Je zajímavé, že následující zprávu si v našich mainstreamových médiích nepřečteme: hovoří o dalším kosmickém tělese o průměru „pouhý“ kilometr, které zítra těsně mine naši Zemi.
Samozřejmě, že „těsně“ je relativní pojem, a vesmírný cvalík, který by při dopadu byl schopen lidstvo – či jeho značnou část – vymazat z povrchu zemského, proletí deset milionů kilometrů od nás, což je určitě víc, než jsme běžně zvyklí dojíždět do práce. Z kosmického hlediska však jde o těsný průlet.
Co to, že je ticho?
Média obvykle podobné „senzace“ milují. Jenže jde o téma pro ně značně ošemetné. Na jednu stranu je pro mainstream extrémně důležité nás strašit: strach drží lidi v ukázněném šiku a přesně to „Velký Bratr“ potřebuje. Na druhou stranu však je extrémně potřeba nevystrašit „konzumenty“ moc. Pak by totiž třeba (alespoň někteří z nich) začali ze samého šoku přemýšlet.
Třeba o tom, jak neuvěřitelně křehká je naše civilizace, která by nepřežila ani katastrofu rozměrů mnohem menších. Takové myšlenky potom vedou k počátku úvah o tom, jak se z dané civilizace pokud možno v tomto smyslu vymanit. A úvahy plodí – postupně – lidi připravené a vyzbrojené. Z „ovčana“ je rázem „šílený prepper“. A to těžko „báječný nový světový řád“ chce... Nebo – hůře – mohou lidí začít uvažovat o tom, jak křehcí a zranitelní jsme. Že jsme vydáni na milost a nemilost silám nekonečně větším, než jsme sami.
Jediná bezpečná metoda
Asteroid typu tělesa 1999 FN53 je typem hrozby, s níž nemůžeme, pokud ji neobjevíme s tak asi desetiletým předstihem, absolutně nic dělat. Pokusy řítící se zkázu z kosmu odvrátit, jaké vídáme v akčních filmech, patří opravdu výhradně na plátna kin. Vědci se sice pokoušejí vymyslet tu více, tu méně zajímavé možnosti, jak potenciální zkázu z oblohy odvrátit (v tomto případě na jinou dráhu). Nicméně zatím přiznávají, že by museli o asteroidu vědět deset až dvacet let dopředu – a nikdo zatím nedokázal zmapovat sluneční soustavu tak, aby podobně „maličké“ těleso sítem neproklouzlo.
Příští těleso srovnatelné velikosti podle předpovědí NASA proletí kolem nás 16. června. Jeho kódový název je Ikarus, měří kilometr v průměru a k Zemi se dostane o něco blíž, než současný „macek“, pouze na 21násobek vzdálenosti Měsíce. Po něm bude následovat další, ještě větší asteroid, jehož průměr se odhaduje na 1 až 2,3 kilometru.
Vědci tvrdí, že jde o záležitost peněz – aby také ne, když ty peníze jdou jim samotným. Pravděpodobně jde však o něco jiného: nikdy, ani při tom nejlepším financování výzkumu kosmického prostoru, si nemůžeme být sami sebou a svou existencí tak docela jisti. Tedy, pokud neuděláme jednu zásadní „drobnost“. Vědecký poradce Bílého domu John Holdren to před časem kupodivu doporučil Američanům docela jednoznačně: „Asteroid této velikosti, kilometr či více v průměru, klidně může znamenat konec lidské civilizace... z informací, které máme, nevíme, zda nějaký asteroid může ohrozit občany Spojených států. Jedno však víme. Pokud se někdy dozvíme, že se podobné těleso blíží a je tři týdny od Země, zbývá nám jediné: modlit se.“
Co se nám nad hlavami právě děje?
Podle služby agentury NASA zvané Near Earth Object Watch (Sledování objektů v blízkosti Země) se 14. května dostane do bezprostřední blízkosti Země asteroid o šířce až 1,3 kilometru. Kus skály této velkosti by při dopadu na Zemi způsobil obrovskou katastrofu, tentokrát ale máme štěstí a asteroid nás bezpečně mine.
Co by se stalo..?
Kosmické těleso označené katalogovým číslem 1999 FN53 je největší objekt, jaký v poslední době radary NASA v blízkosti Země zaznamenaly. Objeven byl v březnu 1999 a na své současné dráze mine Zemi rychlostí 14 kilometrů za vteřinu (zhruba dvojnásobnou rychlostí, než je třeba ke startu kosmické rakety). Přiblíží se na 26,4 násobek vzdálenosti Měsíce od Země, to jest nějakých deset milionů kilometrů.
Čtěte ZDE: Moderní svět se marně pokusil o nemožné: Je rozumné věřit v Boha? Jsou věda a víra ve sporu? Byl Koperník kartářka? Pravda je prostší, než by se mohlo zdát
V nedaleké budoucnosti kolem Země proletí mnohem blíže několik těles, žádné však nedosahuje velkosti FN53. Tato skutečnost samozřejmě opět vyvolala spekulace, co by se stalo, kdyby asteroid skutečně naši planetu zasáhl. Jeden význačný astronom soudí, že takový náraz by v mžiku zahubil asi pětinu veškeré populace.
“Nepochybně by způsobil smrt přibližně půldruhé miliardy lidí, což se prakticky rovná masovému vymírání lidstva,” cituje britský deník Daily Express Billa Napiera, profesora astronomie na Buckinghamshireské Univerzitě. Astronom dodává, že nejde jen o lidi, kteří by zahynuli okamžitě. “Kdyby těleso dopadlo do moře, do stratosféry by okamžitě vytryskl proud halogenových plynů, které by zlikvidovaly ozonovou vrstvu. To znamená, že Země by přestala být chráněná před kosmickým zářením, které by dopadalo na její povrch. Teplota vzduchu by stoupla natolik, že by zahynula i veškerá vegetace.”
Blíží se další
Ale na paniku je příliš brzy - zatím nic nenaznačuje, že by 1999 FN53 zasáhl Zemi nebo se přiblížil natolik, aby naši planetu jakkoli ovlivnil. Není na seznamu NASA, evidujícím rizikové objekty blízké Zemi - a na tomto seznamu jsou objekty, u nichž je pravděpodobnost srážky se Zemí 1 : 9 000 000 000.
1999 FN53 je třikrát větší než asteroid, který nám naháněl hrůzu naposledy. Například roce 2013 kolem Země prosvištěl třísetmetrový asteroid, pojmenovaný vědci Apophis, ve vzdálenosti 14 milionů kilometrů.
Není to ale také poslední asteroid, který nás těsně mine. Příští těleso srovnatelné velikosti podle předpovědí NASA proletí kolem nás 16. června. Jeho kódový název je Ikarus, měří kilometr v průměru a k Zemi se dostane o něco blíž, než současný „macek“, pouze na 21násobek vzdálenosti Měsíce. Po něm bude následovat další, ještě větší asteroid, jehož průměr se odhaduje na 1 až 2,3 kilometru. Měl by nás minout rychlostí 20 kilometrů za vteřinu ve vzdálenosti 18,8násobku vzdálenosti Měsíce. Žádné z těchto těles však není na seznamu možných kandidátů srážky se Zemí.
Malou ukázku toho, co by se dělo, kdyby nějaký asteroid skutečně dopadl na Zemi, jsme viděli v únoru 2013, kdy bolid o průměru pouhých 20 metrů explodoval v atmosféře nad ruským městem Čeljabinsk. Výbuch měl sílu 500 kilotun, což je dvacetkrát až třicetkrát víc než síla bomby shozené na Hirošimu. Při dopadu bolidu nikdo nezahynul, ale tlaková vlna roztříštila okna a poškodila některé budovy, zraněno bylo 1500 lidí.
Zdroj.
