Minulý týden k nám škvírou v časoprostoru zničehonic propadl náš zvláštní zpravodaj z Tramtárie. Byl celý vyjukaný, a kdybychom si jeho seriózností nebyli zcela jisti, neodvážili bychom se jeho šokující svědectví zveřejnit. A to přes to, že z občasných informací z této podivuhodné země jsme zvyklí na mnohé.
Podle jeho líčení kauza údajně připravovaného spiknutí proti tramtárijskému králi Absurdu III. nabrala nečekaný zvrat. Přestože jsme jí na stránkách našeho listu v uplynulém období věnovali nemálo prostoru, dovolujeme si ctěnému čtenářstvu nejprve stručně připomenout, k čemu v oné bizarní zemičce došlo.
Elitní policie zasahuje
Zhruba před dvěma lety pozatýkala tramtárijská Elitní policie skupinu osob podezřelou ze spiknutí proti králi, přičemž mezi zatčenými byli i tří bývalí poslanci tramtárijského parlamentu. Během akce mělo být údajně zajištěno několik tun ryzího zlata, o kterém podle tamní prokuratury „nešlo vyloučit“, že pochází z rozsáhlé korupce a které mělo sloužit právě k financování puče proti králi.
Prokuratura za nebývalého zájmu tamních médií hovořila o rozsáhlém propojení zločineckých struktur a zrádné vlády a celý případ vyústil v nucený odchod kabinetu Prvního ministra Bezčase. Kauza pak byla prokuraturou sledována po několika liniích, z nichž jednou je právě případ exposlanců, kteří se měli zločinným způsobem vzdát svých mandátů. A to přes to, že takový postup byl až dosud - v případě nesouhlasu koaličních zákonodárců s vládní politikou - doporučován a veleben jako ten nejmravnější.
Sólo pro Uštwána
Bývalí poslanci byli obviněni a vzati do vazby, což v tramtárijské společnosti vyvolalo nebývalou vlnu euforie. Lid měl za to, že konečně dochází k odhalení spiknutí, o kterém se léta spekulovalo v místních médiích. Některé právní autority nicméně od počátku upozorňovaly, že postup tramtárijské prokuratury, která je v zemi zodpovědná za zákonnost trestního řízení, je právně pochybný. I kdyby totiž šlo o trestné činy, o čemž opět právní autority od počátku pochybovaly, nelze za ně někdejší poslance stíhat, natož vazebně věznit.
Tramtárijský prokurátor Uštwán, z něhož se mezitím stala mediální hvězda, v reakci na kritiku opakovaně veřejně ubezpečoval, že procesní i materiální rovinu údajné trestné činnosti osobně přezkoumal a že celý postup Elitní policie, prokuratury i soudů je správný. O to větší bylo překvapení, když Nejvyšší královský soud následně označil Uštwánův postup na nezákonný, stíhání exposlanců zastavil a propustil je z vazby.
Poněkud nepochopitelný vývoj
Další vývoj kauzy bude pro naše čtenáře, uvyklé spravedlivým domácím poměrům, asi stěží pochopitelný, přesto trváme na tom, že je pravdivý:
Prokurátor Uštwan nejen že nebyl s ostudou vypráskán ze země, ale dokonce se svými kolegy nadále pokračuje v úsilí o další posílení moci své nezákonně jednající prokuratury. Co však víc - stávající vládní kabinet i parlament jim v tomto úsilí o mocenské ovládnutí země vycházejí nadšeně vstříc. Pikantní je přitom právě to, že fatální "přehmaty" tramtárijské prokuratury, která svrhla místní vládu, jsou odhalovány současně s přípravou zákona, jenž pod populární rouškou „odpolitizování“ má dát Uštwánům totální politickou moc.
Nic na tomto pro nás těžko pochopitelném vývoji nezměnil ani avizovaný zlom v minulém týdnu, kdy se tramtárijské královské úřady za postup uštwánovců protiprávně vězněným exposlancům před celým světem i užaslými poddanými Absurda III. omluvily. Výslovně pravily, že prokurátor Uštwán jednal nezákonně a trojici, kterou jeho řádění profesně i občansky těžce poškodilo, současně z královské pokladny vyplatily nemalé odškodnění. Příliš je to ovšem nebolelo. Nešlo o Uštwánovy peníze, ale zlaťáky vybrané od daňových poplatníků - a ti jsou v Tramtárii zvyklí platit za chyby rozmarných úředníků.
Rovněž není bez zajímavosti, že před podivným fungováním tamní prokuratury varuje dnes už nejen Aliance advokátů, ale i sám předseda tramtárijského Ústavního soudu: „Nemyslím si, že by rozhodující příčinou byla vědomá mstivost, ale spíš opět jistá odborná nezpůsobilost,“ uvedl doslova v místním tisku.
Kdo nevěří, ať tam běží
Tramtárijská média mezitím pravidelně referují o pokrocích ve vyšetřování údajného spiknutí proti králi, které běží nezávisle na kauze bývalých poslanců. Výsledky šetření tramtarijských prokurátorů však našim čtenářům jistě přijdou spíše úsměvné. Bývalá milenka a nynější manželka někdejšího Prvního ministra, která měla údajně být jakousi spojkou mezi zločinnými spiklenci a zrádnou vládou, byla nedávno obviněna ze špatného parkování, za což jí hrozí až ztráta řidičského průkazu.
„Nám se může zdát až neuvěřitelné, že by takto vůbec mohl nějaký stát fungovat. Ale v Tramtárii je to běžné,“ uvedl k celé kauze přední kontrarevoluční politolog a dále vysvětlil: „Tam běžně posílají soudci lidi nezákonně do vazby, policie tam beztrestně mlátí podezřelé a odposlouchává desetinu aktivní populace. Zkrátka se tam dějí věci, které u nás najdeme už jen v učebnicích dějepisu z doby předchozí vládnoucí dynastie.“
Do posledního zlaťáku
Tramtárijský lid se přitom ze svobody neraduje dlouho, a dalo by se proto očekávat, že na podobné excesy bude citlivý a proti pokusům o uchvácení moci nevolenými - třeba právě prokurátory - se aktivně postaví. Máme-li však věřit tamní nezávislé Názorové agentuře, přijetí zákona, jenž zemi opět přiblíží totalitě, podporuje 98% procent obyvatel a 101 % by dokonce v čele nově vznikajícího Úřadu pro potírání spiknutí rádo vidělo Uštwánovu kolegyni Drdáčovou, která prokurátorský puč vymyslela.
Příčinu vidí náš politolog ve stavu tramtáriské společnosti. „Drtivá většina občanů se pod vlivem místních médií domnívá, že ono obrovské spiknutí takzvaných kmotrů, jak se tam říká politikům, skutečně existuje a je pravou příčinou všech problémů země. Uštwán a Drdáčová jsou tak v jejich očích hrdinové, kteří se postavili zlořádu a kterým jsou nyní dosud nepolapenými spiklenci házeny klacky pod nohy,“ vysvětluje dosud také ještě nepolapený politolog a na půl úst pokračuje: „Občané se domnívají, že se to týká jen „těch nahoře“ a neuvědomují si, že obětí nezákonných postupů prokurátorů se v Tramtárii brzy může stát každý.“
Podle našeho politologa je zarážející i fakt, že místní obyvatele neodradila od podpory Uštwánovy vize budoucí všemocné tramtáriské prokuratury ani skutečnost, že v kauze exposlanců budou platit Uštwánovy nezákonnosti ze svých vyhublých kapes. „Jenže když jim médiia řeknou, že i tak je to fajn, zaradují se, a zaplatí vše až do posledního zlaťáku,“ objasňuje politolog nám nepochopitelnou hloupost a bezradnost Tramtariánů .
Na cestě ke světlým zítřkům
Nový zákon o všemocných prokurátorech přitom zdaleka není jediný, který vyvolává obavy o další osudy malebné a turisticky atraktivní Tramtárie. Veřejně se například mluví o zavedení počítačového systému, který má údajně v rámci prevence daňových úniků nepřetržitě sledovat zbytek podnikatelů v zemi, tedy těch několika naivů, kteří dosud neutekli před stávajícími regulacemi a vysokou daňovou zátěží do zahraničí.
Připraven je i zákon zavádějící presumpci viny u nabytého majetku, chystají se detailní veřejné registry příjmů a majetku všech králových zaměstnanců a znovuzavedena má být i povinnost hlásit královským úřadům skutečný pobyt poddaného. Skupina prokurátorů v čele s Uštwánem a Drdáčovou tlačí i na „zjednodušení“ tramtárijského trestního řádu, který prý dnes zbytečně „lpí na formalitách“. S ohledem na místní poměry je pravděpodobné, že těmito formalitami budou tmářské a pokrově překonané principy, jako presumpce neviny či samo „formální“ právo na obhajobu. Je to prý pochopitelné. Vždyť kdo nic špatného nedělá, nemusí se bát, jak řekl v tramtarijské televizi (TT) místopředseda vlády Černobrádek, když rozumoval nad tím, že oba jeho telefony jsou nejspíš odposlouchávány, ale jemu to nevadí.
„Pokud slabý Absurd III. podlehne nátlaku a uvede tyto nebezpečné nápady v život, povede to k návratu totality. Pak nezbude než věřit v sílu tramtárijského lidu, který se, jako vždy v minulosti i s touto novou diktaturou příkladně snadno sžije a smíří,“ dodává politolog.
A my k jeho dodávání dodáváme: Děkujme denně Bohu, že nejsme nuceni žíti v Tramtárii.
