Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU
Světová ekonomika jako obří hra „letadlo“. Osmnáct známek blížícího se krachu. Rozházeli jsme peníze za bonbóny? Největší dluhová bublina historie praskne

Světová ekonomika jako obří hra „letadlo“. Osmnáct známek blížícího se krachu. Rozházeli jsme peníze za bonbóny? Největší dluhová bublina historie praskne

12. 8. 2014

Tisk článku

Michael Snyder americký právník, spisovatel a „konspirační teoretik“ zcela „nekonspiračně“ konstatuje některá zjevná fakta o neodvratném kolapsu a další celosvětové hospodářské krizi

Hodně lidí dnes chce vědět, „kdy to konečně praskne“. K tomu lze říci jediné: na obzoru rozhodně nejsou růžové časy. Stačí jen otevřít oči a rozhlédnout se kolem. Uvidíte, jak se před vašima očima rozvíjí první dějství globální ekonomické krize. Jak uvidíte v následujícím článku, i centrální banky vydávají děsivá varování o „nebezpečných nových bublinách v cenách aktiv“ a dokonce i Světová banka uznává, že „právě nadešel čas připravit se“ na novou celosvětovou krizi.

pp

Nestabilní svět

Většina Američanů má tendenci zajímat se pouze o americké události. Jim – stejně jako většině světového „publika“ – pak unikají podstatné souvislosti. Pravdou je, že vážné ekonomické potíže se nevyhnuly žádné části světa, od Jižní Ameriky, přes celou Evropu až k asijským „gigantům“ typu Číny a Japonska. A nekonečný konflikt na Blízkém Východě může kdykoli přerůst ve skutečnou lokální válku, jejíž následky mohou být hrozivé.

Můžeme jen doufat, že současné období relativní stability vydrží ještě chvíli. Je dobré mít čas se připravit na pád. Ale kdokoli si myslí, nebo dokonce tvrdí, že největší dluhová bublina historie nikdy nepraskne, je buď šílený – anebo lže

Žijeme ve světě, který je čím dál méně stabilní. Všichni musíme pochopit jeden fakt: a sice, že období relativní stability, v němž nyní žijeme, je neskutečně křehké a nejspíš nepotrvá dlouho. Následujících osmnáct „nápovědí“ ukazuje na to, jak se globální krize na počátku druhé poloviny roku 2014 zrychluje.

pp

Čtěte ZDE: Tanec kostlivců na vlastním hrobě: Dojde na podzim k pádu evropských bank? Němci a nové jaderné zbraně. Řím hoří, my to však nechceme vidět

Čtěte ZDE: Americký sen u konce: 70 miliónů občanů na potravinových poukázkách. Již polovina všech Američanů na sociálních dávkách. Globální zchudnutí jako restart systému?

Osmnáct nápověd

Číslo 1: Banka pro mezinárodní platby vydala novou zprávu, v níž varuje před již zmiňovanými „nebezpečnými bublinami v cenách aktiv“, které se nyní vytvářejí a mohly by potenciálně vést k další zásadní finanční krizi. Co myslíte, vědí světoví centrální bankéři něco, co my nevíme – nebo se jen snaží na něco svést ten gigantický chaos, který vytvořili z finančního systému?

Číslo 2: Argentina se stala neschopnou splácet úvěr ve výši 539 milionů dolarů a je na pokraji druhého krachu za třináct let.

Číslo 3: Bulharsko se zoufale snaží uklidnit masový run na místní banky, který se stává nekontrolovatelnou spirálou chaosu v bankovním systému.

Číslo 4: Minulý měsíc klesaly půjčky domácnostem v eurozóně nejprudším tempem, jaké kdy bylo zaznamenáno. Proč se evropské banky zrovna teď tak škrtí o peníze?

Číslo 5: Počet nezaměstnaných, hledajících práci, vylétl ve Francii do nových rekordních výšin.

Číslo 6: Kam se podíváte, evropské ekonomiky vykazují buď nulový růst, nebo rovnou klesají. Jen se podívejte, co o tom nedávno napsal magazín Fortune: „Výkon italské ekonomiky poklesl v prvním čtvrtletí roku 2014 o 0,1%, což je průměr za předchozí tři čtvrtletí. Po mírném vzrůstu o 0,6% v roce 2013 zaznamenává Francie nulový růst ekonomiky. Portugalská ekonomika klesá o 0,7%, přičemž tento pokles přichází po kladných číslech v předchozích devíti měsících. Pro Irsko a Řecko nemáme v prvním kvartálu k dispozici číselné vyjádření, můžeme však bezpečně říci, že nevykazují závratný růst. Zatímco výkon ekonomiky Řecka v posledním čtvrtletí loňského roku spadl o 2,5%, Irsko pokulhávalo ve stejném časovém údobí kupředu závratným tempem 0,2%.“

Číslo 7: Před několika dny proběhla médii zpráva o tom, že v Japonsku rostou spotřebitelské ceny největším tempem za posledních třicet dva let.

Číslo 8: Spotřeba japonských domácností zatím klesá o 8% v meziročním srovnání.

Číslo 9: Společnosti ve Spojených státech amerických se topí v masívních dluzích, to víme všichni. Ale bublina korporátního dluhu v Číně je také obrovská: vlastně dluhy čínských společností právě překonaly ty americké.

Číslo 10: Hlavní čínský auditor společnost varuje, že transakce v hodnotě až osmdesát milionů dolarů jsou v Číně falešně kryté zlatem. Co se stane s cenou zlata a stabilitou čínských finančních trhů, až se zvedne poklička z celé téhle ohavnosti?

Číslo 11: Nezaměstnanost v Řecku se ustálila na „pěkných“ 26,7% populace, zatímco nezaměstnanost mezi mladými je 56,8%.

Číslo 12: 67,5% těchto řeckých nezaměstnaných už je bez práce více než rok.

Číslo 13: Nezaměstnanost v eurozóně jako celku momentálně činí 11,8%, což je jen kosmetický krůček od dosavadního rekordu, který činí 12%.

Číslo 14: Evropská centrální banka tak zoufale potřebuje rozhýbat tok peněz, že zavedla zápornou úrokovou sazbu.

Číslo 15: Mezinárodní měnový fond predikuje, že je zhruba 25% šance, že se na konci roku eurozóna propadne do deflace.

Číslo 16: Světová banka – jak už jsme řekli – varuje, že „čas připravit se na další krizi nastal nyní“.

Číslo 17: Ekonomický konflikt mezi Spojenými státy a Ruskem se dále vyostřuje. To Rusko přimělo k řadě kroků, které jej odvádějí směrem od dolaru k jiným měnám. Samotný tento fakt bude mít časem velmi závažné následky pro globální finanční systém.

Číslo 18: A ekonomika Spojených států si samozřejmě také nevede nejlépe. V prvním čtvrtletí roku 2014 klesala v průměru o 2,9% ročně, což je mnohem horší, než původní odhady analytiků.

pp

Čtěte ZDE: Svět se topí ve sci-fi dluhu: už přesahuje 223 kvadrilionu dolarů. Spojené státy jsou před kolapsem. Čelíme větším tržním bublinám, než v roce 2008

Čtěte ZDE: Rok 2013 byl vítězstvím „bankokracie“: Kdo vládne penězům je panovníkem úplně nad vším. Zadlužení států dosáhlo už 51 trilionů dolarů

Rozházeli jsme všechno za bonbóny?

Jak jsem již mnohokrát vysvětloval, dlouhodobé trendy a dlouhodobá čísla jsou nekonečně důležitější, než krátkodobé statistiky. Uveďme malý příklad: kdybyste dnes v nejbližším nákupním centru utratili dvacet tisíc korun za bonbóny a videohry, což by jistě ráda udělala většina dětí na světě, vaše krátkodobá „ekonomická aktivita“ by skokově vzrostla – a zdánlivě tím správným směrem. Jenže dlouhodobý stav vaší peněženky by samozřejmě utrpěl příšernou ránu.

Když se bavíme o „zdraví“ americké ekonomiky či globálního finančního systému, dojdeme k úplně stejným závěrům: co se týče Spojených států, to, zda se marginálně zvýší či sníží krátkodobá ekonomická aktivita, poháněná rostoucím dluhem, je naprosto nepodstatné. Co naopak podstatné je, je fakt, že jsou USA a jejich občané dnes zadluženi v celkové částce, přesahující šedesát bilionů dolarů.

Totéž platí pro celosvětovou civilizaci. Dluh na naší planetě momentálně přesáhl 223 bilionů dolarů, do čehož nepočítáme zhruba 700 bilionů dolarů, které se celosvětově v bankách „příliš velkých na to, aby selhaly“ (v originále „too big to fail“, pozn. red.) nahromadily v podobě úvěrové expozice z derivátů.

Takže to, zda se v krátkodobém horizontu čísla pohnou nahoru nebo dolů by nás vážně nemělo vzrušovat. Celý finanční systém je v současné době ze své podstaty neudržitelným Ponziho schématem – variantou hry „letadlo“, která se jednoho dne nevyhnutelně zřítí pod svou vlastní vahou.

Můžeme jen doufat, že současné období relativní stability vydrží ještě chvíli. Je dobré mít čas se připravit na pád. Ale kdokoli si myslí, nebo dokonce tvrdí, že největší dluhová bublina historie nikdy nepraskne, je buď šílený – anebo lže.

Zdroj.

pp

Doporučujeme

Na začátek stránky