Dýchánek nejvyšších představitelů Spojených států, Kanady, Británie, Francie, Itálie, Německa a Japonska sdružených v organizaci G7, který včera skončil v přísně střeženém zámku Elmau v Alpách na jihu Bavorska byl pouhou předehrou. Opravdu velké představení, začne až pozítří, kdy se představitelé zemí G7 přesunou jen pár kilometrů do přísně střežené lokality Telfs-Buchen v Tyrolsku, kde bude od čtvrtka do neděle probíhat výroční konference skupiny Bilderberg.
Oslava na Bilderbergu
Chybět nebude nikdo kdo v současném světě politiky, financí, byznysu a médií na Západě něco znamená. Přítomen bude jistě i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker či šéfka MMF Christine Lagardeová. Nejvyšší představitelé států i bankovních korporací, šéfové automobilek i Pentagonu. Chybět nebudou hlavy obchodních řetězců, ani mediální magnáti - vlastníci novin a televize, ani „vzácní hosté ze zákulisí.“
Po letošním zasedání Bilderbergu můžeme očekávat že světové politické, hospodářské a mediální "elity" přepnou opět na vyšší rychlost. David Rockefeller přece jen není nesmrtelný. A jistě i tuší, kam po svém skonu zamíří
Mezi ty nejvlivnější patří představitelé Rady pro zahraniční vztahy (CFR) z Washingtonu, rozhodující po desetiletí o tom, kdo zasedne v Bílém domě, či kdo obsadí místa v americké vládě nebo velení ozbrojených složek či CIA. Chybět nebudou ani zástupci Trilaterální komise, zajišťující administrativu pro postupné vytváření globální světovlády. Mnohé z více než tři sta účastníků (na seznamech hostů polovina účastníků chybí) navíc spojuje společná přísaha v zednářských lóžích a zasvěcení Velkému architektu, jehož „luciferiánské“ dílo aktuálně korunuje Nový světový řád, tedy světová totalitní "vesnice".
„Zasvěcenci“ si potrpí na symboliku, která je často spojená s kabalou a magií čísel. Letošní zasedání Bilderbergu je ovšem slavnostnější než jindy. Osobou, která všechny globální organizace propojuje a která patří k zednářskému „vnitřnímu kruhu“, je David Rockefeller. Ten mimochodem v době zasedání oslaví (12. června) své sté narozeniny. Tento „duchovní otec“ Bilderbergu, který patřil v roce 1954 k jeho zakladatelům, stejně jako v roce 1972 k zakladatelům Trilaterální komise, si jistě právem zaslouží od svých „bratří a sester“ cenné dary a blahopřání.
Ne všechno se ale daří tak, jak si mocní přejí. I nyní se chybička vloudila. Nový světový řád by již byl téměř realitou, kdyby se mu nečekaně nepostavilo do cesty současné Rusko. Hlavním bodem zasedání Bilderbergu bude tedy stejně jako při jednání G7 diskuse o tom, jak se zbavit prezidenta Putina a přimět Rusko opět k poslušnosti. Na zasedání proto jistě nebudou chybět ani vyhnaní oligarchové z Moskvy, žijící dnes na Západě, jejichž význam pro svržení Vladimíra Putina, ovládnutí "Eurasie" včetně převedení jeho pohádkového nerostného bohatství do rukou světových „elit“, maximálně vzrůstá. Za Borise Jelcina se to již málem podařilo - dokud se na scéně neobjevil "zpropadený" Putin.
Čtěte ZDE: Schází se konference Bilderberg: Přípravu světové vlády ohrožuje Rusko. „Světové společenství“ podle modelu “stvoření“ EU? A jak to bylo s eurem?
Čtěte ZDE: Trilaterála: Prodloužená ruka Bilderbergu, který se o víkendu sešel v Kodani. Zatkli české odpůrce NWO. Dojemná péče o naše soukromí, které již není. Bude hůř
David Rockefeller budovatel NWO
Pád sovětského bloku na konci osmdesátých a na začátku devadesátých let minulého století byl zcela v režii Bilderbergu. Šlo o dlouhodobě připravovaný scénář. Právě proto David Rockefeller vždy udržoval nadstandartní vztahy s komunistickými režimy. I přes formálně antikomunistickou rétoriku Bilderbergu, tvořil vždy jakýsi most ke komunistickému bloku. Známé byly jeho úzké vazby na sovětského vůdce Nikitu Chruščova nebo Mao Ce-tunga. Vřelý vztah měl zejména k Václavu Havlovi, kterého ostatně významně finančně podporoval. Ale dnešní oslavenec - a jeho dílo - má mnohem hlubší kořeny.
David Rockefeller v družném obětí s Nikitou Chruščovem
David Rockefeller pokračuje v díle svého otce Johna D. Rockefellera, který vybudoval obrovské impérium a získal obrovský politický vliv nejprve "díky" největší ropné společnosti světa - Standard Oil. Jak píše ve své knize Akta Rockefeller novinář Gary Allen, již v roce 1877 ovládal Standard Oil na americkém trhu s ropou 95% akcií. V roce 1882 musel John D. kvůli antimonopolnímu zákonu přistoupit na to, že části svého impéria rozprodá. A také to udělal - po svém: Založil nové firmy a prodal vše de facto sám sobě, čímž svoji moc ještě posílil. Dnes, po různých fúzích, tyto giganty známe jako Exxon Mobil (v Evropě čerpací stanice Esso), BP (Aral), Unilever, Chevron nebo Texaco.
John D. své ropné zisky náležitě využil, když se doménou Rockefellerů stalo bankovnictví. Spoluprací s Rotschildy se dostali mezi osm hlavních bankovních rodin (Chase Manhattan Bank, Citigroup). Rozhodující podíl měl John D. Rockefller i na vzniku Federálního rezervního systému (FED) v roce 1913. To byl asi vůbec největší obchod moderní historie: Od té doby mají v rukou americkou měnu a "prodávají" dolary vládě. Šestnáct let po zřízení FEDu, po černém pátku na Wall Street a vypuknutí velké hospodářské krize, zkrachovaly menší banky a tisíce podniků. Tehdy je bankéři v čele s Morgany, Rockefellery a Rothschildy za babku skoupili, a jejich moc se tak stala prakticky neomezená. Ostatně podobný "úspěšný scénář" od té doby ještě několikrát zopakovali.
Čtěte ZDE: Iluminátská skupina Bilderberg: Převodová páka a mozkový trust světovlády. Bude jejich pokus o zničení národních států úspěšný?
Čtěte ZDE: Nová tvář Bilderbergu: Úsměvy, slunce a krásný nový svět ve Watfordu
Ropa média i neziskovky
Rockefellerům a jejich "nadacím" (ve spolupráci s podřízenými velkými zemědělskými podniky) můžeme poděkovat i za přechod od tradičního obdělávání půdy k syntetickým hnojivům, která se samozřejmě nevyrábějí z ničeho jiného než z ropy. Revoluce příznačně pokrytecky nazvaná „zelená“ způsobila i vylidňování venkova, likvidaci drobných zemědělců, zamoření pesticidy, vyčerpání půdy a kontaminaci potravin. Globální agrobyznys tak naftařům získal nové trhy.
Rockefellerovo ropné impérium způsobilo revoluci i v medicíně. Financovalo ve velkém univerzity, nemocnice a vědecká pracoviště, pokud se věnovaly výzkumu nových léků - založených na ropě. Nechemické výzkumy dotovány nebyly. V roce 1939 založil jejich Standard Oil spolu s kartelovým partnerem, německou korporací I. G. Farben (dnes Bayer či BASF), s níž čile za války obchodoval a jež mimo jiné vyráběla i "věhlasný" smrtící plyn Cyklon B, jehož uplatnění v nacistických koncentračních táborech je dobře známé. Rodiný klan má dnes rozhodující vliv na významnou část farmaceutického průmyslu a platí si k tomu ostatně i Americkou zdravotnickou asociaci.
Rockefellerové stáli též za založením Harvardovy univerzity či univerzit v Princetonu, Stanfordu a Yale. V Evropě „zasponzorovali“ například nejvlivnější ekonomickou univerzitu, která určuje, co si ostatní mají o ekonomii myslet – London School of Economics. Vytvořili i americkou Národní vzdělávací asociaci, jež má vliv například na to, jaké budou ve školách učebnice. Vytvářením nadací a různých trustů se tak nejen vyhýbali placení daní, ale především ovládli směřování mnoha generací intelektuálů, novinářů, právníků, vědců a politických elit.
Čtěte ZDE: Akta Rockefeller – struktura novodobé politické moci: Významné odhalení jednoho z center Nového světového řádu je nyní k dispozici v češtině
Čtěte ZDE: Fantastická výpověď trockisty a diplomata Rakovského o budování „nového světového řádu“ na začátku 20. století: Vychází nová kniha Rudá symfonie
Od Geralda Forda mají USA v hrsti
Gary Allen mluví až o deseti tisících nadacích a dalších „neziskovkách“, které Rockefellerové rozeseli v USA a všude ve světě. Stali se spolu s Rothschildy (s nimiž vždy úzce spolupracovali a dnes již vytvořili společnou fúzi) postupně v Americe skutečný stát ve státě. V posledních sto letech zásadním způsobem ovlivňovali ekonomiku a politiku Spojených států, ale k úplnému ovládnutí země, jim vždy něco chybělo. Vždycky se "vloudila chybička" (jako nyní na světovém hřišti zvolením Vladimíra Putina). Proti jejich zájmům se jim doma postavil John F. Kennedy a naposledy se je pokusil zbrzdit prezident Richard Nixon. Ten se odvážil označit jejich aktivity za nebezpečné pro svobodu ve Spojených státech a Davidem Rockefellerem založenou Trilaterálu za bezpečnostní hrozbu pro celý svět.
První byl zastřelen a druhý smeten inscenovanou aférou Watergate. Právě odstranění Nixona považují mnozí znalci americké politiky za rozhodující okamžik, kdy klan Rockefellerů reprezentovaný současným oslavencem Davidem spolu s Rotschildy a dalšími zasvěcenci plně ovládli Spojené státy. Od té doby až dodnes rozhodovali a rozhodují o každém prezidentovi a složení vlády - lhostejno zda demokratické nebo republikánské. Gerald Ford, dosazený do Bílého domu přímo Rockefellerem - začal uskutečňovat jeho plány. Naplno se rozběhla činnost Trilaterální komise a začala se rodit celosvětová vláda. "Stažení" neproduktivního komunismu z "dějinného oběhu" (přípravou a organizací takzvaných sametových revolucí ve východní Evropě a posléze i v Sovětském svazu) a následnou "mírovou konvergencí" Západu s Východem bylo vrcholným číslem této konspirace, jejíž trpké plody dnes "konzumujeme".
Stoletý David Rockefeller nemíní ještě hned tak opustit náš svět, na jehož současných dramatických problémech se tak výrazně spolupodepsal. Letos údajně úspěšně absolvoval již šestou transplantaci srdce. Ke globálním změnám, jejichž cílem je nastolit Nový světový řád, chce stále ještě aktivně přispět. Ukrajinská krize, která nad světem opět rozestřela stín možné jaderné války, stejně jako otevření stavidel uprchlické vlny do Evropy, patří ke klasickým „urychlovačům“ dějinných procesů.
Po letošním zasedání Bilderbergu můžeme proto očekávat že světové politické, hospodářské a mediální "elity" přepnou opět na vyšší rychlost. David Rockefeller přece jen není nesmrtelný. A jistě i tuší, kam po svém skonu zamíří. Rád by se proto ještě pokochal dokončením svého krvavého díla. Projektu, v němž jsme zatím jen domněle bezstarostnými a blahobytnými statisty - brzy však bezmocnými otroky.
Měli bychom to alespoň vědět. Pokud už proti tomu něco zásadního nepodnikneme.
