Nový americký velvyslanec v Praze prohlásil, že chce „pomoci naší zemi v boji proti korupci a podpořit vzájemný energetický byznys“. To jsou varovná slova. Americký boj proti korupci je totiž zástupným diplomatickým termínem pro nelegální ovlivňování konkurenčního boje agenty amerických tajných služeb. Ti – ač se o nich výroční zprávy BIS na rozdíl od jejich ruských a čínských kolegů nezmiňují – jsou v posledních letech v České republice extrémně aktivní zejména v souvislosti s bojem o lukrativní zakázky v oblasti jaderné energetiky.
Atomoví baroni
Výstavba jaderných elektráren, jejich zásobování palivem a další služby, které souvisejí s jejich bezpečným provozem, kontrolou, údržbou a modernizací – to vše je součástí strategicky významného byznysu. Jde o mimořádně vysoké, dlouhodobé investice, které přesahují čistě ekonomický rozměr. Jsou součástí velmocenské politiky a ideologických bitev mezi USA, západní Evropou a ostatním světem. Není proto divu, že spadají do sféry vlivu politiků a tajných služeb. Je to na jedné straně pochopitelné, ale současně skandální. Je třeba si uvědomit, že tyto že hry zpravodajských služeb mohou způsobit ohromné ekonomické škody a bezpečnostní rizika. To platí zvláště pro protežování americké korporace Westinghouse.
Značné vzrušení vzbudila v amerických průmyslových kruzích zpráva o zadržení topmanažera významné společnosti, která je součástí ruské státní korporace Rosatom. Pětapadesátiletý Vadim Mikerin, prezident společnosti TENAM Corporation se sídlem v USA, je podezřelý, že v posledních letech získal úplatky ve výši 1,69 milionů dolarů. Jde o skandál značného rozsahu, o jehož vyústění se živě zajímají nejen postižené a okradené firmy, ale i vysoce postavení američtí a ruští politici.
Obchodník s uranem ve vazbě
Zprávu o Mikerinově zadržení potvrdilo ruské velvyslanectví ve Washingtonu, které zároveň oznámilo, že intenzivně usiluje o umožnění konzulova kontaktu se zadrženým ruským občanem, s jehož advokáty již hovořilo. Nezávisle na ruské ambasádě informovala o incidentu zainteresovaná společnost Techsnabexport. „Mikerinovi obhájci nám oznámili, že je obviněn hned z několika trestných činů,“ uvádí se v tiskové zprávě na webových stránkách společnosti.
V srpnu letošního roku byl Oblastnímu soudu v Marylandu, který se „kauzou Mikerin“ zabývá, oficiální příkaz k odložení Mikerinova zatčení, V dokumentu se uvádí: „Protože je obviněný cizí národnosti a občanem Ruské federace a vzhledem k tomu, že má přístup k důležitým informacím a vysoce postaveným osobnostem ruského obchodu a politiky, agenti amerických tajných služeb věří, že bude ochoten spolupracovat s úřady USA proti vysoce postaveným vládním úředníkům vlastní země.“
Pro rozpletení složitého řetězce propojenosti uvedených firem je důležité vědět, že společnost TENAM je „vnučka“ státní korporace Rosatom, založená v roce 2010 její dceřinou zahraničně-obchodní společností Techsnabexport. Ta existuje především za účelem přímého přístupu na americký trh s uranem. Zadržený Mikerin stál v čele TENAMu od května 2010 a působení v jaderném byznysu má zřejmě v genech. Jde totiž o syna Jevgenije Mikerina, který v 80. a 90. letech zastával vedoucí funkce na sovětském a později ruském ministerstvu pro jadernou energetiku.
Ve velkém stylu
Představitel Ministerstva spravedlnosti USA poskytl ruským médiím soudní materiály s oficiálním obviněním. Vyplývá z nich, že podvody páchala organizovaná skupina ruských a amerických občanů. A to ve velkém stylu. Kromě Mikerina byli obviněni také američtí manželé Daren a Caroll Condreyovi a podnikatel ruského původu Boris Rubiževski. Pokud budou obvinění prokázána, hrozí Mikerinovi a ostatním podezřelým až 20 let vězení.
Condreyovi působí jako ředitelé dopravní společnosti Transport Logistic International (TLI), která od roku 1996 získávala kontrakty od Techsnabexportu na dopravu uranu z Ruska do USA. Rubiževskij, prezident firmy NEXGEN Security, oficiálně vystupoval jako odborný poradce Mikerina a společnosti TENAM. Podle vyšetřovacího spisu napomáhali manželé Condreyovi v období od roku 1996 do roku 2013 tomu, aby dopravní společnost TLI dala Mikerinovi úplatek ve výši minimálně 1,69 milionů dolarů za to, že získala od Techsnabexportu kontrakty na 33 milionů dolarů. Postupem času si Mikerin kvůli proplacení úplatku našel prostředníka, kterým byl Rubiževskij a jeho firma NEXGEN.
V obchodování s obohaceným uranem a dalšími komponenty z oblasti jaderné energetiky se točí omračující peněžní sumy. Jen v roce 2013 uzavřel Techsnabexport exportní zakázky s energetickými firmami z USA, zemí EU a oblasti Pacifiku v celkové sumě přibližně 1,1 miliardy dolarů.
Celkově bylo ke konci roku v exportním portfoliu Techsnabexportu 16 přímých obchodů a tři kontrakty, uzavřené prostřednictvím společnosti TENAM s 12 americkými energetickými firmami v celkovém objemu téměř 6 miliard dolarů.
Čtěte ZDE: Trestné tažení EU proti Maďarsku: Mají být použity „nejtvrdší dostupné prostředky“. USA zahájily „osobní sankce“. Magyar Nemzet se ptá Petra Hájka
Kriminál nebo CIA
Ve vyšetřovacím spisu, který má redakce Protiproudu k dispozici, jsou uvedeny přepisy odposlechů jednání a e-mailové korespondence, které odhalují podrobnosti vyjednávání Mikerina s manželi Condreyovými o podrobnostech transakcí a dramatickém smlouvání o výši úplatku. Až potud by šlo o standardní vyšetřování „běžné“ korupce.
Ze spisů vyšetřovatelů nicméně vzápětí vyplývá jedna mimořádně zajímavá věc, která z celého „banálního“ případu dělá skandál: Ačkoli měli vyšetřovatelé i soud dostatečné důkazy proti všem obviněným již několik měsíců, nechávali podezřelé na svobodě. Vysvětlení nabízí další dokument, který má rovněž redakce Protiproudu k dispozici, a který vnáší do celé kauzy i americké policejní a prokurátorsko-soudní praxe úplně jiné světlo. A má bezprostřední vztah k našemu „temelínskému vládnímu puči“ skrze tajné služby Spojených států, o němž jsme mnohokrát psali:
V srpnu letošního roku byl Oblastnímu soudu v Marylandu, který se „kauzou Mikerin“ zabývá, oficiální příkaz k odložení Mikerinova zatčení, V dokumentu se uvádí: „Protože je obviněný cizí národnosti a občanem Ruské federace a vzhledem k tomu, že má přístup k důležitým informacím a vysoce postaveným osobnostem ruského obchodu a politiky, agenti amerických tajných služeb věří, že bude ochoten spolupracovat s úřady USA proti vysoce postaveným vládním úředníkům vlastní země.“
V příkazu k odložení zatčení se dále explicitně píše, že obviněný je dočasně mimo území USA a má rezervovanou zpáteční letenku na následující víkend. „Agenti mají v plánu ho po přistání kontaktovat a přesvědčit ho ke spolupráci v zájmu USA. V případě, kdyby byl zatčen, je pravděpodobné, že by byl pokus o jeho přisvědčení spolupráci zmařen. Obviněný bude konfrontován s důkazními materiály, dokazujícími jeho korupční trestnou činnost, a agenti by dali přednost nabídnout mu záruku, že nebude zatčen,“ uvádí dokument určený soudu v Marylandu.
Skutečnost, že Mikerin byl nakonec přece jen zatčen a nyní je ve vyšetřovací vazbě, svědčí o tom, že pokus agentů amerických tajných služeb a naverbování ruského podnikatele k činnosti proti Rusku v zájmech USA, byl nakonec neúspěšný. Mikerin prostě spolupráci odmítl podepsat. Jeho kauza může nicméně posloužit jako názorný příklad praktik Spojených států v mezinárodním jaderném byznysu.
Pro důkazy o propojení tajných služeb USA s americkými korporacemi jako je Westinghouse a používání nekalých praktik v obchodních záležitostech ostatně nemusíme chodit daleko. Podobná aféra totiž před několika lety vybuchla i u nás.
Tajuplný gigant ČEZ
Rozsáhlá korupční aféra, související s pokusy amerických tajných služeb o zvýhodnění společnosti Westinghouse při výběrových řízeních, se provalila v létě 1996. Dokumenty, které tehdy v sérii článků zveřejnila MF DNES dokazovaly, že několik výběrových řízení vyhrála firma Westinghouse za podivných okolností. Jeden ze tří takto zpochybněných kontraktů se týkal přímo Jaderné elektrárny Temelín - šlo o zakázku na nový řídící a ochranný systém pro temelínské reaktory. Potvrzení spekulací o korupci v ČEZu vyvolalo ve své době značný mediální poprask.
Pomluvy pana Kotyzy měly totiž podle policie souviset se snahou diskreditovat jediného člena představenstva ČEZu, který nehlasoval pro přidělení zakázky na temelínský informační systém ISE pro Westinghouse. Kromě toho Kotyza podle vyšetřovatelů jako jediný odmítl podepsat další kontrakt, související s dodávkou řídících a kontrolních systémů pro Temelín. Nebylo divu: V tomto případě požadoval totiž Westinghouse za dodávku tohoto zařízení o 16 a půl milionu dolarů více, než bylo uvedeno v podepsaném původním kontraktu.
Výpověď externího spolupracovníka firmy Westinghouse Jana Vadlejcha a další písemné dokumenty následně vedly k podezření z korupce mezi členy představenstva a.s. ČEZ. Kdo byl vlastně onen nenápadný, ale nesmírně vlivný zaměstnanec Westinghouse – šedá eminence zákulisních jednání ČEZu, Jan Valdejch?
Kdo stál v pozadí skandálu
Bylo o něm známo pouze tolik, že v roce 1970 emigroval do Francie, kde získal přednostní právo na občanství a okamžitě odletěl do USA. Od roku 1992 byl po svém návratu do vlasti sledován českou tajnou policií kvůli podezření, že je agentem cizích tajných služeb. V roce 1993 bylo ovšem jeho sledování zastaveno bez zveřejnění důvodu.
Postupně vycházelo najevo, že česká tajná služba skutečně našla důkazy o Vadlejchově spolupráci s americkou tajnou službou (CIA). Zároveň se nechal najímat Westinghousem na tzv. „špinavou práci“, tedy korumpování funkcionářů a politiků a diskreditování konkurence nebo nepohodlných osob.
Vadlejch si byl jistý svou beztrestností, a tak se mnohé své ilegální kontakty s významnými představiteli ČEZu a politiky ani nepokoušel skrývat. Například tehdejší ředitel společnosti Škoda (generálního dodavatele pro JE Temelín, skrze jehož agendu musely projít veškeré dodávky od Westinghouse) Stanislav Svoboda na jednom jednání představenstva ČEZu otevřeně prohlásil, že Vadlejch je profesionálním agentem zahraničních tajných služeb, který dodává Westinghouse neveřejné informace za účelem jejího zvýhodnění při získávání kontraktů.
Čtěte ZDE: Poučení z krizového vývoje: Američan, který zorganizoval pád Nečasovy vlády, odchází. Ištvan možná zmizí, Bradáčová a spol. dostanou od Obamy nového šéfa
Poslední mohykán Kotyza
Jenomže potom se začala celá konstrukce kontaktů a korupčních styků povážlivě viklat. V červenci 1996 objevily informace o závažných problémech, které má Westinghouse se splněním kontraktu na dodávku informačních a kontrolních systémů pro Temelín. Tehdejší mluvčí ČEZu prohlásil, že jejich společnost má stále větší pochybnosti o korektnosti procesu nabídek v tendru na tuto dodávku. Dokonce i MF DNES pak napsala, že Westinghouse zřejmě ve snaze co nejvíce snížit cenu dodávky podcenil své možnosti a množství nezbytných investic.
Nový americký velvyslanec dal prostě bez servítků najevo o co v jeho „diplomatické misi“ půjde: Opakovaně zdůraznil připravenost Westinghousu a ostatních amerických firem znovu se ucházet „o případnou novou energetickou zakázku v Česku“.
V září 1996 byly zveřejněny první výsledky policejního vyšetřování podezření z korupce v komplikované kauze obrovitého kontraktu mezi ČEZ a Westinghouse. Udavač Jan Vadlejch byl nakonec sám podezřelý z trestného činu pomluvy představitele ČEZ Vojtěcha Kotyzy. I když šlo jen o jednu z méně významných částí celého skandálu, velmi názorně předvedla praktiky Westinghousu při nelegálním ovlivňování ČEZ v kontraktech pro jadernou elektrárnu Temelín.
Pomluvy pana Kotyzy měly totiž podle policie souviset se snahou diskreditovat jediného člena představenstva ČEZu, který nehlasoval pro přidělení zakázky na temelínský informační systém ISE pro Westinghouse. Kromě toho Kotyza podle vyšetřovatelů jako jediný odmítl podepsat další kontrakt, související s dodávkou řídících a kontrolních systémů pro Temelín. Nebylo divu: V tomto případě požadoval totiž Westinghouse za dodávku tohoto zařízení o 16 a půl milionu dolarů více, než bylo uvedeno v podepsaném původním kontraktu. Pro koho asi?
Westinghouse znovu připraven
Jak to celé dopadlo? Velmi příznačně – pokud jde o Westinghouse. Policejní vyšetřování bylo bez udání důvodu v tichosti zastaveno. Westinghouse ze sebe po čase setřásl špatnou pověst jako had starou kůži na jaře a už se opět vesele chystal na lukrativní zakázky, jako by se nechumelilo.
V tomto kontextu je proto nutno chápat prohlášení nového amerického velvyslance v České republice, jeho excelence pana Schapiro, že prioritou USA je „zapojení se do boje proti korupci v Česku napomoci i prohlubování obchodních kontaktů mezi Spojenými státy a Českou republikou“.
„Jde mi o to, abych mohl říct americkým firmám, které tu chtějí investovat, že je tady férový systém a že se tu nemusejí bát o své peníze," vysvětlil novinářům Schapiro a vyjádřil připravenost přispět k rozvíjení „historicky skvělých“ česko-amerických vztahů, aby dokázaly obstát i před velkými výzvami dneška. Mezi ty zařadil prioritně „ruskou agresi na Ukrajině“ a s odstupem pak (jako pár dní před ním „kongeniálně“ Karel Schwarzenberg) hrozbu Islámského státu, terorismu a eboly.
Nový americký velvyslanec dal prostě bez servítků najevo o co v jeho „diplomatické misi“ půjde: Opakovaně zdůraznil připravenost Westinghousu a ostatních amerických firem znovu se ucházet „o případnou novou energetickou zakázku v Česku“.
Takže celý kolotoč korupčních kauz a zpravodajských her, jehož poslední obětí byla Nečasova „neposlušná“ vláda, se roztáčí znovu. Pan Mikerin spolupráci nepodepsal – a už je ve vazbě. Pak Kotyza blahé paměti také nepodepsal, na rozdíl od „jaderného disidenta“ Petra Nečase ho však za to nečekal „politický provaz“. Kdo asi (ne)podepíše tentokrát? Čeká nás s novým americkým velvyslancem nejspíš zase jednou vzrušující doba.
