Walkerton je malé městečko v americkém státě Indiana. Jeho rozloha a malý počet obyvatel jsou však nepřímo úměrné významu, který má pro křesťany dnes i v blízké budoucnosti. Majitelé zdejší pizzerie s odvoláním se na zdejší zákon o náboženské svobodě odmítli zásobovat svými pizzami „svatební“ hostinu dvou homosexuálů.
Indiana v klatbě
Během několika hodin byly sociální sítě plné výzev k bojkotu pizzerie a rodina O´Connorových obdržela desítky výhrůžek smrti a podpálení podniku. Státy Connecticut, New York a Washington ohlásily, že přestávají subvencovat dopravní spojení do Indiany. Korporace vyhrožují přemístěním svých sídel do jiných států a redukcí pracovních míst v Indianě. Hollywood zde pozastavil natáčení jednoho ze svých braků a různé popové hvězdičky ruší svoje koncerty. Obamova administrativa zuří a prezidentská kandidátka Hillary Clintonová tweetuje: „Je smutné, že se v dnešní Americe může něco takového vůbec stát“.
S nenávratně ztracenou Demokratickou i Republikánskou stranou, které se v probíhající kulturní válce posouvají stále více do středu, přišel čas, aby tradicionalisté hledali útěchu ve slovech žalmu „Nevkládejte důvěru v knížata“
Provoz pizzerie musel být přerušen, neboť její majitelé jsou ohroženi na životech i majetku. Indianští zákonodárci z obavy o své politické přežití odhlasovali novelu zákona o náboženské svobodě, jež bere „práva gayů“ v ochranu a republikánský guvernér Michael Pence ji svým podpisem obratem stvrdil.
Muselo to přijít
Nedivme se. Nenávist ke všemu křesťanskému se rychle institucionalizuje nejen ve Spojených státech, ale v celém postkřesťanském západním světě. Muselo to přijít. Napomáhá k tomu i působení Církve zasažené duchem kompromisu s moderním světem a jeho modlami. Náš svět se tak – a to nejen pro křesťany – stává stále nebezpečnější.
Není proto divu, že nad walkertonskou aférou se v jednom ze svých posledních článků zamýšlí i americký publicista a bývalý prezidentský kandidát Patrick Buchanan:
Patrick Buchanan
Bílá vlajka
Republikánská porážka v Bitvě o Indianapolis nám ukazuje, jaké je rozložení sil v probíhající kulturní válce. Pod vlivem sekularistického nátlaku ze strany korporací guvernér Mike Pence prohlásil, že Zákon o náboženské svobodě státu Indiana neochrání křesťanské pekaře či květináře před postihem, odmítnou-li poskytnout své služby svatebním hostinám osob stejného pohlaví. Bílá vlajka opět vlaje vysoko.
Politika jde ve stopách kultury. Triumf kulturní revoluce let šedesátých způsobil, že tradiční křesťanská víra, vypuzená ze škol a veřejného prostranství, je dnes zatlačena do kostelů. A pouze zde, dle představ vítězící strany, má také zůstat.
Čtěte ZDE: Válka Západu proti rodině: Ital, Rus, Slovák i Václav Klaus diskutovali v Praze. První barevná revoluce měla rudou barvu. I britští konzervativci jsou mrtvi. Vše ztraceno ale není
Čtěte ZDE: Americký soud: „Jste gay? Dostanete, o co si řeknete.“ Harém dvou „otců“ a v něm zmatené děti. Novorozenec marně hledá mateřské mléko na mužské hrudi. Míříme do pekel
Salámová metoda kulturní revoluce
Amerika podlehla revoluci. Na počátku stála výhrada ateistů, že jsou jejich děti nuceny účastnit se školních modliteb. V pořádku. Američané nechtějí nikoho nutit k jednání, s nímž nesouhlasí. Pak přišel požadavek na to, aby žádné dítě nebylo vystaveno modlitbám či náboženským textům, včetně Bible, a školy nedávaly dětem volno ve dnech, spojených s křesťanskými svátky. Tak jsme dáli vale Vánocům i Velikonocím. Nahradily je svátky zimy a jara.
Bez ohledu na mínění většiny, menšina zvítězila. Také "díky" Nejvyššímu soudu, jehož diktát nebyl nikdy demokraticky zvolenými prezidenty napaden a vůči kterému se nevzbouřila ani křesťanská většina národa.
Prvním krokem sexuální revoluce byl požadavek na dekriminalizaci některých typů potratu. Následovala legalizace potratu v plném rozsahu, jeho finanční podpora a nakonec byl umělý potrat prohlášen za lidské právo. Po Obamově zdravotnické reformě jsou dnes křesťanské firmy povinny hradit svým zaměstnancům potratové pilulky.
Cesta od zločinu k právu trvala pouhá dvě desetiletí…
Pokud jde o „práva gayů“, na počátku stál požadavek na stažení policie z duhového baru v Greenwich Village. Následoval požadavek na dekriminalizaci homosexuality. A dnes je z ní ústavní právo. Nejsme daleko od chvíle, kdy bude za ústavní právo prohlášeno i manželství homosexuálů. Budou jim přiznány veškeré výsady, náležející skutečným manželům. A ti, kteří odmítnou poskytnout své služby jejich veselkám, budou prohlášeni za zločince.
Shrňme si to. Na počátku bylo volání po toleranci radikálně odlišných životních stylů. Pak přišel požadavek na jejich společenské uznání. Následovalo jejich „lidskoprávní“ uzákonění. A nakonec přichází požadavek na potrestání těch, kteří se jak v životě veřejném, tak soukromém, odmítají této nové morálce podřídit.
Čtěte ZDE: Obamova Amerika: „Upeč dort pro homosexuály, nebo si na tebe posvítíme“! Teror lidských práv jako kladivo na občanské svobody. Orwel to věděl
Čtěte ZDE: Přituhuje: Soud nařídil stržení kříže nad San Diegem. V Oklahomě má Boží desatero nahradit pomník satanovi. Ani u nás satanovi miláčci nezahálejí
Fidel Castro a homosexuálové
Tak to s revolucemi bývá. Po dosažení moci se revolucionáři stanou o poznání netolerantnější než ti, jež revoluce smetla. Francouzská revoluce byla mnohem krutější než bourbonská monarchie. Bolševická revoluce udělala z Romanovců lidumily. A zločinnost Fidela Castra překonala vše, čím se mohl pochlubit Fulgencio Batista.
V tomto kontextu rozumíme, proč tolik lidí říká: Toto není země, v níž jsme vyrůstali. A mají pravdu.
Republikáni se dnes bojí lynče médií, obviňujících je z netolerantní bigotnosti. A korporace, na nichž jsou finančně závislí, jim v případě jejich vzdoru hrozí odplatou.
S nenávratně ztracenou Demokratickou i Republikánskou stranou, která se v probíhající kulturní válce posouvá stále více do středu, přišel čas, aby tradicionalisté hledali útěchu ve slovech žalmu „Nevkládejte důvěru v knížata“.
Nakažlivá odvaha
Ne vše je ale ztraceno. Když onen otec se svojí dcerou v Memories Pizza ve Walkertonu prohlásili, že jejich náboženské přesvědčení jim nedovoluje poskytovat služby homosexuálním „svatebčanům“, spustili tím lavinu nenávisti. Ovšem od lidí, kteří jejich odvahu ocenili, již na provoz své pizzerie obdrželi přes 840.000 dolarů.
-------------------------------------------------------------------------------------------
K 10. dubnu přesáhla finanční pomoc rodině O´Connorových hranici 1 miliónu dolarů. Pizzerie se téhož dne opět otevřela a jak je z dostupných fotografií zřejmé, byla v ní hlava na hlavě. Navzdory nekončícím hrozbám kulturních bolševiků, kteří jistě neřekli poslední slovo. Ať už si o současné Americe myslíme cokoli, zde vidíme její nadějeplnou tvář. Umíme si představit, že by se na obranu diskriminovaných křesťanů projevila podobná solidarita i u nás?
Pro ty, kteří vládnou angličtinou, doporučujeme si pozorně vyslechnout vynikající komentář k témuž tématu od Michaela Matta, šéfredaktora časopisu The Remnant.
