V Ufě se v první polovině července odehrál historický summit, na němž se propojily mezinárodní sdružení, čítající dohromady přes půl planety. Státy, které se jí účastnily, tak ukázaly jasnou cestu k alternativě západních projektů typu G7. V čele politických iniciativ této zvolna se formující se síly jsou podle očekávání Čína a Rusko.
Západní „mainstream“, čím dál zoufaleji se topící v bažině propagandy, tudíž raději o celé zaležitosti převážně mlčí, ačkoli se akce účastnilo čtrnáct hlav států, nepočítáme-li „hostitele“, Vladimíra Putina. Na summitu SCO jednalo dalších patnáct státníků. Proto se o obou úzce propojených akcích vyplatí psát. Splnily ale očekávání?
„Maličkost“ přes půlku světa
V jednom jistě: Nastala nová realita ve vztazích největších členů všech tří sdružení s USA. Jednání v Ufě spojily tři ohromné bloky: Eurasijskou hospodářskou unii (EEU), země BRICS a Šanghajskou organizaci pro spolupráci (SCO) – východní Asie totiž zakládá novou alianci. Ta představila plány na expanzi a na přijetí nových řádných členů. Vstup Indie, Íránu a Pákistánu s plným členstvím se bude řešit. Kromě toho, o členství v SCO požádal Egypt a několik dalších zemí. Právě tyto tři organizace se mají podle prohlášení státníků stát „vlivnými mechanismy spolupráce ve světě.“
Ekonomický dopad pro český mainstream nevýznamné „schůzky“ je obrovitý. Byly představeny projekty gigantické transkontinentální železniční sítě, spojující Iberský poloostrov s pobřežím Jihočínského moře. Číňané zase v Bělorusku budují údajně první skutečně „moderní“ město euroasijského kontinentu.
Vlak, který nepojede
V lesích u Minsku, kousek od mezinárodního letiště vzniká totiž výrobní odrazový můstek mezi Evropskou unií a Ruskem: Po dokončení tady bude stát nové exportně orientované město. Je postaveno na trase evropské dálnice, která spojuje Berlín, Varšavu, Minsk a Moskvu a bude to největší výrobní a průmyslový park v Evropě.
Summit UFA-2015 byl světovou událostí prvního řádu a jak se zatím zdá, západní média ho ignorují. Na tuto situaci platí, jen tak nějak naopak, starý vtípek z dob socialismu: Vlak s prezidentem ČSSR stojí ve stanici. Straníci zatáhnou záclonky a Gustáv Husák řekne: „Dělejme, že to jede.“ Vlak v němž sedíme, přitom nejede už dlouho a s takto hloupou politikou se ještě dlouho nikam nerozjede.
Do třetího tisíciletí rychlíkem z Číny?
Zato jedou jiní. Skupina státníků na fotografii mění svět. Jejich setkání ukazuje novou realitu, jež by údějně měla vyhovovat potřebám rozvoje každé ze zemí a současně vytvářet soudržné společenství solidarity a bezpečí. Rusko provádí „nový Marshallův plán“, a buduje důvěru, na níž má celé společenství stát především. Na základě důvěry, ale až jako druhý krok, lze koneckonců jedině vybudovat vztahy dlouhodobé spolupráce. A přesně k tomu nově vznikající blok míří.
Vladimír Putin ukázal velké mistrovství v prezentaci alternativy ke stávajícímu světovému pořádku
Každý si může o Rusku myslet, co chce. Diplomacie je nicméně to, co dělá světovou mocnost, zbraně nedělají nikomu dlouhodobé přátele. Je třeba porozumět dynamice, kterou se nyní ubírají události, a využít nabízené šance. Kdo to dokáže, ten pojede do třetího tisíciletí čínským rychlovlakem. Zatím jsme do něj nenastoupili – škoda…
Sankce? Dobrá šance!
Rusko využívá Západem všude vyřvávanou „izolaci“ jako šanci. Rozvíjí domácí ekonomiku a reorientuje zahraniční obchod. Posiluje staré strategické vazby se spřátelenými státy po celém světě. V tomto ohledu je politika ekonomických sankcí, již provozují prezident Spojených států Barack Obama a premiér Británie David Cameron, hrubou chybou, která se může stát záhubou západu.
Sankce pomohly Rusku, jež letos předsedá několika nadnárodním organizacím, včetně zemí BRICS, aby naplno využilo výhodu, kterou toto seskupení nabízí. Ruská diplomacie, na rozdíl od západních neumětelů, už dlouho žádné hrubé chyby nedělá.
Čtěte ZDE: Šéf ruských tajných služeb: Obama USA nevládne, rozhoduje „Magnum 12“. Al-Kajdá a ISIL jsou jejich dílo. Amerika a Británie opět v nekonečné válce, kterou způsobily
A mimochodem – zrušte dolar…
Ruský prezident Vladimir Putin dávno před summitem v Ufě zdůraznil, že země BRICS spojuje „shodný strategický zájem“. Existuje společná snaha změnit globální měnový systém a zbavit se vázanosti na dolaru. Na požadavku zrušit závislost na americkém dolaru se shodnou všechny země BRICS.
Ruský ministr zahraničí popsal SCO jako hlavní pilíř nového „polycentrického světového řádu“
Mezi všemi průkopnickými rozhodnutími z letošní Ufy toto zdánlivě téměř zapadlo, zůstalo jakoby skryto v „poznámce pod čarou“: Národy BRICS si navzájem sdělují, že mají zrušit obchodování v dolarech a eurech na vnitřním trhu. Ten ovšem sám o sobě není malý, je to nějakých 500 miliard dolarů. Čínský yüan (renminbi) se natrvalo stal součástí oficiálních rezervních měn. Už jen tento fakt představuje první velkou hrozbu dolaru za poslední desetiletí.
Vojenské… nebo ne?
Putin také zdůraznil, že neexistují „ žádné plány tvořit z BRICS vojenskou a politickou alianci“. Tady je dobře vidět, jak se vyškolený kontrarozvědný důstojník držel svého řemesla. Byl schopen účelně bagatelizovat zaměření summitu na pouhou globální správu ekonomických záležitostí. Přitom se jako jeden z mnoha důležitých diskusních bodů projednávala otázka Afghánistánu. Jenže účastníci summitu na to jdou od lesa, poněkud logičteji, než dnešní NATO – které se snaží stavět svou alianci i její nadvládu přesně opačným způsobem.
Pokud Západ bude vést válku pomocí nastrčených teroristických skupin, nejspíš docela silně narazí
Analytici SCO často k NATO přirovnávají. Hnutí nezúčastněných, ze kterého vzešli členové SCO, však ostře kontrastuje s filosofií západní vojenské aliance. V rámci SCO existuje mechanismus s názvem Regionální protiteroristická struktura, který koordinuje operativní bezpečnostní aktivity v boji proti terorismu a extremismu – což země jako Afghánistán, Indie, Rusko i Pákistán potřebují velmi naléhavě. Jinak se však o zbrojení a spojenectvích (alespoň oficiálně) nemluví.
Na summitu ale byly diskutovány otázky konfliktu v Iráku, Sýrii, Libyi a Afghánistánu, řešil se tzv. Islámský stát, al-Kájda a dokonce i ukrajinská občanská válka. Výsledkem bylo prohlášení, vydané zeměni BRICS, jež odsoudilo západní sankce proti Rusku v souvislosti s Krymem a pokračující válkou na Ukrajině.
Čtěte ZDE: Putinova zlatá past: Had požírá svůj vlastní ocas. Zlikviduje Rusko a Čína petrodolar? Umělé snížení cen je sebevražedné. A co se stane, až Západ nebude mít čím platit?
Historické nové členství
Integrace pokračuje a z pozorovatelů SCO se stávají postupně plnoprávní členové. Na schůzce SCO byla slavnostně jako další ze zemí BRICS přijata Indie. Premiér Narendra Módí avizoval zapojení do šestičlenné skupiny pro zlepšení infrastruktury a boje proti terorismu. Indie chce napomáhat k vytvoření prostředí pro podporu obchodu a postupného odstranění jeho překážek. Země, která měla posledních deset let pouze status pozorovatele, se technicky stane členem od příštího roku po dokončení vstupních procedur.
SCO také jako nového plnoprávného člena přijal strategicky nesmírně významný Pákistán. Vezmeme-li v úvahu protipákistánskou orientaci nového indického vedení, jedná se ze strany Ruska a Číny o diplomatický majstrštyk. Je to jasné oslabení hegemonie USA v indicko-pákistánských geopolitických vztazích. Členství ve skupině potenciálně nabízí Pákistánu a Indii mimo jiné lepší přístup k energetickým zdrojům ve Střední Asii. Kromě toho nabízí možnost postupného zlepšení vztahů obou tradičně nepřátelských zemí.
Bude členem Írán?
Afghánský prezident Mohamed Ašraf Ghání se rovněž zúčastnil setkání. Postupně jistě dojde i na rozmrazování vztahů, zamrzlých v roce 1979 po vojenské invazi Sovětského svazu do Afghánistánu.
Symbolická je i návštěva z Íránu, který je pozorovatelskou zemí. Jeho plnému členství stojí v cestě jen sankce OSN. Zdá se, že ve Vídni bylo konečně dosaženo dohody o kontrole jaderného programu. Pak se stane i Írán řádným členem SCO, které tak dosáhne až do západní Asie. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v této souvislosti výstižně popsal SCO jako hlavní pilíř nového „polycentrického světového řádu“.
Odvážná alternativa
Rozvoj spolupráce s Afrikou je zase jednou z priorit zemí BRICS. Jihoafrický prezident Jacob Zuma představil odvážný industrializační projekt pro tento kontinent. Bezpečnostní problémy, které plní novinové titulky, mají i mírová řešení.
V tomto ohledu vyšel od zemí BRICS silný apel na skutečné řešení příčin teroristických útoků v Keni, Burundi, Mali, Demokratické republice Kongo a Středoafrické republice. Řešil se i problém islamistických teroristických skupin al-Šabáb a Boko Haram, které v Africe působí.
Pokud Západ bude proti těmto zemím vést válku pomocí nastrčených teroristických skupin, nejspíš v budoucnu docela silně narazí. Ze závěrečného prohlášení BRICS totiž také vyplývá, že SCO nesmí činit rozhodnutí, která jsou nevýhodná pro BRICS, a naopak. Tím se fakticky oba bloky propojily. V pořadí už 7. summit BRICS v Ufě také jedním z nejsilnějších prohlášení vyzval Washington, aby splnil své závazky týkající se reformy MMF.
Sečteno, podtrženo? Vladimír Putin ukázal velké mistrovství v prezentaci odvážné alternativy ke stávajícímu světovému pořádku. Dostal obě skupiny, BRICS i SCO, do jednoho města. Přestože Brazílie a Jižní Afrika nejsou členy SCO, budou obě tyto země hrát roli v ruské strategické hře. Dojde tak k postupnému vyrovnávání geostrategické rovnováhy? To uvidíme v příštích letech.
Zdroj materiálu zde.
