Co se stalo s letem MH17, který se 17. července zřítil poblíž vsi Grabovo na východě Ukrajiny, vlastně nevíme. Jak to trefně shrnul jeden český komentátor veřejného dění, momentálně existuje kolem pádu Boeingu 777 Malajských aerolinií zhruba čtyřiatřicet „konspiračních“ teorií – přičemž zhruba polovinu těchto teorií prosazují média hlavního proudu – jako nezpochybnitelný fakt. Kde je pravda, neví však momentálně nikdo.
To nicméně neznamená, že bychom neměli hledat další indicie a nové stopy. Právě naopak: dokonce i pokud bylo sestřelení letu MH17 (pokud šlo skutečně o sestřel) jen záminkou k odvedení pozornosti od důležitějších témat, či provokací – jak si mnozí myslí – lze sotva ukrajinskou „záhadu“ nechat v letním horku „odležet“. Proto přinášíme další, zcela nové informace. Na celou kauzu, o níž jsme již mnohé důležité informace našim čtenářům zprotředkovali, vrhají dramaticky odlišné světlo.
Čtěte ZDE: „Válka o letadlo“ pokračuje. Významný americký novinář: „USA mají důkazy, že let MH17 sestřelila ukrajinská armáda.“ Zbrojí mediální mainstream ke světové válce?
Čtěte ZDE: Nejasností přibývá: Španělský dispečer stačil poslat 27 zpráv. Proč boeing doprovázely kyjevské stíhačky? Vstupuje Polsko do války? Svět váhá. Jasno má pouze ČT a spol.
BUK odpálil z východu – kdo?
Americká tajná služba i Ukrajinská vláda dost dobře mohly mít pravdu, že malajské letadlo mohlo být zasaženo raketou systému BUK vypálenou z území vzbouřenců. To celkem jednoznačně vyplývá ze satelitních snímků zveřejněných v pondělí – paradoxně – ruským ministerstvem obrany.
Ale protože místo, kde se prokazatelně systém PVO BUK dne 17. července nacházel, je relativně velice blízko k pomyslné hranici vzbouřeneckého území, stále to nezodpovídá otázku, kdo tento systém vlastní, kdo ho obsluhoval a kdo případně vypálil raketu na Boeing 777-200 Malajských aerolinií s 298 pasažéry včetně posádky na palubě.
Jestli to byla ukrajinská armáda nebo vzbouřenci, zda to byla úmyslná provokace, nebo nehoda, které bohužel válka přináší, na to zatím nelze jednoznačně odpovědět a já osobně zde žádný názor, jaká je správná odpověď na tuto otázku, nepřináším. Proto se laskavý čtenář žádá, aby si z předložených důkazů případně udělal závěry sám, nebo si počkal na výsledky vyšetřování.
Satelity vědí
Nyní slíbené důkazy:
Zde je satelitní fotografie č. 3 (podle ruského číslování), zveřejněná v pondělí na tiskové konferenci ruského ministerstva obrany:
Fotografie ukazuje odpalovací zařízení systému BUK ukrajinské armády na základně u vesnice Spartak severně od Doněcku dne 14. července 2014.
To tam ale podle zveřejněné satelitní fotografie č. 4 už nebylo dne 17. července 2014, kdy došlo k tragédii:
Zde je zato satelitní fotografie č. 5, která ukazuje, že tři vozidla systému BUK se včetně odpalovacích ramp objevila dne 17. července u vesnice Zaproščenskoje cca 8km jižně od města Šachťorsk:
Jeho přesné umístění lze porovnáním tvarů nalézt i na mapách Google:
¨
Dalšího dne, tedy 18. července ale systém z tohoto místa zmizel, jak ukazuje satelitní fotografie č. 6:
Nyní se podívejme na celou situaci na mapě, kde se systém BUK, který se objevil u vesnice Zaproščenskoje 17. července a druhého dne byl zase pryč, nacházel ve vztahu k sestřelenému letadlu Malajských aerolinií a dalšímu letadlu Singapurských aerolinií letu 351 z Kodaně do Singapuru, letícím po podobné trase cca 2 letové minuty „v závěsu“ – ze kterého „mimochodem“ zřejmě mohlo být případné sestřelení Malajského letadla velmi dobře vidět:
Na mapě jsou vyznačené pozice letadel (a vzdálenosti v námořních mílích užívaných v letectví), získané pomocí dat mezinárodního systému trasování letů Flightradar24.com, které jsou plně potvrzeny z dat z radarů ruského civilního systému řízení letů. Je vidět, že systém BUK se nacházel méně než půl letové minuty rakety země-vzduch systému PVO BUK od místa, kde se pohybovalo letadlo Malajských aerolinií a kde došlo k jeho zničení.
Místo, kde se systém BUK vyskytoval, bylo podle ukrajinských zdrojů cca 20km od pomyslné hranice území údajně kontrolovaného vzbouřenci:
Kdo ale byl skutečně vlastníkem tohoto systému, kdo byli jeho operátoři a kdo případně vystřelil raketu na letadlo Malajských aerolinií, není jasné, a celkem nezpochybnitelný fakt, že se systém nacházel uvnitř území údajně kontrolovaného vzbouřenci, stále nedokazuje, že to byli oni, kteří systémem disponovali a vypálili raketu, která se velmi pravděpodobně stala osudnou Malajskému letadlu, a která by jej z dané pozice zasáhla zřejmě méně než půl minuty po odpálení.
Proč mlčí piloti - přímí svědci?
Zda tomu tak skutečně bylo by mohli pomoci objasnit piloti (a případně i pasažéři) letadla B777-200 Singapurských aeroliníí na letu č. 351 z Kodaňe do Singapuru, kteří letěli cca 2 letové minuty za pak sestřeleným letadlem a pokud by raketa byla vypálena ze systému BUK umístěného u vesnice Zaproščenskoje, mohli ze svého kokpitu na pozici cca 30° od osy svého letu mít situaci jako na dlani a vidět přibližně toto (simulace pomocí Google Earth):
Jak je možné, že se pilotů Singapurských Aeroliníí na to, co vlastně na vlastní oči a na obrazovce svého palubního radaru viděli, ještě nikdo nezeptal? To se od chvíle, kdy jsem v pondělí viděl radarová data zveřejněná ruským ministerstvem obrany (která zcela souhlasí s daty v mezinárodním systému trasování letů Flightradar24.com) neptám už jen já, ale od včerejška přinejmenším už i ruské celostátní televize.
Vojenské „cvičení“ ve válečné zóně
Ty navíc nyní přišly se zatím neověřenou informací, pocházející údajně od zdroje v ukrajinské vojenské rozvědce, že jmenovitě právě systém BUK u vesnice Zaproščenskoje se údajně účastnil vojenského cvičení nácviku sestřelování vzdušných cílů. Jeho cvičným cílem měl být bitevník SU25, který se podle radarových záznamů, zveřejněných v pondělí ruským ministerstvem obrany, vyskytoval v téměř bezprostřední blízkosti zničeného civilního letadla Malajských Aerolinií ve chvíli, kdy šlo k zemi. Otázku, zda je skutečně pravděpodobné, že by ukrajinská armáda pořádala cvičení PVO v oblasti, kde probíhají skutečné boje, nechť si laskavý čtenář raději případně zodpoví sám.
Vyšetřovací komise katastrofy MH17 by ale každopádně měla neprodlenně vyslechnout potenciální klíčové svědky tragédie, tedy piloty Singapurských Aerolinií letu 351 z Kodaně do Singapuru dne 17. července t.r., kteří by zřejmě zásadně mohli přispět k objasnění, zda a případně odkud byla vypálena raketa, která pravděpodobně zpečetila osud 298 pasažérů letu Malajských Aerolinií.
Zdroj – blog Jana Zemana.
