Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Vstupenka Miloše Zemana do Washingtonu: Nezve ho Obama, ale mocná izraelská lobby. Český prezident patronem Velkého Izraele? Podpora skutečného teroru ve virtuální „válce proti terorismu“

Vstupenka Miloše Zemana do Washingtonu: Nezve ho Obama, ale mocná izraelská lobby. Český prezident patronem Velkého Izraele? Podpora skutečného teroru ve virtuální „válce proti terorismu“

26. 2. 2015

Tisk článku

Michal Semín se zamýšlí nad programem první prezidentské návštěvy Miloše Zemana v USA a dochází k závěru, že podporou proizraelské lobby ublíží nejen českým národním zájmům

Miloš Zeman se vydává na svou první prezidentskou cestu do Washingtonu. Se svým černým kolegou z Bílého domu se však nesetká. Jako každý, kdo jen slepě nepapouškuje primitivní fráze protiruské propagandy, je americkou administrativou prohlašován za agenta Kremlu. Barack Obama a jeho lidé nemají důvod se s českým prezidentem scházet, dokud Zeman neprokáže svou bezvýhradnou válečnickou loajalitu.

Mocná židovská organizace

Očekává se od něj, že bude aktivně podporovat hlavní priority současné americké zahraniční politiky ve střední Evropě – geopolitickou porážku Ruska, investici firmy Westinghouse v Temelínu a agendu homosexualismu. A protože není příliš pravděpodobné, že by v dohledné době Miloš Zeman tyto požadavky splňoval, je jeho vstup do Oválné pracovny Bílého domu momentálně zatarasen.

PP

Možná však existuje cesta, jak si v nejvyšších patrech americké politiky šplhnout, aniž by se musel chytnout s Putnou za ruku a hrdě pochodovat pražskými ulicemi. Vedle duhové lobby je v dnešní Americe ještě jedna nátlaková skupina, která má extrémně silný vliv na tvorbu americké politiky. Její nejmocnější organizace nese název AIPAC - Americko-izraelský výbor pro veřejné záležitosti. A právě na jeho shromáždění má Miloš Zeman v pondělí promluvit.

Topolánek, Nečas, Zeman ve službách cizí moci?

Jestli existují pochybnosti o tom, že Zeman jde Američanům na ruku, tak v případě Izraelců o tom pochybovat nelze. Po svém zvolení prezidentem byl Izrael prvním nesousedním státem, který navštívil. Odmítl přitom navštívit Izraelem okupované palestinské území se slovy, že když jede na návštěvu Rumunska, tak se také nestavuje v Srbsku.

V rozporu s mezinárodním právem hovoří o Jeruzalému jako o hlavním městě izraelského státu. V dnes již slavném rozhovoru pro izraelské noviny Yediot Achronot položil rovnítko mezi Palestince a teroristy a prohlásil, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje. Původním obyvatelům Palestiny, k nimž drtivá většina dnešních Židů svým původem nepatří, sdělil, že by se místo lpění na své domovině měli raději přestěhovat do některé z arabských zemí.

Protizemanovsky laděná média si nenechávají ujít příležitost k ironickým poznámkách na adresu českého prezidenta kvůli tomu, že nebude přijat prezidentem americkým. Ve skutečnosti je Zemanova návštěva Spojených států politicky významnější, než kdyby si řekl „how do you do“ s Barackem Obamou.

Svou bezvýhradně proizraelskou politikou tak navazuje na dodnes neobjasněná společná jednání české a izraelské vlády za časů Mirka Topolánka a Petra Nečase. Nikdo tehdy nedokázal uspokojivě vysvětlit, proč je v zájmu českých občanů, aby za jejich peníze navštěvovali resortní ministři „uvědoměle“ památník holokaustu či prokazovali svým hostitelům náklonnost, podobající se více vazalství než vzájemně prospěšné spolupráci.

Americký Kongres jako okupované území

O organizaci AIPAC, k níž má český prezident promluvit, česká veřejnost běžně nic neví. Tak alespoň pár základních informací: Byla založena v roce 1953 Izajášem L. Kenenem pod názvem Americko-sionistický výbor pro veřejné záležitosti. Má nesporný silný vliv na to, kdo bude zvolen do Kongresu, Senátu či do Bílého domu, aniž by jeho členové a aktivisté předstírali, že mají na srdci americké národní zájmy. Známý americký politik a publicista Patrick Buchanan (někdejší prezidentský kandidát) dokonce označil americký zákonodárný sbor v důsledku vlivu AIPAC vcelku trefně za „okupované území“.

AIPAC je stoupencem ideje Velkého Izraele, zahrnujícího celé území bývalého britského mandátu. Toho nelze dosáhnout bez destabilizace a rozdrobení všech států s nežidovským obyvatelstvem v oblasti a následného překreslení hranic. Po útocích z 11. září 2001 se AIPAC stal jedním z nejhorlivějších zastánců invaze do Afghánistánu a Iráku. V září 2013 přesvědčovalo na 250 aktivistů AIPAC americké zákonodárce o potřebnosti útoku proti Sýrii, Ruskem bohudíky odvrácenému. Brousí si nože i na Írán, obviňovaný, bez poskytnutí sebemenších důkazů, z vývoje nukleárních zbraní.

PP koláž

Čtěte ZDE: Světová revoluce v podání „židů nového typu“: Mesiáš jako předseda světové vlády? Konec „zla“ národních států? Kdo jsou skutečné děti Abrahámovy?

Bez pomoci Izraele by Islámský stát nevznikl

Prezident Zeman vyzval před jiným židovským publikem letos v lednu v Praze k válečnému tažení proti Islámskému státu. Pokud včas nezakročíme, hrozí superholokaust, burcoval. Nejsou to už jen antiglobalistická média, informující o tom, že to byl právě stát Izrael, jenž stál u vzniku ISIL. Otevřeně to přiznávají i CNN a jeho host generál Wesley Clark: „ISIS se zrodil z peněz našich spojenců, lidé v regionu vám to potvrdí. Pokud chcete někoho, kdo bude bojovat i za cenu vlastní smrti proti Hizballáhu, nevyvěsíte plakát s nápisem 'Připojte se, vytvoříme lepší svět.' Rekrutujete fanatiky a islámské fundamentalisty. Ti jsou ochotni bojovat proti Hizballáhu. ISIL je jako Frankenstein.“ 

Na vlastní uši jsem slyšel bývalého českého velvyslance v Izraeli, vzpomínajícího na reakci izraelského kabinetu na události z 11. září 2001. Lze ji shrnout do jediného slova: Konečně! Po zatím největší operaci pod falešnou vlajkou v moderních dějinách mohla vypuknout „válka proti terorismu“, bez níž by sen o Velkém Izraeli zůstal zřejmě provždy pouhým snem.

Politická obřízka Miloše Zemana

Protizemanovsky laděná média si nenechávají ujít příležitost k ironickým poznámkách na adresu českého prezidenta kvůli tomu, že nebude přijat prezidentem americkým. Ve skutečnosti je Zemanova návštěva Spojených států politicky významnější, než kdyby si řekl „how do you do“ s Barackem Obamou. Mnozí neokonzervativci, stejně jako liberální intervencionisté, jichž je v posledních amerických administrativách jako naseto, mají v AIPACu svoje pasáky. Miloš Zeman to nejspíš ví, stejně jako to, že i pro cizincův politický úspěch na půdě USA je třeba vlivných spojenců. Nejspíš doufá, že jím podstoupená „politická obřízka“ napomůže tomu, aby se kvůli svým „neamerickým“ postojům k ukrajinské krizi nemusel předčasně vracet na Vysočinu.

Zájem, který tím sleduje, je tedy lidsky i politicky pochopitelný. Avšak při pohledu na utrpení statisíců civilistů v zemích, jejichž destrukce je s realizací myšlenky Velkého Izraele spojena, nemluvě o radikalizaci islámského obyvatelstva i mimo země s muslimskou většinou či bezpečnostní opatření, jež staví všude po světě základy globálního policejního státu, je na místě otázka, zda osobní zájem prezidenta Zemana je v této věci i zájmem naší země. Ba co víc, zda je třeba „jen“ zájmem obecně lidským.

Jsem toho názoru, že nikoli.

PP

Doporučujeme

Na začátek stránky