Západoukrajinský prezident Petro Porošenko, navzdory výzvám z Moskvy, neprodloužil týden trvající, ač vládními silami často porušované, příměří. Mimo jiné pod tlakem lídrů fašistických skupin z Majdanu, kteří mu dali jasně najevo, že s ním jinak zatočí podobně jako s jeho předchůdcem Janukovyčem, dal souhlas s dalším vražděním na východě země.
Rozhodující útok - i chemickými zbraněmi
Kyjev proto dnes přistoupil k masivní ofenzívě proti Doněcké a Luhanské lidové republice. Jak již opakovaně avizoval, hodlá utopit touhu donbaského lidu po svobodě v krvi. Do útoku nasadila ukrajinská armáda všechny prostředky, které má k dispozici. Již v minulém týdnu obklíčila všechna hlavní města oblasti a dnes v ranních hodinách se tyto jednotky pokusily zlomit odpor obránců na celé „jihovýchodní frontě“.
Hlavní útok směřoval na „obranný štít“ Doněcka Slavjansk, kde sídlí velitelství domobrany a o který se nepřetržitě bojuje již několik měsíců. Domobrana, která statečně vzdoruje obrovské přesile, byla u Slavjansku napadena velkým množstvím tanků a obránci města byli ostřelováni raketami s obrovskou ničivou silou. Kyjev rovněž u Slavjansku použil proti obráncům chemické zbraně. Podle posledních informací, byl tak jako v první světové válce, jejíž tragické výročí 100 let od jejího zahájení si v těchto dnech připomínáme, nasazen proti obráncům města chlor.
Rakety „Smršť“ o kterých jsme již dříve informovali a které se řadí svoji ničivou silou na pomezí mezi zbraně hromadného ničení, pomalu srovnávají východoukrajinská města se zemí. Raketové ostřelování je hlášeno rovněž z hlavního města regionu Doněcka, kam směřuje rozhodující útok. Z Luhanska podle posledních informací uprchly již dvě třetiny obyvatel. Mnoho jich ale nadále ve městě zůstává, neboť nemá prostředky na opuštění svých domovů.
Čtěte ZDE: Mírové rozhovory ve stínu pokračujících bojů: Domobrana upevňuje pozice. Kyjev přesouvá k obklíčeným městům rakety Směrč (Smršť). Partyzánské akce již nejen na východě země
Koncentráky stavěné z fondů EU
Obránci, vzdorující obrovské přesile, se ale nevzdávají. I přes značné oběti se pokoušejí postup kyjevského vraždícího stroje zastavit. Velké ztráty na životech jsou proto na obou stranách. Prezident Porošenko mluví o „konečném řešení“. Je zcela jasné, že „konečným řešením“ není nic jiného než úplné vyhlazení ruského etnika na východní Ukrajině. Obráncům Donbasu proto ani nezbývá nic jiného, než boj o život s vládními jednotkami a Národní gardou. Jak jsme již mnohokrát informovali, na „dobytém“ území dochází k bezprecedentním krutostem vůči civilistům zejména ze strany „čisticích jednotek“ Národní gardy, Kolomojského praporu Dněpr a ostatních „pučistických jednotek“, složených často z propuštěných kriminálníků.
Přicházejí zprávy o masových hrobech, které domobrana nalezla na venkovských územích, které před časem dobyla zpět od okupační ukrajinské armády. Mnoho rozpáraných těl vede k domněnkám, že za postupující ukrajinskou armádou a „pekelnými kolonami“ postupují také „bílí havrani“. Tak se říká oddílům složeným často z „lékařských týmů“, kteří od zajatých civilistů i ozbrojenců odebírají orgány. Nejde o novinku. Tuto strašlivou praxi známe z války na Balkáně, kdy byli zajatým Srbům také odebírány orgány pro „čekatele“ na západních klinikách.
Kromě toho jsou k dispozici i záběry budovaných koncentračních táborů, které vyrůstají v některých oblastech na východní Ukrajině pro budoucí „internaci separatistů“. Podle řady informací, bylo budování těchto objektů prý zadáno Evropskou unií již v minulém roce. V posledních měsících se práce s využitím fondů EU zintenzivnily, takže již zakrátko budou připraveny přijmout první tisíce „klientů“.
„Laboratoř“ pro „úklid“ nepohodlných?
I když si to mnozí stále odmítají připustit, ukrajinský scénář může být po vyhlazení ruského etnika v Donbasu použit i proti odpůrcům EU a NATO na Západě. Málokdo si uvědomuje závažnost zpráv, které spolu s dalšími nezávislými médii občas přinášíme, o budování podobných „koncentračních táborů“ pro odpůrce Nového světového řádu.
Kromě modlitby za vražděné obyvatele a obránce Donbasu je třeba tedy sledovat i metody „čistek“ na dobytém území. Jsme možná svědky „laboratorního pokusu“, který má ukázat, jak postupovat proti občanům, již trvají na státní suverenitě svých zemí, proti „separatistům“, kteří odmítají například federalizaci EU, nebo nesouhlasí s politikou Obamovy vlády ve Spojených státech.
Strašení? Sci-fi? To, co Západ právě produkuje skrze své převodní páky v Kyjevě na východě Ukrajiny, jsme si ještě před pár měsíci také neuměli představit. A je to realita. Pro mnohé dokonce už skoro nezajímavá.
Bez ohledu na to, jak dlouho se „svobodný Donbas“ udrží, je tak i pro svobodymilovné lidi na Západě strašlivá ukrajinská zkušenost jedinečná. Hrdinství obyčejných lidí, kteří odmítli žít v „protektorátním otroctví“, je inspirující. Navzdory všem hrůzám, které jejich boj provází. I v polovině druhé dekády jedenadvacátého století jsou i v Evropě ještě místa, kde platí „Svobodu, nebo smrt!“
Do Bruselu toto volání však zatím zjevně nedoléhá. Soudruzi si tam právě opětovně zvolili za šéfa „parlamentu“ osvědčeného aparátčíka, německého socialistu Martina Schulze. Že to nemá s hrůzami na východní Ukrajině nic společného? Nedejme se mýlit...
