Televize má o čem vysílat, noviny o čem psát. Nebezpečí, že by příchod dlouho očekávaného jara vytlačil politiku ze zájmu veřejnosti, se opět odkládá. Spor o velvyslance mezi ministrem Schwarzenbergem a prezidentem Zemanem vstoupil, zdá se, do nové fáze. Je to buď – anebo.
Proč, když vláda čelí tolika skutečným problémům, se věnujeme takové okrajovosti? Protože opravdu jde o hodně. Ale úplně jinak, než vidíme a slyšíme z médií.
Obratný manipulátor na Hradě
Miloš Zeman se musí oprávněně chechtat: Vláda, která se mu nelíbí, se chce údajně sama popravit, protože vyseděla kukaččí vejce, které jí vložil do stračího hnízda. Ačkoli hlavní mediální proud tvrdí opak, trumfy má v rukou samozřejmě prezident. A je téměř neuvěřitelné, jak Petr Nečas opět naskočil do vcelku jednoduché pasti:
„Nebudu narušovat zaběhnuté ústavní postupy. Velvyslance navrhuje ministr zahraničí, schvaluje vláda a jmenuje prezident s kontrasignací premiéra. V této věci musí dojít ke konsenzu mezi ministrem zahraničí, prezidentem a premiérem, přičemž prezident podle ústavy velvyslance nenavrhuje.“
Pokud si jeden prezident zařídí, že jeho pravomoc je sdílena, neznamená to, že by se tím měnil náš základní zákon
Jak na tohle pan premiér přišel? V ústavě rozhodně nic takového napsáno není. A „zaběhnuté ústavní postupy“? Pokud si jeden prezident zařídí, že jeho pravomoc je sdílena, neznamená to, že by se tím měnil náš základní zákon. O roli ministra zahraničí při navrhování velvyslanců v něm není ani slovo.
Je to podobné jako s mezinárodními smlouvami. Podle ústavy je sjednává a ratifikuje prezident. Pokud část této své pravomoci přenese na vládu či ministerstva a nechá si „pouze“ ratifikaci, neznamená to, že si tuto kompetenci kdykoli nemůže vzít zpět. Média mystifikují veřejnost. A Miloš Zeman je v situaci, v níž nemůže prohrát.
Ministr Schwarzenberg nemá nárok a vědomě lže. Žádný spor o velvyslance neexistuje
Neobratný manipulátor ve Strakově akademii
Petr Nečas se nemýlí, dobře ví, že tahá za kratší konec provazu. Proto jako vždycky začne dělat ramena – přičemž pouze bojuje virtuálními zbraněmi, které mu drží v rukou schwarzenbergovská, respektive havlistická média. Nebojuje však ani za ústavu, ani za sebe, ani za ODS. Jen se v tom potácí. Podívejme se, jaký udělal závěr pro případ, že by platily jiné „ústavní zvyklosti“:
„To by znamenalo posun k poloprezidentskému systému, což odporuje našemu ústavnímu rámci. Spor mezi prezidentem a ministrem zahraničí o jmenování velvyslanců je dětinský a poškozující naši zemi.“
Petr Nečas není dobrý předseda vlády, ani šikovný manipulátor, jako jeho protihráč na Hradě.
To je samozřejmě mystifikace. Ústava těžko může odporovat našemu ústavnímu rámci – i když se o takový výklad pokusil párkrát už i Ústavní soud. Jenže to měl proti sobě Václava Klause, se kterým v německém zájmu bojoval o zničení zbytků české státní suverenity. V tomto případě nic takového nelze očekávat.
Důležitá je proto až poslední věta Nečasova vyjádření:
„Silácké hrozby ministra Schwarzenberga považuji za trapné. Dobře ví, že se vždy důsledně držím ústavních zvyklostí. Ke změně mého postoje mne může přimět pouze pokračování podobných hloupých a neprozřetelných výroků ze strany ministra Schwarzenberga.“
Tady premiér výslovně přiznává, že „zvyklosti nezvyklosti“, bude-li na něj loutkový předseda TOP 09 dál vrčet, zařídí se jinak – totiž podle ústavy. Petr Nečas není dobrý předseda vlády, ani šikovný manipulátor, jako jeho protihráč na Hradě. Chtěl by, ale neumí. Asi to svědčí – lidsky – pro něj. „Hráčsky“ to však je zoufalost. Co za touhle smutnou komedií tedy doopravdy je?
„Číro“ jako kůl v plotě?
Pan ministr cítí – a zdá se, že už i vnímá – něco jiného: Jeho věrní na ministerstvu by mohli přestat být loajální. Zatím nepochybovali, že s blížícím se koncem volebního období vyjedou na lukrativní posty do zahraničí. Pokud by nyní Zeman ukázal, že mají smůlu, protože přes něj nevyjedou nikam – a že si počká třeba až do příštího jara – ztrácí pro ně ministr na zajímavosti. Začnou se orientovat jinam – třeba na šéfa zahraničního odboru Hradu pana Kmoníčka. A milý pan Schwarzenberg bez tohoto hlavního nástroje kariérní „korupce“ zůstane generálem bez vojska.
Miroslav Kalousek i jeho medvěd se potřebují ještě postarat o řadu lidí a množství svých nedokončených velmi praktických zájmů.
Teprve v těchto souvislostech a s pokračující vnitřní erozí slepence zvaného TOP 09, by mohlo začít být horko. Všichni to vědí, nikdo to ale ani nenaznačí. V politice, ani v médiích. Protože něco takového by bylo mimo „plán“. A kdoví jak by se vše nakonec skutečně zauzlovalo.
Neštěstí bez řešení
Proto je nakonec vůbec největší záhadou totální „loajalita“ Petra Nečase vůči koaličnímu partnerovi, jenž mu od počátku okopává ne kotníky, ale rovnou holeně a hlavu. A s příznačným kalouskovským hurónským smíchem nechává ODS před veřejností „vyžrat“ všechny šílenosti a absurdity, které si podle ideových návodů svého skutečného, již zvěčnělého zakladatele vymýšlí. Václav Havel by měl radost.
Až vznikne po volbách nová vláda ČSSD – TOP 09, všichni havlisté budou spokojeni, protože zcela ovládnou politický prostor.
I když o tom, že TOP 09 v dostatečném předstihu před volbami shodí vládu a postaví se do pozice opozice se mluví už několik let, jsme přesvědčen, že ani za této situace vláda nepadne. Miroslav Kalousek i jeho medvěd se potřebují ještě postarat o řadu lidí a množství svých nedokončených velmi praktických zájmů. Na zádech ODS. A tak to bude pod Nečasovým vedením pokračovat až do hořkého konce.
Teprve pak uvidíme, co se začne dít. A až vznikne po volbách nová vláda ČSSD – TOP 09, všichni havlisté budou spokojeni, protože zcela ovládnou politický prostor. Také – ale nejen – proto, že ODS už tou dobou bude konečně mrtvá.
Zda bude, nebo nebude Livia Klausová v Bratislavě, nemá v tomto kontextu žádný význam. Jen Miloš Zeman zabije sedm much jednou ranou.
