Dramatický odchod Igora Kolomojského z postu gubernátora Dněpropetrovské oblasti ukazuje na jeden z důležitých aspektů současné situace na Ukrajině. Krok, kterým vyvrcholila nepřetržitá válka mezi ukrajinskými oligarchy, názorně ukazuje, o co na Ukrajině ve skutečnosti jde. Kombinace geostrategických zájmů USA spolu se zájmy místního i mezinárodního organizovaného zločinu změnily dnešní Ukrajinu v Divoký západ, kde místo koltů visících proklatě nízko mají desperáti protitankové střely a vlastní armády s obrněnými jednotkami a kde bojuje každý s každým.
Krvavé šachy v Kyjevě
Na současnou situaci si popřevratová kyjevská junta zadělávala dlouho a nepomohlo jí ani včerejší divadelní představení, při němž v přímém televizním přenosu zatýkala policie podezřelé korupčníky z řad velitelů hasičů a záchranného sboru, zasedající na vládě, jejíž členové předstírali překvapení a údiv. Každému bylo jasné, že jakmile alespoň trochu utichnou zbraně na východě země, pustí se oligarchové po zuby vyzbrojení svými donátory ze Západu do sebe. Válka gangů, ke které muselo dříve či později dojít, na sebe nenechala dlouho čekat.
Zatýkání „korupčníků“ při jednání vlády
Kolomojského rezignace následovala po tvrdém boji s prezidentem Porošenkem o ropný gigant Ukrnafta, který Kolomojský prozatím prohrál. Podle prezidentského webu Kolomojský na svůj úřad rezignoval sám a prezident toto jeho rozhodnutí přijal. „Musíme zajistit mír a stabilitu. Dněpropetrovský region musí zůstat baštou Ukrajiny na východě země“, prohlásil Porošenko, když Kolomojského rezignaci oznamoval. Novým gubernátorem byl jmenován Valentin Rezničenko.
Nápadně poklidné řešení kontrastuje s dřívějšími výroky Kolomojského zástupce Gennadije Korbana, který v úterý prohlásil: „Kyjev je okupován zloději. Ti musejí odejít a dát prostor poctivým lidem“. Obvinil též Porošenkovu vládu ze lží o decentralizaci moci v zemi a o úspěších tzv. protiteroristické operace na východě.
Kolomojský na straně Novoruska?
Média v minulých dnech spekulovala o možných hrozbách Kolomojského na adresu Kyjeva poté, co byl oligarcha citován v souvislosti s podporou decentralizačních reforem a zmínkou o možnosti separatistického povstání v Dněpropterovsku. „Nepřeji si to..,. ale stát se může cokoli“, řekl výhružně televizní stanici France 24. Objevily se dokonce zprávy o tom, že by mohl přejít se svou soukromou armádou tvořenou dobrovolnickými prapory na stranu bojujícího Donbasu.
To ovšem většina pozorovatelů považuje za málo pravděpodobné, neboť to byly právě Kolomojského oddíly často s jeho osobním angažmá, které se dopouštěly těch nejhorších válečných zločinů. Například upálení stovky lidí v Oděse Kolomojský s Turčinovem osobně řídili. Konflikt okolo Kolomojského, jehož majetek časopis Forbes odhaduje na 1,3 miliardy dolarů, nastal poté, co ukrajinský parlament ve čtvrtek přijal zákon stanovující, že stát smí řídit jakoukoli společnost, v níž má nadpoloviční majetkovou účast.
Čtěte ZDE: Za vším hledej peníze: Kdo je ukrajinský oligarcha Kolomojskyj a jeho soukromá armáda zabijáků?
Kolomojského společnosti vlastní přibližně 43 procent největší ukrajinské ropné společnosti Ukrnafta, zatímco stát vlastní něco málo přes polovinu akcií. Na základě dřívější legislativy potřebovala vláda k účinné kontrole nad společností alespoň 60 procent, což znamená, že Kolomojský mohl s Ukrnaftou dosud nakládat jako se svým majetkem – včetně zadržování dividend a sabotování kvór na zasedáních rad.
Kolomojský nasadil na ochranu sídla své firmy soukromou armádu
Poté, co vláda vyhodila Kolomojského chráněnce z Ukrtransnafty – energetické společnosti, v níž má oligarcha rovněž podíl – obsadil v pátek Kolomojský svými lidmi v kuklách její sídlo. Ukrajinskou vládu označil za „ruské sabotéry“ a „korporátní nájezdníky“. Současně prý pohrozil tím, že přivede do Kyjeva na 2000 ozbrojených dobrovolníků.
V sobotu informovala ukrajinská média o tom, že Kolomojského Privatbank zablokovala Porošenkův účet v hodnotě 50 miliónů dolarů jako odplatu za to, že prezident – oligarcha obvinil dnes již bývalého gubernátora „z nedostatku profesionálního jednání“.
Den na to obsadili vojáci z batalionu Dněpr 1, financovaného Kolomojským, i hlavní kyjevské kanceláře Ukrnafty. Ukrajinská vláda dala maskovaným mužům den na složení zbraní a opuštění sídla firmy. K tomu prozatím nedošlo, s odůvodněním, že jediné zbraně, jež se v budově nacházejí, jsou „sportovního charakteru“.
Kolomojského armáda hlídá sídlo jeho firmy se „sportovními zbraněmi“
Národní garda současně popřela, že do Dněpropetrovsku byly vyslány dvě vojenské jednotky k rozptýlení „rostoucího napětí v regionu“. Šéf ukrajinské bezpečnostní služby SBU Valentin Nalyvajčenko požaduje, aby byl Kolomojský za obsazení sídla Ukrnafty trestně stíhán. Porošenko mezitím vydal dekret o tom, že všechny ozbrojené formace mimo policii a armádu včetně soukromých armád oligarchů mají odevzdat zbraně nebo se začlenit do armádních struktur. Právě toto rozhodnutí by mohlo vést k rozhoření velkého konfliktu mezi stávající mocí a dobrovolnickými prapory, které na sobotu ohlásili velkou demonstraci „vlasteneckých sil“ do Kyjeva.
Porošenko oznámil odzbrojení soukromých armád svých rivalů
Abychom pochopili toto divadlo posledních dní, musíme si uvědomit, že ekonomická válka mezi „oligarchy“, kteří jsou ve skutečnosti šéfy mocných mafií organizovaného zločinu ovládajících celé regiony a z nichž někteří mají dokonce k dispozici celý státní aparát, probíhá nepřetržitě. Rozhodně v ní nejde jen o vztah Kolomojského a Porošenka, i když právě konflikt mezi těmito dvěma oligarchy je v současnosti nejviditelnější. Hraje se také o vliv Achmetova, Pinčuka a dalších oligarchů.
Není se co divit, že Kolomojský brání všemi prostředky svoje impérium, které měla válka, z níž obrovským způsobem profitoval, ještě rozšířit. Zdá se, že zahraniční síly stojící za Porošenkem (včetně Mezinárodního měnového fondu), mají zřejmě mocnější pozice, než Kolomojský předpokládal. Proto se také Porošenko do otevřeného střetu s mocným oligarchou odvážil pustit.
Definitivně porazit Kolomojského ovšem nebude vůbec snadné. Zatímco za Porošenkem stojí hlavně Brusel a Berlín, Kolomojský je člověk Tel Avivu a Washingtonu. Tedy sil, které potřebují udržet „stálou provozní teplotu“ válečného konfliktu a vyprovokovat konečně Rusko k reakci, aby dosáhly svých strategických cílů. Právě Kolomojský jim měl dát jejich vysněnou válku s Ruskem. Podle mnoha indicií nestál jen za masakrem v Oděse, ale také za sestřelením boeingu nad Doněckem a mnoha vyloženě vyhlazovacími akcemi na východě země.
Čtěte ZDE: Cynická hra na vyšetřování pokračuje: Pilot Dmitro Jakacuc na věčné dovolené? Objednal si zločin Kolomojskyj?
Jako gubernátor se proslavil například tím, že dával odměnu 10 000 dolarů za každého „Moskala“ chyceného v baště jeho moci v Dněpropetrovsku. Vypsal rovněž veřejně „soutěž“ o sto milionů dolarů za odstranění Vladimíra Putina, který mu na východě Ukrajiny zkřížil plány na její úplné ovládnutí. Nabídl milion dolarů za hlavu bývalého poslance a kandidáta na prezidenta Olega Carjova, kterému nechal vypálit dům.
Kolomojský je také spoluvlastníkem mezinárodní mediální sítě Jewish News One, která v současnosti vysílá ukrajinské Zprávy jedna. Oligarcha má však daleko širší zázemí a mezinárodní „krytí“. Jako členy správní rady svého plynového holdingu rekrutoval syna amerického vicepresidenta Joe Bidena, a Devona Archera, spolupředsedu finanční komise pro presidentskou kampaň Johna Kerryho v roce 2004.
Je rovněž také významným hráčem v mezinárodním sionistickém hnutí. Patří k zakladatelům Evropského židovského parlamentu a k nejvlivnějším osobám v jeho vedení. Výrazně se zasadil o to, aby se do čela této organizace dostal jeho obchodní partner a přítel Vadim Šulman.
Za oběma stojí mocná tajemná chasidská sekta Chabad, jejíž učení se podle mnoha odborníků v lecčems podobá nacistické ideologii nadřazené rasy. Nacisté mluvili o zvláštním poslání „nordické rasy“, a příslušníci Chabadu přisuzují tutéž zvláštní roli židům, kteří jsou v jejich chápání jedinými lidmi v plném smyslu toho slova. V jejich pojetí je duše žida částí boha, a ostatní lidstvo je jen „mluvící dobytek“, dobrý maximálně k tomu, aby je považoval za vzor a sloužil jim. Odtud zřejmě pramení Kolomojského slabost pro podporu neonacistických vojenských uskupení a pěstování nacistické symboliky u jím financovaných dobrovolnických praporů. A právě tyto prapory zřejmě rozhodnou i souboj mezi ním a Porošenkem.
George Friedman – místem války je Evropa
Válečný byznys v podobě kolony už také u nás
Co je však úplně nejpodstatnější: Ve skutečnosti jde o testování vlivu a měření sil mezi Berlínem (potažmo Bruselem) a Washingtonem. Jak nedávno sdělil George Friedman, přední americký odborník na národní bezpečnost a šéf zpravodajské agentury Stratfor, hlavním cílem USA je nedopustit spolupráci Německa a Ruska. A tady zřejmě tkví kromě osobní nenasytnosti a touze po moci i odpověď na současnou válku oligarchů.
Ukrajina a utrpení jejích občanů – na východě i na západě země – jsou jim naprosto lhostejné. Pochopili svržení demokraticky zvoleného prezidenta Janukovyče a státní převrat vedený a financovaný Západem v čele se Spojenými státy především jako skvělou příležitost pro svůj byznys. Pro další drancování své země.
Kolomojský i Porošenko jsou v tomto smyslu stejnou stranou téže dolarové bankovky. Na jejím rubu jsou světovládné zájmy současných amerických elit, respektive temných postav v pozadí za nimi. Evropa je pro ně jen cynicky předsunutý štít pro první úder při válce s „neposlušným“ Ruskem.
Kolona americké armády, která již za několik desítek hodin překročí také naše hranice, má podstatu tohoto plánu názorně demonstrovat. A „užiteční idioti“ s „mávátky“ podél její trasy či při „pozdravných koncertech umělců“ obnovujících tradici festivalů politické písně, jsou jen podobnými loutkami v této nebezpečné hře jako zoufalí Ukrajinci. Souboj oligarchů – zčásti napojených na Německo a Brusel, zčásti na Washington – probíhá skrytě i u nás. Je třeba jim dát proto co nejhlasitěji najevo, že o tom víme. A že jsme lidé, ne figurky na jejich šachovnicích.
