Situace v Doněcku a Luhansku se začíná stále více „zapouzdřovat“. Je pravděpodobné, že s blížící se zimou se již Kyjevu nepodaří odpor Domobrany v Doněcku a Luhansku vojensky zlomit. Odhodlání, které oddíly domobrany při obraně svých domovů a rodin předvedly, zaskočila i vojenské stratégy z NATO a je podstatou příměří dojednaného v Minsku.
Z otevřené války se bude nyní konflikt podle všeho stále více přesouvat ke gerilovému boji a „zpravodajským“ operacím. Několikaměsíční urputné boje o doněcké letiště, které se podařilo domobraně minulý týden ovládnout, jsou toho dosti typickým příkladem: I když je letiště nyní pod kontrolou Novoruska, v síti jeho podzemních prostor nadále působí malé speciální kyjevské oddíly, které z labyrintu chodeb čítajícího několik desítek kilometrů provádějí útoky a udržují letiště v „ohni.“ Pomáhá jim ostřelování letiště a přilehlých obytných čtvrtí armádními raketami GRAD a Uragán.
Tyto malé zabijácké oddíly pohybující se v podzemí letiště i ve městě samotném, jsou často vedeny specialisty z NATO. Mají za úkol likvidovat konkrétní osoby v Novorusku a pomocí „války atentátů“, vytvořit příznivou půdu pro rozvrácení celé obranné struktury Doněcké a Luhanské republiky (odtud také varování Igora Strelkova před uskutečněním listopadových voleb v Novorusku). Za pomoci nejmodernější techniky včetně amerických vojenských satelitů se snaží sledovat pohyb osob, které jsou na seznamech mužů a žen určených k likvidaci.
Válka atentátníků
Tento způsob války bude nyní používán stále častěji proti důležitým osobnostem Donbasu. O tom svědčí i dnešní atentát na jednoho z vůdců domobrany Pavla Gubareva, který podle dostupných informací po útoku havaroval a leží s těžkými zraněními v nemocnici. Před časem jen těsně unikl atentátu i současný premiér Doněcké republiky Alexandr Zacharčenko. Jsme tedy svědky dvojího přístupu Kyjeva: Na jedné straně záškodnické vraždění vůdců domobrany a ostřelování civilistů a na druhé straně demonstrativní snaha o jednání ze strany západoukrajinského prezidenta.
Pod kontrolou domobrany je ovšem pouze relativně malé území kolem Doněcka, Luhanska a Novoazovska. Většina území, která dříve přináležela k doněckému a luhanskému regionu je ztracena. Ti, kteří odtud neuprchli, jsou buď v koncentračních táborech nebo v masových hrobech.
Petro Porošenko o víkendu zveřejnil na svém webu provolání k národu, které je věnováno výsledkům minských dohod, podepsaných na začátku září. Ukrajina se prý stala za uplynulý měsíc silnější. Prezident má nyní za to, že konflikt v Donbasu lze vyřešit pouze mírovou cestou. „Po těžkých zkouškách nás čeká mír, reformy, prosperita, evropská perspektiva. Všechno dopadne dobře,“ prohlásil.
Vyhrál Donbas?
Toto je podle některých pozorovatelů faktická rezignace na silové ovládnutí Donbasu. Někteří mluví dokonce o tom, že unavený prezident „hodil ručník do ringu“ a přímé útoky již na zimu nechystá. O snaze dohodnout se s Ruskem by mohl svědčit také fakt, že se rozhodl odvolat ministra obrany Valerije Heleteje, který sám podal demisi a je na ruském seznamu válečných zločinců. Znamená to tedy, že plán vlákat Rusko do války skrze genocidu ruskojazyčného obyvatelstva definitivně selhal? Takový závěr je předčasný. V každém případě však lze říci, že Vladimír Putin se i přes tlaky na domácí politické scéně vyprovokovat nedal.
Naopak, rusko-ukrajinské hranice opouštějí vojáci, kteří byli dislokováni na ruské straně v rámci dlouhodobého cvičení. Podle zákulisních informací má na tento vývoj značný vliv i komunikace Vladimíra Putina s Angelou Merkelovou. Vyhráli tedy obyvatelé Doněcka a Luhanska? Uhájili svoji zemi a domovy? Na první pohled to může tak vypadat.
Čtěte ZDE: Domobrana dobyla letiště v Doněcku. Kyjevská junta staví koncentrační tábory pro „nespolehlivý sektor“. Německa satira na téma „Putinovi agenti“ už v hledáčku cenzorů
Hrůza a orgány na prodej
Pod kontrolou domobrany je ovšem pouze relativně malé území kolem Doněcka, Luhanska a Novoazovska. Většina území, která dříve přináležela k doněckému a luhanskému regionu, je ztracena. Ti, kteří odtud neuprchli, jsou buď v koncentračních táborech nebo v masových hrobech. Hrůzy, které se tady odehrály, nebudou dlouho zapomenuty. Je pravděpodobné – a poslední vyjádření partyzánských jednotek z Donbasu tomu nasvědčuje – že mnozí budou chtít tato zvěrstva pomstít v partyzánském boji i pokud válka formálně nebude pokračovat.
Již v květnu jsme informovali o množících se zprávách, že na územích, která získala pod svoji kontrolu kyjevská junta, dochází k masovým popravám, jejichž součástí je odebírání orgánů, než jsou oběti zavražděny. Tyto informace dnes potvrdili i pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE): Na východě Ukrajiny působily „tajné transplantační stanice“. V mnoha hrobech v Donbasu byla nalezena těla bez vnitřních orgánů.
Jednotky ukrajinské armády a Národní gardy za sebou zanechaly příznačnou „vizitku“: Oblečená i nahá těla postřílených mužů a žen se svázanýma rukama byla zasypána jen tenkou vrstvou zeminy. Dosud bylo těchto obětí nalezeno více než 400.
Obchod s těly na zakázku
Zvláštní představitelka OBSE pro boj proti obchodu s lidskými orgány Marina Džarbusynová ve vysílání ukrajinské televize prohlásila, že vše vyžaduje podrobné vyšetření, do kterého budou zapojeni mezinárodní experti.
Nejde samozřejmě o první případ tohoto druhu. Na Internet se již v létě dostala zachycená komunikace Sergeje Vlasenka (advokáta Julie Tymošenkové) a německé lékařky Olgy Wieberové. Jednali o prodeji orgánů zabitých mladých branců do německých klinik. Byla zde dokonce konkrétní zakázka: 17 srdcí, 50 ledvin, patery plíce. A také žádost, aby orgány byly odebírány ještě živým lidem, protože v opačném případě šlo o „nekvalitní zboží“.
To, že černý trh s orgány běžel na východě Ukrajiny naplno, vypovídají nejenom objevená těla ze společných hrobů. Do rukou domobrany se dostaly chirurgické nástroje a specifická zařízení pro odebírání orgánů obvykle vzápětí poté, co byl v oblasti registrován velký počet nezvěstných. Pokud budou chtít zahraniční experti tyto zločiny opravdu vyšetřovat, budou mít hodně práce.
