S létem nastupuje okurková sezóna a parlamentní prázdniny znamenají v mediálním mainstreamu obvykle nucenou pauzu, alespoň co se manipulací politických témat týče. Naopak je tomu v Protiproudu. Našemu spolupracovníku, bloggeru Jindřichu Husičkovi, se totiž již před časem podařilo vynést na světlo Boží deníček, jehož prostřednictvm můžeme nahlédnout do mysli zasvěceného bruselského byrokrata. K oblíbenému Michalu Fraimanovi a jeho dokumentům, získaným pro náš časopis pomocí díry v časoprostoru, tak přibývá další podobný zdroj důležitých informací.
Deník bruselského úředníka: Díl první - EU zatočí s horkem!
V celé Evropě panují horka. Jen ve vaší zemičce padlo během soboty několik teplotních rekordů za poslední desetiletí. Na některých stanicích byla naměřena teplota přesahující 38 stupňů Celsia, což je o 30 stupňů více, než udává ČHMÚ jako průměrnou roční teplotu na většině míst České republiky.
Podle vyjádření mluvčí pražské záchranky evidovali tuhle v pátek zdravotníci 21 kolapsů z horka. Jedním z ošetřených byl devětaosmdesátiletý muž, jehož postihly zdravotní problémy během nakupování. V Bruselu jsme se proto rozhodli tuto neutěšenou situaci řešit. Evropané čekají na naši reakci a my jsme povinni jim pomoci a ukázat, že jen silná a integrovaná Evropa může v rámci principu solidarity s neduhy počasí bojovat!
Je zcela evidentní, že za rapidní nárůst teplot (jak jsem již poznamenal, vzrostly o 30 stupňů Celsia oproti průměrné roční teplotě!) může globální oteplování, především pak lidská činnost. I tato skutečnost mě utvrzuje v mém přesvědčení, že boj proti klimatickým změnám má smysl. Věřím, že Komise již brzy projedná můj návrh na ekologickou daň (ve výši 30% z ceny vozu) pro všechny motoristy. Z vybraných prostředků vytvoříme "Dotační fond pro podporu a rozvoj hromadné dopravy na platformě pohonu z obnovitelných zdrojů." Dnešní výkyvy teplot mi zcela jistě pomohou můj bohulibý záměr prosadit.
V současné době zároveň uvažujeme o regulaci otevírací doby, pokud teplota překročí 33 stupnů Celsia, všech prodejen s prodejní plochou nad 150 m2, pokud dotčená provozovna nezaměstnává alespoň 60% znevýhodněných. Těmto podnikům bude udělena výjimka. S kolegy návrh dolaďujeme a zabýváme se především pojmem "znevýhodnění". Pravděpodobně se do návrhu dostanou tělesně postižení a především etnické menšiny. Takovému zaměstnanci pak budou zaručeny pracovní podmínky v nekuřáckém prostředí s teplotou nepřesahující 22 stupnů Celsia a evropskou směrnicí nařízena minimální mzda odpovídající dvojnásobku průměrné mzdy v dané zemi.
Posledním bodem je projednání nařízení Evropské komise o tzv. přijatelné teplotě, kde se každý stát zaváže do roku 2020 usměrnit rozmezí teplot na svém území od - 5 do 25 stupňů Celsia. Dočasnou výjimku (do roku 2025) budou mít území ležící mimo kontinentální Evropu (pokud jsou členy EU) a oblasti s nadmořskou výškou nad 3000 m.
Věřím, že svými návrhy přispěji ke kvalitnějšímu životu Evropanů, Evropanek a hostů, které jsme sem pozvali, abychom byli obohaceni o jejich kulturu.
Čtěte ZDE: Zachytili jsme list z nedaleké budoucnosti: Spis „Mařka“ list 1 k nám propadl škvírou v temném časoprostoru Světlých zítřků.
Deník bruselského úředníka: Díl druhý-ČR by měla platit i muslimům
Evropská komise se bedlivě zabývala zněním zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a rozhodla se využít všech intervenčních mechanismů k tomu, aby tímto zákonem nebyly pošlapány principy multikulturalismu, na nichž budoucnost jednotného evropského superstátu stojí.
Kdyby se tehdy Vídeňané rozhodli hosty přijmout a nechali se obohatit o jejich kulturu, jako to děláme dnes my, byl by islámský majetek o sto let později předmětem josefínských reforem a tudíž by se dnes Česká republika, jakožto nástupnický stát monarchie, musela s muslimy vyrovnat.
Vzhledem k tomu, že k prvním zásahům do církevního majetku došlo na vašem území již za tzv. josefínských reforem koncem osmnáctého století, je potřeba myslet i na náboženské subjekty, které na území dnešní Evropské unie působit nemohly. Je neoddiskutovatelným faktem, že střední Evropa (zvláště pak Rakousko - Uherská monarchie) v dobách minulých nepřistupovala k islámu zcela korektně.
Důkazem mého tvrzení je i skutečnost, jak daleko museli mírumilovní Osmané v čele s Mustafou roku 1683 zajít, aby vůbec mohli svým náboženstvím obohatit obyvatele Vídně. Rakušané se tehdy zachovali naprosto xenofobně a odmítli návrh velitele Osmanů, aby konvertovali k islámu. Po splnění této podmínky by Mustafa nabídl Vídni nenásilné ukončení obléhání města. Je třeba přijmout odpovědnost za nepřijatelné chování našich předků, kteří, jak jsem zmínil, dohnali islámské věrozvěsty svým chováním, které je v přímém rozporu s myšlenkou dnešního multikulturalismu, k užití vojenské síly!
Kdyby se tehdy Vídeňané rozhodli hosty přijmout a nechali se obohatit o jejich kulturu, jako to děláme dnes my, byl by islámský majetek o sto let později předmětem josefínských reforem a tudíž by se dnes Česká republika, jakožto nástupnický stát monarchie, musela s muslimy vyrovnat. Ale my jim nedali ani šanci, aby zde mohli své náboženství šířit! Křesťané (zvláště pak římskokatolická církev) měli po dlouhá staletí na víru v našich končinách (až na čestné výjimky) monopol. Toto zjištění naplňuje skutkovou podstatu nekalé konkurence a tehdejší úřad pro hospodářskou soutěž (či jiná instituce, v jejíž kompetenci regulace monopolů byla) měl zasáhnout.
Navrhl jsem vytvoření nezávislé komise, jejímž úkolem je kalkulace hypotetických škod, které islámu xenofobním přístupem Rakušanů vznikly. Evropská komise vyčlenila za tímto účelem z volných prostředků osm milionů euro. Výsledkem by mělo být vyčíslení majetkové újmy muslimům a České vládě bude (v rámci budování multikulturalistické společnosti) Komisí nařízeno vyrovnat se se všemi náboženskými subjekty.
Dosavadní zákon je z mého pohledu pošlapáním evropských hodnot a pokryteckým odvrácením pohledu od historických souvislostí, které se Česku právě nehodí. Tímto gestem zároveň našim hostům ukážeme, že si umíme přiznat chyby, které jsme v minulosti udělali. Tento zodpovědný přístup Komise také ukáže příštím generacím, že se nevyplácí xenofobně odmítat nové kultury. Musíme podporovat evropské blaho. Multikulturalismus je jednou z cest k tomuto cíli.
