Ať se neurazí všichni ti opravdu úspěšní, ale začínám mít pocit, že v české kotlině má navrch hlavně darebák, podvodník anebo šašek. Čas od času je navíc potřeba veřejnosti předhodit viníka, který může za všechny problémy. Pak se jednoduše ukáže na poctivce, najdou se zástupné důvody a mžikem je hnán na hranici a upálen.
Inkvizice dostala nový kabát
Zní to neuvěřitelně, ale obávám se, že všichni seriózní podnikatelé a investoři by se měli mít pořádně na pozoru. Představte si, že chcete začít podnikat. Máte nápad, know-how, kapitál, po státu ani Evropské unii nechcete ani korunu. Naopak plánujete zaměstnat spoustu lidí a dělat svoji práci opravdově, řekl bych baťovsky. Budete od základu budovat svoji firmu, platit daně a plánujete, že ji ve správný čas předáte svým dětem.
Můžete se dočkat toho, že ze dne na den vše přestane platit a vy budete s údivem sledovat, jak se stáváte hlavní postavou honu na čarodějnice.
Na začátku si velmi dobře prostudujete všechny zákony, získáte si potřebná povolení. Máte v ruce hromadu papírů s kulatými razítky, posudky soudních znalců, rozhodnutí orgánů státní moci. Platíte si právníka, abyste se nedostali do kolize se sebevětším rozmarem legislativců nebo státních úředníků. Přesto se můžete dočkat toho, že ze dne na den vše přestane platit a vy budete s údivem sledovat, jak se stáváte hlavní postavou honu na čarodějnice.
Třetí komora parlmentu?
V mžiku je úplně jedno, že jste vždy postupovali v souladu s platnými zákony. Přijde rádoby vyšší instance, třetí komora Parlamentu, tedy pardon, Ústavní soud, a rozhodne, že všechna tato pravidla byla podle jejího soudu protiústavní, a tak je okamžitě zruší. A navíc uslyšíte: „Proti tomuto rozhodnutí není možnost odvolání.“ Že si takovým nálezem Ústavní soud jen vyřizuje účty s „neposlušnou“ Poslaneckou sněmovnou, která si dovolila mít jiný názor a demokraticky se shodla na jiné právní úpravě, je v tu chvíli úplně podružné.
Stát kontra ústava?
Že se to nemůže stát? Ale může… Své by o tom teď mohly vyprávět loterní firmy. Stát jim v krátké době již několikrát změnil oborový zákon, daně i povolovací praxi. O stabilním podnikatelském prostředí, ve kterém mohou plánovat své aktivity i investice, si mohly nechat jenom zdát. Ale co už, hazard je hazard a s rizikem se musí počítat.
Rázem podnikatelé v loteriích dostali pomyslnou židovskou hvězdu. Jsou totiž jediní, kterým může starosta a jeho soukmenovci říct: „Ne, u nás podnikat nebudete.“
Ale pak přišel Ústavní soud a řekl, že stát celou dobu postupoval proti ústavě a vše musí být jinak. Vyhověl nářkům obecních samospráv, že to nejsou ony, které mohou rozhodovat, zdali tyto podnikatele pustí na území své obce.
U nás podnikat nebudete!
Rázem podnikatelé v loteriích dostali pomyslnou židovskou hvězdu. Jsou totiž jediní, kterým může starosta a jeho soukmenovci říct: „Ne, u nás podnikat nebudete.“ Představte si, že by tuto pravomoc měli také v případě hospod, pekařů, dopravců, stolařských dílen, pneuservisů nebo autobazarů. A takto ocejchovaní majitelé firem by o povolení podnikat museli de facto žádat místní zastupitelstva. Absurdní představa.
Vždy neomylná společnost dokázala svoji moc a převahu.
Ale dobře, i toto by se v případě hazardu dalo pochopit. Ale to, že Ústavní soud zároveň doslova nakope do zadku všechny ty, kteří v dobré víře investovali miliardové částky, aby vybudovali seriózní firmy, byť podnikající v kontroverzním odvětví, už rozum nebere. Jako kdyby všichni oslepli a postačila jim někým dobře vsugerovaná iluze, že hazard je největší nepřítel současné společnosti, a proto se stůj co stůj musí demonstrativně upálit jako čarodějnice, aby přece vždy neomylná společnost dokázala svoji moc a převahu.
Rovnováha nebo převaha?
Demokracii a rovnost práv si však představuji přeci jen trochu jinak. Pamatuji si, že mi rodiče i profesoři vždy vštěpovali do paměti, že práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého. Hledat tuto hranici není vůbec lehké. Je pochopitelné, že jen málokdy se podaří najít takový kompromis, který by úplně uspokojil obě strany. Ale v tomto případě jasně převážila práva obcí nad právy podnikatelů a investorů. Žádná rovnováha, jasná převaha.
Kompetenční spor, miliardy a veřejné rozpočty
Bitva loterních společností a jejich dodavatelů však nekončí a je možné předpokládat, že vlastně teprve začíná. Státní moc jim pošlapala jejich oprávněné zájmy a očekávání, zmařila jejich investice. Doposud si to nechali líbit. Teď se podle všeho začnou soudit. A obávám se, že kompetenční spor státu a obcí, který odskákaly loterní firmy, přijde veřejné rozpočty na několik miliard.
Navíc tento příběh na pověsti České republiky rozhodně nepřidá. Naopak opět vysíláme do světa signál o tom, jak je u nás jednoduché znásilnit právní systém ve prospěch zájmových skupin a pro „vyšší dobro“ upálit čarodějnici, na které se třeba někde v tichosti domluví král a jeho věrný šašek. Bídná doba …
