Od sobotní inaugurace Petra Porošenka ukrajinským prezidentem vyhlazovací akce proti Luhanské a Doněcké republice podstatně zesílily. I přes protesty Ruska na půdě jak již dávno víme zcela zbytečné organice s názvem OSN, vraždění na východě země pokračuje. Bomby a rakety dopadají dnem i nocí na území obou republik obklíčených ukrajinskou armádou. Kyjevské tanky se zatím neúspěšně pokoušejí prorazit obranu měst, a přitom spolu s letadly a bojovými vrtulníky nemilosrdně likvidují celé obytné čtvrti.
Vybombardovaná města a uprchlíci na hranici
Obléhaný Kramotorsk, Luhansk, Doněck, Mariupol a především Slavjansk se rychle mění na hořící ruiny, odkud se snaží za plné palby utéct civilní obyvatelstvo. Dík neochotě části ukrajinské armády bojovat proti vlastnímu národu se domobraně podařilo dobýt zpět některé hraniční přechody, a vytvořit tak koridory pro útěk alespoň některých civilistů z tohoto pekla rozpoutaného Kyjevem. Osvobozené hraniční přechody se stávají poslední nadějí v těžce zkoušených východoukrajinských regionech. Kolony automobilů přivážející převážně zoufalé rodiny s dětmi a starými lidmi se snaží dostat do bezpečí za ruskou hranici.
Autobusy převážející uprchlíky se přesto stávají cílem palby kyjevské armády. Při hranicích vyrůstají na ruské straně stanová městečka, ve kterých nacházejí azyl tisíce ukrajinských žen a dětí. Muži se z velké části vracejí bojovat za své domovy. Petra Porošenka východ země v absolutní většině za prezidenta nevolil. Pro stále více občanů je to „krvavý pes“, titul, který již dříve dostali zločinci typu Turčinova a Avakova, kteří tuto hrůzu rozpoutali.
Jako za Druhé světové války
Aby zlomili odpor obránců východních regionů rozhodli se kyjevští vládci k naprosto bestiálnímu kroku. Pokusili se do všech „svobodných“ měst přerušit přívod vody. V těchto tropických vedrech to znamená odsouzení měst ke smrti žízní. Totální blokáda také zajišťuje, aby do měst nebyly dováženy ani základní potraviny. Vyhladovění strádajících se snaží zmírnit Rusové, kteří posílají do válečných zón dodávky potravin a balíčky sebrané při sbírkách na náměstích ruských měst včetně Krymu.
Totální blokáda je známá taktika nacistů. Inspirace metodami wehrmachtu je dnes „kyjevskými žáky“ hitlerovců opět uvedena život v přímém přenosu za nadšeného aplausu Západu.
Ze Slavjansku, kde jsou boje nejostřejší, přicházejí dokonce zprávy, že se Kyjev rozhodl bombardovat místní chemičku a uvolnit tak jedovaté látky, kterým by celé město podlehlo. O masivním bombardování chemičky, které by mohlo vést ke katastrofě nedozírných rozměrů, rozhodl údajně sám velitel „protiteroristické operace“, terorista s titulem „ministr vnitra“ Avakov. Připomeňme, že v areálu chemičky se nacházejí obrovské nádrže s obsahem síry, čpavku, kyseliny sírové a fenolu.
Čtěte ZDE: Vraždění civilistů na východě Ukrajiny: Země se mění v ruiny. Rusko apeluje na OSN. Leonid Obama se objímá s Porošenkem. Zaorálek chce založit Českou televizi pro Doněck
Čtěte ZDE: Vraždění na východě Ukrajiny: Porošenko „patří“ Berlínu. Přejde občanská válka po „vyčištění“ východu země do „syrského scénáře“? Vladimír Putin je opět o dva tahy napřed
Zahraniční žoldnéři a české neprůstřelné vesty
Kromě Kramatrosku, Luhansku, Doněcku a Slavjansku se tvrdé boje přenesly znovu i na letiště v Mariupolu, které se domobrana pokusila znovu dobýt. Dobrovolníci Doněcké a Luhanské republiky zajali mnoho zahraničních žoldnéřů, mezi kterými jsou údajně i čeští žoldnéři. Řekl to jeden z předáků obránců Miroslav Ruděnko agentuře Interfax-Ukrajina: "Mezi zajatci byli muži afrického vzezření, mnoho bylo také občanů Česka a Polska, zajali jsme také některé velitele žoldnéřů, kterými se ukázali být polští občané.“
Bývalý doněcký gubernátor oligarcha Serhij Taruta potvrdil, že domobrana drží v zajetí více než 200 lidí z řady zemí. České ministerstvo zahraničí reagovalo na tyto informace podrážděně, stejně jako naše zpravodajské služby. Ani „zamini“ ani BIS údajně nemají informace o tom, že by se naši občané na trestné výpravě na straně Kyjeva jakkoliv podíleli. Totéž tvrdí polská oficiální místa.
Mezitím vyšlo najevo, že ukrajinská junta vybavila své „žoldáky“ českými neprůstřelnými vestami. Někteří armádní specialisté je bezpečně poznali na zveřejněných fotografiích z míst bojů. Zároveň se podivili nad tím, že tento druh neprůstřelných vest, nedostávají ani naši vojáci, kteří si často podobnou výzbroj z důvodů nedostatku peněz musí pořizovat z vlastních prostředků. I v tomto případě dělaly naše státní orgány mrtvého brouka a odmítly celou záležitost komentovat.
Avakov: Regulérní válka
Ukrajinský ministr vnitra a zároveň šéf „trestné operace“ Arsen Avakov se na svém facebooku přes víkend vyjádřil, že se již jedná o regulérní válku. „Taková válka – to je jednoduchý lakmusový papírek. Kdo bojuje, kdo se schovává,“ napsal příznačně z bezpečí své kyjevské kanceláře. Nejpozoruhodnější a zároveň nejstrašnější na posledním sdělení ministra je ovšem právě slovo „válka“. V oficiálních vyjádřeních se totiž dosud režim omezoval na uhlazený pojem „antiteroristická operace“. Přiznává-li teď Avakov, že jde o regulérní válku, nastoluje to řadu otázek:
Proč dosud v oblastech, které jsou na pokraji humanitární katastrofy, neumožnil Kyjev pomoc Mezinárodního červeného kříže? Proč nejsou ustaveny oficiální humanitární koridory, aby občané, kteří chtějí opustit místa bojů, mohli tak učinit bezpečně a organizovaně, místo tajného plížení se po utajených stezkách? Proč střílejí na auta s raněnými (ačkoli i nacistická vojska za druhé světové války toto pravidlo sice neochotně, ale přece jen plus mínus dodržovala)? Proč vojenské letouny bombardují nemocnice, školy, dětská hřiště a obydlí civilních obyvatel?
Dříve to Kyjev vysvětloval tím, že na východě probíhá boj s teroristy. Je-li však v běhu regulérní válka, jak omluví třeba barbarství kyjevských velitelů, kteří z oblasti doněckého letiště už téměř dva týdny nedovolili odvézt ani těla padlých bojovníků domobrany?
Kyjev nedovolí pohřbít ani mrtvé
O tom, že padlí leží nepohřbeni na ulicích v tropickém počasí, informoval předseda parlamentu Doněcké lidové republiky Denis Pušilin: „Těla padlých se nepodařilo odvézt – nepouštějí tam ani zdravotníky, ani představitele mezinárodních organizací.“
Jak dlouho bude tato apokalypsa trvat nikdo neví. Rusko stále apeluje na zastavení bojů. Až poté je ochotno uvažovat o případném jednání s Kyjevem, včetně setkání se západoukrajinským prezidentem.
Jak ale řekl Denis Pušilin ihned po Porošenkově inauguraci, jediné o čem je lid Doněcka a Luhanska ochoten jednat je výměna zajatců, ukončení kyjevské agrese a plán na pokojné rozdělení země mírovou cestou. To ale zjevně není scénář, který by Kyjevu režiséři z Washingtonu a Bruselu předepsali. Stále ještě věří na „osvědčený“ krvavý scénář: Ovládnutí východu Ukrajiny silou, i kdyby cenou mělo být srovnání Luhanské a Doněcké republiky se zemí.
Změna strategie Washingtonu
Poučení z Afghanistánu, Iráku, Sýrie a dalších zemí veškeré žádné. Vývoj proto může mít každý den dramatický zvrat a těžko představitelné následky. Pro nás v Evropě určitě. Obama se však mýlí, pokud se domnívá, že Spojené státy jsou daleko. Anebo se nemýlí a naopak se zvyšováním napětí kalkuluje. Jak napsal bývalý náměstek ministra z dob Reaganovy vlády Paul Craig Roberts:
„Washington už nemá za to, že jaderná válka nemůže mít vítěze. Naopak má za to, že tuto válku lze vyhrát, a proto jak proti Rusku, tak proti Číně plánuje její první úder. Ten má skoncovat s tím, co pro sebe považuje za hrozbu - že by totiž jeho hegemonie ve světě mohla být ohrožena. Celý plán útoku je již dokonale propracován a připraven k použití.
Původní obranná strategická doktrína tak doznala změnu v tom smyslu, že role jaderných raket byla z role pouhé odstrašovací síly povýšena na roli prvního ofenzivního úderu. V rámci této nové doktríny již byly základny antibalistických raketových odpališť zbudovány v Polsku na polsko-ruské hranici, a příští se připravují v dalších zemích, k Rusku přiléhajících.“
