Situace po sestřelení malajsijského letadla nad Doněckem je i po několika dnech stále nejasnější. Kromě České televize a spol., která má pochopitelně od počátku stejně „jasno“, jako měla v opačném gardu za Husáka, přichází řada protichůdných informací. Zatímco Británie a některé další západní země „automaticky“ volají po zpřísnění sankcí a označují za viníka buď proruské milice v Doněcku, nebo rovnou Rusko, některé závažné důkazy ukazují stále zřetelněji na síly spojené s kyjevskými „Američany“.
Vytknuto před závorku: Především stále není jisté, že letadlo bylo sestřeleno. Je to pouze velmi pravděpodobné. Přestože i my v následujících řádcích z tohoto předpokladu budeme vycházet, sledujeme průběžně i mnohé jiné stopy, které tomuto scénáři oponují. Především však chceme nyní připomenout alespoň část vážných indicií, které směřují k otázce, stojící nade vším: V čí prospěch? Komu mohla tato provokace prospět? Doněckým obráncům ani v nejmenším. A nejméně ze všech Rusku.
Výpočty expertů
Zásadní nejasností je změna trasy letadla, ke které došlo a také svědectví španělského dispečera, který měl letadlo „na starosti“ a poskytl extrémně důležité bezprostřední svědectví na svém twitterovém účtu. Jak ukazují veřejně dostupné informace, trasa letu se v po sobě jdoucích dnech „nepochopitelně“ odkláněla stále více do prostoru, kde probíhají tvrdé boje mezi domobranou a kyjevskou armádou.
trasa 12.7. zde
trasa 17.7. zde
Výpočty odborníků na letectví mezitím ukázaly, že i pokud by domobrana měla funkční raketový protiletecký systém BUK na svém území a k němu i posádku, která by s ním uměla zacházet, letadlo by při dané trase dopadlo hlouběji na území Ruska - i po zásahu padalo z výšky 10 km ještě 50 km, než narazilo do země. Naopak při sestřelu z území kontrolovaných Kyjevem by podle výpočtů na dané místo dopadnout mohlo.
Pozoruhodné „shody okolností“
Zajímavé je také prohlášení Západoukrajinského prezidenta Porošenka z odpoledne 17.7. (to jest před sestřelením), kdy řekl, že „mění strategii ukrajinské armády – pro možnost a nutnost účasti zahraničních vojsk v kárné operaci v Novorusku.“
Krátce před sestřelením také publikovala Rada národní bezpečnosti Ukrajiny (RNB) povážlivé sdělení. „Existuje informace, že na území Ukrajiny se dostala technika, která může sestřelovat letadla ve velké výšce. Mezi nimi je i systém ‚BUK‘,“ prohlásil předseda RNB Ukrajiny Andrej Lysenko. Jeho slova byla citována v mnoha ukrajinských médiích. (například v „Ukrajinské pravdě“ zde.)
Sled těchto událostí a prohlášení působí přinejmenším podezřele: V 17.26 RNB Ukrajiny prohlašuje, že povstalci mají techniku, schopnou sestřelovat letadla ve velké výšce a už 17.45 hlásí že v Doněcké oblasti sestřelili civilní dopravní letadlo.
Krátce po zřícení boeingu se objevuje výzva Kyjeva, aby NATO zahájilo pozemní operace. Poradce ukrajinského ministra zahraničí Zorjan Škirjak ihned prosil USA a NATO o pomoc ve vedení zvláštní operace proti Opolčencům: „USA by nám měly ihned dodat moderní přesné zbraně a vzdušnou podporu a NATO by mělo začít pozemní vojenskou operaci...“ , napsal Škirjak na svůj Facebook.
Svědectví z dispečerské věže
Španělský letový dispečer pracující v Kyjevě, který měl havarovaný boeing na starost, napsal na svém twitter účtu: „Dříve než nám seberou telefony nebo mi rozbijou hlavu, LET BYL SESTŘELEN KYJEVEM“.
Pojďme si přečíst více než 20 zpráv, odesílaných jako přímá „reportáž“ ve chvílích, kdy o tragédii svět ještě nic netušil:
1: Letecká katastrofa, linkový let spadl na Ukrajině v oblasti Doněcka
2: Boeing 777, v zóně Doněcka
3: 777 „Malaysia Airlines“ spadl na Ukrajině, na hranici s Ruskem
4: V 777 „Malaysia Airlines“ bylo 280 cestujících.
5: Kyjevské úřady se pokoušejí představit to jako útok proruských povstalců
6: POZOR! 777 byl možná na Ukrajině sestřelen. 280 cestujících
7: TAK TEDY! Kyjev nakonec dosáhl čeho chtěl.
8: V Kyjevě znova obsadili věž letové kontroly.
9: Potvrzeno: Letadlo B 777 zmizelo z radarů, nebyly informace o nějakých anomáliích
10: Letadlo sestřelili, není to havárie
11: Kyjev dosáhl čeho chtěl. Už jsem o tom psal v předchozích postech.
12: To letecké neštěstí není obyčejné. Vyhrožují nám v dispečerské věži.
13: Kdykoliv nám seberou telefony.
14: Než mi vezmou telefon nebo rozbijou hlavu, letadlo sestřelil Kyjev
15: Máme důkazy. Letadlo bylo sestřeleno. Kyjevské úřady už mají informace. Sestřelen. Nyní jsme klidní.
16: Co dělají cizinci v dispečerské věži? Sbírají informace.
17: Když se objeví možnost, budu pokračovat v psaní.
18: Letadlo B 777 letělo v doprovodu dvou ukrajinských stíhaček, do okamžiku než zmizelo z radarů.
19: Pokud kyjevské úřady chtějí říct pravdu, dvě stíhačky letěly vedle několik minut předtím, nesestřelila ho stíhačka.
20: Hned poté co B 777 zmizel, kyjevští vojáci oznámili jeho pád. Jak to věděli?
21: V 7:00 oznámili sestřelení letadla, o něco později obsadili naši dispečerskou věž. Cizinci (žoldáci? - není jasné, pozn. překl.) jsou tady stále.
22: Pro nedůvěřivé. Radary vše zachytily. Letadlo bylo sestřeleno Kyjevem. Všichni to tu víme, vojáci také.
23: Zde vojáci přiznávají, že to mohli udělat jiní vojáci, ale nevědí kdo dal příkaz.
24: Vojáci podporují verzi že to udělala Ukrajina. Ale nevědí odkud šel rozkaz.
25: Před několika dny jsem psal, že vojáci chtějí odstranit Porošenka. Možná to tak je a rozkaz dala Tymošenková.
26: Stíhačky letěly za letadlem a to po 3 minutách zmizelo. Všeho všudy 3 minuty.
27: Uzavírají vzdušný prostor.
Bezpečností služba Ukrajiny (SBU) si pospíšila vydat nahrávku, údajně usvědčující domobranu. Obsahuje údajný rozhovor velitele domobrany Igora Bezlera s podřízeným, který ho informuje o sestřelení letadla. Snaží se implikovat, že domobrana Boeing sestřelila omylem v domnění, že šlo o vojenský letoun AN-26, nebo ukrajinský nálet. Je zde však řada sporných bodů, především otázka autentičnosti „odposlechu“: Odborníci se shodují, že obsluha systému „BUK“ je náročná a výcvik probíhá řadu týdnů, domobrana by ho nebyla schopna „jen tak“ použít.
Polsko se nemůže dočkat
Nedávno jsme si připomněli stoleté výročí od zahájení První světové války. Historikové se se víceméně shodují na tom, že válka by tehdy vypukla tak jako tak, dříve či později. Sarajevský atentát na arcivévodu byl jen spouštěcím mechanismem, záminkou. Pád stroje nad oblastmi, které ovládají obránci Donbasu má podobné charakteristiky. A zřejmě už i důsledky – zatím možná „ve stádiu pokusu“:
Ihned po sestřelení letadla připlula do oděského přístavu mohutná dělostřelecká zařízení, štábní autobusy a nákladní automobily určené k odeslání do Donbasu. V režimu zostřeného utajení bylo vyloženo dvanáct samohybných kolových houfnic ráže 152 mm vzor.77 „Dana“ české výroby, které jsou ve výzbroji polské armády, a kromě toho i štábní autobusy a nákladní automobily. Po vylodění se dělostřelecká divize plně obsazená polskými vojáky (předpokládá se, že je součástí První Mazurské dělostřelecké brigády) vydala po vlastní ose k železniční stanici Rozdělnaja k naložení na vlak. Armádní experti předpokládají, že zřejmě jde o ono „nepříjemné překvapení pro dobrovolníky“, o kterém „tajemně“ hovořil prezident Porošenko.
Pokud se tyto informace potvrdí, může to mít dalekosáhlý význam – přinejmenším jako signál a test: Otevřený nástup pravidelné armády cizího státu – člena NATO – na bojiště, by zásadně a dramaticky změnil situaci a eskaloval napětí. Jak by na polský „vstup do války“ zareagovalo Rusko, na jehož hranicích celá tato poslední provokace „čistě náhodou“ probíhá, těžko odhadnout. Narozdíl od Polska, Rusko je skutečnou velmocí s globální odpovědností. Jenže Poláci mají zase stále neodžitý historický komplex a zoufale si přejí, aby je svět také pokládal za velmoc – alespoň regionální. (Viz zde a zde.)
Nechme proto raději všechny tyto a mnohé další spekulace nejbližšímu vývoji. Budeme jej sledovat a informovat o něm. S jistotou zatím nelze tvrdit nic, kromě jediného: Česká televize a „Spojené propagandistické válcovací kolony, nadnárodní podnik“, budou dopředu neochvějně vědět, že je za vším Rusko a Putin. Alespoň nějaký pevný bod v tomto stále nejistějším světě.
