Faktický premiér a brzy většinový vlastník České republiky Andrej Babiš pokračuje v odstřelu přemnožených užitečných idiotů, kteří mu pomohli dobýt přední příčky české exekutivy. Používá k tomu své stranické tiskoviny, které nakoupil mimo jiné i za tímto účelem. Nyní je na řadě pražská primátorka, „zimní královna“ Adriana Krnáčová.
Poprava bez udání důvodu
Mise s Helenou Válkovou, smutnou to hrdinkou frašky, která se od nástupu Babišovy vlády odehrává na ministerstvu spravedlnosti, vyšla premiéru Burešovi na výbornou. Aniž by k tomu Válková zadala jakoukoliv faktickou příčinu, v oligarchových Lidových novinách a Mladé frontě Dnes začaly vycházet texty, které její práci v čele resortu zpochybňovaly.
Ministryně Válková, místo aby danou věc řešila s konkrétními redaktory, zašla rovnou „ke zdroji“ - tedy k vlastníkovi novin, který se rád ohání tím, že do svých listů ani náhodou nezasahuje a do psaní nikomu nemluví. Andrej Babiš měl paní Válkové sdělit, že má na výběr: buď se sama svobodně rozhodne na funkci ministryně rezignovat, nebo bude mediální kampaň proti ní pokračovat a zesilovat. Dokonce měl pro ni připravený i rezignační dopis. Stačilo jen svobodně se rozhodnout podepsat.
Důležité je ptát se, kdy už to konečně dojde takzvaným osobnostem veřejného života, které Andrej Babiš před volbami nakoupil, aby mu dělaly stafáž. Kdy pochopí, že se tím ponížily na hadrové panenky, které magnát využije, beze zbytku vycucne, poté znectí ve svých novinách – a bez skrupulí pohodí do příkopu.
Jak už víme, ministryně, která pochopila, že zastání u Babišova kašpárka a také-premiéra Sobotky se rozhodně nedočká (ten, jak to u postrašených psíků bývá zvykem, stáhl ocas mezi nohy a zakuňkal, že odvolání jakéhokoliv jeho ministra je věcí páníčka Bureše), zkusila hledat štěstí u vyšší šarže - na Hradě. Prezident Miloš Zeman se také rozhodl Válkovou nepodržet, takže jí nezbylo nic jiného, než řídit se doporučením nejvyšší instance, společnosti Agrofert.
Dělostřelecká příprava v plném proudu
Ještě než oschl inkoust na jejím podpisu na předpřipraveném rezignačním dopise, začali se glosátoři politického dění vsázet, kdo bude další, jehož hlavu přinesou média Babišovi na talíři. Tedy jestli dříve padne herec Martin Stropnický, komická figurka v čele ministerstva obrany, nebo Adriana Krnáčová, z vůle lidu a Andreje Babiše primátorka Prahy.
Po článku v MF Dnes, který bývalou ředitelku Transparency International viní z ne zcela transparentního zatajování horentních odměn, které měla pobírat na ministerstvu vnitra, je to už poměrně jasné. Dělostřelecká příprava začala, a „protikorupční bojovnice“ si může pomalu balit v kanceláři na Mariánském náměstí kufry.
Čtěte ZDE: První výročí puče: Oslavy rozvrácené země. Příprava na válku s Ruskem. Američtí vyšetřovatelé v Praze. Slonková, Klvaňa a dolary. Hon na opozici začíná
Kdy už jim to dojde?
Primátorky Krnáčové pochopitelně škoda nebude, neboť první signály z jejího působení v čele Prahy naznačují katastrofu nevídaných rozměrů. Řídit hlavní město je přece jen něco jiného, než verbálně bojovat proti korupci a pobírat za to horentní sumy v dotacích a grantech. Dalo by se dokonce říci, že už sundat ji z primátorského křesla bylo pozdě už včera. Jenže ve skutečnosti nejde o paní Krnáčovou - to je jen loutka. Navíc loutka už od začátku špatně vyrobená a na odpis.
Důležité je ptát se, kdy už to konečně dojde takzvaným osobnostem veřejného života, které Andrej Babiš před volbami nakoupil, aby mu dělaly stafáž. Kdy pochopí, že se tím ponížily na hadrové panenky, které magnát využije, beze zbytku vycucne, poté znectí ve svých novinách – a bez skrupulí pohodí do příkopu. Protože až to rozsvítí jim, možná si začnou drbat hlavu i Burešovi voliči, kterých zatím dále utěšeně přibývá. Alespoň podle agentur pro výzkum veřejného mínění, které nejspíš už Agrofert také všechny skoupil.
Není ostatně divu, že značná část české veřejnosti svému populárnímu majiteli zatím „disciplinovaně“ tleská. Vláda Agrožertu přece neúnavně buduje šťastné zítřky. Až nás ještě ochrání od takových dramatických nebezpečí, jako je kouř v hospodách, levné pivo, stáčené víno, o svátcích otevřené obchody či existence živnostníků, až nás prostě zbaví zbytků nenáviděné svobody a odpovědnosti, potom už u nás opět nastane ráj na zemi.
Jediné pozitivní na tom všem je, že se nejde o nic, co bychom v různých podobách už párkrát nezažili. Takže víme, že stačí si trochu počkat – a ono se to samo sesype. A potom? No... zase znovu.
