrábání se pravou rukou na levém uchu. Kdo si místo palivočlánkové ekologické „zelené horké novinky“ zvolí raději elektrokolku a bude jí nabíjet doma ze sítě, bude jezdit za méně a ještě mu za to poděkuje životní prostředí.
Čtěte ZDE: Nakousnuté jablko: Proč Snowden odmítá telefonovat iPhonem? Britové a Japonci už nemají vlastní auta. Báječný život ve skleněném vězení
Palivové články studie prakticky zavrhla s tím, že konkurenceschopné by se mohly stát, až když solárníci a větrníci budou vyrábět elektřinu ve velkém a levněji. Pak by teprve začaly převažovat klady článků nad bateriemi. Překonaly by je rychlostí „tankování“ a o něco delším dojezdem.
Eko-auta ničí planetu!
Když vědci proti sobě postavili palivový článek vyrobený na bázi uhlíkových nanotrubek a Stirlingův motor, který umí přeměnit teplo na kinetickou energii k životnímu prostředí obzvláště šetrně, a jako zdroj energie zvažovali zemní plyn, vyznělo porovnání ve prospěch palivového článku. Ale jen nepatrně. Článek převádí vyšší podíl zemního plynu na energii elektrickou. Pokud se kalkuluje s elektrickou energií i se zužitkovaným produkovaným teplem, článek sice zúročí celých 90 procent energie obsažené v zemním plynu, což je opravdu hodně, ale je tu jedno „ale“. Palivový článek se neobejde bez vzácných kovů, jakým je například platina. Tyto nutné ingredience jsou výrobně a zpracováním náročné na energii a tedy ekologicky nepřátelské. S rostoucí spotřebou a omezenými zdroji těchto kovů, se očekává, že jejich cena poroste. Tento trend by palivové články měl hendikepovat ve prospěch rivalů. Třeba i vůči málo účinnému Stirlingovu motoru, protože k jeho výrobě stačí ocel.
Vědci provedli porovnání aut poháněných palivovými články a těch jinak omotorovaných s pohonnou jednotku generující stejný výkon. Takových, které vozidlu poskytovaly výkon 55 kW, tedy hodnotu obvyklou pro elektromobily a menší vozy poháněné benzínovým motorem, potom se výzkumníci dobrali překvapení: Nejlépe dopadl klasický automobilový motor.
Spotřeba těchto motorů se v průměru po ujetí 150 000 km běžně pohybuje na hodnotě 6,1 litru /100 km. Elektromobil provozovaný v EU zaneřádí životní prostředí stejně, jako klasický automobil s průměrnou spotřebou 6,4 l benzínu/100 km. Auta poháněná palivovým článkem, jejichž „nádrž“ plníme generátorem vodíku napojeným na elektrickou rozvodnou síť, jsou ze všech variant tou nejhorší. Pokud se k takové volbě rozhodneme, přivodíme životnímu prostředí stejnou újmu, jako kdybychom si zadek začali vozit v monstru polykajícímu na sto kilometrů více než 12 litrů benzínu.
Zdroj.
