Stalo se v dňach čtvrtstoleteho vyroči sametove revoluce, na Prajzske, v jedne z lepšich rodin…
Pta se oma vnučky, tajak každy tydžeň při nedělnim kafe, esli už vi, čim chce byč: „Co bys chtěla Maruško v životě za robotu, abys měla na živobyti?“
A vnučka, teho času žakyňa sedme třidy, pověda: „Babičko, zrovna ten tydžeň se mi to vyjasnilo. Chcu byč umělkyňa!“
Tož omu, co se menuje Hilda, malem poražilo, bo neni na Prajzske větši tragedyje než když se děcko rozhodne živit malovanim obrazku, psanim basniček a podobnyma hlupotama.
„Chcu byč jak děvuchy z Pusyryjot,“ dodala Maruška a oma se uprostřed mrakot vzpamatovala, bo něvěděla, o čym je naraz řeč. „To je hudebni skupina, keru dneska obdivuje cely svět. Dostaly cenu Vaclava Havla a jejich přiznivcem je i Karel Švarcnberk,“ hasila Maruška požar, aby rodina sešlost nemusela řešit, co si kdo pamatuje z prvni pomoci.
Tož se oma trochu uklidnila, bo prezident Havel, to byl dycky slušny pan, a kniže Švarcnberk, to je noblesni člověk, aji do kostela chodi, ni jak ten bezbožny Zeman, co je misto něho na Hradě. To určitě něbudě nic špatneho, co by vnučce němohlo za vzor služit, než přide ku rozumu. A kdyby ku němu něpřišla, može chodič muzicirovat po vesele, to něni zly kšeft.
Ale stejně to četku Hildu mrželo. Byla by klidnějša, kdyby děvucha chtěla byč doktorkum, učitelkum, nebo aspoň prodavačkum, jak každy počestny člověk.
To ale eště něbyl koněc. Ve středu si četka na akademiji třečiho věku, kaj tymčasem chodi na kurz počitačove gramotnosti, vzpomněla na to Pusytryjo. A řekla učitelovi, že by si chtěla poslechnut dajake jejich pisničky, co se i panu Švarcnberkovi podobaju. Učitel se na to moc nětvařil, no ale když oma z Prajzske trva na svojim, neda se nic robič.
Čtěte ZDE: Překvapení: Církev vyznamenala vůdce ruských komunistů. Na Pussy Riot by šel s řemenem. Je možný společný boj proti morálnímu úpadku a za obranu tradičních křesťanských hodnot?
A tak společně s Hildum našli na jutub tvorbu Pusyryjot. Nebyly to pisničky… A nebylo to nic, co se na akademiji třečiho věku běžně objevuje na monitoru.
Jedno videjo, jak si děvuchy v kuklach zrobily před oltařem v kostele přimo na mši ganc fajnu diskoteku. A druhe, sodoma gomora, ani popsat se to něda, co tam všecko bylo. A tak musel učitel informatik zrobit to, čemu se v nedělu rodini přislušnici vyhnuli – volat pro Hildu rychlu.
To bylo druhe a posledni dějstvi. Naštesti s hepyendem, četka to přežila ve zdravi. Ale zřitil se ji svět. Z omy, co cely život do kostela chodžila a na Hrad i do sněmovny eště před rokem Karla volila, je na stare kolena zaryta komunystka. Na okresni vybor pro červenu knižku sice něšla, bylo ji luto platit Filipovi členske přispěvky, ale měli bysče ju slyšet. Od rana do večera kleje: „To by se za Brežněva něstalo, ten by to Pusytryjo zavřel, až by zčernalo! A ten mamlas Putin, co misto robeni pořadku hokej hraje a o tygry se stara, jich něcha po světě jezdič a ceny sbirač!“ Tak to s ňum fčil je.
Ja ja, žadny z nas něvi, jak život kartama zamicha a co nas na stare kolena eště potka, jake životni zvraty.
Ne že bych se četky Hildy chtěl zastavač, ja bych kabat ani po takym šoku nepřevlekal. Ale svojim zpusobem ji rozumim. Kde su časy Vysockeho, Okinavy, Kryla nebo mladeho Jarka Nohavici? To byla uroveň, anebo Složenicyn. Dneska stači v Rusku holu řiť před kameru vystrčit s prohlašenim, že je to proti Putinovi, a hned je z vas mezinarodně uznavany kumštyř. Co by za to šofer Smetana dal, kdyby ho cely svět velebil, jak fajne tykadla umi namalovač, jaku ma kuraž a jaky je z něho dyzydent?
Aji v Česke televizi se mohli přetrhnut, aby s Pusytryjem zrobili interviju, když to Zeman vykecal, co to su za hvězdy. Až do Londyna za nima poslali černošku s mikrofonem.
A prezident, misto aby držel hubu jak všecky naše svobodne medija, ty nadnarodni umělkyně do rozhlasu vytrubil ve statni svatek, takže i děcka na zakladni škole jich fčil maju za vzor!
Ludě, kaj sme to dopracovali? A co nas eště čeka?
Stručný prajzsko-český slovník
oma – babička
tajak – tak jako
četka – tetka
vesele – svatba
jutub – youtube.cz
fčil - teď
Vysvětlivky aneb občanova popletená hlava
Okinava – Bulat Okudžava
Složenicyn – Alexandr Solženicyn
