Situace kolem ruského konvoje s nezbytnou pomocí pro těžce zkoušené obyvatelstvo Donbasu se dnes konečně pohnula. Podle našich informací Německo přinutilo Washington, aby nařídil vzpírající se loutkové vládě v Kyjevě skončit neudržitelné obstrukce. A tak se také stalo: Náklad z humanitárního konvoje bude rozdělovat výhradně Červený kříž. Kamiony by měly být ještě dnes prohlédnuty ukrajinskými pohraničníky, a poté mají vyrazit nejbližší trasou k troskám Luhansku, kde se již situace strádajících civilistů dávno změnila v nelidskou katastrofu.
Konvoj a „vzdorokonvoj“
Přes čtrnáct dnů ve většině měst Donbasu nefunguje elektřina, ani neteče voda. Obyvatelé, kteří jsou masově zabíjeni pomocí ukrajinských děl a raket většinou neopouštějí sklepení svých domovů a mnohdy umírají v obležených městech hlady. Zdá se tedy, že by již zítra mohla ruská pomoc dorazit na místo určení. Náklad by měl být dopraven do distribučního centra na území kontrolované domobranou Luhanské lidové republiky.
Bitvu zvanou „Humanitární konvoj“ Rusko aktuálně vyhrává. Tu předchozí, zvanou „Sankce“, už vyhrálo. A to dává jistou naději, že diplomatické bitvy by nakonec nemusely přerůst v krvavou válku
Představitel Mezinárodního červeného kříže Laurent Corbaz novinářům v Kyjevě řekl, že v každém z ruských vozidel zůstane z posádky pouze jediný řidič a kolonu budou doprovázet pracovníci Červeného kříže. Kdy skutečně dorazí náklad ke zbylým obyvatelům Luhansku, však dnes nebyl schopen v Kyjevě říci nikdo.
Nový šéf DLR Alexandr Zacharčenko: "Koridor pro konvoj je připraven"
Kyjevská vláda nepochybně udělá vše pro to, aby se konvoj co nejdéle zdržel. Vyhovuje jí, že lidé v obklíčených městech umírají, neboť potřebuje mít volné ruce k rozhodující ofenzivě a následnému vyčištění obou měst od domobrany a všeho ruskojazyčného obyvatelstva. Jako zastírací manévr vyslala na východ svůj vlastní „vzdorokonvoj“, který vypravil ukrajinský oligarcha Rinat Achmetov.
Čtěte ZDE: Kamióny na ukrajinských hranicích: Test s otázkou, jak blízko je „velká válka“. Čeští „jestřábi“ po ní touží a zbožně hledí k Washingtonu. Západní Evropa se naopak probouzí
Příprava na partyzánskou válku?
Právě o tomto víkendu se totiž očekává rozhodující útok na Doněck a Luhansk, po kterém by mělo následovat vybití zbývajících obyvatel obou metropolí. Na místě jsou již připravena speciální vražená komanda z Kolomojského jednotek Dněpr a Azov i pověstné „pekelné kolony“ složené z kriminálníků. K této operaci nepotřebuje Kyjev rozhodně žádné zahraniční svědky jako jsou pozorovatelé OBSE či pracovníci Mezinárodního Červeného kříže. Pokud skutečně dojde k prolomení obranných linií obou měst, lze očekávat, že se boje přesunou blíže k Ruské hranici, kde si zbytky domobrany vytvoří základny k dlouhému partyzánskému boji.
Této možnosti napovídají také změny, ke kterým došlo v minulém týdnu ve vedení obou republik: Civilisté byli nahrazeni polními veliteli. Šéfa Luhanské lidové republiky Valerije Bolotova nahradil dosavadní „ministr obrany" a jeden z velitelů domobrany Igor Plotnickij. Již dříve rezignoval šéf Doněcké lidové republiky Alexandr Borodaj, kterého nahradil polní velitel od Slavjansku, Alexandr Zacharčenko. Ten charakterizoval situaci v Doněcku jako „velmi těžkou, ale ne kritickou“. Protivník je podle něho silný, ale má podlomenou morálku. Zacharčenko ubezpečil, že velení domobrany nyní vypracovává několik variant útočných operací.
Rezignaci oznámil také ministr obrany a hlavní postava celého povstání Novoruska plukovník Igor Strelkov, o kterém šla fáma, že byl těžce zraněn, ale tyto zprávy byly vzápětí dementovány. Podle dobře informovaných zdrojů by Strelkov měl převzít přípravu diverzních skupin s působností po celé Ukrajině včetně Kyjeva. Zdá se, že vedení obou republik se rozhodlo postupně nahradit rodilé Rusy polními veliteli z řad Ukrajinců, aby tak ještě zvýšilo bojovou morálku mužstva.
Čtěte ZDE: Doněck připomíná Lenigrad: Město pod palbou je bez vody a elektřiny. Rusko nabízí humanitární pomoc, Západ ji odmítá. Malajští odborníci tvrdí: Boeing sestřelil Kyjev
Střela do vlastní nohy
Boje probíhají i na diplomatické rovině. Stále více evropských států si uvědomuje, že sankce a především ruská odveta, poškodí jejich ekonomiku více než předpokládaly první odhady. Proto se stále častěji ozývají hlasy volající po zrušení sankcí a vyjednávání s Ruskem.
Jenže je tu nejspíš problém: I kdyby se sankce zrušily, Rusko se už sotva dá přesvědčit, aby své trhy EU znovu poskytlo. Budou totiž obsazeny zeměmi BRICS, které jsou po všech posledních událostech pro Rusko mnohem spolehlivější politický i hospodářský partner.
To si v Evropě uvědomuje stále více realistických politiků, kteří nechtějí, aby se jejich země staly rukojmími zájmů Washingtonu. Nejostřeji se v tomto smyslu vyjádřil maďarský premiér Viktor Orbán, který dnes prohlásil, že sankce byly „výstřel do vlastní nohy“. Jsou prý v rozporu se zájmy Maďarska a poškozují je víc než Rusko. Viktor Orbán chce hledat partnery, s nimiž by dokázal změnit současnou sankční politiku Evropské unie. Přidal se tak ke kritice, kterou tento týden vůči sankcím vznesl slovenský premiér Robert Fico a daleko opatrněji i lavírující prezident Miloš Zeman.
Brusel by podle Orbána měl nejen odškodnit producenty potravin z postižených zemí, ale také změnit současné sankce. „Udělám, co bude v mých silách, abych našel partnery ke změně sankční politiky EU, která podle mě nebyla dostatečně promyšlena," řekl v dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth Rádió. Bude prý nutné uspořádat konferenci EU a Ruska, která určí ráz budoucí spolupráce s ohledem na situaci na Ukrajině. O vztahu EU k Moskvě dnes v Bruselu na mimořádné schůzce jednají i unijní ministři zahraničí.
Vyhrát bitvy bez války
Jakýkoli byť i mírný optimismus je však zatím předčasný. Humanitární konvoj ještě nedorazil do Luhanska a Kyjev se dost pravděpodobně o nějakou provokaci ještě pokusí. Na místě samém dále umírají pod bombami a granáty západoukrajinských okupantů spousty nevinných lidí. A především Amerika si žádné uklidnění nebude přát. Byla by to pro ni další mimořádně drtivá diplomatická porážka.
Současně však platí, že v Evropě se začínají ozývat poměrně silné realistické hlasy. Varují, že ukrajinské dobrodružství, do něhož se Evropa nechala Spojenými státy zatáhnout, nejen starý kontinent ekonomicky těžce poškozuje, ale především ji vystavuje nebezpečí „horkého“ válečného konfliktu, který by Amerika jako vždy sledovala z bezpečné vzdálenosti. Není proto lehké odhadnout, které politické síly v následujících dnech naberou převahu. Jisté je zatím pouze jedno: Bitvu zvanou „Humanitární konvoj“ Rusko aktuálně vyhrává. Tu předchozí, zvanou „Sankce“, už vyhrálo. A to dává jistou naději, že diplomatické bitvy by nakonec nemusely přerůst v krvavou válku.
