Britským mainstreamovým tiskem proběhla před několika dny pozoruhodná zpráva – aby vzápětí ze zdánlivě nepochopitelných důvodů naprosto zapadla.
Superman?
V pátek 13. října dva piloti dopravního Airbusu, který právě klesal na přistání na letišti v Manchesteru, spatřili člověka. Na tom by snad nebylo nic tak zvláštního, kdyby nebylo jedné drobnosti: dotyčný proletěl kolem letadla. Venku. Jak se mu létání povedlo, přitom nebylo zřejmé, neměl ani padák, ani žádný druh „křídel“ či „létacího obleku“ či trysek, jaké rádi používají různí milovníci adrenalinových sportů. Prostě – jen tak si letěl.
Britský deník Daily Mail situaci popsal takto:
Piloti dopravního speciálu s turisty na palubě byli překvapením bez sebe, když kolem jejich stroje, v tu chvíli letícího ve výšce zhruba tisíc metrů nad zemí, prosvištěl létající muž.
Neznámý proletěl zhruba ve stometrové vzdálenosti od kokpitu. Ani jeden z pilotů netuší, jak se mohl dotyčný pohybovat vzduchem, protože nebylo vidět nic, co by jej ve výšce tisíce metrů mohlo udržet. Kromě toho nebyl vidět ani na radaru a podle hlášení letového provozu se v dané oblasti v té chvíli nepohybovaly paraglidy, padáky či balóny.
Muž se objevil – bůhví odkud – právě když stroj přelétal městečko Macclesfield během přípravy k přistání na letišti v Manchesteru, a byl proto okamžitě překřtěn na „Supermana z Macclesfieldu“.
Expert: „Dokonalá a naprostá záhada“
Airprox Board (úřad pověřený dohledem nad bezpečností letového provozu v Británii, pozn. red.), jehož posláním je mimo jiné i vyšetřování vzdušných incidentů, jež mohou vést k letecké katastrofě, vysvětluje ve své zprávě:
„Posádka objekt spatřila, když byl vzdálen několik metrů od letadla, a to zhruba na jedenácti hodinách a šedesát až devadesát metrů nad úrovní stroje. Prolétl kolem letadla zhruba ve vzdálenosti sto až dvě stě metrů. Posádka jej viděla jen chvíli, nebyl čas provést úhybný manévr, a chovali se tudíž, jako by šlo o parašutistu, kterým si nejprve mysleli, že dotyčný je. Ani jeden z pilotů však, jak zjistili, neviděl nad dotyčným padák.
Oficiální úřední zpráva dále uvádí, že incident z pátku 13. října je „nešťastný“ a „frustrující“, protože „není žádná možnost ověřit, co piloti ohlásili“. Pak zpráva uzavírá klasickou formulací, která má nad nevysvětlitelnou, svědecky doloženou událostí, udělat známou zpochybňující tečku: „Piloti si nejsou dokonale jistí, že nešlo o balón ve tvaru člověka“.
Významný letecký expert Chris Yates nicméně tvrdí, že jde o „dokonalou a naprostou záhadu“.
Hra na apríl
Kdyby byl duben, šlo by podobnou zprávu dobře pochopit. Stejně jako reakci světového (i našeho) mediálního prostoru. Ta byla totiž – nulová.
Jenže není. Ten duben. Ale není ani skandál:
Žádní experti vyšetřující incident v dějinách světové aviatiky nevídaný. Žádné vědecké spekulace. Pokud tedy pomineme povinný závěr vyšetřovací zprávy, která v zoufalém pokusu zachránit ohlodané zbytky posvátného telete (mainstreamového) „světového vědeckého názoru“ konstatuje, že si piloti „nemohou být absolutně jisti“, zda nešlo o „balón ve tvaru člověka“.
Je to právě ono ticho, které je vzrušující a „typické“. Dokonce natolik, že je vlastně jedno, zda šlo v tomto případě o pozoruhodně systematizovanou halucinaci, anděla, démona, Supermana, vojenský prototyp lidského létání silou mysli nebo tibetského lámu.
Jak to, že už nemáme zprávy odborníků, kteří rozebírají, jak takové balóny vypadají, kdo je vyrábí a jak jsou poháněny? Či psychiatrů, vysvětlujících, že jde o běžnou halucinaci, způsobenou příliš dlouhou šichtou na palubě nízkorozpočtové linky s otravným kolegou, tlustými turisty a ošklivými letuškami?
Obvyklý model: nevysvětlitelné neexistuje
Důvod je jednoduchý: zpráva je z kategorie těch, které se mainstream nepokouší raději už ani skandalizovat. I to by totiž mohlo přitáhnout k „nevysvětlitelné“ věci nevítanou pozornost. A nic nevysvětlitelného přece kolem nás není. A pokud – jde o konspirační teorie, nad kterými vážný člověk mávne rukou. V tomto smyslu mají události jako ta u Macclesfieldu obecnou platnost.
Podobnou „publicitu“ obdržely například „televizní záběry z měsíčního povrchu“, ve kterých pustou „pouští“ za okénkem, na niž právě přistálo Apollo 11 – údajně první lidská loď na nezemském kosmickém tělese – projde jakási postava. Bez skafandru.
Samozřejmě o Měsíci a lidské cestě na něj bylo napsáno podstatně více a máme i více fotografií (třeba osvětlovacího tělesa, odrážejícího se v astronautově přilbě). Nejpravděpodobnější vysvětlení „chlápka na Měsíci“ (a dalších) neobsahuje žádné zázračné „Měsíčňany“, je podstatně prozaičtější. Je zkrátka jedním z až překvapivě velkého množství důkazů, které ukazují k závěru, že na Měsíci ve skutečnosti nebyli ani američtí astronauti, ani onen osvětlovač, či který to nešťastník zapomněl, že si nemá krátit cestu na cigaretovou pauzu za okénkem kosmické lodi, jež má údajně být stovky tisíc kilometrů daleko od Země. I když vlastně tenkrát možná směli osvětlovači (a všichni ostatní) v práci kouřit.
Dnes by se to už asi nepovedlo. Obojí. Mezitím se totiž vynořily nejen vědecké teorie (a mírně nechtěná prohlášení NASA), která podporují názor, že chudáci astronauti cestu na Měsíc zkrátka nepodnikli (mj. proto, že by je podle vyjádření některých vědců zabila radiace), ale i teorie (pardon, fakta) z druhé strany, „vysvětlující“ silou oficiální „vědecké autority“, že kouření škodí zdraví, zatímco taková chemoterapie je báječný vynález moderní vědy. Holt, pokrok nezastavíš!
Čtěte ZDE: Státní krádeže dětí v EU nabírají na síle: Byznys s „dětským masem“ kvete. České diplomaty to nezajímá. Satanisté budou „vyučovat“ již i na základních školách
Jsou i jiná řešení
Pokud jde o Měsíc – a další záhady z podobného soudku, počínaje zavražděním chudáka „katolického prezidenta“ J.F.K. a konče třeba takovým 9/11, tedy jedenáctým zářím 2001 – jisté je jedno: Pokud mají v daném případě „konspirační teoretici“ pravdu, budeme svědky postupného „posunu“ v interpretaci dotyčných „nesmyslů“ někam na pozici: víte, ona to totiž není tak úplně konspirační teorie, ale vlastně jenom trošku: Dnes už se sice téměř oficiálně připouští, že JFK sice skutečně zastřelil agent tajné služby (z „ochranky“ prezidenta), ale chudáci agenti to prostě udělali nedopatřením. No, co se dá dělat. Všichni zúčastnění už jsou stejně mrtví – tak co? A na ten Měsíc jsme sice nedoletěli, ale víte – bylo potřeba porazit Sověty. A Neil Armstrong už stejně umřel. Tak co.
Do té doby, než se tak stane, bude ale kolem každého podobného tématu velmi pozoruhodné jezírko ticha. Tak jako kolem „létajícího muže“ z Macclesfieldu. Je to právě ono ticho, které je vzrušující a „typické“.
Dokonce natolik, že je vlastně jedno, zda šlo v tomto případě o pozoruhodně systematizovanou halucinaci, anděla, démona, Supermana, vojenský prototyp lidského létání silou mysli nebo tibetského lámu. Případně – jak to před lety pěkně popsal ve své knize Dlouhý temný čas svačiny duše „domorodý“ anglický spisovatel Douglas Adams – o nordického boha Thora, kterého právě natolik otrávila pasová kontrola na místním letišti, že se rozhodl využít svého proslulého kladiva Mjollniru jako dopravního prostředku.
Pokud vás právě napadlo originální vysvětlení manchesterského incidentu, bohužel vás zklamu. To, co o různých podobných prokazatelných "záhadných" informacích, které na Protiproudu otevřeně zveřeňujeme, říkají "zametači záhad", je jen mainstreamová konspirační teorie.
Létání jsme zatím nezkoušeli. Máte jiné řešení?
